Turnus
Hugh Howey
„Některá tajemství musí zůstat skryta.“ Co předcházelo životu v silech, podzemních mnohapatrových objektech, jediných místech na zeměkouli, kde mohou lidé přežít? Postapokalyptický román Silo vyvolal ve čtenářích otázku, jak to vše začalo. A Turnus, druhá část kultovní trilogie, vydané ve čtyřiceti zemích a dvaceti jazycích, přináší odpověď. Mladý kongresman Donald Keene pracuje na tajném projektu: do země zapuštěné obří obytné válce mají být pouhou pojistkou pro případ nepředstavitelné katastrofy. Ta ale jistě nehrozí... O mnoho let později probudí v Silu 1 hibernovaného člověka. A ten si začíná rozpomínat na minulost: na příběh děsivě vypovídající o posedlosti mocí a neúnavném nasazení, s nímž jsou lidé ochotni zničit svět, jak ho známe. V Silu 18 se rodí nepokoje. A Silo 17 se odmlčelo...... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2020 , Laser-books (Laser)Originální název:
Shift, 2013
více info...
Přidat komentář
Další díl Sila vůbec nezklamal, ba naopak. Nový hrdina nás provádí příběhem, který prozradí, jak se lidé vůbec dostali pod zem a proč čekají jak semínka na vypuštění. Opět musím jen chválit. Kniha mě bavila od začátku až po konec a zase se mi o trošku rozšířil celkový obraz příběhu. Opět doporučuji!
Díky Turnusu jsem vlastně zjistil jak to začalo a proč sila vznikly. Hned si uvědomím, že v našem reálném světě už by měl někdo začít pomalu kopat :) Četlo se to svižně a nevadilo ani přeskakování v čase. Těšil jsem se na pokračování příběhu s Julliet, ale bohužel na tu si musím počkat do trojky :) Už teď vím, že Prach bude jedna z mých následujících knížek. Zajímavé je, že tohle mohl být klidně první díl a Silo druhý. Což je vlastně od autora geniální
Skvělé post-apo. Kniha vysvětluje co předcházelo událostem knihy silo. Zodpovídá většinu otázek i když na některé zapomíná. Je zajímavě sledovat několik časových linek a jak se děj prolíná se silem 1 z pohledu jiného hrdiny. Moc se mi líbila linka za Sóla, která je hodně silná.
Hned jdu na Prach.
Výborné pokračování, které se nese ve stejném duchu jako předchozí kniha, přesto mě to bavilo mnohem víc. Konečně jsem se do toho dostala a po dějové stránce to bylo opravdu skvělé. Jakmile si člověk zvykne na autorův styl psaní, rozhodně si tuto sci-fi vychutná. A pokud to budete zkoumat více do hloubky, určitě to člověku má co říct...
Přijde mi svým způsobem napínavější, než byl první díl. Postava Donalda a Thurmana pro mě ze začátku lehce nudná. Moc oficialit a všelijakých plánujících debat. Děj se rozjíždí pomalinku, ale pak je to opět čtenářská lahůdka.. Chybí mi tu Juliette, ale postava Sóla je taky zajímavá. Jsem ráda, že konec knihy navazuje na konec prvního dílu. Dvojka se mi prostě líbila, dávám plný počet.
Prostě super! Snad ještě akčnější než Silo z mého pohledu. Já jsem si knížku moc užila a už se těším na Prach :-)
Logicky už není tolik napětí a očekávání, když víme, co bude dál, ale i tak toho druhý turnus v Sile nabízí víc než dost. Sledovat zrod Howeyho postapo společenství je minimálně stejně fascinující jako pozorovat jeho rozklad. Těším se na turnus č. 3!
Takový dobrý můstek mezi 1. a 3. dílem. Jedna z nejlepších "předestřených scén" je let dronu.
Děj se střídá po kapitolách, před TÍM a sto let poté.Chvíli mi trvalo si zvyknout, a pak se náhle rytmus změnil,příběh pokročil o sto let později a střídá se po více kapitolách mezi sily jedna a 18.V této části se děj podobně jako na začátku Sila začal táhnout, příběh Missiona byl zbytečně rozvláčný. Poslední část věnovaná střídavě Sólovi ze 17 a Donaldovi v Silu1byla opět skvělá .Je to zvláštní ale asi tento díl hodnotím jako lepší, bavil mě jak příběh Sóla tak i Donalda.
Druhy dil je kapku temnejsi, nez ten prvni, presto je autor mistrem zanru, slova i pribehu a kniha je opet sci-fi soustem tak lahodnym, ze se ihned vrham na dalsi... :)
Tak to, na co jsem si stěžoval v prvním díle, že mi chybí hlubší popis technologie sila celkové koncepce, se začalo rozvíjet ve dvojce. Zamiloval jsem si pasáž o Sólovi i celkový pohled z druhé strany "barikády", a sice SILA 1. Postupně autor dávkuje ony body proč... Dvojka je dle mne na úrovni jedničky, moc pěkně napsáno a kniha se mi líbila. Velice pozitivně hodnotím zvraty v ději, kdy mi přijde, že si autor dal skutečně práci a uvažoval nad tím, jak by to probíhalo ve skutečnosti. Ale hlavně, čím dál více oceňuji komplexní myšlenku celé trilogie.
Vydařené pokračování, odpovídající na řadu otázek, které je zároveň víc sci-fi než postapo. Řekl bych, že je depresivnější než první část, někdy z toho, co se děje, člověk neměl fakt dobrý pocit... šeď, klaustrofobie, bezmoc, jen přežití, přesto kniha pohltí. Svou formou Turnus vzdáleně připomíná Chvalozpěv na Leibowitze (v zásadě tři různé vzdálené časové roviny). Čtivé to je stejně jako první část, někdy člověk ani nedýchal napětím. Potěšil hlavní hrdina a jeho vývoj, působí hodně lidsky s řadou much a postupně výraznější temnou stránkou. Přesto jen čtyři hvězdy (pravda, přísnější), protože se objevují výraznější nelogičnosti (např. 50 sil, přičemž nikdo neví, že jsou stejná?). Mrazivá je myšlenka skrytá za účelem sil, stejně tak zvrácená, jako logická...
Nooo tak ani nevim co napsat jsem s toho pokracovani nejaky zmateny moc jmen moc dějů ktery se různě překrývali jsem zvě davý na trojku snad bude o mnohem lepsi......
Stejně jako první díl, tak i tento mne velmi rychle pohltil a vtáhl do děje. Těším se na třetí.
V druhém díle pochmurné ságy o konci a počátku se vracíme k příčinám pádu naší zdánlivě vyspělé civilizace. Jak a k čemu bylo vybudováno na padesát hlubinných objektů, co se vlastně stalo se světem špatně, a proč bylo nutností udržet obyvatele sil v nevědomosti, to všechno jsou otázky, na které dostaneme vytoužené odpovědi. Hugh Howey se přitom šikovně vyhnul opakování již jednou řečeného a naopak svou vizi rozvinul do děsivých souvislostí. Tahounem příběhu je pak především jeho klaustrofobická atmosféra. Představa uzavřeného prostoru, byť sebevětšího, a ztráta jakékoliv naděje na lepší zítřek, to jsou motivy, ze kterých v průběhu čtení nejednou naskakuje husí kůže. Kam až je třeba zajít, abychom zajistili přežití lidského rodu, a zda-li potom všem ještě vůbec budeme lidmi, přitom nejsou zrovna jednoduchá témata. Autor jde však ještě dál, a postupně odhaluje nechutný pragmatismus celého projektu, ze kterého se sice zvedá žaludek, ale nad nímž v důsledku nelze jinak než přikývnout.
Když jsem si přečetla Silo, věděla jsem, že nutně musím zjistit, jak to všechno začalo. Prequel Turnus mě nezklamal, uděluji plný počet. A pokud je pravda to, že Ridley Scott se chystá tohle natočit, pak ten film rozhodně musím vidět. Úplně vidím některé pasáže ze sila 17, temné chodby osvětlené slabou zelenou zářivkou, všude mrtvá rozkládající se těla, divné zvuky, brrrr. To bude dobrý psycho.
Perfektně zvládnutý úvod do série Sila. Všechno mě tam sedělo a vymyšleno je to dokonale. Jak linka v sile 1 tak v 17(18) mě bavila jako bych tam byl s nimi. Musím se přiznat, i když nerad, že se mi to líbí o trošičku víc jak série Metro. A chci film, některé pasáže jsem si úplně představoval zfilmované, a v Sile 17 v druhé polovině by to mohlo být i pěkný psycho.
S prokletím druhých dílů se Howeyho Turnus vypořádává se ctí, přestože ho autor zatížil ještě dalším handicapem navíc, a to návratem ke kořenům věcí a událostí, odehrávajících se v předchozím románu Silo. Skutečně si nemohl vybrat těžší a nevděčnější úkol, než je právě tento postup. Místo aby rozvíjel myšlenky Sila a navázal nit osudů jeho hrdinů, vrací nás na úplný počátek a seznamuje nás s oním principem, který dal celému projektu Padesáti podzemních sil Světového řadu vzniknout. Je jasné, že něco muselo být obětováno, abychom se dozvěděli pravdu o silech. Dějová linka už není tak dynamická a sevřená, jako tomu bylo u předchůdce a samozřejmě ubylo i něco z očekávání, co se stane dále. Na druhou stranu, je ale stále co odkrývat a čím se nechat překvapit. Hugh Howey vede svou loďku zkušenou rukou lodivoda a vyhýbá se úskalím, skrytými pod hladinou. Ne vždy se mu sice podaří udržet zvolené tempo, ale tak už to prostě chodí: není každý den posvícení. Přesto se těším na pokračování.
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie boj o přežití americká literatura budoucnost podzemí manipulace (psychologie) nanotechnologie sci-fi zfilmováno – TV seriál vládní sledování občanů (surveillance) postapokalyptická sci-fiAutorovy další knížky
2014 | Silo |
2015 | Turnus |
2016 | Prach |
2020 | Písek |
2023 | Přes písek |
I když už jsme samozřejmě věděli, kam se na konci Turnusu dostaneme, opravdu příjemně mě toto putování k existenci Sil překvapilo. Příběh se četl stejně dobře jako Silo samotné a i když byl Turnus jako takový méně akčnější, stále ho provázela ta přítomná aura uvěřitelnosti a reálnosti, kterou mě Howey hrozně baví.