Tři sestry
Heather Morris
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/482840/bmid_tri-sestry-n2l-482840.png
4
502
502
Tatér z Osvětimi / Tetovač z Auschwitzu série
< 3. díl
Heather Morrisová přichází s úžasným novým příběhem, který vám zlomí srdce, zanechá vás ohromené odvahou a velkou láskou tří sester, jejichž vzájemný slib je udržel naživu i v situaci, kdy zdánlivě nebyla žádná naděje na přežití. Když byly Cibi, Magda a Livia malé, slíbily svému otci, že si zůstanou nablízku, ať se stane cokoliv. O několik let později Livii deportují do Osvětimi – a Cibi se k ní dobrovolně přidá. Jedině Magda se ještě nějakou dobu skrývá na rodném Slovensku, ale brzy také skončí ve vyhlazovacím táboře. Tváří v tvář smrti si sestry dají další slib: pokusí se přežít. A tak začíná jejich strastiplná pouť zničeným kontinentem, která povede až za novým životem v Izraeli. Heather Morrisová to znovu dokázala. Použila zkušenosti tří sester ze Slovenska, které přežily Osvětim, a podělila se s námi o jimi prožité hrůzy i radosti. Autorčiny živé popisy s citáty, časy, daty a místy jsou pozoruhodné. Jde o nepředstavitelný příběh, který bylo nutné vyprávět. Jsem moc ráda, že to udělala. Vy budete také.... celý text
Literatura světová Válečné Historické romány
Vydáno:
2021
,
CPress
Originální název:
Three Sisters, 2021
více info...
Přidat komentář
Tak poslední dílek série z Osvětimi, a příběh,který chytne za srdce, když si člověk přečte tyto tři díly a zjistí,jaké věci dokáže někdo udělat druhému člověku, jen protože si někdo nahoře řekl,že má moc a může si dělat co chce...
Pravdivé příběhy mají vždy velkou sílu a přitažlivost. Zvláště ty, které dokáží čtenáře povzbudit v každodenním boji o místo na slunci A takový je i tento příběh tří sester, které si zažily veškeré hrůzy Osvětimi a Březinky. Předchozí knihy autorky se mi sice líbily více, ale i tato má splněno na 100%.
Opět povedený kousek od Heather. Moc se mi líbil i závěr knihy, kde autorka přiblížila skutečné "konce" postav
Předchozí dvě knihy mě příliš nenadchly a stejně tak to dopadlo i s touto. Paní Morris píše Osvětim pro mainstreem. Chápu, prodává se to. Ale nedá se to vůbec srovnat s publikacemi od jiných přeživších. Přišlo mi to zase trochu jako pohádka.
Spousta nesrovnalostí tady už byla zmíněna, jako třeba sklízení zeleniny začátkem května. On i ten vzpomínaný gladiol v dubnu určitě nemohl kvést. Když jsem si googlila SS dozorkyni Volkenrath, která byla se sestrami skoro kámoška, tak jsem o ni našla úplně jiné informace. Další věc, co mě překvapuje je, že měly ještě malou sestru, která zemřela ve 3 letech. Proč o ní ani jednou nebyla zmínka? Co se mi líbilo, tak byla třetí část knihy o životě po válce.
Nehodnotím téma, to je samozřejmě hrozné, ale zpracování knihy. A další knihu od autorky si už opravdu nepřečtu.
Věřím, že sourozenecká láska zmůže mnoho. Nicméně mi ti přišlo až moc. Také nevěřím v Boha, ale tady to vypadá, že měl se sestrami své úmysly. Opravdu leckdy unikly smrti jen o vlásek. Pořád se mi nejvíce líbila knížka o Cilce. I když líbila není vhodné slovo.
Od této autorky, je to moje druhá kniha. První byl Tatér z Osvětimi. Musím říct, že tato knížka se mi líbila mnohem víc. Vždy když čtu tyto knížky, je ve mě určitý druh vděčnosti, že žiji jak žiji. Musím, ale podotknout, že sestry měli, stejně jako tatér hodně často velké štěstí, chvála bohu, ale...Moc se mi celkově, ale příběh líbil. Vzájemná láska, podpora, dodržování slibu sester dané otci, jejich touha po životě a snaha udělat pro přežití cokoliv. Jejich návrat do reality a pak odchod a život v Izraeli. To že i přes vše co zažili se o tom nebáli mluvit, aby na to nové generace nezapomněli a aby tu zanechali pro další generace odkaz. Dávám plný počet hvězd.
Říkal jsem si, co nového ještě můžu od stejné autorky čekat, ale tohle bylo velmi dobré. Tím, že v podstatě celá druhá polovina knihy ukazuje cestu a život v Izraleli, vzniká úplně nové dílo. Takovéto knihy by si měl přečíst každý.
Cilčina cesta za mě lepší, ale jinak výborný další díl.
Těžko se tomu věří, že by všechny sestry měly neustále takové štěstí, ale ať je to jak chce, je to silný příběh. Četla jsem spoustu knih na téma koncentračních táborů a tahle je jedna z těch lepších, kdy jsem si opět uvědomila, že si vůbec nedovedu představit, co se tam vlastně dělo
Velmi silný a dojemný příběh. Nicméně chvilkami jsem nevěřila, že by měly všechny takové štěstí a vše jim vždy prošlo.
Velmi silný příběh plný těch nejhorších hrůz koncentračního tábora a zároveň silného sesterského pouta. Také si nemyslím, že všechno co se stalo popisuje autorka reálně. Některé věci byly až moc idealizované, ale prostě jako celek nádherná a dojemná knížka.
Svědectví tří sester Mellerových Cibi, Magdy a Livi, které zažily hrůzy války v koncentračních táborech a útěk z pochodu smrti. Jejich slib otci, že si zůstanou nablízku, vzájemná láska, síla a naděje, spolu s velkou dávkou štěstí, jim dopřálo přežít a dostat se do země zaslíbené, kde žily se svými velkými rodinami. Dojemný příběh, plný bolestných vzpomínek z Osvětimi a Březinky.
Moc hezký a velmi dojemný příběh tří naprosto fascinujících sester. Cibi, Magda a Livia slíbily kdysi svému tatínkovi, že vždy budou spolu a že se nikdy neopustí. Tento slib se snažily ze všech sil splnit i v okamžiku, kdy všechny tři skončily v koncentračním táboře. Vzájemná láska těchto tří dívek, sesterská blízkost, podpora, obrovská síla, naděje a touha žít. To jsou věci, které se mi na této knize líbily úplně nejvíc.
Tatéra jsem zhltla, ale tady jsem se dlouho nemohla začíst. Občas mi to přišlo až nereálné - například při představě, jak se přeživší pochodu smrti na pokraji vyhladovění rozhodnou řádně pohřbívat mrtvé, které potkají - to už bylo skoro jako z říše sci-fi. Ani v plné síle bych to nezvládla, natož vyhublá na kost.
Jinak je příběh určitě silný a pravdivý základ tam je, nicméně, vzpomínky blednou a trochu se přebarvují.
Četla jsem od autorky tatéra i Cilku a musím říct, že mě se nejvíce líbila tahle - tři sestry... Knihy od p. Morrisové už po tatérovi neberu, že by byly zcela reálné, za mě si spoustu věcí idealizuje... Takže to beru jako pěkný, čtivý a odreagující román.
Je zřejmé, že autorka nechtěla v žádné knížce psát o opravdových krutostech a situacích, které se v Osvětimi a v Březince děly, jako je tomu v jiných knížkách. Všechny jsou hodně idealistické, až nereálné, protože od začátku cítíte, že konec prostě dobře dopadne.
Na jednu stranu se po dočtení obejdete bez takové té těžké knižní kocoviny, knížky jsou čtivé, ale osobně dávám přednost kruté realitě, tak jak opravdu byla, třeba jako v "Narodili se, aby přežili". Zde byla navíc poslední třetina, která byla o životě sester v Izraeli hrozně utahaná, ztrácela jsem se ve všech těch rodinných jménech. Určitě by stačil delší epilog, který by nás obeznámil, jak se sestrám dařilo, protože tohle se moc nepovedlo. Za to hvězdičku dolů.
Je to hodně povedená kniha. Nějaké knihy s Osvětimskou tematikou mám přečtené včetně Tatéra a Cilky a i tahle je zase trochu jiná. Novinkou pro mě bylo, co se dělo s Židy po válce, o odstěhování se a budování Izraele. Ještě musím zmínit pevné sesterské pouto.
Silná knížka, rozhodně nezklamala a nezklame ani pravidelné čtenáře podobné literatury. Já si teda celou knihu sestry pletla, nedokázala jsem udržet, která je ta nejmladší, která starší a tak. :D Běžně tyto knihy končí návratem domů, ale tady bylo i stěhování do Izraele a rozrůstání rodiny, což bylo moc fajn.
Oproti předchozím dvěma autorčiným knihám mne tato nijak zvlášť neoslovila a ani nebavila číst. Nebylo to vyloženě špatné, ale vidím v knihách Heather Morrisové sestupnou tendenci. Další její díla už vyhledávat nebudu.
Štítky knihy
koncentrační tábory Židé naděje ženy v 2. světové válce sestry holokaust, holocaust podle skutečných událostí přeživší holokaustuAutorovy další knížky
| 2018 |  Tatér z Osvětimi |
| 2019 | Cilčina cesta |
| 2021 | Tři sestry |
| 2020 |  Příběhy naděje |
| 2024 |  Sestry pod vycházejícím sluncem |
Další povedená kniha z této série. Příběh byl pěkný a velmi silný, jak to bývá u příběhů z tohoto období. Kniha má jen dva větší mínusy. Jedním jsou malé nepřesnosti nebo občasné idealizování některých věcí. Druhým je závěrečná část knihy o životě po válce. Jsem ráda, že autorka popsala i toto období, ale kniha tady ztratila dech a bylo to poněkud rozvláčné.