Údolí
Bernard Minier
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/459629/bmid_udoli-xb7-459629.jpg
4
1001
1001
Martin Servaz série
< 6. díl >
Šestý případ bestsellerové série s kriminalistou Martinem Servazem. Malá vesnice v srdci Pyrenejí je po sesuvu půdy naprosto odříznutá od okolního světa a zdejší obyvatele navíc děsí sériový vrah, který za sebou nechává znetvořené oběti. Kriminalista Martin Servaz čelí disciplinárnímu řízení, přesto se do případu pouští. Nemůže jinak – v izolovaném údolí uvízla i jeho bývalá partnerka Marianne. Dokáže vyšetřovatel najít pachatele dřív, než dojde k dalšímu neštěstí?... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno: 2021 , XYZ (ČR)Originální název:
La Vallée, 2020
více info...
Přidat komentář
V tomhle díle se to spíš než napínavými momenty hemžilo filosofickými, psychologickými a sociologickými úvahami. Nebyly však nezajímavé a některé postřehy dávají příběhu silnou hloubku. Děj se trochu vleče a mrzí mě celkový rámec příběhu, který mně osobně nesedl, jinak ale super.
Bohužel tento díl mně moc nesedl. Už mi tato série připadá poněkud násilně protahovaná.
I když bych řekla , že tato knížka celkem uzavírá Martinův příběh, takže podle mě není úplně nutné pokračovat v této sérii dál. Za sebe bych uvítala raději sérii novou.
Co k tomuto příběhu říct a nespojlerovat? Anotace nám připomíná, jak skončil minulý díl a to, že komisař Martin Servaz je v současné době mimo službu a čeká na disciplinární řízení. Přesto se Martin ihned po tom, co přijme telefonát od své největší lásky, bývalé partnerky Marianne ( která je doposud pohřešovaná) rozjede do malé vesnice v Pyrenejích, kde právě řádí sériový vrah, který za sebou nechává znetvořené oběti.
Případ se docela táhl a příběhem se nesl strach, strach který byl podle nepříjemný a nevěrohodný, když už se bojí i Martin ? Konec je za mě překombinovaný, ale hlavně nedokázala jsem mu uvěřit…
Dala bych 2,5* Ale tentokrát se přikloním níž.
Kniha byla zajímavá, děj možná až zbytečně dlouhý. Kdyby byla kniha o 200 stran kratší, neuškodilo by to ničemu. Ale jinak příběh fajnový, čtivý. Doporučuji.
Velmi zajímavé prostředí Pyrenejí a slibný úvod. Potom se to trochu rozplizlo a ztratilo tempo. Myslím ale,že dàm této sérii šanci
(SPOILER)
Zkusila jsem druhého Miniera, a to jen kvůli Pyrenejím... Rozjelo se to zajímavě, pak konečně došlo na zával a izolaci (poměrně velké a soběstačné vesnice, žádný zapadákov), ale to vlastně nemělo pro příběh pražádný význam (zato pro politicko-ideologickou odbočku ano). Dalších odboček, zejména soukromých, bylo taktéž mnoho, všech možných orientací, lásek minulých, současných a snových. Náboženství, nemoce, zranění, smrti, mučení, psycho, perverze všeho druhu a věku jak naseto. Konečné řešení bylo tedy hodně na pováženou, fantasmagorická akce na závěr a samotné zakončení pak už jen pro cynický úsměv. Samozřejmě příšerně dlouhé, ale letem světem jsem došla až na konec, takže za 50%. Nakonec i těch Pyrenejí tam bylo povážlivě málo, ještě jako přílepek pár vět o jeskynním systému, který taky zůstal celkem bez užitku v celém dlouhém příběhu.
Tahle kniha se ovšem měla jmenovat Strach: jak se kriminální vyšetřovatel oddělení vražd (zde tedy nevyšetřoval ve skutečnosti nic, upozaděn, zticha, krom nějaké té sólo akce) celou dobu průběžně neustále bál, jímal ho strach na každé druhé stránce, obával se kdečeho a kdekoho, nemohl se podívat do lesa, z okna, do okna, do domu, za dům, aniž by ho ovanul strašný strach, a samozřejmě pohlédnutí na mrtvolu, jeho denní chleba, ho prakticky porazilo a fyzicky i psychicky zničilo,... to je opravdu na pováženou. Naproti tomu patoložky (patologové jaksi vymizeli) jsou profesionální, chladné, odtažité a dělají skvěle svou práci. Klišé současných krimithrillerů, zde dovedeno ad absurdum.
Mě knížka příliš nepohltila, až ke konci to začalo mít spád a závěr byl překvapivý. Nečetla jsem ale úplně všechny předchozí díly, tak to možná bude důvod.
Naprostá většina knihy skvělá - drsný případ, výborné pozadí, nesmírně sympatický hrdina. Byť byla kniha objemná, četla se sama. Trošku, ale ne tolik, abych dala jen 4 hvězdy, mi jednak vadily některé obraty v překladu (to není tedy chyba autora) a jednak až moc rychlý a takový hollywoodský konec.
Příběh mě úplně pohtil a nemohla jsem se od ní odtrhnout. Děj měl spád a nebyla tam taková ta zbytečná omáčka, která pak jenom brzdí. Je pravda, že jsem od tohoto autora ještě nic nečetla, tak nemám srovnání s jinými jeho díly, ale určitě to do budoucna napravím...musím přiznat, že v určitých pasážích mě doslova mrazilo...knížku můžu jen a jen doporučit
Stále stejně dobrý. Konec byl na rozdíl od předchozích dílů takový jako uzavřený, tak doufám, že se s detektivem Servazem ještě setkáme.
Tenhle díl mi moc neseděl.
Tak jako se Martinovi dělalo špatně při pohledu na mrtvé, tak i mě bylo zle při odhalení odporných vrahů.
Napravil to Martinův optimistický pohled do budoucnosti.
Minier je asi poslední autor thrilerů, kterého jsem ochotná si přečíst. Koncetrace násilí a zla, která je v současných thrilerech obsažená je děsivá a autoři se předhánějí, kdo vymyslí větší zvěrstva. I tady to samozřejmě je přítomné. Ale u tohoto autora se mi líbí jeho úvahy o policii, o náboženství, víře, o měnícím se světě, o hudbě... Je to chytře napsané a zajímavě rámované suspendováním a disciplinárním řízením Martina Servaze.
"Myslel na všechny sociální, geografické, generační a ideologické změny, které zmítaly touto zemí a hrozily zbořit všechno, co lidé odvážnější, protíravější a hlavně odpovědnější postavili. Nové šílenství se dalo do pohybu. Všechno muselo být černé, nebo bílé. Žádné nuance. Žádná šeď. Jako kdyby na jedné straně existovaly lidské bytosti schopné absolutně jakékoliv špatnosti a na druhé absolutně čisté, beze skvrny na svém morálním profilu."
"Oba sdíleli absolutní jistotu, že končí jedna epocha. Otvírala se před nimi nová éra, v níž někteří upadnou do iracionality a násilí. Do éry chaosu a destrukce."
Je to strašně prekombinovany. Vlastne díl od dílu cimdal víc přehnaný ale k moři idealni. Dobre se to cte. 540 stránek za 2 dny (teda při normálním radkovani a velikosti písma by to bylo na 250 stran :)
Kniha se četla sama, příběh byl napínavý, možná o něco méně děsivý než uváděla obálka. Neohrožený Servaz opět nezklamal, jen jsem si už nedokázala plně vzpomenout, co a jak kdy bylo např. s Marianne. A hlavního pachatele jsem podezřívala poměrně brzy.
Krásně nám pan spisovatel popsal současnou situaci ve Francii, hlavně tedy rozklad policie a konec její prestiže. Nějaké homo také nechybí, o současné rodině a výchově dětí ani nemluvě. Příběh samotný a předestřený život Servaze s hromadami mrtvol je v tomto i v předcházejících románech této série asi tak pravděpodobný jako, že zítra bude po covidu a všichni budeme zdraví a šťastní. To určitě nebudeme, ale další fantazie pana Miniera si zase rádi přečteme.
Štítky knihy
francouzská literatura thrillery napětí sérioví vrazi Pyreneje (Evropa)
Jak zabít dobrou detektivní sérii?
Protahuj děj co možná nejvíc. Vytvoř superpadoucha, a i když ho zlikviduješ, stále se k němu vracej nebo vytvoř následovníky. Nech hrdinu neustále se nípat ve svých citech a vinách. Hromaď co nejbizarněji zabité mrtvoly. Přidej ožehavé sociální téma, trochu sterilního sexu a co nejvíce postav s nezapamatovatelnými jmény. A na závěr si pořádně zamoralizuj. Nicméně Servaz je moje srdcovka, i kdyby vyšetřoval krádež v sámošce, tak mu zůstanu věrná. A bodík navíc Jiřímu Schwarzovi za skvěle načetlou audioknihu.