Umělé ráje
Charles Baudelaire
Sbírka próz s názvem Umělé ráje, vydaná v Paříži v roce 1860, zaujímá v rámci Baudelairova díla zvláštní postavení. Jednotlivé oddíly: Báseň o hašiši, Poživač opia a O vínu a hašiši jsou prózy, ačkoli sám Baudelaire tvrdí, že chtěl podat „vědecký popis stavů opojení,vyzdvihnout rozkoše i upozornit na nebezpečí drog“, s nimiž měl sám osobní zkušenost.... celý text
Literatura světová
Vydáno: 2010 , GaramondOriginální název:
Les Paradis artificiels, 1860
více info...
Přidat komentář
Tak tohle byla bez debat jedna z nejzbytečnějších knih, jaké jsem kdy četl. Čekal jsem nějakého prokletého básníka, nějakou pořádnou provokaci a skandál a dostal jsem... suchopárný popis nějakých drog - hašiše, opia a vína - a jejich vliv na člověka. Navíc prostřední část knihy jen autor překládá anglickou předlohu a mluví o nějakém týpkovi, co žil asi 30 let před ním. Ta jediná hvězda ze slušnosti je za poslední krátkou oslavu vína a také za to, že přece jen autor uváděl i záporné vlastnosti výše zmíněných drog. Co říci závěrem - opravdu jsem se několikrát nutil to číst, protože ze zásady nerad nechávám knihy nedočtené s neutuchající nadějí, že by se přece jen mohly i ty špatné ve svém samotném závěru zlepšit...
Baudelaire nebol žiadnou naivkou, ktorá by sa nechala nekriticky obalamutiť sladkými mámeniami narkotík, táto kniha je toho dôkazom. Kniha je prirodzene preniknutá duchom vysokej poetiky a všadeprítomnými závanmi geniality.
Opravdu výborná kniha. Ač se nejedná o verše, spíš než za prózu bych tuto knihu označila za poezii. Nádherná přirovnání, skvělé výstižné popisy... Prostě Baudelaire v celé své kráse....
Pozoruhodné dílo, které jakoby dokreslilo mou představu o Básníkovi. Myslím, že pro plné pochopení tohohle krátkého spisku je třeba jisté průpravy v disciplíně, kterou se zabývá. Jinými slovy, je toho zde zachyceno mnoho, ale čím více víte tím více vidíte.
Skvělá četba. Zajímavé popisy, nádherná přirovnání. Musím říci, že nezklamala. Má své kouzlo.
Krásně napsaná kniha. Jsou v ní popsány účinky hašiše, vína a opia. Nejvíce se mi líbila část "Poživač opia", který pojednává o anglickém filosofovi Thomasi de Quinceym. Charles Baudelaire vychází z jeho spisů, kde popisuje svou zvyšující se závislost na opiu, popisuje jak jeho (ze začátku) příjemné účinky, tak strasti spojeném s jeho dlouhodobým užíváním. Protože tento, na opiu závislý, filosof byl velice vzdělaný, jeho halucinace způsobené drogou byly velice rozmanité - např. o Levaně - římské bohyni a dalších.
Autor neodsuzuje tohoto filosova za jeho závislost, naopak ho obdibuje za jeho lidské vlastnosti, duševní bohatost a génia. Uvádí i autorovo vyprávění o jeho dětství (kterým se snaží sám Thomas svou závislost ospravedlnit), ve kterém čelil několika hořkým ztrátám svých blížních.
"......Dokáže snad někdo vypočítat sílu odrazu a dopadu nějaké příhody, jež se udála v snílkově životě? Kdo může bez zachvění pomyslet na důsledky šíření kruhů v duchovních vodách vyvolaných náhodným dopadem kamene.....?"
Kniha, kterou jsem nečetla ani tak pro obsah, jako spíš pro styl, jakým je psána.
Nicméně člověku rozšíří obzory.
Je mi velice líto, že tomuto geniálnímu dekadentu musím přičíst za Umělé ráje pouhé tři hvězdičky. Popis účinků hašiše a opia je vyveden skvěle, do detailů a s citem, ale kniha samotná mě nenadchla. Rozhodně ovšem stojí za přečtení.
Autorovy další knížky
1997 | Květy zla |
1999 | Báseň o hašiši |
1979 | Malé básně v próze |
1974 | Francouzský symbolismus |
2001 | Umělé ráje |
super kniha próz od prokletého básníka Charles Baudelaire věnující se látkám na měnění mysli