Tu žila Britt-Marie
Fredrik Backman
Šesťdesiattriročná Britt-Marie naozaj nie je pasívne agresívna osoba. To len špina, neporiadok, škrabance a nesprávne uložený príbor ju nútia kričať, aj to iba hlboko vo svojom vnútri. Práve teraz odchodom z domu ukončila svoje štyridsaťročné manželstvo a život ženy v domácnosti. Jediná práca, ktorú sa jej podarilo zohnať, ju zavedie do Borgu. Je to zapadnutá obec postihnutá finančnou krízou, v ktorej skrachovalo všetko okrem pizzerie páchnucej pivom. Britt-Marie odjakživa nenávidí futbal, ale Borgu nezostalo okrem neho nič. To, prirodzene, nepredznačuje ideálny začiatok nejakej vrúcnej obojstrannej náklonnosti. Lenže tunajšie mládežnícke futbalové mužstvo tak zúfalo potrebuje trénera, že je ochotné ponúknuť príležitosť komukoľvek. Športovcov z Borgu nemôže odradiť ani taká maličkosť, že Britt-Marie o tento post vôbec nestojí. No a keď ešte dostane pozvanie na rande od miestneho policajta a v soláriu si zlomí ruku, niet pre ňu cesty späť. Román Tu žila Britt-Marie je príbehom o láske a vyznaní. O žene, ktorá celý život čakala na jeho skutočný začiatok, o mnohých nenápadných obciach pri hradskej, v ktorých zlyháva všetko – až na futbal a pizzeriu, lebo tie človeka nezradia.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2017 , Ikar (SK)Originální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
S Britt-Marií (aneb Ove v sukni) se poprvé seznámíme v knize Babička pozdravuje a omlouvá se a zde se dozvíme, co dalšího ji potkalo. Kniha je krásná, vtipná a zároveň smutná ...
Strašně jsem trpěla. První půlku knihy jsem myslela, že to nepřežiji ve zdraví. Brit mne tak štvala, tak mne štvalo její "eh" a opakující se věty. Grrrrr. A pak se přestěhovala do domu Tutovky a z šíleného všepohlcujícího orkánu, který ničí vše, k čemu se přiblíží se najednou objevilo slunce....všechno ozářilo, mraky se rozestoupily, vzduch se provoněl a mé srdce zachvátil klid a radost.... Kdo knihu neodloží během první půlky, ten nakonec zjistí, že mu tahle kniha dost možná změní pohled na svět a život. K lepšímu....
Musím přiznat, že fotbal mě vážně nebere. Ale s Britt Marie jsme si ho fakt užíval. Tahle knížka je prostě skvělá, vezme vás do života Britt Marie, které někteří říkají babizna... Ale ona sama se vidí úplně jinak - v průběhu knížky pochopíte proč se chová jak se chová a začne vám to dávat skvělý smysl. Pro mě skvělý čtenářský (posluchačský) zážitek a to obvykle tenhle typ literatury moc nevyhledávám. Doporučuji.
Nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice. Ale nenechte se zmást. Kniha je to skvělá, příjemná, laskavá, dojemná a Britt-Marii jsem si zkrátka oblíbila - takový Ove v sukni. Závidím vzorně srovnané příbory, dostatek jedné sody a Faxin mi tedy rozhodně chybí. Obdivuji, co Britt-Marie dokázala - změnit život, udělat hodně dobrého i pro jiné a že se ukázalo, že za maskou nerudné báby je soucit, laskavost, poctivost a dobrota. Jak už tu bylo napsáno - po přečtení mi bylo dobře na duši.
je to krásná kniha, psychologická kniha, zajímavá kniha, ale ani omylem ne humoristická kniha, říká, že každý z nás, i ten nejdivnější nebo nejobyčejnější mlže být pro ostatní pokladem
Kniha je skvělá, Britt-Marie je obtížně pochopitelná hrdinka, občas jsem nechápala, kam na ty nápady autor chodí....
Naprosto dokonalá kniha. Miluji knihy od tohoto autora. Píše knihy, kterým říkám laskavé knihy. Na první pohled píše o lidech, kteří se mohou zdát protivní a divní, ale vždy se ukáže, že je tomu právě naopak. Britt Marie je skvělá ženská, které jsem přála, aby to dala dohromady se Svenem, ale nestalo se tak, ale nevadí i tak udělala správné rozhodnutí.
Moje druhá kniha od tohoto autora a stejně jako Muž jménem Ove byla super. Backmanovy hlavní hrdinové mi přijdou vždycky tak trochu autisti, což ale není na škodu. Tenhle příběh v sobě kromě humoru a nadsázky, s jakou je psán, nese také problémové téma ztráty nejbližších, chudoby a hlubokého přátelství. Řekla bych, že tahle kniha opravdu stojí za přečtení a nezklame.
Pro mě je knížka skvělá, když se od ní při čtení nemůžu odtrhnout a když jsem na konci, tak nechci, aby skončila. Tahle knížka je skvělá.
A Britt-Marie? Na tu budu ještě dlouho s úsměvem vzpomínat. Třeba když otevřu šuplík s příbory, když se ke mně náhodou dokutálí fotbalový míč a nebo když někde nad dveřmi vesele cinkne zvonek, protože to prostě jinak neumí....
(9/18)
Třetí přečtená kniha od tohoto autora a opět jsem spokojená .... laskavý humor, dojemné chvilky i skvělá ironie, jako jsem si oblíbila Oweho, tak se mi pod kůži dostala i Britt-Marie...musím si koupit zásobu jedlé sody
Velice zajímavá kniha o životě napsaná s humorem. Moc jsem od knihy nečekala a dostala velice krásný příběh.
Jedna z nejhezčích knih, které jsem v poslední době četla. Příběh s velkou dávkou humoru, ale i smutku. Knížku jsem si koupila i jako audioknihu, paní Zawadská skvělá, ale papír je papír.
Hlavní postava knihy Britt-Marie je svérázná šedesátnice, která nedá nikomu nic zadarmo. A jaký otisk po ní zůstal ve vesnici Borg, se můžete dočíst právě v této knize. A je to kniha lehce psaná, vtipná, smutná i laskavá. Zatím se mi nestalo, že bych byla z knihy od tohoto autora zklamaná.
Román o vesnici u silnice, o paní, která miluje sodu a smetává neviditelná smítka, o dětech, které si nemají kde hrát, o naději i zklamání. Je to silné čtení, na kterém mě tedy upřímně udivil závěr. A je to další milá kniha od Backmana. Jen jednu potíž mám: u Oveho jsem nerozuměla autům, u Britt-Marie zase fotbalu. Ale i s tímto hendikepem se dá kniha příčíst bez větších potíží. :-) Na plný počet to tentokrát není - jednak se hrdinka trochu podobá Ovemu (asi jsem si měla dát větší pauzu), jednak mi bylo líto muže, který nabízel to, co Britt-Marie snad ani nikdy nechtěla. Jako vždy mi ale mimořádně sedl humor (nejhezčí věc, kterou můžete o vesnici Borg říct, je to, že leží u silnice), Tutovka a osvědčený postup pomalého odkrývání detailů ze životních eskapád jednotlivých aktérů. Právě proto se už teď těším na dalšího Backmana.
Myslím, že Backmanovy knihy budou patřit mezi mé oblíbené. Jak už jsem psala u "Babička pozdravuje a omlouvá se." - dá se mu mnohé vytknout. Příběh, postavy, cokoliv. Ale když on to umí napsat tak hezky! Tak mile! Dokonce i já v sobě pro tyto nedostatky najdu laskavé pochopení (tak velké, že dobrovolně použiju slovo "laskavé"). Kdyby byly knihy nápoji, tak ty Backmanovy jsou s láskou připraveným horkým kakaem na nočním stolku.
Nádherná kniha. Nesrovnávám s Owem, první je vždy první, ale Britt-Marie si zaslouží rovněž plný počet. Hřejivý pocit mám po přečtení, bylo to lidské, milé, dojemné i vtipné.
Zajímalo by mě, jak by Britt-Marie a Owe spolu fungovali jako manželé :)))
Máte to taky tak? Dostanete bomboniéru, rozbalíte ji, ochutnáváte jednotlivé kousky a velmi si je vychutnáváte a ten poslední, zabalený ve zlatě a slibující největší pochoutku, si necháváte nakonec. Pak to poslední cukrátko rozbalíte a zjistíte, že je to přeslazený fondán. A tak jsem to měla já s touhle knihou. Britt je přesně hrdinka podle mého gusta - milovala jsem její postřehy, Faxin a a vzorně uklizené šuplíky a pak přišel konec a já mám chuť tuhle báječnou knihu vrátit autorovi k přepracování, protože takový konec si příběh o této fantastické ženské nezasloužil.
Akutní hypoglykemický šok. To by byl pravděpodobně jediný případ, kdybych chtěla navštívit Britt-Marii a já urgentně potřebovat dávku cukru, obchody zavřené a ona jediná sousedka v širém okolí. Je to vážně příšerná ženská, i když "nemá žádné předsudky", a taky (mimo jiné, je totiž děsná v mnoha ohledech) je neuvěřitelný pedant. Setřást se vám ji podaří jedině, když dostane ránu fotbalovým míčem do hlavy. A i to jen na určitou chvíli.
Vlastně to celé začalo hodně nevinně, banálně, až dost nudně. Jenže Backman je vážně dost potměšilý, hooodně sarkastický: "Společensky nekompetentní" Britt-Marie přisoudil nemožně komplikovanou povahu a nebýt holky s krátkou ofinou na pracáku a přesunu Britt Marie do malé vesničky před zánikem, plné sirotů, starých dědků, babek a osamělých lidí, její hluboko zasunutá dobrota by nejspíš neměla šanci vyplout na povrch. Stejně jako její sny. Takže když překonáte prvních cca 80 stránek, postupně Britt-Marii začnete chápat, rozumět jí, cítit s ní a nakonec i mít rád Fakt nelze jinak. Backman pečlivě tvoří charaktery. Ty, co se starají jen o sebe a ty, co se starají jen o druhé. Ani jedno nefunguje dobře. I tentokrát holt zase upekl pořádnej doják... Kapesníky? Ty mám. I když nikdy ne dost. Ale běžím si koupit trochu sody. Faxin asi neseženu. Jo, a Snickers pro krysy ;-).
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopanáAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Nádherná kniha!