Třídní klima a školní klima

Nesnadně se mi hodnotí neutrálně. Ve škole taková jaká je moc nenalézám smysl. Hodiny dokáží být naplněné něčím, co něco dá, v něčem posune dál, také dokáží být prázdné, celých čtyřicet-pět minut vašeho času strávených nad ničím. To záleží na mnoha faktorech, učitel, jeho nálada, doba dne,... Když se pokouším někomu podat, jak vnímám čas strávený ve škole, dostává se mi mnoha odpovědí: V práci to bude stejné, To se jinak nedá, my jsme museli taky, Máš tam přeci kamarády, o tom to je,.. Ale není. Proč by měla hodina, záležet na ostatních, proč si nemůžeme sami určit jakým způsobem budeme pracovat? Vždyť jde přeci stále o to "studovat". Škola je o učení se novým věcem, proč to nedělá sama, a neposouvá se? Zůstává jaksi zamrzlá v minulosti. U této knihy se mi chtělo smát, zároveň cítit tíhu, ze všech faktů. Faktů běžných dnů. Nikoli deprimovat a demotivovat, co takhle spouštět houževnatost, motivovat? Každý je jiný, proč se snažit všechny "vytesat v jeden stejný kus", a pracovat s nimi v předpokladu, že to je to o co jde?