Údolie včiel Post bellum Adelheid
Vladimír Körner
https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395179/bmid_udolie-vciel-post-bellum-adelheid.jpg
4
348
348
Autor vo svojich príbehoch hovorí o človeku v kontexte určitých historických udalostí, je to však vždy aj výpoveď o túžbach i vášňach pretrvávajúcich v ľuďoch navzdory časovým rozdielom. V jeho prózach sa stretávame so strhujúcou a temnou osudovosťou, ktorá je však vždy dôsledkom predošlého prežívania a konania protagonistov príbehu. Pri sledovaní dramaticky vyhrotených dejov v jeho diele si uvedomujeme, že ani z nášho konania sa nič nestráca bez stopy, ale po čase sa vráti v takej či onakej podobe.... celý text
Romány Literatura česká Historické romány
Vydáno: 1989 , Slovenský spisovateľOriginální název:
Údolí včel Post bellum Podzimní novely, 1978
více info...
Přidat komentář
Nadčasová kniha stejně jako film, klasika. Temná doba, kdy člověk byl součástí víry a viny a nedokáže se z toho vymanit.
Náročné a nádherné čtení. Z jedné pasáže, kde se mnich Blasius snaží pohnout křížového rytíře Armina k milosrdenství, mě dodnes mrazí v zádech:
"Byl hlad a vypukl mor. Chytili pískaře na Nábě, který jedl mrtvé - oběsili ho pro výstrahu. V noci pak vyhrabala jeho žena tělo a snědla je se svými dětmi.
Armin von Heide povstal od oltáře a řekl: Pak měla být utracena jako on!
A co děti? zeptal se mnich Blasius.
Ano. odpověděl Armin von Heide, i ony!
Pak by nezůstal naživu jediný člověk, užasl Blasius. Život by zanikl.
Nechť zanikne! zvolal Armin von Heide. Zůstanou andělé. Nikdo z lidí je neviděl a přesto slyším tlukot jejich křídel. Jsou tu! Mezi námi mnichu. Musí tu být! Jinak bychom žili pořád ve tmě jako pohani, jako psi."
Je to skvěle napsané dílo a má to všechno. Vystavěný příběh, atmosféru i pointu. Přesto mě to neuchvátilo natolik, abych s upřímností mohl tvrdit, že mě to opravdu zasáhlo.
Začátek docela nudil, ale teď jsem ráda, že jsem se přes něj prokousala do druhé části. Ta byla hodně dějová, tudíž daleko zajímavější. Postavy byly hodně dobře propracované - hlavně Armin.
Film jsem neviděla, ale z knihy byly patrné některé filmové rysy, na štěstí jí to na kráse neubylo. Příběh se mi četl krásně, možná je to tím, že mám ráda zvláštní sobnosti, v tomhle případě Armin Von Der Heide, ke knížce se chystám ještě jednou vrátit, až zase nebudu mít, co číst.
Přistupovala jsem k této veskrze filmové látce zpočátku s despektem. Film jsem neviděla (i když to před přečtením doporučuji - nebo i po přečtení :) ). Děj odpovídá filmařskému řemeslu - rychlé střihy, střídání pohledů hlavních postav, místy až akční spád. Kdo ale není vyznavačem tohoto žánru, o nic nepřijde. Přečetla jsem to víceméně z nutnosti, je ale potřeba dodat, že i když mě to ze začátku nebavilo, tak jsem knihu neodložila. Potřebovala jsem vědět, jak to skončí, byla jsme tak nějak neklidná.
Pokud se do čtení pustíte, radím věnovat se podrobněji postavě Armina von der Heide. Všechny postavy (včetně té hlavní - Ondřeje) jsou zajímavé, ale v podstatě "klasicky". Ale Armin? Řeknu vám, ta nejasná představa, co nám o něm autor podává, mě tak dráždí, že ještě dnes přemýšlím o Arminových činech, o jeho myšlenkových pochodech. Jeví se jako postava negativní, ale je jí skutečně? Oběť víry, tak to vidím já.
Štítky knihy
náboženství zfilmováno středověk útěk 13. století křižáci náboženský fanatismus Řád německých rytířů celibát antihrdinové
Autorovy další knížky
| 1967 |  Adelheid |
| 1997 | Údolí včel |
| 1973 | Zánik samoty Berhof |
| 2007 | Písečná kosa |
| 1984 | Lékař umírajícího času |
Přečteno - dobrá kniha