Den Trifidů
John Wyndham (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/29_/29814/bmid_den-trifidu-65e21d39a5a1f.jpg
5
5765
5765
Román o tom, jak neznámý úkaz způsobí u většiny pozemšťanů slepotu a jak toho využijí průmyslové rostliny „trifidi“, které náhle vyvinou zcela nečekané vlastnosti a zaútočí na lidi, má v sobě dostatek prvků neobvyklosti, aby čtenáře přitahoval. Zároveň mu však nechybí onen welsovský obecný pohled na život a jeho reálné jádro, které z fantastického příběhu činí podobenství o skutečném ohrožení přírody člověkem a člověka přírodou. 23-034-72... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1972 , Mladá frontaOriginální název:
The Day of the Triffids, 1951
více info...
Přidat komentář
Velmi zajímavé....... Doporučuji přečíst...... a jestli se někdy podívám na nějakou neobvyklou záři? Po přečtení této knihy asi ne, a na masožravky si budu dávat taky pozor :-)
Byla to kdysi má první kniha v tomto žánru. Přečetla jsem jí několikrát a vždy mě uchvátila. Hodně mne zklamalo filmové zpracování. Jistě , kniha na papíře je vždy poutavější.
Tato kniha je moje první, co si pamatuji. Jestli jsem před tím přečetla nějaké pohádky, tak ani nevím, možná tak Dášenku. Knihu jsem si půjčila od tety na vesnici, kde jsem trávila prázdniny a zrovna pršelo (počítače fakt nebyly).
Pamatuji se, že jsem se bála a že se mi o tom dlouho zdálo a že jsem pak i napsala povídku na podobné téma.
V každém případě se dá říct, že jsem se díky této knize stala knihomolem, i přesto, že tento žánr dnes není mým nejoblíbenějším.
Většina kvalitních sci-fi se do jisté míry naplní, tak upřímně doufám, že tohle je ta výjimka potvrzující pravidlo..
Všechna chvála už zde asi byla napsána, tak to trošku zkrátím.
Je to naprosto vynikající. Popis katastrofy popsaný do posledního detailu, vše do sebe perfektně zapadá. Napínavé. Strhující. Nemohl jsem přestat číst.
Zasloužených pět hvězdiček. Všem doporučuji.
Tohle vůbec není sci-fi, ale velmi uvěřitelný a velmi realisticky vypodobněný nástin toho, co se může skutečně stát, když se lidstvo bude dál chovat, jako by byla Země nezničitelná a její bohatství nevyčerpatelné a když bude neustále vyvíjet nové a nové stále sofistikovanější a destruktivnější zbraně s plošným účinkem, a tím systematicky pracovat na vlastním sebezničení. Vždyť co my víme, co nám už dnes někde ve vesmíru létá nad hlavami.
Knihu jsem objevila v levných knihách. Pročetla jsem si na ni recenze a hned si ji šla koupit. Musím uznat, že mě úplně odzbrojila. Téma je totiž stále aktuální, možná čím dál více. Člověku po těle skáče husí kůže, jak je možné během chvíle ztratit všechno co jsme kdy měli a jak bychom v té chvíli byli absolutně nesoběstačnými. V textu mimo jiné nebylo příliš gramatických chyb, které by mohly vyrušovat od četby. Já dávám 100%. Je to nejlepší sci-fi nebo fantasy literatura, kterou jsem kdy četla.
Tahle kniha vysoce předčila má očekávání. S trifidy jsem se setkala v rámci jedné zážitkové hry a stejně tak jsem přistupovala i ke knize - dojde ke katastrofě a lidi jsou ohrožení zmutovanými kytkami. Ale jde tady daleko o víc - už dlouho chodíme po napjatém laně a nikdy nevíme, kdy uklouzneme. A historie se evidentně neustále opakuje a každá krize zas a opět vede ke vzniku další a další totality a otrokářství.
No a do toho ten velmi autentický popis zničeného Londýna, města, ke kterému mám velmi silný citový vztah...
Rozhodně zařazuji do svého top výběru.
Knížky nikdy nečtu víckrát. To už by musela být jóó kniha s velkým K aby se tak stalo. Nu, a stalo se. Den Trifidů jsem četla už hodně dávno, ale na ten děj se nikdy nedá zapomenout. Wyndham je prostě stará, úžasná a nepřekonatelná klasika. Děsivá tím, že stačí tak málo a celý svět jde doslova „do kytek“…
Ze začátku na mě kniha nepůsobila zajímavým dojmem. Příčina apokalypsy nebyla nijak šíleně originální a tak jsem toho moc nečekala. Byla jsem příjemně překvapena.
Než pouze líčením samotného boje s nepřítelem se Wyndham hodně zabýval i tím, jaké dopady má katastrofa na společnost a jak se s tím vypořádá. Velkou částí knihy jsou filozofické úvahy a hledání nejlogičtějšího a nejúčinnějšího uspořádání společnosti, aby mělo co největší šanci na přežití.
Logické uvažování postav, které byly ochotné upustit od svých pevně zakořeněných zásad a myšlenkových postojů za účelem přežití a obnovení společnosti, mě také velmi zaujalo. Zároveň ale nebyly cynické ani bezchybné. Nebyly vlastně ničím zvláštní, jsou to obyčejní lidé, jsou uvěřitelní a to knize ještě přidávalo.
Už si ani nepamatuji, kdy jsem se naposledy s něčím takovým setkala a to byl hlavní důvod, proč se mi kniha tak líbila. Většinou jsem zvyklá na všudypřítomnou paniku a bezradnost postav, což je sice za daných okolností naprosto přirozené, ale... nedá mi to mnoho k zamyšlení. Toto rozhodně ano a myslím, že mi to svým způsobem pomohlo uspořádat si některé myšlenky a vyjasnit si pár svých názorů.
Tuto knihu můžu jen doporučit.
Jednička s hvězdičkou. Povinná literatura, všeobecně známý příběh a přesto pokaždé chytí a nepustí.
Mé první setkání se tímto žánrem,vyloveno manželovi z knihovny.Krásná,čtivá a nadčasová kniha.Četla jsem ji jedním dechem a rozhodně ne jen jednou.
no, chtěla bych tě vidět,PMR, v takové situaci.... Vybrat lepší ze všech špatných eventualit? Asi jsi to nečetl/a moc dobře, hlavní postava tam hodně uvažuje o morálce a i se nechá do ní chytit... i když už je morálka naprosto zbytečná... představte si jen, že by u nás vypnuli elektřinu na měsíc - kam se tahle země dostane? Vážně myslíte, že nikdo nebude rabovat? a co pak uděláte? Dáte jim své zásoby a umřete hlady? Zvlášť když vůbec nevíte, jestli! ta elektřina někdy ještě půjde? Nevyberete peníze z karty (na co taky...), nenačerpáte naftu, možná ani nebudete mít pitnou vodu...že nebudete mít plyn a automatický kotel na uhlí či dříví
- to je zcela jisté... v tom je ta síla toho románu. Lidi by si měli poradit i bez toho všeho, jenže čím dál víc toho nejsou schopni... kdo z vás dnes dokáže vyrobit baterii? jakýkoliv jednoduchý stroj? papír? látku? Jsme totálně závislí... a to mi nepřijde úplně dobrý.
Jedna z nejlepších knih, co jsem četla. Ukrývá pro mě mnohem více, než jen boj s Trifidy, zejména myšlenko, co by se stalo, kdyby civilizace a její aktuální technické a další schopnosti skončila.
Kde seženeme potraviny? Zvítězí morálka nebo schopnost přežít?
Boj s masožravými květinkami, které dokážou přemýšlet je jen na pozadí této knížky.
Dohromady to pro mě vytváří knihu, ke které se pravidelně chci vracet. :)
Poznámka pod čarou: K této knize a k trifidům jsem se dostala vlastně omylem, někdy v 16 letech, kdy nám z toho udělali večerní hru. Motivem právě byla úvodní slova z této knihy, po celou dobu hry většina měla zavázané oči a nikdo nemohl mluvit. Tak mě zajímalo, kde se to vzalo. A byla z toho láska na první pohled! ♥
Fantastická kniha, která vás chytne od začátku a do konce Vás nepustí. Ráda se k ní vracím. :)
Štítky knihy
boj o přežití zfilmováno klasicismus invaze slepota rozhlasové zpracování sci-fi zfilmováno – TV seriál postapokalyptická sci-fi
Autorovy další knížky
| 2014 |  Den trifidů |
| 1992 | Kukly |
| 1996 |  Pavučina |
| 1994 | Midwichské kukačky |
| 1992 | Chocky |
Čekala jsem nějaký strašně děsivý depresivní postapo, a neuvědomila jsem si, že je to jedna z těch knih který s tím vůbec začly. Nejdřív mě to nudilo, ne že by se to četlo těžko, ale spíš tou staromódností projevů, postav a vůbec všeho mi to přišlo strašně cizí. No, změnilo se to a od Cokera a jeho proslovů a nadávání na neschopnost to už bylo fakt dobrý. A taky takový... vlastně miloučký. Hezký. Dopadlo to dobře.