Tři jablka spadlá z nebe
Narine Abgarjan
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/501458/bmid_tri-jablka-spadla-z-nebe.jpg
4
421
421
Životem usmýkaná Anatolie Sevojancova se chystá na smrt. Nepochybuje, že má nevyléčitelnou nemoc a že to půjde rychle. Osud však pro ni má připravenou jinou cestu... Podmanivý příběh o lásce a smrti se odehrává vysoko v horách ve starobylé vesnici, kterou se světem spojuje pouze zastaralý telegraf a strmá cesta. V chátrajících domcích zůstává jen třináct stařen a osm starců, kteří nechtěli opustit hroby svých blízkých. Jejich životy se odvíjejí v souladu s přírodou a starými tradicemi. Své místo tu mají sny, věštby, zázraky i prokletí. Do tohoto uzavřeného světa pronikají události bouřlivého dvacátého století, jež poznamenávají osudy jednotlivců i celé vesnice. Autorka propojuje reálné s magickým a s jemným humorem a něhou vypráví univerzální příběh o tom, že láska vítězí nad smrtí a nikdy není pozdě...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2022 , ProstorOriginální název:
С неба упали три яблока (S něba upali tri jabloka), 2015
více info...
Přidat komentář
Krásná kniha o horské vesničce v níž zůstalo po tříletém hladomoru a válkách již jen pár starých lidí. Lidí, kteří přes to, co zažili přijímají život s pokorou a láskou. Nepřipouští si pokrok doléhající k nim z údolí a žijí své pomalé a smutné životy v tradicích, na které jsou zvyklí a i když ztratili většinu svých příbuzných, neztrácejí naději. Ve své rodné vesničce zůstávají ve vzájemné pospolitosti s pohledem dopředu..
Takové poetické vyprávění o takových nelehkých osudech..
Inspirující, jak ti staříčci žijí skromně, jsou pracovití, snášejí ty rány osudu a prostě žijí a dělají dál, co je potřeba. A je to napsáno tak, že člověka úplně láká se tam vydat:-).
Chtěla bych tu vesnici a její obyvatele aspoň na chvíli navštívit... Takový ten smutek, když je konec knížky a vám se nechce postavy opustit.
Vůbec jsem nevěděla, co od knihy očekávat. Dlouho jsem ji odkládala. Ale panejo! To bylo krásné. I přes všechnu tu bídu, smrt a těžký život to bylo pohlazení po duši. Doporučuji!
A těším se na další autorčinu knihu.
Knížka je skutečně magická. Příběh nabízí bídu, dřinu, války a řádění přírodních živlů,
přesto vnímáme v této malé člověčí komunitě usídlené vysoko v horách na úpatí jedné z nich tu hezčí stránku lidské existence, provoněnou bylinami, laskavou takřka pohádkovou. Žádné sváry, minimum pomluv, absence nenávisti, všechno je v módu pochopení, protože jeden bez druhého v takto exponovaném prostředí nemůže existovat.
Proto mají asi tři jablíčka takový úspěch a ano, nechybí ani příslib změny...
Magickému realismu jsem se vyhýbala jako čert kříži. Kombinace přirozena a nadpřirozena mě vnitřně trochu popuzuje. Potřebuji vědět, že se ten příběh stal/mohl stát anebo chci nefalšovanou pohádku. Když jsem si kupovala tuto knihu, netušila jsem, že si tím zajišťuji své první rande právě s magickým realismem. Zaujala mě autorka, její otevřený a odvážně vyjadřovaný názor na ruskou agresi na Ukrajině, a také téma zapadlé vesnice a jejích dožívajících obyvatel.
V první části knihy jsem měla trochu problém přijmout všudypřítomnou smrt a neštěstí, ale ve chvíli, kdy se mi podařilo se s tím smířit a prostě se nechat unášet vypravováním, začalo svítat. Netrvalo dlouho a slunce se rozlilo po celé hoře.
"Tri jablká spadli z neba: jedno pre toho, kto videl, jedno pre toho, kto povedal, a tretie pre toho, čo počúval."
Takto sa končí typická arménska rozprávka.
Narine Abgaryanová hovorí o zdanlivo samozrejmých a jednoduchých veciach, no vyjadrila to zvláštnym spôsobom. Jej príbeh sa odohráva v odľahlej arménskej horskej dedine, kde vojna, hory a čas menia jednu z kedysi rušných dedín na Bohom zabudnuté miesto. Obyvateľov tejto obce však spája ich spoločná viera pre nadprirodzené javy alebo mágiu.
Ide tu o citlivé príbehy ľudí, ktorými ma autorka miestami rozveselila, miestami zarmútila, ale tiež ma dokázala dojať až k slzám. Celkovo knihu hodnotím ako nadčasovú a nekonečne nápaditú rozprávku, ktorá vás prinúti aspoň na chvíľu sa zastaviť a precítiť všetko, čo je tu a teraz...
Odporúčam ju tým, ktorí majú radi poetické a magické príbehy.
Pro mě bylo čtení této knihy vyloženě pohlazení po duši,škoda že mohu hodnotit maximálně 5-ti hvězdičkami.
Miluju takovéto příběhy.
K knize se mi moc líbil zvyk že si žena nechává své rodové jméno.
Je to kniha o něze,o lásce,o zázracích,o naději a o neumírání.
Mám ji půjčenou z knihovny,ale už jsem si objednala svou :).
Mimořádný román, který jsem potkala v době, kdy jsem byla vyprahlá po čtení celkem ubohých literárních "děl". O to více jsem byla uchvácená poklidným vyprávěním o koloběhu života a lidech, kteří jsou po desetiletí uvyklý přijímat jej s pokorou a v lásce. Kniha má velmi chytlavý začátek - přímou cestou k smrti. Ale to není jediný chytlavý bod. Celé je to tak jemně upředené z jednoduchých a přitom kouzelných zážitků. Přijetí života takového, jaký je, všech hrdinů příběhu, naplňuje mou duši nadějí a radostí. Já doporučila knihu Co je odtud vidět a za odměnu mi byla doporučena Jablka. Mockrát děkuji!!!!
O této knize lze říct, že se tam nic zásadního neděje, že je vlastně velmi obyčejná, ALE ona je vlastně neskutečně neobyčejná a děje se v ní hrozně moc pro toho, kdo tam to kouzlo vidět chce (i ten kdo nechce, protože nevěřím, že by si knížka daného čtenáře nezískala). A i mě, starého praktika, absolutně dostal magický realismus, který v knize našlapuje velmi lehce, ale zároveň je přítomen docela často. Tuto knížku jsem rozhodně nečetla naposledy, je brilantně napsaná a se všemi z ní bych se chtěla moc setkat, alespoň na malou chvíli. Knížku rozhodně doporučuji k přečtení.
Roztomilá, poetická jednohubka, ktorá hýri farbami, chuťami a vôňami. Taká arménska "Vesničko má středisková" v písanej forme. Bolo to tu už spomínané mnohokrát, ale naozaj taký balzam na dušu, až mi je ľúto, že už musím opustiť tieto svojrázne postavičky a nechať ich v pokoji dožiť niekde na konci sveta...
O malé horské vesnici, o tom, co nedovedeme vysvětlit, o tom, co nás přesahuje.
Začátek knihy se rozjíždí možná pomaleji, ale jakmile začnou příběhy jednotlivých postav zapadat do celkového obrazu a odkrývají další střípky ze života předešlých postav, už se od knihy nelze odpoutat.
Po hezkém poslechu si jistojistě pořídíte i do knihovny.
Jedna z najkrajších kníh aké som kedy čítala, zaslúžila by si ešte viac pozornosti ako sa jej dostáva a medzičasom vyšiel aj slovenský preklad! :)
Svet, z ktorého sa vám nechce odísť a chcete v ňom ešte chvíľku zotrvať.
"...Z nebe spadla tři jablka- jedno pro toho, kdo to viděl, druhé pro toho, kdo to vyprávěl, a třetí pro toho, kdo to všechno poslouchal."
O tom, že lidská srdce buší i v arménských horách
Těšil jsem se hlavně na slibovanou historii Arménie, že se dozvím něco o dějinách téhle pro mě neznámé země. Dějiny plynou jaksi na pozadí vlastního příběhu, člověk se dozví, že je válka nebo hladomor, žádné podrobnosti.
Příběh je nicméně velmi hezky vyprávěn, často protkán pověrami a skazkami místních rodáků o životě v souladu s dušemi mrtvých a úkazy seslanými z vyšších míst.
Tři jablka spadlá z nebe jsem poslouchala jako audioknihu, která je opravdu dobře připravená. Myslím, že i díky ní je moje hodnocení vysoké. Ta opuštěná arménská vesnička a její vesměs staří obyvatelé se svojí nelehkou historií mi přirostli k srdci. Vyprávění nepostrádá krušné osudy a drsné momenty, vždyť už začátek člověk docela zaskočí. Je to vše ale podané tak laskavě a všichni tak odevzdaně přijímají svůj osud, že ty špatné věci s nimi člověk přijímá smířeně a s nadějí. Knížka mě potěšila a nabila pozitivními pocity. A to je někdy sakra potřeba.
Mezi dřinou, chudobou, nemocemi a katastrofami se táhne nitka laskavosti, pochopení i okouzlení. Osudy jsou protkané vírou, pokorou, vtipným hašteřením a moudrou neústupnou silou. Proto je konečným "verdiktem" místo hrubosti půvab.
"... slova by měla mít stejný význam bez ohledu na to, kdo je pronáší."
"Čím prostší jsou slova, tím větší mají význam."
Myslím, že táto kniha by mohla pomôcť, človeku, ktorý je práve v ťažkej chvíli. Sama si z nej beriem, že šťastie a láska nás môže stretnúť v chvíli, keď to čakáme najmenej.
Páči sa mi, že kniha je protipólom aktuálneho konzumného sveta, keďže v dedinke, žijú najmä z toho, čo si sami vypestujú a sú spokojní a tým čo majú. Šťastie pre nich neznamená mať veľké domy, luxusné zariadenie a prepychové šaty, ale láska od muža/ženy, priateľstvo a dobré vzťahy v komunite. Samotný záver knihy, to, ako dávajú spať malú Voske je ukážkou toho, ako málo nám môže stačiť k skutočnému šťastiu. ️
Příběh o zkáze a naději v jedné vesnici.
Krásné a poutavé pohlazení po duši.
Čím prostší jsou slova,
tím větší mají význam.
Audio