Trhlina
Miloslav Topinka
Mimořádná básnická sbírka (Seifertova cena za rok 2003!) je komponována jako „originální film“ básní a barevných i černobílých fotografií. Bibliofilská úprava, tisk na vysoce kvalitní papír, místy perforovaný či transparentní, což umožňuje průhledy skrze listy do neznámých prostorů za slovy. Trhlina je jedním ze základních pojmů v díle Miloslava Topinky, jímž se pokouší metaforicky vysvětlit, jak moderní člověk může ze svého pevně ohraničeného soukromého prostoru vstoupit do jiného vesmíru. Jde ovšem o zónu, v níž není nic dáno, v níž se prolínají různá nebezpečí a kde lidský jedinec může poznat místo uspokojení jen prázdnotu a vyprahlost. Na druhé straně představuje však trhlina i obraz dnešního zdevastovaného světa, takřka nezahojitelný tunel do pláště planety, průrvu, kterou nelze ničím zacelit. Trhlina je symbolem pro nejistoty a pochybnosti, pro citovou absenci či otupělost, která náhle vtrhne do života. Topinkova poezie však tyto nedostatky v žádném případě neodstraňuje, naopak se zdá, že onu mezeru záměrně rozšiřuje. Rozevření těchto černých děr, ať už emocionálních, globálních či existenciálních, podtrhuje Topinka i specifickou výtvarnou kompozicí (tvořenou jak barevnými reprodukcemi, tak i vkládáním průhledných listů či otvory na stránkách, jimiž nabízí odlišný pohled na své texty).... celý text
Přidat komentář
Nehodnoceno, nejsem pravidelným konzumentem poezie. Toto jsem si vybral jen pro splnění výzvy, a není to můj šálek kávy.
Příliš velký kontrast k Cyranovi v překladu Vrchlického a Hrubína, kterého jsem si přečetl nedávno.
Tak to jsou velmi zajímavé básně. Formou , graficky, fotografiemi . Forma veršů, volnost, vzdušnost, žádné deprese , dobré vibrace. Dobře se to čte.
Básně je velmi těžké hodnotit.
Každému sednou jinak a jiná životní etapa je k jejich pochopení důležitá.
Světlo v hrsti
mezi prsty
přetéká
Do knihy jsem se pustila kvůli výzvě. Poezie úplně není šálek mého čaje, jediné básně, které mám ráda, jsou v Kytici. Tahle kniha mi bohužel nic neřekla a myslím, že za pár dnů si ani nebudu pamatovat, že jsem ji četla. Hodnotím proto neutrálně.
Nicméně tahle část mě opravdu pobavila:
"Oči upřené k obloze, čekám až proletí meteor.
Vdechuji vůni syrového dřeva, zkouším to mluvit
ptačí řečí: Kivit-kivit, dya-dya-dya-dýýý,
lilillilillilil, gyrrrrrr-tiri-tir-tir-gyrryrry-rrryrrvuid-
vuid-vuid-geng-geng-klí-klí-klí-klí-lililililu-
lu-lu-lu-glió, glió-gihihi-kar-kar-kara-karakík-
kjík-kjík-dadé-dadé-dadé-chrý, chrý-dydldýdydldý,
dydydiéé-gyrrrr-geng-geng"
Narazila jsem na ní díky čtenářské výzvě a fakt se mi hodně líbí. Krásný poetický popis světa a vesmíru a všeho kolem. A k tomu hezké fotky jako bonus.
Nevím, nakolik jde poezie hodnotit. Je to pocitová věc a co mně neřekne nic, druhému může změnit náhled.
Když je člověku 20, tak čím víc rozervanosti, tím víc to rezonuje. Čím víc let, tím víc toho má člověk pod nohama (přeneseně, i doslova). Tato sbírka je na mě příliš pocitová divočina (pokud tedy jde o pocity a ne o umělecký kalkul)
Osobně se mi asi nejvíc líbila část Ostrovy II, Vlny a celkově ty konkrétnější věci
"K večeru rozhazuji popel kolem lůžka a ráno, při probuzení, netrpělivě hledám
očima stopy, podobné stopám ptáků
Trhliny v prostoru"
Autorovy další knížky
| 2002 |  Trhlina |
| 1995 |  Vedle mne jste všichni jenom básníci |
| 2018 | Hostům z hlubin mrazu. Antologie básní o roku 1968 |
| 2008 | Hadí kámen |
| 1993 | Vysoká hra |
Čteno jen díky výzvě a že byla zde na databázi k otevření zdarma v pdf. Nikdy jsem podobný typ knihy nečetla, nejsem cílová skupina, nerozumím, bohužel. Nehodnoceno.