Zlo v Sethanonu
Raymond E. Feist
Trhlinové války série
< 4. díl
Čtvrtá kniha série Sága Trhlinové války. Rytíř temnoty Murmandamus pozvedl svůj prapor a z nehostinného severu táhne do nitra Ostrovního království mohutná armáda, podporovaná ničivou magií hadích kněží. Jejím cílem se zdá být takřka bezvýznamné město Sethanon. Je nanejvýš nutné zjistit, proč je tomu tak a jaké nebezpečí číhá v pozadí útoku peklomorů a jejich spojenců, nicméně mág Macros, který jediný zřejmě zná odpověď, záhadně zmizel. Podaří se Pugovi a Tomasovi nalézt ztraceného čaroděje? Kdo je vůdce zapomenutého kmene válečníků, bránících své město na severních pláních proti peklomorům? Jaká tajemství skrývá historie mocných Valheru? (citace: www.legie.info)... celý text
Literatura světová Romány Fantasy
Vydáno: 1997 , United FansOriginální název:
A Darkness at Sethanon, 1986
více info...
Přidat komentář
Tuto sérii jsem četl někdy v roce 2015-2016, poslední díl až letos. Na začátku knihy jsem měl trochu problém se do toho znovu dostat, ale pak se začalo vše vyjasňovat a já opět do knihy zmizel. Děj měl poměrně spád a bylo zde minimum míst, kde bych se trochu nudil. Dějové linky moc nepřeskakují, takže jsem měl dokonce i šanci udržet pozornost. Celé zakončení série bylo grandiózní až mě bylo líto, že už vše končí a musím se s hrdiny příběhu rozloučit. Autor knihy dokáže čtenáře vtáhnout do děje, jakoby tam člověk byl, to velmi oceňuji.
Príjemný a jednoduchý príbeh, ktorý osloví najmä násťročných. Je úsmevné čítať (teda pre letitého čitateľa určite), ako sa z dvoch nezbedných chlapcov z prvej knihy Trhlinových vojen, stanú dvaja najvýznamnejší ľudia v celom šírom svete. Ach jo, tie sladké a vábivé mladické ideály a k nim pridaná nabubrelosť poplatná veku čitateľov, ktorým je sága primárne určená. Nič proti tomu, ale všetci raz zostarneme a budeme s úsmevom na perách spomínať na dni mladosti, ku ktorým príbehy Puga a Tomasa nepochybne patria. Škoda, že sa ku mne sága nedostala, keď som bol stredoškolák, to by som jej vysolil okamžite päťhviezdičkové hodnotenie - takto som si pri čítaní príjemne oddýchol a s potutelným úsmevom spomínal, aké to bolo príjemné obdobie, keď mal človek na starosti len školu, dievčatá a dobrodružné príbehy.
Skvelé zakončenie série. Dokonale popísaný záverečný boj. Zaujímavé bolo putovanie časom mágov a draka. Autora určite odporúčam a už sa teším na ďalšie knihy.
Čtvrtý díl začíná jako pohádka a končí jako drsné fantasy. Feist si asi neuměl vybrat co chtěl vlastně psát. Na příběhu se mi líbil jeho svět a akčnost děje. Naopak se mi nelíbilo jak se to celé zamotalo a časté prolamování hranic, které autor nastínil. Např. Pag tak neustále naráží na nové a nové "nepřekonatelné" limity magie, objevují se rasy starší než ty původně nejstarší, všechno je nakonec až moc epické a to tak, že vlastně Feist asi nevěděl jak to ukončit, tak to prostě tak nějak dopadne. Také mě dost vadí to, že hrdinové jsou postaveni před zdánlivě neřešitelné úkoly nebo už už to vypadá, že je konec... ale ne, on se vzápětí objeví nečekaný spojenec nebo vývoj deus-ex-machina a pokračuje se dál. Zkrátka řečeno, na tomto příběhu se dost projevilo datum vzniku. Jestli budu ve čtení univerza pokračovat nevím.
Úžasná kniha od které se opět jde jen špatně odtrhnout. Skvělé zpravované téma a vytěžené opravdu do posledního. Nikde jsem neměla pocit, že by z toho šlo vytěžit víc, jako se to kolikrát stává u jiných knih a spisovatelů. R. E. Feist je opravdovým mistrem. Kniha se čte velice dobře a příběh krásné plyne. Ani popisy nejsou vyloženě zdlouhavé a nudné. Vše co v knize je, je důležité pro další dej.
Moc se mi líbilo že do děje, i když byl psaný o Aruthovi, autor zapracoval další postavy a mi se dozvídáme o jejich dalším životě i o tom co si myslí, protože některé kapitoly jsou psané z jejich pohledu.
Vlastě, i když je hlavní postava jiná, tak se až na konci dozvídáme co vše stalo hned na začátku.
Po přečtení této série jsem zjistila, že mám dalšího oblíbeného autora. S tímto světem se mi bude loučit hodně těžko.
R. E. Feist je mistrem popisů i zápletek a v závěrečném dílu ukončuje svou sérii ve velkém stylu.
Čtvrtá kniha nás dovedla až k samotným počátkům Vesmíru, zmiňuje historii mocných Valheru, objasňuje podstatu schopností Macrose, Puga a Tomase. Můžeme poznat obyčejné i fantastické obyvatele Midkemie a Kelewanu a o některé z hrdinů přijdeme buď během lítých bojů o Armengar a Sethanon nebo při jejich putování. Napínavá a překvapivá je i cesta mágů proti proudu času.
Kniha u mne mnohokrát vyvolala “typický křivý poloúsměv”, tolikrát popisovaný u prince Aruthy. Autor má výborné vypravěčské schopnosti a spoustu invence, takže s čistým svědomím doporučuji.
Díky předchozímu dílu víme, že za intrikami na prince Aruthu stojí Murmandamus, peklomor opředený legendami, pod kterým se sbírá společné vojsko peklomorů, trolů, goblinů, obrů a lidských odpadlíků, kdy jeho záměry jsou však nejasné.
Stejně jako ve Stříbrném trnu, i zde jsou hlavními postavami princ Arutha, Jimmy Ručka a mág Pug, který k sobě přibere i přítele z dětství Tomase.
První část knihy je podobná Stříbrnému trnu. Opět jsou vedeny útoky na Aruthu, opět se skupina jeho přátel vydává na výpravu. Po pomalém rozjezdu se pak v druhé polovině knihy akce rozjede a nezastaví se až do konce, kdy následuje jedna bitva za druhou.
Pug s Tomasem pak postupně odhalují, kdo je skutečný nepřítel skrývající se za zády Murmandama, který ohrožuje Západní království, a proč je město Sethanon pro plány tohoto skrytého nepřítele tak důležité.
Závěr této série je pak podstatně lepší, než byl Stříbrný trn a určitě stojí za přečtení. A pokud jste nováčky ve Feistově Midkemii, neváhejte se přesunout k tsuranskému volnému pokračování série Impérium, na které Trhlinová sága velmi volně navazuje. Protože Dcera Impéria, Ochránce Impéria a Strážce Impérie je podle mého mínění to nejlepší, co bylo v klasické fantasy kdy napsáno. A zejména příznivci japonské kultury si tuto navazující sérii užijí.
Tahle sága mě bavila a moc. Občas je to trochu až moc pohádkovské, ale jinak autorův styl super. Rozhodně to stojí za přečtení.
Můj zážitek navíc umocnilo hraní hry UO na Midkemii, kde jsem kuchal Zlorta, no možná víc on mě :D
*zadumaně přemýšlý jaké to byly zlaté časy*
Zlo v Sethanonu uzavírá rozehranou partii ze Stříbrného trnu a současně i základní řadu Riftwar ságy. Člověk si až teď na konci uvědomí, kolik prostoru zůstalo v tomto mohutném fantasy spektáklu k budoucímu doplnění. Současně s tím však také přichází jisté rozčarování, jak rychle se Feist v Sethanonu vypořádal s finálním rozuzlením a troufám si tvrdit, že závěrečné kapitoly přinesly více otázek než odpovědí. Midkemie i Kelewan jsou vybudovány na pevných základech, které bezpochyby nějaký ten otřes snesou a s noblesou přes něj čtenáře přepraví do bezpečných vod. Když se však vydáme do vesmírných dálav a pustíme se do hledání jehly v kupkách mezisvěta, jakoby se zastavil čas a v doposud pevně sevřených šicích vznikly nebývale široké mezery, vyplněné prázdnem. Feist si například dal práci s výpravou až na samotný práh velkého třesku, ale jde tak trochu do prázdna a zpětný ráz doslova odbyl. Možná jsem si u Sethanonu jen hnidopišsky všímal věcí, které jsem u předchozích knih přešel bez zaváhání, ale po celou dobu četby jsem se bohužel nemohl zbavit pocitu, že mi Feist místo kraulu vnucuje plavat prsa a závěrečný ohňostroj nahradil sadou vietnamských prskavek. Stále výjimečné, ale do kolen mě tentokrát kniha neposlala.
Velkolepé završení série a zároveň skvělá pozvánka k četbě dalších příběhů z Midkemie a Kelewanu!
Ach ach, dost se to táhlo a závěrečné vyústění? Taková kopa překombinovaných myšlenek. Jako oddechovka fajne jen v případě, pokud by se autor držel hesla: "Udělej to kratší, budou tě mít radši." Na další ságy nemám náladu.
Miluji šťastné konce! Přes utržené šrámy všichni hrdinové, jejichž jména známe, neboť v lítém boji se účastnilo a nepřežilo jej i mnoho tisíc bezejmenných hrdinů, zůstali naživu a předpokládám, že se s nimi opět setkám. Ti padlí jsou naštěstí jen fiktivní, ale předobrazem jim byli nejspíše ti skuteční...
Raymond Elias Feist je mistrem popisů bojových scén. Rozsáhlý, dokonale zobrazený děj boje o opevněné město Armengar nemá obdobu, a závěr v městě Sethanonu bere dech. Mistr spisovatel nás ale odvedl i proti proudu času, k samotným počátkům Vesmíru... a ještě na mnohá jiná místa. Jsem šťastná, že jsem se konečně rozhodla - neboť tu byl dlouho jakýsi blok, nedefinovatelná nechuť, prozkoumat dva světy - Midkemii a Kelewan, a poznat je blíž.
Časté a důležité je ve Feistových knihách použití magie. Nepůsobí to však na mě ani přemrštěně, ani pohádkově. Vím totiž, že všechno je možné - pokud ne tady na Zemi (ovšem, kdo ví..?), tak na obou těch zvláštně propojených planetách určitě!
Slovo na závěr. Mistr spisovatel ví... že jeho hrdinové jsou lidé z masa a kostí, se srdcem, duší, s potřebou citů. Meč je jejich pevnou součástí, obrana Dobra a stálý souboj se Zlem je jejich smyslem života. Ale chtějí také milovat - a milují. A lásku svých dívek a žen, vroucí lásku dam svého srdce, si plně zaslouží.
Těším se na další Feistovy knihy! Naštěstí jich mám před sebou ještě dost! :-)
Po trochu slabším třetím díle ukončuje Feist ságu a intro do Midkemie ve velkém stylu.
Napínavé do poslední stránky. Krásná kniha a vlastně celá sága, kterou mohu doporučit. Naštěstí je spoustu dalších knih, které navazují.
http://www.crydee.com/raymond-feist/reading-order/chronological
vinikajúce zakončenie tejto sági
mohli sa troška viac zabaviť z mágiov ale aj tak skvelá kniha odporúčam
No,série to byla pěkná,to ano..nicméně poněkud rozpolcená..klidně mohly být první dva díly samostatné jako Trhlinové války a zbylé dva jako např. "Nepřítel"..přičemž války byly silnější,kdežto "nepřítel" pokulhával..vadila mi nesmrtelnost hlavních postav a to hodně,sérii to dost uškodilo,stala se z toho hlavní slabina knih..no a co v tomto díle potěšilo bylo hvězdné scifi putování mágů a závěrečné bitvy,které byly popsány velmi poutavě a napínavě..celá série v mých očích cca 80%
Až mi bylo líto, že čtu poslední díl... :) Bylo to poutavé a plné nezkrotné autorovy představivosti. Určitě se poohlédnu i po jeho dalších sériích z Midkemie či Kelewanu.
Z cele serie mi kupodivu ctvrty a zaverecny dil prisel nejslabsi. Prilis mnoho epiky, mocnych kouzel a Panu desu ubralo na te pohadkovo-klasicke atmosfere Midkemie. Jestlize jsem se u prvniho dilu citil jako u krbu za zvuku loutny z Ultima Online, ctvrty dil jsem bohuzel docital spise ze zvedavosti k rozuzleni. Zakonceni pribehu to jinak bylo dustojne, neuzil jsem si ho ale tak, jak jsem ocekaval.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1996 | Mág – Učedník |
1997 | Dcera Impéria |
1996 | Mág – Mistr |
2003 | Čestný nepřítel |
1996 | Stříbrný trn |
Dočíst sérii Trhlinových válek je nutnost, o tom žádná. Ale ono je to navíc ještě zábavné. Aspoň tedy pro mě je zábavné číst o celé kosmologii světa Midkemie a generacích bohů a dalších bytostí.