Učenci a pohané
Karel Sklenář
https://www.databazeknih.cz/img/books/58_/58919/bmid_ucenci-a-pohane-0NC-58919.jpg
5
10
10
Řada příběhů a obrázků z minulosti české archeologie sleduje vývoj poznání nejstarších dějin od starožitnictví a sběratelství až po vytvoření moderní prehistorie. Příběhy vyprávějí o lidech, kteří nezištně věnovali svůj čas,peníze a mnohdy i zdraví hledání a zkoumání archeologických památek, a o nalezištích, spojených s jejich prací. Knížka nepodává celé dějiny české archeologie, ale snaží se alespoň zkratkovitě zachytit její hlavní vývojové fáze.... celý text
Přidat komentář
Atanone mà pravdu. Jestli je vůbec nějaká kniha, kterou bych mohla spojit s tím že mě jako jedna z prvních zafascinovala někdy v nácti pro zanícení o historii, archeologii a podobné vědy je to právě tato. Vzpomínám jak jsem doslova hltala řádky, které mi připadaly jako jediné co chci v životě číst s čím se chci zabývat. Dosud, dosud je to kousek ke kterému se ráda vrátím. Vždy mě dovede zvednout náladu.
Jedna z knih, které ve mně podpořily zájem o archeologii a historii. Napsaná zajímavě a poutavě.
Vynikající a neobyčejně vtipně psaná historie archeologie a muzejnictví u nás s důrazem na zákulisí, vtipné i dojemné historky "z natáčení", nové nahlížení na obroditele jako byl Dobrovský a drobné detaily např. o Nerudovi.
Název knihy i vybraný obrázek na přebalu jsou autorovým osobním vtipem na téma - staroslovan se sekeromlatem doby kamenné a výraz pohan, tak hojně a chybně užívaný.
Kniha je plná černého humoru s trpkou pachutí, kdy popisuje velmi realisticky instituci národního musea, kde se preferovalo, ztrácelo, kradlo, odmítalo, vyřazovalo,....až z národního kulturního dědictví mnoho nezbylo, třeba jen proto, že "všichni byli egyptologové" (bylo to "in") a co tam po nějakých staroslovanských pomátkách, unětické kultuře a lidu popelnicových polí.
Jde tedy o odborně neodbornou literaturu o neodborně odborných skutečnostech. O lidských selháních a pochybeních, hamižnosti či ryzí hlouposti stejně jako o ušlechtilosti, hluboké morálnosti a sebeobětování všech těch průkopníků archeologie u nás.
Kniha ve mně zanechala hluboký dojem a zájemcům doporučuji i sesterskou publikaci Objevitelé zlatého věku od téhož autora, tentokráte v celosvětovém měřítku.
Autorovy další knížky
| 2002 |  Encyklopedie pravěku v Čechách, na Moravě a ve Slezsku |
| 1974 | Učenci a pohané |
| 1977 | Slepé uličky archeologie |
| 1979 | Objevitelé zlatého věku |
| 1997 | Tanec obrů: Není jen Stonehenge |
Poutavě vyprávěné příběhy o lidech, kteří stáli u zrodu archeologie a muzejnictví u nás. Autor krásně zachytil, jak se postupně vyvíjel pohled na archeologii a její využití. Zpočátku šlo víceméně jen o zachované předměty, třeba střepy nádob byly ignorovány, zrovna tak se nepořizovala dokumentace zachycující rozmístění nálezů, vykopávky probíhaly destruktivní metodou, postupem času se to samozřejmě měnilo k lepšímu. Některé příběhy působí až tragikomicky, najdou se zlaté předměty a bez problémů je roztaví kvůli zlatu. Rozkřikne se zpráva o rozsáhlém archeologickém nalezišti a hned tam proudí davy lidí s motykami, které celou oblast důkladně přeorají a při tom samozřejmě zničí spoustu nálezů (v blízké vesnici začnou řemeslníci rovnou archeologické nálezy i vyrábět). Čtení je to opravdu hodně zajímavé, ti, kteří stáli u zrodu muzejních sbírek, byli nesmírně zapálení a dělali to často ve svém volném čase a na vlastní náklady, je až neskutečné, co pro zachování české historie byli ochotní podstoupit. Celkově bych hodnotil 85 %.