Tři jablka spadlá z nebe

Tři jablka spadlá z nebe
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/471319/bmid_tri-jablka-spadla-z-nebe-63r-471319.png 4 457 457

Životem usmýkaná Anatolie Sevojancova se chystá na smrt. Nepochybuje, že má nevyléčitelnou nemoc a že to s ní půjde rychle. Osud však pro ni má připravenou úplně jinou cestu… Podmanivý příběh o lásce a smrti se odehrává vysoko v horách ve starobylé kamenné vesnici Maran, kterou s vnějším světem spojuje pouze zastaralý telegraf a strmá cesta. V chátrajících domcích zůstává jen třináct stařen a osm starců, kteří nechtěli opustit hroby svých blízkých a odejít do nížiny. Jejich životy se odvíjejí v souladu s přírodou a prastarými tradicemi. Své místo tu mají sny, věštby, zázraky i prokletí. Do tohoto uzavřeného světa pronikají události bouřlivého dvacátého století – velké řeže, revoluce, hladomor a války, jež poznamenávají osudy jednotlivců i celé vesnice. Arménská autorka Narine Abgarjanová propojuje reálné s magickým a s jemným humorem a nesmírnou něhou vypráví univerzální příběh o tom, že láska vždy vítězí nad smrtí. A že zázraky se dějí. A že na ně nikdy není pozdě... Román Tři jablka spadlá z nebe získal prestižní ruskou literární cenu Jasná Poljana, byl přeložen do 14 jazyků a dosáhl mezinárodního úspěchu. Narine Jurjevna Abgarjanová (1971) se narodila v arménském městečku Berd. Od roku 1993 sice žije v Moskvě a píše rusky, ale ve svých prózách se do Arménie a ke svému arménskému dětství a mládí stále vrací. V roce 2010 ji proslavila dětská novela Maňuňa o veselých příhodách dvou malých rozpustilých kamarádek v kulisách arménského maloměsta osmdesátých let, které díky velkému úspěchu přibyla v následujících letech další dvě pokračování. Dětské literatuře se Abgarjanová věnuje i nadále. Autobiografickou trilogii o arménském dětství doplnila v roce 2011 kniha Náplava (Ponajechavšaja), tragikomická historie mladé dívky, která v divokých devadesátých letech přijede z malé horské republiky dobývat Moskvu. S Arménií a jejím prostým, nehybným a poetickým světem jsou neoddělitelně spjaty i autorčiny prózy psané na vážnější notu, sborníky povídek Lidé, kteří jsou vždy se mnou (Ljudi, kotoryje vsegda so mnoj, 2014) a Zuzali (2016) i román Tři jablka spadlá z nebe (PROSTOR, 2020). Zatím poslední autorčinou knihou je drásavý soubor krátkých povídek o lidských osudech poznamenaných válkou o Náhorní Karabach Žít dát (Daleje žiť, 2018). Podmanivý román zabydlený postavami, jejichž životní osudy jsou někdy úsměvné, jindy tragické. S takřka pohádkovou atmosférou vypráví Narine Abgarjanová příběh o rodině, přátelství a síle společenství. Foreword Reviews Něžný a podivuhodný příběh o umění přijímat život, o vytrvalosti a lásce. Odlehlá vesnice je dějištěm překvapivého romantického vztahu a vřelosti přátelství, vykreslených s humorem, empatií a zemitým, okouzlujícím půvabem. Mary Chamberlainová, autorka ŠVADLENY Z DACHAU Toto vyprávění čerpající z arménské lidové tradice zpracovává mytická témata v čarovném příběhu plném podrobně vykreslených denních činností, domů s „komíny, které se chytaly za podolek nebe“ a působivých detailů ze života mnohovrstevnatých, pokorných postav. Publishers Weekly... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: ekniha , Prostor
Originální název:

С неба упали три яблока (S něba upali tri jabloka), 2015


více info...

Přidat komentář

BratrO
02.11.2023 5 z 5

Původně jsem chtěl dát jen 4 *, protože na mne v mojí malosti bylo v první půlce knihy moc jmen. Ale kdo viděl, musel předat vypravěči a já mohl poslouchat. A opravdu to zafungovalo. Hezké. Milé. Příběh který na Vás může dýchnout při procházce zapomenutou vsí, kde z kopřiv a náletů koukají jen pozůstatky obvodových zdí. A nemusí to být jenom v Arménii. Můžou to být sudety, může to být kdekoliv. Protože všude žili, žijí, lidé co věří ve štěstí.

tulipi
10.10.2023

Krásné čtení o nelehkém životě obyvatel jedné odlehlé vesnice v průběhu časů. Takový Gabriel Garcia Marquez na arménský způsob. Krásně napsaná kniha, moc hezky se čte.
Těším se, až se mi dostane do ruky další titul autorky.


Kackac77
06.10.2023 5 z 5

To bylo tak krásné čtení! O životě, jak umí být krutý i štědrý, o opravdových lidech. Těžko se mi k tomu něco píše, knížka ve mě zanechala spoustu pocitů, které se špatně dávají do slov. A taky jakýsi klid, z té knížky dýchá...

deirdre
01.10.2023 5 z 5

Pomalé, odovzdané, prosté bytie ľudí žijúcich na kaukazskej hore, kde sa zotierajú rozdiely medzi realitami, tragédie i zázraky pretínajúce ich životy, úplne prirodzené poskytovanie si vzájomnej opory a pomoci.... toto bola tak nádherná knižka, veľmi ťažko sa mi odkladala. Býva tu porovnávaná s Márquezom, ale Sto rokov samoty je plná úletov, ktoré nemajú celkom zmysel, pričom v tejto sa veci medzi nebom a zemou vyskytujú úplne prirodzene, zapadajú do kontextu a dotvárajú celkovú atmosféru príbehu. Áno, je to doslova pohladenie po duši, no zároveň aj nasadzuje do hlavy provokatívnu myšlienku, otázku: čo je v živote dôležité?

Alma-Nacida
28.09.2023 4 z 5

Smutnou realitou Arménie inspirovaná kniha o zkouškách osudu a o naději protkaná kouzelnými bytostmi, duchy, věšteckým nadáním, ale taky recepty na jídla sváteční i všední. Docela neobvyklý literární počin.
Hvězdu ubírám za to fatalistické nastavení všech postav nepohnout se z místa, kde se stalo tolik tragédii.

Maky78
09.09.2023 5 z 5

Příběh o zkáze a naději v jedné vesnici.
Krásné a poutavé pohlazení po duši.

Čím prostší jsou slova,
tím větší mají význam.

Audio

Kenan
24.08.2023 5 z 5

Krásná kniha o horské vesničce v níž zůstalo po tříletém hladomoru a válkách již jen pár starých lidí. Lidí, kteří přes to, co zažili přijímají život s pokorou a láskou. Nepřipouští si pokrok doléhající k nim z údolí a žijí své pomalé a smutné životy v tradicích, na které jsou zvyklí a i když ztratili většinu svých příbuzných, neztrácejí naději. Ve své rodné vesničce zůstávají ve vzájemné pospolitosti s pohledem dopředu..

Andzelka85
22.07.2023 3 z 5

Takové poetické vyprávění o takových nelehkých osudech..
Inspirující, jak ti staříčci žijí skromně, jsou pracovití, snášejí ty rány osudu a prostě žijí a dělají dál, co je potřeba. A je to napsáno tak, že člověka úplně láká se tam vydat:-).

kob
18.07.2023 5 z 5

Chtěla bych tu vesnici a její obyvatele aspoň na chvíli navštívit... Takový ten smutek, když je konec knížky a vám se nechce postavy opustit.

rumova_kulicka
03.07.2023 4 z 5

Vůbec jsem nevěděla, co od knihy očekávat. Dlouho jsem ji odkládala. Ale panejo! To bylo krásné. I přes všechnu tu bídu, smrt a těžký život to bylo pohlazení po duši. Doporučuji!
A těším se na další autorčinu knihu.

esma
19.06.2023 4 z 5

Knížka je skutečně magická. Příběh nabízí bídu, dřinu, války a řádění přírodních živlů,
přesto vnímáme v této malé člověčí komunitě usídlené vysoko v horách na úpatí jedné z nich tu hezčí stránku lidské existence, provoněnou bylinami, laskavou takřka pohádkovou. Žádné sváry, minimum pomluv, absence nenávisti, všechno je v módu pochopení, protože jeden bez druhého v takto exponovaném prostředí nemůže existovat.
Proto mají asi tři jablíčka takový úspěch a ano, nechybí ani příslib změny...

Augustina
14.05.2023 5 z 5

Magickému realismu jsem se vyhýbala jako čert kříži. Kombinace přirozena a nadpřirozena mě vnitřně trochu popuzuje. Potřebuji vědět, že se ten příběh stal/mohl stát anebo chci nefalšovanou pohádku. Když jsem si kupovala tuto knihu, netušila jsem, že si tím zajišťuji své první rande právě s magickým realismem. Zaujala mě autorka, její otevřený a odvážně vyjadřovaný názor na ruskou agresi na Ukrajině, a také téma zapadlé vesnice a jejích dožívajících obyvatel.
V první části knihy jsem měla trochu problém přijmout všudypřítomnou smrt a neštěstí, ale ve chvíli, kdy se mi podařilo se s tím smířit a prostě se nechat unášet vypravováním, začalo svítat. Netrvalo dlouho a slunce se rozlilo po celé hoře.

Evaho73
05.05.2023 4 z 5

"Tri jablká spadli z neba: jedno pre toho, kto videl, jedno pre toho, kto povedal, a tretie pre toho, čo počúval."
Takto sa končí typická arménska rozprávka. 
Narine Abgaryanová hovorí o zdanlivo samozrejmých a jednoduchých veciach, no vyjadrila to zvláštnym spôsobom. Jej príbeh sa odohráva v odľahlej arménskej horskej dedine, kde vojna, hory a čas menia jednu z kedysi rušných dedín na Bohom zabudnuté miesto. Obyvateľov tejto obce však spája ich spoločná viera pre nadprirodzené javy alebo mágiu.

Ide tu o citlivé príbehy ľudí, ktorými ma autorka miestami rozveselila, miestami zarmútila, ale tiež  ma dokázala dojať až k slzám. Celkovo knihu hodnotím ako nadčasovú a nekonečne nápaditú rozprávku, ktorá vás prinúti aspoň na chvíľu sa zastaviť a precítiť všetko, čo je tu a teraz...
Odporúčam ju tým, ktorí majú radi poetické a magické príbehy.

Katka2382
15.03.2023 5 z 5

Pro mě bylo čtení této knihy vyloženě pohlazení po duši,škoda že mohu hodnotit maximálně 5-ti hvězdičkami.
Miluju takovéto příběhy.
K knize se mi moc líbil zvyk že si žena nechává své rodové jméno.
Je to kniha o něze,o lásce,o zázracích,o naději a o neumírání.
Mám ji půjčenou z knihovny,ale už jsem si objednala svou :).

Aleen
20.02.2023 5 z 5

Mimořádný román, který jsem potkala v době, kdy jsem byla vyprahlá po čtení celkem ubohých literárních "děl". O to více jsem byla uchvácená poklidným vyprávěním o koloběhu života a lidech, kteří jsou po desetiletí uvyklý přijímat jej s pokorou a v lásce. Kniha má velmi chytlavý začátek - přímou cestou k smrti. Ale to není jediný chytlavý bod. Celé je to tak jemně upředené z jednoduchých a přitom kouzelných zážitků. Přijetí života takového, jaký je, všech hrdinů příběhu, naplňuje mou duši nadějí a radostí. Já doporučila knihu Co je odtud vidět a za odměnu mi byla doporučena Jablka. Mockrát děkuji!!!!

Zuzvil
18.01.2023 5 z 5

O této knize lze říct, že se tam nic zásadního neděje, že je vlastně velmi obyčejná, ALE ona je vlastně neskutečně neobyčejná a děje se v ní hrozně moc pro toho, kdo tam to kouzlo vidět chce (i ten kdo nechce, protože nevěřím, že by si knížka daného čtenáře nezískala). A i mě, starého praktika, absolutně dostal magický realismus, který v knize našlapuje velmi lehce, ale zároveň je přítomen docela často. Tuto knížku jsem rozhodně nečetla naposledy, je brilantně napsaná a se všemi z ní bych se chtěla moc setkat, alespoň na malou chvíli. Knížku rozhodně doporučuji k přečtení.

oasismanik
16.01.2023 5 z 5

Roztomilá, poetická jednohubka, ktorá hýri farbami, chuťami a vôňami. Taká arménska "Vesničko má středisková" v písanej forme. Bolo to tu už spomínané mnohokrát, ale naozaj taký balzam na dušu, až mi je ľúto, že už musím opustiť tieto svojrázne postavičky a nechať ich v pokoji dožiť niekde na konci sveta...

Luciiis
13.01.2023 5 z 5

O malé horské vesnici, o tom, co nedovedeme vysvětlit, o tom, co nás přesahuje.
Začátek knihy se rozjíždí možná pomaleji, ale jakmile začnou příběhy jednotlivých postav zapadat do celkového obrazu a odkrývají další střípky ze života předešlých postav, už se od knihy nelze odpoutat.
Po hezkém poslechu si jistojistě pořídíte i do knihovny.

zuzulique
02.01.2023 5 z 5

Jedna z najkrajších kníh aké som kedy čítala, zaslúžila by si ešte viac pozornosti ako sa jej dostáva a medzičasom vyšiel aj slovenský preklad! :)
Svet, z ktorého sa vám nechce odísť a chcete v ňom ešte chvíľku zotrvať.

"...Z nebe spadla tři jablka- jedno pro toho, kdo to viděl, druhé pro toho, kdo to vyprávěl, a třetí pro toho, kdo to všechno poslouchal."

Škuch
31.12.2022 5 z 5

Nádherná knížka!