Trujkunt
Petr Sagitarius
Trujkunt je zvláštní místo. Trujkunt je i titul kriminální trilogie. Její autor tak nazývá nejvýchodnější cíp naší země, trojmezí Česka, Polska a Slovenska, kde prolnutím sousedských jazyků vzniklo originální nářečí zvané po naszymu. Srdcem Jablunkovska a Třinecka – právě o téhle oblasti je totiž řeč – jsou Třinecké železárny, zvané werk. Tady pracuje značná část obyvatel silně religiózního kraje, dodnes poznamenaného rozdělením Těšínska po první světové válce. Žijí zde potomci mladých mužů, kteří kdysi museli narukovat do wehrmachtu, a zdejší lidé ctí a udržují staleté gorolské tradice. Protagonistou knihy je major ostravské kriminálky Roman Saran, stejně svérázný jako kraj, kde žije. Spletité případy, které provázejí velmi neobvyklé okolnosti, řeší v příbězích nazvaných Dwur, Kruhy a Čtverka.... celý text
Přidat komentář
Tak toto se mi líbilo. Tři detektivní případy z prostředí Třinecka a Jablunkovska, zajímavě proložené místním nářečím. Něco jsem si domyslela, něco mi přeložil, a i některé souvislosti vysvětlil, kamarád, který odtud pochází. Postavy mi byly sympatické, kniha má krátké kapitoly, psáno s lehkým humorem, takže jsem spokojená, doporučuji k přečtení. Bonusem mi bylo, že jsem v místě, kde se děj odehrává, před nedávnem trávila dovolenou, tak se mi pěkně vybavovala popisovaná místa.
Svižné, s výborným nápadem situovat příběhy do "regionu razoviteho" s nářečím, které do vyprávění zapadá jak klíček do zámku a pobaví, zápletky nikterak složité, uvěřitelné. Spíše než detektivní tajemství a jejich rozuzlení mě u čtení držel autorův talent být stručný, výstižný a zábavný, popisy okolí Jablunkova a celý tamní dobře vystižený genius loci. Malý třinecký superman v hlavní roli mě bavil rovněž, popis jeho zneškodňovacích zákroků inspirativní :-). Ráda si přečtu i pokračování. Mohu doporučit!
Bezva detektivky,
srozumitelně napsané, v ději jsem se neztrácel.
Zajímavé prostředí Třince a Jablunkova.
občas použite nářečí trochu zpomalovalo čtení , ale nevadilo.
Tohle byla pekna kniha a hezky se cetla. Major Saran se s nicim nepare, atmosfera jednotlivych pribehu vyborna. Doporucuji.
Mi se kniha líbila. Sympatické postavy, zajímavé prostředí a zajímavý příběh.
Nedokážu říct, který detektivní příběh se mi líbil nejvíce, asi z každého něco. Určitě se pustím i do dalšího dílu.
Je to hodně povedená trilogie. Detektivky dobré, za mě lehký nadprůměr. Vtip tomu nechybí, slabinou však bude, že některé narážky či vtípky pochopí jen obyvatelé Jablunkovska/Třinecka. Co však jako rodák z tohoto kousku země musím ocenit nejvíc, je naprosto bezchybné vykreslení zdejšího způsobu života. Perfektní.
(SPOILER)
Čtverka je za mě jednoznačně nejlepší detektivka z trilogie Trujkunt (Dwur, Kruhy, Čtverka). Ostravský vyšetřovatel Roman Saran a jeho tým se tentokrát potýká s vraždou třineckého stavebního podnikatele a všeobecně neoblíbené osobnosti Milana Adamce. Vše se ale točí hlavně kolem dětství vyšetřovatele a jeho tehdejších spolužáků ze základní školy, které se v okolí neřekne jinak než „Čtverka“.
Pachatel(ka) je kupodivu sympatická osoba a její motiv se dá pochopit, i když se nedají, vzhledem k okolnostem, schválit její činy. Křivda vede hluboko do minulosti a zasáhne i bratra hlavního hrdiny.
Roman též řeší svůj milostný život, který není zrovna uspokojivý. Hlavní hrdina nakonec dojde k názoru, že se ani po čtyřicítce nehodlá usadit, a místo toho aby se choval jako každý slušný usedlý fotřík (chlemtal lahváče a v trenýrkách a tílku sledoval v bedně fotbal), zůstane u svého dosavadního životního stylu.
Za mě slušných 80%
[četba ČRo]
Je to dobrý průměr. V poslední Čtverce mi chybělo nářečí a přebývalo Saranova primitivismu ve vztahu k ženám, ale ve výsledku je to zejména do ucha fajn věc, když nemáte vysoké nároky.
3/3
Čtení série jsem plánovala dlouho a konečně jsem se do ní pustila - v březnu máme v naší karvinské knihovně naplánovanou besedu s autorem. Četlo se mi to dobře, připomněla jsem si oblíbené detektivky "magnetky", které jsem ráda louskala jako holka a vyzobávala jen ty s vraždami, hospodářská kriminalita mě nebrala :))). Plus - nářečí, region, Rammstein. Saran mi občas přišel jako Rambo, líbil se mi lehký humor, kterým jsou příběhy proloženy.
Zajímavé nářečí, které mi jako někomu z druhé strany republiky není úplně blízké. Celá trilogie je zajímavá. Asi nejvíc se mi líbila Čtyřka. Divoké devadesátky a staré křivdy minulosti. Dobrý byl i Dwur. Druhá světová válka a dávné křivdy zarámovaly poměrně zdařilý příběh. Kruhy nebyly špatné, ale závěr byl takový nijaký. Škoda nevyužitého potenciálu kruhů v obilí.
Náměty jsou prima, ale zápletky už spíše průměné a vyřešení případů pro mne mnohdy až banální. Kupodivu mi to zde ale vůbec nevadí. Baví mě ten kraj, mrav a postavy. Takže i když z objektivních důvodů nedávám zrovna vysoké hodnocení, k autorovi se ještě ráda vrátím a jak odechovku toto ráda doporučím. Jen od toho coby od detektivky nemějte příliš vysoká očekávání.
Detektivky jsou to podařené, děj vtipný s odkazy na různé kulturní a politické události, které jsou ještě docela aktuální a pochopitelné. Líbí se mi i místo děje a zasazení do specifické komunity.
(Jen mě tedy otrávilo, že autor s takovým přehledem netuší nic o Downově syndromu. Skoro bych se bála, aby v někom nevytvořil mylný dojem o důvodech vzniku. A hodnocení nemorálnosti potratu v případě této diagnózy mi taky přijde zavádějící a přes čáru. Proto o jednu hvězdu míň.)
„Malý, sporý, nakrátko ostříhaný blonďák se zlomeným nosem“ mě bude ve fantazii pronásledovat ještě dlouho. Ovšem ani ne tak proto, že by mi zaimponoval – spíš pro autorovo neustálé opakování jeho popisu. Už po pár měsících nevím, jak se hrdina jmenoval, ale jak vypadal, to můžu odříkat i ve dvě ráno, náhle probuzen literární zásahovkou.
Každopádně: obsahově zklamání, především kvůli zbytečným kudrlinkám kolem, které z jednoduché detektivky dělají málem sociální drama. První příběh Dwur má sice hezký rozjezd, ale nakonec se zamotá do spleti dávných příčin. Následné Kruhy pak patří k tomu v knize nejslabšímu, kdy postup vyšetřování a závěrečné mysteriózní vyústění vedlejšího motivu působí jak ze špatného vtipu. Závěrečná Čtverka je naopak tím nejlepším v knize, za což ovšem dost možná může skutečnost, že si člověk po dvou stech stranách na autorův styl vyprávění zvykl. Každopádně detektivní pátrání i finální odhalení jsou dobře vymyšlené a dávají postavě také konečně nějakou hloubku.
Dwur a Kruhy jsem asi před rokem slyšela i na rozhlase, ale ráda jsem si je teď i přečetla a příběhy si připomněla. Celá trilogie se mi moc líbila, skvělý je jazyk a hlavně reálné dialogy. A i když mi Saran dvakrát sympatický není, policajt je to dobrý. Případy jsou uvěřitelné, postavy taky, místa děje jsou super. Takže doporučuji :)
Bezva detektivní příběhy a reálné kauzy. Další česká detektivka, která mě navíc ještě i pobavila. Drsňácký kriminalista jde tvrdě za pachatelem, neschází trocha postelových scén, příběhy uvěřitelné, skvěle popsané prostředí, do kterého okamžitě zapadnete i díky tomu, že postavy většinou hovoří "po naszymu". Neměla jsem problém nářečí rozumět, i když je mi bližší "podkerkonošské". Žádná hluchá místa, napětí bylo akorát a bez potoků krve, kriminalista Saran sympaťák, snad vydrží nechlastat, jen škoda, že už je konec, čtení jsem si užila.
Tři detektivní příběhy ze svérázného "Gorolstanu" na téma "za vším hledej ženu". Žena totiž může být objektem chtíče, obětí i vražedkyní. Příběhy jsou plné svérázných postav, ať už mezi kriminalisty nebo mezi podezřelými. Měla jsem obavy z používaného místního nářečí, ale naštěstí jsem skoro všemu rozuměla a k těm místním lidičkám to sedlo.
(Audiokniha)
Po poslechnutí všech 3 částí si teď drbu hlavu, proč jsem si to už nepustila dřív, protože tohle mě neskutečně bavilo! Saran je teda kanec :-)) Jak v práci, tak v soukromém životě a 3. část - Čtverka se mi líbila nejvíc. A teda ten závěr?!?! Z toho jsem si sedla na zadek. Potřebuji nutně další díl!
na to, jak oslavné recenze provázely vydání Trujkuntu, jsem očekávala něco úžasného, převratného, objevného;
půjdu proti proudu zdejších hodnocení, ale mně to připadalo jako naprosto tuctová záležitost, která mě nijak nepřesvědčila a nenavnadila k přečtení dalších dílů;
Zdánlivě normální česká detektivka, žádné extra drama, klasické detektivní postupy. Akorát, že vůbec.
Petr Sagitarius je bývalý jablunkovský starosta, který se dal na dráhu detektiva. První díl Trujkuntu, tedy toho našeho trojmezí, se skládá ze 3 příběhů. Já si všechny poslechla v audioverzi a zjistila, že musím celou Sagitatiovu sérii mít doma.
Ano, nejsem vůbec objektivní. V Jablunkově bydlím 2,5 roku a neskutečně jsem si to tu zamilovala. A když čtete v knížce o známých místech, vtáhne vás to o to víc. Jedna vražda se tak stala pár set metrů od domu, další v Třinci. Je tam prostě všechno: Gorolski Swieto, Maryna v Bocanovicích, Penny u autobusáku, rynek, Bulawa i Bělá. A hlavně popis místních a po naszymu.
Vůbec ale nemusíte mít s Třineckem něco společného . Myslím, že líbit se to bude i tak. Pokud máte rádi ty klasické české detektivky alá případy 1. oddělení, nešlápnete vedle.
Štítky knihy
detektivní a krimi romány česká literatura pohraničí krimi české detektivky a krimi Jablunkov Těšínsko, Těšínské Slezsko
Část díla
Autorovy další knížky
2020 | Trujkunt |
2021 | Klasztor / Návrat |
2023 | Krysta |
2021 | Pierot / Na krev |
2022 | Zahrada / Rest |
Tři hezké nenáročné detektivní příběhy, které Sagitarius osadil do velmi specifického a jazykově zajímavého prostředí na pomezí Česka, Polska a Slovenska, kde se běžně hovoří nářečím "po naszymu". Sympatická hlavní postava majora Sarana, psáno stručně, ale výstižně s lehkým nádechem humoru. Krátké kapitoly a hlavně dobře vykreslené místní prostředí, které autor tak důvěrně zná. Ideální odpočinková četba.