Ústav
Stephen King
Uprostřed noci, v domě na klidné ulici v příměstské Minneapolis, vetřelci tiše zavraždí rodiče Luka Ellise a naloží ho do černého SUV. Operace netrvá ani dvě minuty. Luke se probudí v Ústavu, v místnosti, která vypadá stejně jako jeho pokoj – kromě okna… Psychicky děsivý stejně jako Žhářka a s úžasnou dětskou imaginací kultovního To je Ústav dramatickým příběhem o dobru a zlu ve světě, kde hodní kluci vždy nevyhrají.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno: 2020 , Beta-DobrovskýOriginální název:
The Institute, 2019
více info...
Přidat komentář
Nová kniha, nové dobrodružství, nový příběh :--) King je můj oblíbenec a rozhodně nezklamal. Donutí vás přemýšlet a to je určitě dobře.
Ústav určitě nebude nejlepší knihou, kterou autor napsal. To se asi ani nedalo očekávat. Nicméně si myslím, že se jedná o knihu, která se vás dotkne přesně tam, kde má. Rozhodně si užijete jízdu, na kterou jen tak nezapomenete a hlavně vás donutí nad spoustou věcí přemýšlet. Já jsem byla spokojená.
Předně chci říci, že je to velmi čtivý a řemeslně napsaný Kingův standard, ale nic víc. Není a nikdy to nebude jedna z nejlepších jeho knih, ale času, u ní stráveného, nelituji, bavil jsem se. Každopádně mi to přijde jako velká škoda. Témata jako jakou únosy dětí, ústavu, kde je testují a vlastně i mučí a obecně paranormální jevy by starý King dokázal vytěžit tak, že by z toho bylo slušné psycho a kniha, která i po dočtení pořád leží v hlavě. Zde to tak nebylo, vše bylo takové jen nakousnuté, postavy nebyly tolik vykreslené a vlastně jsem ani hlavním hrdinům nedokázal moc fandit. Zas na druhou stranu má kniha snesitelnou délku a příběh utíká velmi rychle. Je to prostě příjemné (jak jen příjemné může být v rámci tématu unesených dětí :-)) počtení ve stylu akčního seriálu Stranger Things. Nakonec dám stejně čtyři hvězdičky, protože i když to není top King, pořád je to on a ve svém žánru výrazně překonává průměr i kdybych od něj četl emaily se seznamem úkolů v práci.
Další počin z pera mého oblíbence se tentokrát nese spíše v duchu sci-fi než horroru, po přečtení ve mně ještě dlouho dozníval. Kniha líčí osudy nadaného hlavního hrdiny, jenž je jednoho dne unesen. Kam a proč? Dokáže se zachránit? Zpočátku není nic jasné, ale závěr se skvělou filozofickou úvahou vše vysvětlí a podtrhne další Kingův mistrný román. Trochu mi jeho pointa připomněla klasika sci-fi žánru P.K. Dicka, kvůli možnému spoileru však nebudu prozrazovat více.
Paráda! Sice jsem musela najet na "antichildren mód", protože to byl někdy fakt sekec. Opět skvělý King a jeho, nebo spíš naše dilema, které zlo je menší a které větší.
Skvěle napsaná kniha, která nenudí a nutí k zamyšlení, které zlo je lepší. Moc se mi líbila a rozhodně doporučuji.
(SPOILER)
Vždy, keď som zobrala túto knihu do ruky, som rozmýšľala nad tým, čo znamená otázka: ,,Ktoré zlo je menšie?", na obálke knihy. Ani v polovičke príbehu som ju nevedela zodpovedať. Hovorila som si: ,,Ako ,,ktoré"? V knihe je predsa jediné zlo - na strane Inštitúcie ktorá unáša a mučí nevinné deti.". Postupne však všetko začalo dávať zmysel, no vysvetlenie ako také prišlo až v poslednej kapitole. Neskutočne pútavý príbeh v ktorom sa autom nebojí vytvoriť inštitúciu, ktorá obetuje tisícky detí pre dobro celého sveta.
Deti z Vegetparku mi pripomenuli tzv. roony z Cally, zo série Temná veža.
Příběh není strašidelný, spíš děsivý a to hodně. Pokud se děj týká malých dětí, člověk to tak nějak bere víc osobně. A kdo SK zná, ten ví, že ne všichni kladní hrdinové, ať už dospělí nebo děti, se ve zdraví dočkají konce příběhu, případně se ho nedočkají vůbec.
Špatné sny jsem z toho měla, to už je u mne tradice. Takže, doporučuji!
Dost autorů se v psaní upejpá, asi aby to moc nepobouřilo a lidi si neříkali, že jsou magoři. Ale King tímhle nikdy netrpěl, prostě si píše, co chce. A že jde o brutální týrání dětí (mimo jiné)? No a co. Tohle je jedna z mála knih od Kinga, u které mi bylo trochu fyzicky zle, asi právě kvůli těm dětem.
Trochu jsem si nebyla ale jistá překladem, jak kdyby pan Němeček občas překládal v polospánku (“... jedl mac a sýr...” prosim?).
Ale milý dětičky, predestinace, sexy dobrej policajt, venkov, a tak ... ANO!!!
Rozhodně jedna z lepších Kingových knih mezi těmi novými. Jasně nevyrovná se to klasice typu To, ale příběh je zajímavý a poutavý. Pro mě trochu podobné Stranger Things
Každoročně se ve Spojených Státech ztratí 800 000 dětí. Kdo by čekal, že tajný vládní program unáší nadané děti, kterým svými pokusy se snaží zlepšit jejich telepatické či telekinetické schopnosti. Luke se probere v Ústavu a jeho jediná snaha je uniknout a zachránit ostatní děti. Přijde mi, že King se v posledních románech již tolik nezaměřuje na klasické horory a i tohle výborné dílo mezi ně neřadím. Přesto je Ústav skvělý a napínavý román, který by za určitých okolností nemusel být nereálný.
Trošku jiná Kingovka, ale líbila se mi, i když pár výhrad bych měla. Určitě je to jiný styl psaní než Kingova starší tvorba.
Inštitúcia mi pripomína toho starého známeho Pištu Kráľa, ktorý začne so zdanlivo bezvýznamnou maličkosťou, s opisom osoby, ktorý zaujme, no potom sa pozornosť prenesie zase inam. A kým sa to celé prepojí... Téma mi pripomínala trochu Podpaľačku, aj tu ide o deti, ktoré majú určité telekinetické, či telepatické schopnosti. Onedlho sa vo výskumnom ústave ocitne hlavný hrdina, brutálne rýchlo a nečakane. No procesy, ktorým bol on, aj ostatné deti vystavené... nevedela som sa odosobniť. Ponižujúce, surové až príliš podobné mučeniu. Napriek tomu som knihu zhltla za chvíľu, lebo sa od nej nedalo odtrhnúť.
Moc jsem se těšil na novou buclatou kingovku. Bohužel žádné nadšení. Dočetl jsem se zatnutýma zubama , děj se vlekl a pro mne dost nezajímavý. Možná se bude líbit mladším čtenářům.
Pro mě je King jako návrat do příjemných bačkor, které dobře znám.
Ta blbost s plotem je vážně ujetá, uvidíte.
Ale jinak nemám moc co vytknout, byla to po dlouhé době knížka, kterou jsem si prostě musela koupit :) Hezké čtení
Řekl bych, že Ústav je takový Kingův standard, což ale, jak jeho přívrženci vědí, pořád znamená sakra dobré čtení. I když tentokrát trochu rozporuplné, zejména kvůli té supernaivní části s plotem (víc psát nebudu, ať nespáchám spoiler), kterou mistrovi opravdu neodpustím, kvůli trochu natahovanému konci a kvůli tomu, že kdyby se morální dilemata začala řešit dříve než bylo po všem, byla by ještě působivější. Jinak je to ale určitě dobrá kniha s několika nezapomenutelně hnusnými výjevy a s typicky sympatickými Kingovými hrdiny.
(SPOILER)
Podle Národního centra pro pohřešované a zneužívané děti je ve Spojených státech každoročně hlášeno přibližně 800.000 pohřešovaných dětí. Většina se najde. Tisíce nikoli. Tak kde jsou ty, co se nenajdou? V Ústavu!
Někteří vážení čtenáři reklamují, že je nový King nevyděsil. Přitom je to o pokusech na dětech, jak z dílny Anděla smrti v Osvětimi - já vyděšený jsem! Vyděšený a potěšený, jak Mistr opět mistrovsky zpracoval svoje oblíbené téma mimosmyslového vnímání!
Štítky knihy
telepatie horory telekineze pokusy na lidech
Autorovy další knížky
1994 | Řbitov zviřátek |
1993 | Osvícení |
2010 | Pod kupolí |
2001 | Zelená míle |
2008 | Svědectví |
Není to psycho jako To, je to pěkný thriller. Potěší i milovníky konspirací. Nejděsivější na tom je, že oběťmi jsou děti.