Trón zo skla
Sarah J. Maas
Skleněný trůn / Trón zo skla série
< 1. díl >
V krajine bez akejkoľvek mágie, kde vládne krutý kráľ, je na kráľovský dvor povolaná najnebezpečnejšia nájomná vrahyňa. Prichádza, aby získala späť svoju slobodu, nie aby zabila kráľa. Ak v turnaji porazí dvadsať tri nájomných vrahov, zlodejov a žoldnierov, prepustia ju z väzenia v soľných baniach a po štvorročnej službe ako kráľova šampiónka, získa späť svoju slobodu. Jej meno je Celaena Sardothien. Korunný princ si ju na túto úlohu najal a je jej jediným spojencom. Kapitán kráľovskej gardy zas pravým ochrancom. V komnatách a chodbách Zámku zo skla sa však schováva niečo oveľa nebezpečnejšie... A keď začne jej protivníkov niekto po jednom likvidovať, Calaenin zápas o slobodu sa mení na boj o holé prežitie. Tajomný nepriateľ sa totiž neuspokojí, kým nebude ležať celý svet v troskách.... celý text
Literatura světová Fantasy Dívčí romány
Vydáno: 2015 , Slovart (SK)Originální název:
Throne of Glass, 2012
více info...
Přidat komentář
Je to taková fantasy oddechovka, ze které je cítit, že cílová skupina jsou mladiství. Nicméně námět zajímavý a v některých pasažích jsem se celkem obstojně bavil.
Kniha nebyla vysloveně špatné, ale ve srovnání s ostatními knihami od autorky byla spíše slabší.
Miluju tuto sérii, ale nemůžu si pomoct a pslední dva díly jsem četla jen proto, že jsem chtěla znát konec celé série a mít ji uzavřenou. Nějak to počáteční nadšení ze mě vyprchávalo. Úplně jsem se nedokázala sžít s tím, jak Maas neustále měnila vypravěče. Nejhůř jsem snášela Chaolovu knihu. Mám jeho příběh ráda, ale prostě to bylo moc Chaola. Navíc mi přišlo, jako by až do 3. dílu autorka nevěděla, jak se příběh vyvine. Přesto pro milovníky fantasy skvělé dílo a děkuji za to. Navždy zůstane v mém srdci, jen se k ní už nevrátím narozdíl od Dvoru trnů a růží.
Tak toto bola bomba. Jeden skvelý príbeh, rozhodne pokračujem s ďalším príbehom. Autorku som si velmi obľúbila, jej knihy sa čítajú samé
Se čtením této série jsem docela váhala. Věděla jsem, že knihu autorka začala psát, když jí bylo 16 let. Ze začátku knihy bylo znát, že to je autorky první knížka. Postupně jsem si na to zvykla a řekla bych, že v průběhu knihy se styl vypravování zlepšil (zejména v popisech bojů a vražd). Hlavní hrdinka mi byla sympatická, stejně jako většina postav. Jediné, co bych knížce vyloženě vytkla, byly občas hodně krátké kapitoly.
(SPOILER)
První knížka od Maasové a musím říct, že rozhodně ne jediná. To co jsem přečetla, jako wow. Chytlo mě to od začátku až dokonce a nemohla jsem přestat číst.
Bavilo mě vidět jak se Celaena postupem času zbližovala s Dorianem a Chaolem. Musím přiznat, že jsem byla tým Celaena a Dorian, přestože mám Chaola také moc ráda. Musím ale říct, že ten poslední boj se na mě nějak moc vlekl a říkala jsem si ať už to prostě skončí. Jinak moc hezká knížka a rozhodne doporučuji!
(SPOILER)
Maas mi byla doporučována už několik let a nesl se kolem ní oblak pochval a úcty, takže jsem měla za to, že je jakousi královnou YA fantasy. Šla jsem do toho tedy s obrovským očekáváním, protože byla srovnávána s výtečnou Bardugo, někdy dokonce vyzdvihována nad ni. A tak jsem tedy v šoku, neskutečně zklamaná.
Přes 50 krátkých a neúderných kapitol rozvleklo příběh do neucelených pasáží. Celou první polovinu knihy se pořádně nic nedělo, druhá polovina už byla lepší. Každopádně to mělo wattpad nádech, což odpovídá i prvotnímu původu příběhu, ale přeci jen bych čekala vyšší kvalitu i na prvotinu. Hodně často jsem měla pocit, že chybí nějaká slova, případně přebývají, někdy dokonce neseděly celé pasáže, takže mi popisy občas nebyly vůbec jasné a hodně to táhlo mou pozornost (např. hrdinové se muchlují a hrdinka najednou pocítí spalující a nedosažitelnou touhu se ho dotknout... i když už se dotýkají... a to je jenom jeden drobek z celého rohlíku).
Chyběla i nějaká základní uvěřitelnost třeba u té bestie, co je tam požírala... pokud mám na hradě volně pobíhající zrůdu, která zpola sežere kolemjdoucí, připadá mi označit takové útoky za opilecké rvačky a nehody naprosto zcestné (i kdyby šlo o kamufláž pravdy) a to, že to nikoho neznepokojovalo, že si trajdali dál, žádný poplach a panika... no nevím.
Postavy byly ploché a já si ani jednu příliš neoblíbila, protože se chovaly opět dost neuvěřitelně. Traumata nebyla vůbec prokreslená a přiznaná, pohnutky pramenily odnikud nikam. Rozhovory působily prvoplánově, trochu pateticky. Třeba pokaždé, když se Celaena s někým bavila o svých hrozných zážitcích, měla jsem nutkání přeskakovat - byl to prostě prototyp dokonalé hrdinky s utrápeným dětstvím, hrůzostrašným dospíváním a nejednou jizvou, je ale taky nádherná, vzdělaná a chytrá, odvážná a v každém směru dokonalá. Jediné momenty, kdy se její dokonalost trhala bylo, když ztrácela hlavu, ovšem jen proto, aby se ukázalo, jaká je vlastně rebelka a dobrá v dalších činnostech...
Další díl si přečtu, protože sázím na předchozí komentáře, že má série vzestupnou tendenci, co se týče kvality. Po Skleněném trůnu už ovšem znovu nesáhnu.
Tak jak na to? Od Maasové už jsem přečetla Dvory i následující Půlměsíční město..tyhle trilogie jsou tak propracované a autorka je tak vypsaná, že se to úplně nedá se Skleněným trůnem srovnat.
Co se mi líbilo - je tam čtivost, evidentně je to úvod a předstupeň k tomu, co se bude rozvíjet v dalších dílech, oblíbené portály mezi světy už důvěrně známe :), různý mrchy co je třeba zlikvidovat :) a navíc jsou tu dva super sympaťáci - já jsem teda jasnej Chaol tým, ale je třeba uznat, že Dorian má svý kvality.
Zápory - jako by si tady zatím Maasová tolik nevěřila a nenechává tolik rozehrávat vnitřní vývoj postav, což je podle mě její specialita. Taky je to všechno takové trošku povrchní, jako by úplně nestíhala pojmout všechno, co si naplánovala. Prostě - její knihy potřebují víc stran, protože tahle ženská prostě do čtyř set stran všechno nenarve.
Takže, nemůžu uvěřit, že to píšu, ale chtělo by to větší stopáž - ta prostě Maasové sedí.
Necítím tam tolik napojení na příběh nebo postavy, ale zhruba od půlky to člověka chytne víc. Jinak hurá do toho, snad dostane v dalších dílech víc prostoru.
Autorka dobře a čtivě píše, ale na další díly se zatím nechystám. Prequel "Krvavé ostří" byl mnohem lepší a kdybych s ním nezačala, asi by mě první díl ani pořádně nebavil a nevěděla bych o co jde. Za mě průměr.
Čtivé, to ano. V druhé půli strašidelné a trochu moc drastické na to, že je uvedený žánr pro DĚTI a mládež. Dalo mi práci dočíst závěrečné klání a prokousat se posledními kapitolami, ty byly zbytečně natahované. Ovšem pokud tu knihu začala autorka psát ve svých šestnácti letech jak jsem kdesi četla, pak všechna čest!
(SPOILER)
Musím říct, že první půlku knihy jsem pořád přemýšlela, jestli mě to baví nebo ne. Čtivé to určitě bylo od začátku, svět má autorka vymyšlený výborně, ale nějak jsem se nemohla na ten příběh úplně napojit.
Ani nevím, kdy přesně potom nastal ten zlom, ale jak jsem se přehoupla přes polovinu, tak to šlo samo a do příběhu se plně ponořila. Celaena toho má za sebou jistě dost, ale první díl toho z její minulosti vlastně moc neukázal. V tomto díle šlo o to, aby v soubojích došla až nakonec a získala "svobodu". Finálový souboj s Cainem byl teda výživný. Musela toho zažít opravdu hodně, když vydržela tolik ran v tak nefér souboji.
Dále tu byla i naťuknuta romantická linka a dokonce milostný trojúhelník. Ovšem doteď jsem si nevybrala, jestli Dorian nebo Chaol. Nějak mi něco chybělo u nich obou. Zároveň jsem měla pocit, že je znát, že autorka tento příběh začala psát prý už v 16 letech. Chemie mezi postavami na mě úplně nepůsobila. Ale o to jsem zvědavější, jak budou vypadat další díly a jestli všechno bude gradovat. Doufám, že ano.
5/5. Nemohla jsem se dočkat až si nějakou knihu od Maasové přečtu a musím říct že jsem si vybrala dobře. Celaena je úžasná hlavní hrdinka které fandím a zároveň se o ni bojím když ostatní bojovníci umírají. Příběh byl velmi zajímavý a plný tajemství které Celaena musela odhalovat. Velmi jsem si také užívala sledování vztahů mezi ní, Dorianem a Chaolem. Rozhodně doporučuji a hned se pouštím do dalšího dílu.
Rozhodně dávám plný počet hvězdiček. Skleněný trůn jsem odkládala několik let a pořád jsem nenacházela tu správnou motivaci si příběh přečíst. V letošním roce jsem si ale řekla, že budu dávat šanci většímu počtu knih a doplním si rozhled. No a dnes v noci jsem dočetla první příběh Celaeny a musím říct, že mě naprosto dostala. Hned pokračuji v četbě druhého dílu. Nechci nic spoilerovat, pokud ale váháte jako já, neváhejte a vyzkoušejte první díl. Já teď jen lituji, že jsem nezačala číst dříve. Na druhou stranu jsem teď ráda, že mohu dočíst celý příběh najednou.
Musím říct, že jsem dlouho Maasové odolávala, kdysi jsem zkoušela Dvůr trnů a růži, ale nechytlo mě, možná špatný čas a nálada. Se Skleněným trůnem jsem začala na doporučení a překvapilo mě s jakou lehkostí se knížka čte.
Vykreslení postavy hlavní hrdinky Celaeny se mi líbilo, ale asi největší pozornost u mě měl princ Dorian ( a stal se i mým oblíbencem, takový můj lehký nešvar, někoho si oblíbím na začátku a už se ho nepustím :-)
Už se těším jak tohle všechno dopadne.
Už ani nevím, po kolikáté mám knihu přečtenou a po kolikáté ji komentuju.
Po dočtení nejnovější knihy od Maas jsem se rozhodla, že si zkrátím čekání a přečtu si její starší knihy, a i po neskutečných 7 letech, kdy jsem tuto knihu četla poprvé, musím říct prostě jenom WOW!
No, tak to bylo něco! Massovou jsem dostala doporučenou z více zdrojů a jsem ráda, že jsem tyto rady poslechla. Četla jsem jedním dechem. Některé části mi moc nedávaly smysl, ale předpokládám, že budou dovysvětleny v dalších knihách. Nebýt toho, že musím chodit do práce, měla bych ji přečtenou mnohem dřív. Líbilo se mi prostředí i postavy. A dlouho jsem přemýšlela, zda mám radši Chaola nebo Doriana. Jsem zvědavá, kam to dál povede! 5*
Jsem nadšená. Knížka se mi moc líbila a určitě nezůstanu u prvního dílu série. Četla se sama a strašně mě bavila.
Tak už konečně patřím mezi ty, kteří četli Skleněný trůn :D musím říct, že mě to chytlo hned od začátku. Jak jsem začala číst, nešlo přestat. Maasová to prostě umí :)
Je pravda, že jsem si chvilku musela zvykat na Celaenu a na to jak dokonalá v knize je.. ale nakonec jsem si ji vcelku oblíbila. Obě máme rádi jídlo a knihy :) Turnaj a ostatní zabijáci mohli být více rozepsaný, protože zrovna tahle část mé hodně bavila.. je škoda, že zabijáci odpadávali moc rychle díky těm záhadným úmrtím, takže ve finále moc úkolů nebylo.
Co se týče toho romantického trojúhelníku, tak na ty já prostě moc nejsem a upřímně ani nevím koho z těch dvou bych si vybrala :D Mojí nejoblíbenější postavou se zde jednoznačně stala princezna Nehemia :)
Bohužel. I když zajímavý děj, skvělá hlavní postava a plynulé nekrkolomné čtení, tak jsem si v půli knihy, zvlášť při popisu postav a citů připadal, že čtu něco z červené knihovny, či snad nadprůměrnou povídku z Bravíčka. Nedokázal jsem to dočíst. Kniha by zasloužila chlapskou revizi.
Autorovy další knížky
2015 | Skleněný trůn |
2016 | Dvůr trnů a růží |
2017 | Dvůr mlhy a hněvu |
2016 | Královna stínů |
2020 | Rod země a krve |
Dobrý to bylo. Člověk vypne a jen se nechá vést příběhem, který má v sobě od všeho trochu (romantika, krvák, detektivka atd.) Proč ne? Občas ráda vypnu logiku a beru to jen tak jak je psáno, když to stojí za to.