Tři kamarádi
Erich Maria Remarque (p)
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1962 , SNKLU - Státní nakladatelství krásné literatury a umění , Ikar (ČR)Originální název:
Drei Kameraden, 1937
více info...
Přidat komentář
Na poměrně útlou knížku tam bylo hodně patosu, příliš zidealizovaných postav, ale když se mi od toho podařilo oprostit, zbyl dobrý a nosný příběh podaný zábavnou formách, ve smutných, ale nosných kulisách a navíc vše čtivě napsáno. Remarque je dobrý spisovatel.
Pěkný příběh o obdivuhodném přátelství. Jak je důležité mít někoho, na koho se můžete spolehnout v každé chvíli, ať je jakkoliv těžká. Jen mi tentokrát čtení nešlo tak hladce.
Krásná kniha, silný příběh o přátelství, podpoře a lásce.
Jedna z mých nejoblíbenějších od E.M.R
Už na gymnáziu jsem jedním dechem přečetla všechny jeho knihy a jsem ráda, že jsem se díky výzvě, zatím alespoň k jedné, vrátila.
Silný příběh o přátelství, lásce, o tom jak je důležité mít vedle sebo někoho na koho se mohu 100% spolehnout a on mě podrží ... Zárověň z tohoto díla člověk cítí určitou beznaděj - jsou to mladí lidé, kteří před sebou prakticky nevidí žádnou budoucnost. Žijí ze dne na den. A zřejmě po zkušenostech z války a společenské situace, která je okolo nich, se snaží urvat od života co nevíc. Ale vždy jen v mezích četnosti a morálky.
První kniha, kterou jsem před mnoha léty od Remarqua četl a musím říct, že zřejmě nejlepší. Síla přátelství překoná vše. Velice na mě zapůsobila a díky ní jsem pak přečetl všechny jeho knihy, ale k Třem kamarádům jsem se často vracel. Pokud by někdo chtěl s Remarquem začít, tak doporučuji právě Tři kamarády.
[audiokniha]
"Lenost je počátek veškerého štěstí a konec veškeré filozofie."
Robby je alter ego Hynka Čermáka, což jsem odvodila z empatie k postavám, něhy vůči Pat i drsného postoje k životu, která čišela z jeho hlasu, když hlavní postavu hrál v mých uších.
Stejně dobře sehrál i každou ženu.
Smekám před neviditelným mistrem hlasů.
Obsahově je příběh cenný hlavně poválečnou atmosférou, jinak jsem zas tolik nadšená nebyla. Remarque je dobrý vypravěč, jen na mě trochu upovídaný a pod květnatým povrchem nic moc hloubka.
Určitě bych podepsala závěr jeho životopisu zde: "Někdy až příliš vycházel vstříc vkusu průměrného čtenáře: využíval postupů triviální literatury, často opakoval motivy, uměle konstruoval dějové konflikty a nevyhnul se ani laciné sentimentalitě."
P.S. Ale jako náctiletá na střední jsem ho baštila i s obalem! Celkem živě si to pamatuju :o)
3/4
Velice hezká a milá knížka, která je takovým pohlazením v dnešním trochu podivném světě.
Na téhle knize je všechno skvělé. Děj, postavy, dialogy, chlast...ani u jednoho slova jsem se nenudil. Smutné a zaroveň se u toho člověk i pobaví. Jak tu někdo níže psal, velice nadčasové. Dávám plnej počet.
Necítim sa kvalifikovaná čokoľvek o tejto knihe písať. Je to neprekonateľný sladkobôľny príbeh o skutočnom priateľstve troch mužov a skutočnej láske k skutočnej žene. Neviem… Až ma to zahanbilo.
„Pekař přinesl ze zeleného plyšového alba několik ubrázků a ukázal mi je. Jeho žena jako nevěsta, on vedle ní s nakroucenými kníry – tady se ještě smála – pak jiný, na němž seděla hubená, upracovaná, s ustrašenýma očima na kraji židle. Pouhé dva malé obrázky – ale v nich celý život.“
Opäť raz som nahliadla do Remarqueových kníh a opäť raz som ostala očarená jeho rozprávačským umením, vďaka ktorému aj na pozadí nezávideniahodnej, neútešnej situácie, akú prinieslo medzivojnové obdobie a s ním súvisiaca hospodárska kríza, dokázal vykresliť nádherný príbeh o sile priateľstva a výnimočnej láske, ktorá prišla nečakane a aj napriek počiatočnej opatrnosti sa postupne vplížila do sŕdc oboch zainteresovaných. Láske, ktorá ich povzniesla do výšin a svojimi pestrými farbami premaľovala ošumelé zátišie zmierenia sa s neschopnosťou opätovne sa vrátiť do normálneho života, len aby ich život opäť zrazil na zem, tak ako to vie len on.
Troch na prvý pohľad odlišných kamarátov, ktorí spolu prežili vojnu a navzájom sa neustále podporujú a neraz dobromyseľne prekárajú, si jednoducho nemožno nezamilovať. Každý jeden z nich má na život trochu odlišný pohľad a nie vždy sa zhodnú, no keď príde na lámanie chleba, držia spolu. Spolu pracujú, zabávajú sa, delia sa o financie i jedlo. Jednoducho kamarátstvo až za hrob. Remarque vykreslil sympatické, nesmierne ľudské postavy, ktoré síce nie sú dokonalé, o to autentickejšie a prijatľnejšie však na čitateľa pôsobia.
Mnohé nádherné myšlienky z knihy, nad ktorými sa oplatí pozastaviť, zamyslieť sa a precítiť ich, sú aktuálne ešte aj dnes a už tak nádhernemu príbehu dodávajú ešte väčší šmrnc. Nuž, nadčasovosť Remarqueovi rozhodne uprieť nemôžeme. Oplatí sa prečítať.
Remarqua čtu na doporučení a tohle je už druhá kniha. Na západní frontě klid se mi líbila více. Tady jsem čekala, že to bude více o válce nebo o zkušenostech z války. Čte se náročněji, ale je to prostě klasika.
Nadčasový melancholický příběh o tom, že život se vším tím, co umí člověku naložit, je přeci jen o něco jednodušší a snad i veselejší, když po svém boku máte přátele, kteří v těžkých chvílích umí podržet, problém vyřešit, kdykoliv podat pomocnou ruku, posloužit dobrou radou no a když nic z toho, tak minimálně rozesmát a připít na lepší zítřky. Ne vždy je to náplast na vše, ale určité štěstí to je.
Naši tři hrdinové měli těžký život předurčený datem narození, ten zmar je v příběhu všudypřítomný, no i přes to všechno se s tím snaží poprat jak nejlépe dovedou.
Příběh je také o lásce, která do beznadějných zítřků vnáší trochu světla optimismu, avšak jak je známo, láska obvykle bolí a i v této knize tomu nebude jinak.
Kniha se mi líbila, některé rozhovory mě pobavily, některé byly k zamyšlení.
Kdybyste se mě zeptali na oblíbeného spisovatele, píšícího o chlastu, nebyl by to Bukowski, London ani Welsh, byl by to Erich Maria Remarque. Neznám spisovatele, který by měl ve svých románech tolik ochmelků, vožungrů, výpitků, pijanů a násosků. Většina z nich má však svůj docela relevantní důvod a účast v do té doby největším válečném konfliktu v dějinách lidstva by tím důvodem jistě mohla být.
Inflace si z lidí dělá prdel. Když ráno vyděláte prachy, tak je běžte okamžitě utratit, protože večer může být jejich reálná hodnota poloviční. Německo je sraženo světovou válkou a to nikdo netuší, že jeden zkrachovalý malíř z Vídně chystá další ránu. A v této atmosféře Remarque vystavěl tklivý příběh tří kamarádů, kteří se přes den snaží vydělat peníze, aby je večer mohli utopit v hektolitrech koňaku, rumu či vína. V době, kdy polovina Německa nemá na chleba, se parta veteránů z Yper snaží uchlastat k smrti. Alespoň mi to tak přijde, protože v knize snad nebyl večer, kdy by hlavní hrdina a vypravěč v jedné osobě neotevřel láhev něčeho ostřejšího.
Naštěstí Tři kamarádi nejsou jen o chlastu, to vůbec. Je to kniha o lásce, smrti, přátelství, naději a bezmoci. Což jsou přesně témata, která by měla být obsahem každého velkého románu. Protože všechno tohle obsahuje i reálný lidský život. Všechno tohle působilo na člověka v minulosti, působí to dnes a bude i za padesát let. Melancholická kniha, jež je plná postav s chutí do života až do samého hořkého konce, který tam někde v dálce čeká na každého z nás.
Není lepší knihy o přátelství. Jazyk už se zdá trošku těžkopádnější, ale je to klasická literatura.
Kniha o přátelství které má velice silné pouto, protože vznikalo v těžké životní situaci, kdy se pozná na koho se dá spolehnout a na koho ne. Tato dějová linka mě nesmírně bavila, ale dvě třetiny tohoto románu to vypadalo spíš na červenou knihovnu, kterou obstarávala další dějová linka. Teprve později vyjde najevo, proč se autor tak usilovně věnoval rozvíjení osobního vztahu a probouzení jejich vzájemné lásky. Nádherně bolestný příběh, který zanechá stopy v každém srdci. Audioknihu čte pan Hynek Čermák. Svého úkolu se zhostil na výbornou. Navíc je audiokniha velice umně ozvučená.
Po letech jsem se opět dostala k tomuto dílu. Zajímavé je, jak člověk vnímá knížku jako náctiletý a pak jako dospělý, který má již opět pár (desítek) let za sebou. Každopádně dojem, který zanechá je hluboký. Krásný příběh o kamarádství, obětavosti a lásce.
Nevedel som čo mám od Troch kamarátov očakávať, no prekonali všetko čo by sa čakať dalo. V škole do nás vtĺkali Na západnom fronte kľud a tento klenot obišli, trestuhodné. Krásna kniha.
Četla jsem v patnácti. A umírala s nimi.
Neskutečně živý, čtivý a silný příběh jednoho životního přátelství a jedné velké lásky. Nádherné. Čisté. Bolavé. Kruté. Syrové a přitom tak jemně se dotýkající vaší duše.
I mě ten konec dostal. Tehdy - a možná i ve chvíli, až si tento nezapomenutelný příběh přečtu jednou znovu...
"Pat" řekl jsem "Pat". A bylo to poprvé co mi neodpověděla. Tento konec mě dostal před 30ti lety, stejně jako teď. Krásně psaný příběh tří kamarádů a jedné lásky. Má první kniha v životě , kterou jsem četla podruhé.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
1967 | Na západní frontě klid |
1962 | Tři kamarádi |
1969 | Jiskra života |
2006 | Čas žít, čas umírat |
2005 | Cesta zpátky |
Nečekala jsem, že bych se do této knihy tak začetla... ale opak je pravdou. Příběh přátelství, lásky, které vydrží na život a na smrt.