Trojkráľový večer
William Shakespeare
https://www.databazeknih.cz/img/books/56_/56351/bmid_trojkralovy-vecer-7hi-56351.jpg
4
462
462
V slávnej Shakespearovej komédii Trojkráľový večer sa doslova klame telom - zamieňajú sa dvojčatá Viola a Sebastián, Viola je navyše preoblečená väčšinou za muža a volá sa Cesario - a to všetko len preto, aby na konci vyšla najavo pravda a prišla si na svoje čistá láska
Literatura světová Divadelní hry
Vydáno: 2005 , Ikar (SK)Originální název:
Twelfth Night, or What You Will, 1602
více info...
Přidat komentář
Až překvapivě dobrá komedie. Místy se člověk pousměje nad jednáním postav, ale nejlepší jsou jednoznačně autorovy, respektive překladatelovy, hrátky se slovy, kterých Večer tříkrálový skýtá nesčetně.
P. S. Nad názory hraběte Orsina a rychlostí, jakou se jistá hraběnka dokáže zamilovat jsem sice kroutila hlavou, ale to už k Shakespearovi tak nějak patří
Další výborná komedie. Je na ní znát, jistá Shakespearova vyspělost či zkušenost. Přece jenom je děj Večera tříkrálového vyváženější, decentnější, méně zběsilá, nikam se nežene a není tu takový chaos jako v jiných. A ty nadávky! Příběh skvěle plyne, snadno se v něm orientuje a na povrch vyvstává veškeré kouzlo Shakespearova komediálního umění. Jedním z kouzel je naprosto skvostná scéna, kdy Malvolio skočí na špek bravurnímu žertu (doslova) z pera Marie, zatímco je sledován pány Tobiášem a Ondřejem. Komičnost je však všudypřítomná a královsky ztvárněná v postavě šaška Festa. Každý jeho výstup je samostatným koncertem; na jeho projevy jsem se těšil od začátku a nikdy jsem nedošel zklamání. No a na závěr je tu Shakespearovo oblíbené téma záměny a převleků. Téma sice u jeho komedií tak nějak předvídatelné, nicméně každý oblek dostává jiný šmrnc. A ve Večeru tříkrálovém si ho dovolím označit za ten nejspíš vůbec nejvíc šmrncovní. Asi jako tvář Olivie. Nebo možná Violina. Komedie hodná zamilování.
Komedie od pravého mistra zápletek a záměn. Souhlasím, že přečtení hry jako knihy je chaotické, v divadle je shlédnutí zábavnější.
Skvělá komedie, vtipná, chytlavá, dokonalá. Vynikající jazyk i postavy. Určitě moje nejoblíbenější hra.
Skvělá, opravdu skvělá komedie. To si myslím o této hře, ale nikoliv po jejím dočtení, ale po zhlédnutí její inscenace na Letních shakespearovských slavnostech. Text hry sám o sobě působí poněkud zmateně, neuspořádaně a chaoticky. Když si však ke jménům přiřadíte tváře, uleví se vám u této hry více, než u jiných. Bokem ještě musím poznamenat, že mne mimořádně bavila Marie Timková v roli Violy, Petr Stach, v kůži Festeho a Tomáš Měcháček, který bravurně ztvárnil egocentrismus Orsinův.
Je těžké říci, o čem tato hra vlastně je. O moři? Ano. O lásce? No jéje. O hudbě? Doslova od první repliky. O šílenství? Téměř v každé větě. Večer tříkrálový má tolik obsahu, že to jednou větou jednoduše nelze vyložit.
Hra obsahuje dvě dějové linie, které se prolínají a spojují, ale fungují v zásadě samy o sobě. První – co do příběhu hlavní - linií je milostný trojúhelník Orsinův, Violin a Oliviin. Láska se střetává s mnohou překážkou. Druhá linie je o panu Tobiášovi, Ondřejovi a Marii. Tato linka je hlavním zdrojem situační komedie celé hry a vlastně o ničem jiném, než o komedii není. Kdežto první linie se co do svých komediálních prvků dlouze rozvíjí, a ne, že by to za to nestálo.
Tyto dvě linie se spolu střetávají, tím častěji, čím více se hra blíží svému závěru. Z určitého pohledu velice temnému závěru.
Není to tragédie, takže vzato kolem a kolem nabízí hra mnohem méně k zamyšlení. Ale něco se přeci jenom najde. Šílenství lásky. Vliv hudby na lidské srdce. Nebezpečí, které se ukrývá v narcisismu a sebelásce. Bezohlednost postav je až fascinující, stejně jako jejich zaslepenost sebou samými. A krom nebezpečí alkoholu nám hra také ukazuje méně často prezentované nebezpečí vtipu, který dokáže člověka dohnat až k šílenství.
Opravdu skvělá komedie a ještě jednou opakuji, že tím skvělejší, když ji pouze nečtete, ale vychutnáváte i sluchem a zrakem.
Přečteno kvůli čtenářské výzvě, ale líbila se mi. Jen nechápu, proč se najednou Orsino rozhodl oženit s Violou, když stále miloval Olivii a navíc ji ani neviděl v dámských šatech.
Piš, šípe Amorův. Políčeno máš na dvůr, tvory pozemské. Líce citu, s rubem i lícem.
3,75
Nebyla to nejlepší Shakespearova hra, co jsem četla, ale užila jsem si to. Bylo to vtipné a Shakespearova hra se slovy mě snad nikdy nepřestane bavit.
Kniha z doby, kdy jsem četla divadelní hry jako na běžícím pásu. Vybírala jsem si ale výlučně komedie, tragédie mne tenkrát nezajímaly. Tato hra je ale trochu slabší, nelíbila se mi tolik jako jiné.
Stále dávám Shakespearovi šanci a stále nejsem nadšená. Nevím, co mi na jeho knihách tolik vadí.
Co se týče příběhu, tak opět fajn nápad. Bylo trochu předvídatelné, kdo se do koho zamiluje, ale to mi vůbec nevadilo.
Konec byl moc hezký.
Číst scénáře divadleních her bývá obvykle utrpení, ale v tomoto případě jsem si vychutnávala zejména krásný a vtipný překlad.
Tady mě Shakespeare trošku zklamal. Vždyť i jeho tragédie jsou vtipnější. Děj byl takový splacaný a postavy nezajímavé.
Ale rozhodně sáhnu i po dalších hrách, věřím, že ty mě budou bavit víc.
Kdybych na to šla do divadla, jistě bych se nasmála a bavilo by mě to mnohem víc než tento... popis.
2020/9
Večer tříkrálový za mě určitě patří mezi Shakespearova lepší dramata. Dnes už je zde použitá zápletka určitě cliché, ale dokážu si představit, že Shakespeare s tím měl ve své době mega úspěch. Bylo to docela pěkné, odpočinkové čtení na jedno odpoledne. Viola si mě získala. ;)
Obdivuji jazyk , kterým Shakespeare psal. Při čtení této literatury má člověk tendence sám mluvit v metaforách za použití veršů. Četla jsem jen zkrácenou verzi, které bych vyčetla jen překotný konec,ale i přesto...klobouk dolů.
Štítky knihy
láska anglická literatura komedie William Shakespeare, 1564-1616 renesance (literatura) anglická dramata
Autorovy další knížky
| 2015 |  Romeo a Julie |
| 2010 | Hamlet |
| 2011 | Zkrocení zlé ženy |
| 1994 | Sen noci svatojánské |
| 1964 | Othello |
Nikdy by mě nenapadlo, že se budu při čtení Shakespeara smát nahlas. No a vidíte, smála jsem se. Neb příběh ten vtipným býti se jevil, a kdyby vlk v hodině pozdní snad zavyl, ještě více by rozesmál mne (než by mne poté rozsápal, pokud by ovšem ten vlk nebyl zajícem za vlka přestrojeným).