Tu žila Britt-Marie
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/333904/bmid_tu-zila-britt-marie-Sjm-333904.jpg
4
1695
1695
Šesťdesiattriročná Britt-Marie naozaj nie je pasívne agresívna osoba. To len špina, neporiadok, škrabance a nesprávne uložený príbor ju nútia kričať, aj to iba hlboko vo svojom vnútri. Práve teraz odchodom z domu ukončila svoje štyridsaťročné manželstvo a život ženy v domácnosti. Jediná práca, ktorú sa jej podarilo zohnať, ju zavedie do Borgu. Je to zapadnutá obec postihnutá finančnou krízou, v ktorej skrachovalo všetko okrem pizzerie páchnucej pivom. Britt-Marie odjakživa nenávidí futbal, ale Borgu nezostalo okrem neho nič. To, prirodzene, nepredznačuje ideálny začiatok nejakej vrúcnej obojstrannej náklonnosti. Lenže tunajšie mládežnícke futbalové mužstvo tak zúfalo potrebuje trénera, že je ochotné ponúknuť príležitosť komukoľvek. Športovcov z Borgu nemôže odradiť ani taká maličkosť, že Britt-Marie o tento post vôbec nestojí. No a keď ešte dostane pozvanie na rande od miestneho policajta a v soláriu si zlomí ruku, niet pre ňu cesty späť. Román Tu žila Britt-Marie je príbehom o láske a vyznaní. O žene, ktorá celý život čakala na jeho skutočný začiatok, o mnohých nenápadných obciach pri hradskej, v ktorých zlyháva všetko – až na futbal a pizzeriu, lebo tie človeka nezradia.... celý text
Literatura světová Humor Romány
Vydáno: 2017 , Ikar (SK)Originální název:
Britt-Marie var här, 2014
více info...
Přidat komentář
Je to taková snaha o poetickou oddechovku, kterou je příjemné číst, ale která zároveň nenabídne hlubší zážitek a nezanechá delší dojem.
Moje již čtvrtá kniha od tohoto autora. A opět skvělá. Líbí se mi jeho styl psaní a mnohdy jsem u jeho knih měla nutkání si některé věty někam přepsat, abych je nezapomněla. Britt-Marie volně navazuje na "Babička pozdravuje a omlouvá se". Ano, je to tak trochu "hašteřivá babizna", ale vlastně jí chápu a cítím s ní. Dokonce jsem se v některých situacích i našla..
Autor má styl psaní, který opravdu ne všem sedne. Začátek knihy byl rozpačitý, ale pak to nabralo rychlost a musíte číst a číst,.... Kniha má vtip, ale přesto vás donutí se i zamyslet. Za mě palec nahoru a těším se na další jeho knihy :-)
První kniha, kterou jsem od tohoto Šveda četla, a hned napravila reputaci švédské literatuře. Jasně, nadsázka, ale fakt je, že už jsem měla těch chladných severských kriminalek dost. Toto je napsáno tak mimořádným vypravecskym stylem, že se celá tetelim. Přestože jakoby sarkasticky podané, jde o vřelý pribeh starší puntickarske, zapšklé ženy, která svou povahou a chováním změní život nejen celé vesnice a jejich obyvatelů, ale vlastně i sama sobě. Naprosto originální stylistika, kde humor střídá dojemné chvíle a kterou autor uplatnil už i u své prvotiny o Ovem. Skvělé.
Od tohoto autora je to moje první kniha a mile mě překvapila. Skvěle jsem se bavila. Britt-Marie byla skvělá. Už se těším na další knihy tohoto autora.
(SPOILER)
Kniha se mi obtížně hodnotí, protože vykazuje jak úžasné klady, tak velké zápory.
Dlužno dodat, že mi autorův styl sedí a opravdu dobře se čte. Taky se mi líbí, jak se zdánlivou lehkostí dokáže trefně popsat poměrně tíživé momenty a obecně černobíle chápané situace.
Britt-Marie mi byla od první řádky protivná, úzkoprsá konzervativní maloměšťačka, která nejvíc řeší, co si o ní pomyslí lidi, a leštění oken pro ni představuje jedinou životní náplň. Jo, časem projevila i světlé momenty, takže asi od třetiny knihy jsem ji vzala na milost. Autor má zvláštní oblibu v postavě nazvané Osoba, která se vyskytuje ve všech jeho knihách, které jsem zatím četla. V knize Úzkosti a jejich lidé to mělo opodstatnění, ale tady ne a vlastně mě to rušilo. Kent příjemně překvapil, zařadila jsem si ho do kolonky padouch, ovšem nespravedlivě a stejně jako my všichni byl dobrý i špatný zároveň. Takže charakteristika a vývoj postav na jedničku.
Tentokrát mi nescházely ani popisy, takže jsem se do příběhu ponořila, další palec nahoru.
Nejlepší složkou díla byl jednoznačně humor. Nad mnohými situacemi jsem plakala smíchy, za mě vede scéna, kdy se Pádlo poprvé trefí míčem do vytčeného cíle. Kvůli Backmanově vtipnosti bych si knihu koupila, kdyby...
Chjo. Vážený autore, když čtenář celou dobu očekává nějaký dějový zvrat, a vy mu ho poté naservírujete, je to špatně. Ždímačka na city v poslední čtvrtině nebyla vůbec nutná, toho dramatu a tíživých životních situací jste nastolil i tak požehnaně. Dokonce by hrdinčin duševní boj byl bez té tragédie důraznější, takhle jí vlastně ani jiné řešení nezbylo. A ten úplný závěr? Jako jo, zase jsem ho čekala (což pro vás opět není dobrou vizitkou), navíc – ehm, jak Britt-Marie ten benzín převážela? To si místo svého sedanu koupila cisternu nebo náklaďák nebo co? Ale to je detail. Nejhorší je, že jsem knihu dočetla smutná, a tak se nechci cítit.
Velké plus a velké mínus dávají dohromady... průměr?
Skvelý príbeh, ktorý sa číta jedným dychom. Od knihy som sa nemohla odtrhnúť, kým som nenalistovala poslednú stranu. Ako fanúšička Liverpoolu pridávam ešte ďalšie, pomyselné body naviac. :D
Opět skvělá knížka. Tentokrát se vydáváme spolu s Britt na její životní cestu. Tady byla Britt - Marie, kniha o tom, že nic není nemožné a nikdy není pozdě na nový začátek. Opět nechybí skvělý humor, hluboké emoce.
A je to tu opět: smích, slzy, smích, slzy. Hluboké emoce a životní pravdy.
Dostaly mě dialogy s krysou.
Nemohu si pomoct - když tuto knihu čtete již jako šestou v řadě od Backmana, některé autorovy triky již nefungují. Do třičtvrtiny silný příběh, stejně jako ty předchozí, uvěřitelné postavy, tajemno, poslední čtvrtina už je o ničem a tak nějak na jedno brdo.
(SPOILER)
Při čtení Babička pozdravuje a omlouvá se, máte dojem, že je Britt-Marie stará hašteřivá babizna, ale nakonec zjistíte, že je to vlastně jen nešťastný člověk. Proto jsem byla hodně zvědavá na tuto knížku. Na začátku mi Britt-Marie lezla na nervy, ale pak jsem si ji postupně oblíbila. Stejně jako Osobu, Tutovku nebo krysu. Knížka mě chvílemi dojímala a chvílemi jsem se smála nahlas.
"Stejnou bundu má i můj manžel."
"Tak to má asi dobrý vkus"
"No, on ji na rozdíl od vás nosí ve správné velikosti'
"Myslím, že tady byl spíš problém s míčem na hlavě než s citrónem v zadnici."
V jistém věku se v podstatě všechny otázky v životě točí okolo jediné věci: Jak žít svůj život?
A člověk také potřebuje, aby ho někdo potřeboval.
Někdy se člověku žije lépe s tím, že neví, kdo je, když aspoň ví, kde je.
A do všech těch sraček, do toho nejhoršího, nakonec pokaždé přijde nějaký sluníčkový příběh.
Kniha o Britt-Marie je takový sluníčkový příběh.
Přečteno a i posloucháno jako audiokniha ve výborném podání Valerie Zawadské.
Doporučuji.
Autor umí dokonale popsat postavy, které nejsou zrovna ideální a rozhodně si nelibují v sociálních kontaktech. Kniha pobaví i rozesmutní. Můžete se stát koučem týmu malých fotbalistů navzdory tomu, že fotbal nemáte rádi a navíc o něm vůbec nic nevíte? V Borgu ano!
Knížka se mi líbila, četla jsem s pobavením a zároveň jsem jisté události probrečela...
Za mě úžasné čtení, které se mi dostalo do srdce. Ráda bych si knihu přečetla i v budoucnu a víc si ji užila. Doporučuji.
V "Babičce" vám bude Britt-Marie pravděpodobně lézt na nervy, protože je to "protivná bába". Ale v této knize si ji zamilujete, neb zjistíte, že je ve své podstatě velmi laskavá a čestná a že se na ní "jen" podepsal nedostatek lásky a odmítnutí od těch, které milovala.
A samozřejmě se zase dost nasmějete.
Backmanovi se opět podařilo mě nesčetněkrát pobavit, dojmout a navrch mi zlomit srdce. Miluji jeho postavy, jeho humor, styl vyprávění a myšlenky, které mají neskutečnou hloubku, i když se to nemusí na první pohled zdát, vzhledem k lehké formě, kterou jsou podány.
Teď mě mrzí, že jsem se jeho knihám tak dlouho vyhýbala, na druhou stranu se už nemůžu dočkat, až se pustím do dalších a tetelím se blahem, kolik jich na mě ještě čeká.
Štítky knihy
děti švédská literatura úklid mezilidské vztahy vesnice nový začátek stereotypy fotbal, kopanáAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Je zajímavé, jak si najednou postavu, která vám přijde silně nesympatická v předešlé knížce, zamilujete. Britt-Marie je konzervativní žena, s kterou se musí alespoň částečně ztotožnit snad každá čtenářka, možná i čtenář. Dokonce bych řekla, že tato kniha stylem a vřelým vyprávěním předčila Muže jménem Ove.