3 muži ve člunu (o psu nemluvě)
Jerome Klapka Jerome
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134790/tri-muzi-ve-clunu-o-psu-nemluve-n9x-134790.png
4
1116
1116
Rozmarný příběh tří přátel, kteří se vypraví společně na několikadenní dovolenou po řece Temži, patří ke klasickým dílům světové humoristické literatury. Vyprávění je pestrou směsicí příhod a událostí, které je po dobu této svérázné výpravy potkávají na palubě jejich člunu i v pobřežních hospůdkách. Autor používá klidný, suchý humor, s jehož pomocí odhaluje lidské slabosti, návyky a zlozvyky a velebí přátelskou solidaritou a touhou po dobrodružství.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 1948 , Alois SrdceOriginální název:
Three Men in a Boat (To Say Nothing of the Dog), 1889
více info...
Přidat komentář
Poklad světové literatury, který mě spolehlivě rozesměje, obzvlášť příhoda o Harrisovi a zapečeném hovězím. Viktoriánský román spojující brilantní humor, poetické popisy a suchopárné poučování vznikl jako série článků do časopisu o cestování po horním toku Temže. Proto nemá kniha žádný děj a autor zdánlivě "odbíhá od tématu". Knihu jsem četla už mockrát a jak jsem zjistila, pro pochopení humoru je velmi důležitý překlad, čímž vzdávám dík panu J. Z. Novákovi.
Vřele doporučuji.
Jedna z knih, ke kterým se občas vracím. Příjemný druh humoru, při kterém se sice nelámu smíchy, ale navozuje mi pocit dobré zábavy a nálady v méně povedených dnech.
Líbila se mi lehkost, jazyk (četl jsem vydání z roku 1948) a spousta epizodických mikropříběhů (na nichž vlastně podle mě celá kniha stojí). Je to úsměvné, zábavné, nic hlubokého nebo myšlenkově komplikovaného. Ryzí odpočinkové čtení, ovšem v tom nejlepším možném významu.
Tak ja som sa pobavila...netiekli mi slzy od smiechu, ale ja s mojou predstavivosťou som sa bavila. Traja muži na výlete a ich zážitky, ale aj dobré spomienky. Ešte teraz si niektoré vybavujem a už sa mi dvíhajú kútiky úst. :-) :-)
Ne že by zrovna tahle knížka byla mým oblíbeným šálkem anglického čaje, znám i srandovnější kousky od jiných autorů. Ovšem možná je na vině fakt, že jsem Tři muže četla v jakémsi stařičkém překladu z 50.let. Několik nezapomenutelných ostrůvků smíchu uprostřed poklidně a občas i nudně plynoucí řeky /ne spoiler, ale lákadlo, které označuju hodnotícími hvězdičkami/:
- studium lékařské knihy v Britském muzeu a to, co následovalo - recept dodnes s oblibou cituju, když je třeba :-D
- balení výbavy na výlet
- otvírání konzervy
- cesta vlakem s bochníkem sýra
Pokud seženu lepší překlad, počtu, srovnám a možná i přidám ;-)
EDIT 1.6.2020: lepší /=novější a svižnější/ překlad jsem sehnala, přečetla, ale stejně nepřidám ;-)
Ale jo, lehoučké čtení na maximálně tři tahy. Že bych se vyloženě smála, to zas ne, ale pár vtipných momentů tam bylo :).
Poslouchala jsem v podání pana Miroslava Horníčka. Příjemný a milý humor, který moc hezky zpříjemnil jeden všední deštivý den ...
Klasika je něco, co osloví čtenáře, posluchače nebo diváka i po mnoha letech od vzniku díla. Pro mě je jedním z takových děl i kniha J.K.J. o třech pánech, kteří se rozhodli strávit svou dovolenou v člunu na řece.
Jako rybář mám velmi blízko k vodě a všemu, co se kolem ní děje. Přesto jsem podobná dobrodružství na řece nezažil a mladým pánům je jenom tiše záviděl. Snad se taky někdy dočkám.
Okolo téhle klasiky jsem orbitoval roky, ale popravdě mám podobný dojem jako u 'Stopařova průvodce' - humoristická knížka a těžce protlačovaná klasika, která i vzhledem k datu vydání nabízí jen pár suše britských a jízlivě trefných linek... vlastně je to jen takové lidské, obyčejné, ale současně i komerčně vtíravé čtení své doby, které se během dekád postupně propracovalo do pozice dalších velkých "sázek na jistotu" (a podlě mě logicky dost zestárlo). Záleží hodně na rozpoložení, náladě a úrovni vašeho aktuálního životního optimismu v tom, jak se vám to bude či nebude líbit. Ale za mě: klidně jsem to mohl ignorovat do konce života. Většina klasik, co "musíte" přečíst tak obvykle dopadá.
Knihu jsem četl podruhé. Nesmál jsem se nahlas, spíš se tak uchechtával. V některých pasážích se mi trochu vlekla, vcelku jsem se však příjemně bavil. Mnohé z komických situací si dokážu představit i dnes. Jako milovník pobytu v přírodě jsem hrdinům knihy záviděl a alespoň takto z křesla si s nimi zase někdy vyrazím. Milovníkům anglického humoru doporučuji.
Uspokojivé.
Na příběhy JKJ o třech kamarádech a psu nedám dopustit. Jemný humor, vyjádřený v dokonale vytvářených větách a mistrně gradovaný, není určen primárně k popukání břišního svalstva, ale k tomu, aby se v duši rozlila záře pohody. Čtenář, jehož pronásledují chmury, přestane vidět svět v černých barvách. Čtenáři, který takové potíže nemá, svět rozkvete do barev přímo dovádivých. Takových knih je nám třeba jako soli.
Kniha vás polaská a pobaví. Jemný nevtíravý humor, pocity při cestování ve skupince kamarádů, provotní nabuzení, užívání a nakonec se z toho průšvihu nějak dostat bez ztráty kytičky a doma, no co doma, ryhcle naplánovat další výlet. Kniha se mi moc líbila a v Levných knihách jsem pořídil volné pokračování Tři muži na toulkách, takže jdu číst dál.
Humoristický román, u kterého jsem se dost nasmál. Mohu doporučit, pokud hledáte snadnou čitelnou zábavnou knihu s lehkým humorem. Pokud po ni sáhnete na přiklad na dovolenou určitě neuděláte chybu.
Ani sa mi nechcelo veriť, že kniha má vyše 100 rokov. Láskavý, občas mierne uštipačný humor, mnoho zdanlivo banálnych, no vtipných situácií (nikdy som neveril, koľko problémov dokáže spôsobiť obyčajná zubná kefka) a aj s tými foxteriérmi sa s autorom zhodnem (sú to hajzlíci).
„Odhod přítěž, člověče! Ať je lehká loď tvého života, naložená jen tím, co potřebuješ - útulným domovem a prostými radostmi, jedním nebo dvěma přáteli, hodnými toho jména, někým, koho bys miloval a kdo by miloval tebe …“
Na život existuje velmi jednoduchý recept:
„ 1 libra bifteku s 1 pintou piva - každých šest hodin ...
1 desetimílová procházka každé ráno…
1 postel přesně v 11 hodin každou noc…
a … nepřecpávej si hlavu věcmi, kterým nerozumíš."
A spoustu dalších veledůležitých informací v téhle knížce získáte. Takže, vážení, vyplujte! Vyplujte v nekrytém člunu a čelte … prostým pravdám!
Protože síla téhle knížky spočívá práve v nich, vězí v úhlu pohledu na prosté věci, resp. učí nás … je vidět!
Proto je skutečným evergreenem …opakování je totiž matka moudrosti a opakovat si, jak s pomocí prostých a jednoduchých pravd prožít pohodový a spokojený život, nikdy neuškodí :-) ...
"Spíš raději na kraji nebo u zdi, Jerome?" Odpověděl jsem, že nejraději spím v posteli.“
„… byl velice ochotný převzít kdejaké břemeno … a vložit je na bedra někoho jiného.“
„Myslím, že ze všech nesmyslných, rozčilujících bláznovství, která musíme snášet, je tenhle podvod s "předpovídáním počasí" nejhorší. "Předpovídá" přesně, jak bylo včera nebo předevčírem, a přesně opak toho, jak bude dnes.“
„Vždycky mám dojem, že pracuji víc, než bych měl. Upozorňuji, že to neznamená, že bych byl proti práci zaujat. Práci mám rád, okouzluje mě. Dovedu sedět celé hodiny a dívat se na ni. Rád si ji šetřím. …”
„knížka, kterou je dobré mít na dosah, … na dosah ruky, na dosah paměti“
(Miroslav Horníček)
Jedna z mých nejoblíbenějších knih pro odpočinek, na dovolenou, pro dobrou náladu. Ovšem pozor - týká se to jen vydání Odeonu z roku 1975 ve skvělém překladu J. Z. Nováka!
Popis situací, slov, anglický humor - nemá obdoby, je to koncert slov, vět a dialogů.
Tuto knihu jsem bohužel ztratila a ve snaze doplnit ji do knihovny jsem si ji pořídila s překladem jiného překladatele (M.Ž.). Toto vydání putovalo dál, protože "ztraceno v překladu" se vytratilo kouzlo příběhu a celkově to vypadalo jako otrocký překlad od maturanta.
Což je škoda, protože první setkání s knihou může takový překlad dost odradit.
Stejně jako „Saturnin" mě „Tři muži" kdysi upoutali v čítance pro 9. třídu a potěšilo mě, když jsem zjistila, že je má táta v knihovně. Pamatuji si svůj tehdejší záchvat smíchu z Georgovy noční cesty do banky, německého kupletu, historky se sýrem a Harrisova zmizení. V mých 14 letech mi kniha přišla jako strhující psina.
Když jsem se do ní začetla teď ve dvaceti, byla jsem překvapená tím, že je spíš úsměvná a že mi už slzy smíchu netečou. Odložila jsem ji někdy v půli zimního zkouškového a vrátila jsem se k ní až v létě, když jsem kriticky neměla co číst. A ona mě podruhé překvapila. Zase jsem se chechtala nahlas jako blázen. Nejen Harrisovu zmizení, ale také vyprávění o bidlování. Dočetla jsem ji vysloveně s požitkem.
Velké plus má u mě Jerome Klapka Jerome za jazykovou krásu. Přírodní lyrika je samozřejmě pateticky nadsazená, ale sama o sobě má nepopiratelný půvab. Jako studenta historie mě zaujala také autoreflexe 19. století, které je pro nás časem romantickým, ale pro tehdejšího člověka to byla naopak doba prozaická, jež potřebovala trochu romantizovat uměle. „Tři muži" jsou značně svérázný cestopis a (podle mě právem) klasické dílo.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Tři muži ve člunu (o psu nemluvě) |
| 1998 | Tři muži ve člunu a na toulkách |
| 1982 |  Malvína z Bretaně |
| 2010 | Tři muži na toulkách |
| 2000 | Lenochovy myšlenky |
I kdyby JKJ napsal jen jednu povídku o cestování se smradlavým sýrem a jednu o vaření ajntopfu, už to by stačilo k tomu, abych ho měl rád. Celé je to lehké, úsměvné až vtipné a velmi příjemně staromódně anglické. O podobný styl se v poslední době snaží Miroslav Macek, žel nijak zvlášť úspěšně.