Tři kroky po zemi
Miroslav Holub
Soubor drobných reflexivních próz a úvah, v nichž se významný lékař a básník zamýšlí především nad rolí vědy v moderním světě. Knížka drobných próz a velkých myšlenek shrnuje postřehy, úvahy a polopříběhy o smyslu vědy v moderním světě. Jsou to črty vytěžené vesměs ze života vědeckých laboratoří, nemocnic a výzkumných ústavů u nás i v zahraničí a mají půvab zasněného, ale zároveň bezprostředního a literárně vybroušeného podání.... celý text
Přidat komentář
ano, vědec je svým způsobem umělec. pan Holub měl dar zhmotnit myšlenky do smysluplného celku a potvrdil, co je známo už leta – že přísná řehole vědy dává prostor i pro rozlet ducha.
i když je tato knížka „stará“ už 55 let, je v ní hodně inspirativných myšlenek a oplatí se ji prolistovat.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
1962 | Achilles a želva |
1963 | Anděl na kolečkách |
1990 | Čím drží svět pohromadě |
1961 | Slabikář |
1958 | Denní služba |
„Obvyklý omyl mnoha nepřátelských kritik dnešní vědy je, že věda znamená jistotu, neomylnost a zcela neemocionální objektivitu. Mnohem blíže pravdě by však bylo zjištění, že věda je založena na údivu, dobrodružství a naději.“
(Cyril Hinshelwood)
Soulad a spolupráce lékaře-vědce se spisovatelem v jedné osobě; Miroslav Holub není prvním důkazem, že je to spojení funkční a vrcholně zajímavé. Krátké medicínské úvahy proložené citáty vědců, vynálezců, filozofů a spisovatelů (z nichž jsem vybrala jeden, který končí tím, co je průnikem obou profesí, aspoň doufám). Stáří dílka není překvapivě vůbec znát. Lékařský výzkum na zvířatech, drobné příhody z praxe, ale hlavně vlastní pochybnosti a morální dilemata, ty byly, jsou a budou svázány s jakýmkoliv povoláním, ve kterém jde o lidský život.
Ráz úvah je někdy čistě vědecký, někdy poetický. Moc dobře se mi to četlo.