Třpytivá hodina
Iona Grey
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/432156/bmid_trpytiva-hodina-zO2-432156.jpeg
4
206
206
Novinka od autorky bestselleru Dopisy, které nikdy nečetl! Selina Lennoxová patří ke zlaté mládeži. Její život je nekonečný večírek plný alkoholu a skandálů, který má jediný cíl: vyhnout se nudnému životu, který jí naplánovali rodiče. Lawrence Weston je chudý malíř, který jedné noci nečekaně vstoupí do Selinina života, a ačkoliv si uvědomuje, že dívka jejího postavení nikdy nemůže být jeho, nedokáže ji opustit. Láska, kterou prožívají, je opravdová. Selina sní o šťastném životě po jeho boku, pak ale dojde k tragédii, která ji donutí učinit rozhodnutí, které je bezpečné, místo toho, které je správné… Román o vášni, zármutku, ztrátě a tajemstvích, zasazený do období bouřlivých změn mezi dvěma světovými válkami.... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno:
2020
,
Fragment (CZ)
Originální název:
The Glittering Hour, 2019
více info...
Přidat komentář
Začátek knihy je trochu pomalejší, ale najednou jsem se začetla a byla jsem dojatá příběhem Lawrence, Seliny a Alice.
Popsala bych ho citátem "Stačí jen malá chvíle, aby člověk poznal, ale nestačí celý život, aby zapomněl."
A Lawrenc nikdy nezapomněl....
Kniha se mi líbila :-)
Je třeba se přenést přes pomalejší začátek a pak se čtenář může dočkat odměny v podobě dojemného, krásného příběhu.
Od knihy jsem čekala trochu jiný příběh a protože jsem jako dítě prožila něco podobného jako Alice, zasáhlo mne to o to více.
Smutný příběh lásky odehrávajíci se ve dvou časových rovinách a viděný dvěma pohledy - krásné Sliny a její dcery. Pěkné, i když trochu depresívní čtení..
Asi na začátek bych řekla, že do knihy je těžké se začíst. Jednak jsou tam dost hloubavé myšlenky a pak taky se kniha nese od začátku na vlnách smutku. Nejhorší je asi pocit při zjištění, že smutek se postupem děje jen prohlubuje. Ve chvíli, kdy se kniha přehoupla za polovinu, tak jsem jen ochromeně držela a seděla a četla, až do konce. Ikdyž víte, kam se to ubírá.. a vy tušíte konec. Přesto vás to naprosto dostane. Bolestně nezapomenutelný zážitek.
Kniha se mi moc líbila, líbil se mi děj i zpracování.Kniha byla něžná,krásná ale zároveň i hodně smutná.
Třpytivá hodina - neskutečně krásná, romantická, a přesto smutná kniha.
Iona Grey mě poprvé oslovila s knihou Dopisy, které nikdo nečetl, a když jsem se dozvěděla, že vyšla další její kniha, musela jsem jí mít, o to více jsem se těšila, když jsem se dozvěděla, že se dej odehrává v mých oblíbených 20. letech - ty večírky, móda a ta atmosféra z téhle knížky úplně září.
A po přečtení jsem nadšená, opravdu mě knížka moc chytila za srdce. Krásný děj, úžasné hlavní postavy a ta romantická zápletka, kterou dlouho nedostanu z hlavy. Selinu jsem velmi obdivovala, a Lawrence si zamilovala...
Knížka je prostě úžasná, stojí za přečtení, já slovy nedokážu vyjádřit to, jak moc mě chytla za srdíčko.... Iona Grey prostě psát umí, miluji ji!
Kniha je téměř identická s knihou Dopisy, které nikdo nečetl. Stejný styl, podobný dej i situace. Nečetlo se to špatně a děj byl plynulý a místy dojemný.
Nevím, jestli je to náhoda, ale v poslední době si prostě vybírám knížky s tak silným a zároveň neskutečně smutným příběhem. Tato kniha není výjimkou. Můžu po pravdě opět přiznat, že při čtení závěru knihy jsem měla slzy hodně na krajíčku. Knížka mi dost připomněla mého oblíbeného Velkého Gatsbyho, zejména ten popis opulentních oslav zlaté mládeže a propojení dvou společenských vrstev. Vyšlé recenze hodně zmiňují pomalý rozjezd (což je pravda), ale druhá polovina a konec vám to bohatě vynahradí!! Jinak kniha má opět velmi silný doslov a poděkování autorky, jako tomu bylo i v případě Prokletého roku!. Jo a ty smutný písničky, které jsem si při čtení pouštěla taky moc nepomohly..Příště snad už musím sáhnout po něčem více radostnějším s ryze dobrým koncem.
Kniha nebola zlá, ale asi som čakala od nej trošku viac, no za prečítanie určite stála.
Průměrná knížka, která mě nijak extrémně nenadchla a vůbec mě nebavily kapitoly s pohledu Selininy dcery. A i když jsem uhodla, jak to skončí, tak konec mě dostal.
První kniha této autorky, něžná, bolestná, k odpočinkovému čtení s dojemným závěrem.
Selina si žije svobodný život tzv. "Zlaté mládeže". Myslí si, že nemůže nikdy více milovat jako milovala obyčejného malíře Lawrence. Při řešení jejich společenského rozdílu jí řekl:
"Všichni jednou umřeme, to je fakt. Jediná věc, jak můžeme ošidit smrt, je, že budeme žít pořádně a užitečně. Milovat celou svou duší. Žít a nejenom přežívat."
Kniha je protkána dopisy své dceři Alici, kdy formou nápověd a hledáním pokladu ji dovede k největšímu rozuzlení. Není nad lásku mateřskou.
U konce knihy mi ukápla nejedna slzička.
Předešlou knížku od této autorky jsem četla už před pár lety, když vyšla, přesně si ji tedy nepomatuji a nemohu a ani nechci tyto dvě knihy srovnávat. I když se knížka nesla ze začátku plynule a bylo víceméně jasné, jak to celé dopadne - dostala mě. Do děje jsem se dokázala perfektně vcítit a v druhé polovině jsem ji už ani nechtěla odkládat. I když byl děj předvídatelný, krásně se četl a na konci mě opravdu rozbrečel. Za mě perfektní čtení!
Na tuto knížku jsem se moc těšila. První kniha autorky byla opravdu výjimečná. Z tohoto pohledu byla druhá kniha zklamáním. První polovinu knihy jsem se dost trápila, abych knihu neodložila. Druhá část již získala větší spád, nicméně celkový pocit průměrnosti přetrval.
Ne že by se mi kniha úplně nelíbila, nebo byla špatná. Jen mi přijde jakoby si na něco jen hrála a že jde trochu jen po povrchu. To myslím předevšív tak, že jsem při čtení měla pocit, že u postav je chování pouze popisováno a ne prožíváno a to mi bránilo se do knihy více ponořit.
Tak mě se líbil začátek a pořád jsem čekala nějaký překvapivý konec a ten se za mě až tak moc nekonal. Všechno to bylo v knížce naznačeno. Mám moc ráda příběhy z dob mezi válkami,ale tenhle mě až tak moc neuchvátil.
Zpočátku jsem se nemohla začíst. Zábava zlaté mládeže mě přišla povrchní, příběh takový nijaký, ale postupně mě děj začal do sebe vtahovat, a i když romantické knihy moc nemusím, nakonec se mi příběh vcelku líbil.
První půlka - nic moc. Trvalo mi, než jsem se začetla a dostala do příběhu, který byl nakonec tak krásný a překvapující, že jsem nechtěla, ať skončí. Nečekala jsem, že se příběh vyvine takto a trhalo mi to srdce. Dojemná knížka, která mi zanechala stopu v srdci.
Třpytivá hodina - to je kniha pro romantického čtenáře ....
Období nejistoty mezi válkami dává možnost užít si každý den života - kdoví, co přinese zítřek .....
A tak se nekonvenční Seline setkává se stejně nekonvenčním malířem Lawrence - a je tu láska....
A dopisy tu také hrají podstatnou roli - z nich se malá Alice postupně dozvídá o svém původu ....
Příběh jako stvořený pro slova jezerního básníka W. Wordswortha :
.... nic už nepřivolá hodinu třpytu v trávě, tu slávu květin ...."
A v závěru opravdu potečou slzičky - doporučím.
Doba jazzu, večírků a krásných a prokletych je má slabost. Příběh malé Alice a jejího narození je krásný a stál mě i několik slz a já se u něj krásně zasnila. Tři hvězdy jsou za to, že je úplně nepředvídatelny a rychle zapomenutelny.