Ústav
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/453925/bmid_ustav-y6n-453925.jpg
4
1146
1146
Uprostřed noci, v domě na klidné ulici v příměstské Minneapolis, vetřelci tiše zavraždí rodiče Luka Ellise a naloží ho do černého SUV. Operace netrvá ani dvě minuty. Luke se probudí v Ústavu, v místnosti, která vypadá stejně jako jeho pokoj – kromě okna… Psychicky děsivý stejně jako Žhářka a s úžasnou dětskou imaginací kultovního To je Ústav dramatickým příběhem o dobru a zlu ve světě, kde hodní kluci vždy nevyhrají.... celý text
Literatura světová Romány Thrillery
Vydáno:
2020
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Institute, 2019
více info...
Přidat komentář
Díky za další počin od pana Kinga. Sice po Carrie, kterou jsem četla nedávno a jejíž svět mě zcela pohltil, je to slabší čajíček, který neměl tak výrazný šmak, ale i tak jsem si dala se zájmem tento přídavek na téma telepatie. Svojí roli tu asi sehrály i poměrně četné mysteriózní filmy a seriály, které jsem v poslední době viděla, v kterých také frčí záhady, pokusy na lidech a útěk z nějaké instituce (nejsilněji jsem si vzpomněla na Stranger Things). Tím ovšem Ústav nehaním, příběhy na tohle téma mám v oblibě, každý je něčím jiný, takže stručně a jasně: OK, proč by ne. P.S. Jen tak na okraj, ty děti si u Kinga vytrpí, že si z toho chvilkami napětím div nehty i s prsty neukoušu.
Když se člověk moc těší, často se očekávání nenaplní a to se stalo i u posledního Králova románu, který vlastně už možná i potvrzuje trend kvality v lepším průměru z poslední dekády. I když se jedná o solidní námět ( přesto, že je tématickou variantou už odvyprávěné Carrie a Žhářky ), chybělo mi tam to NĚCO, co by mě drželo u stránek v napětí jako třeba u těchto dvou. Nedokázal jsem si k těm dětským hrdinům vytvořit vztah tak jako obvykle, jejich pobyt v Instituci byl předlouhý, rychlé dospívání těžko k uvěření, stejně jako únik hlavního Tkáčka a velkoryse jsem přehlédl sejmutí komanda v Prdelákově. Postrádal jsem taky dávky obvyklého humoru a hlášek ... prostě nebylo to Steve ono, tak snad příště bude veselejc - 60 %
Opět mě King přesvědčil, že je to Pan spisovatel. Kniha se suprově četla. Víc a víc byla napínavá. A jako vždy po přečtení, ve mě zanechala takový ten zvláštní pocit, že už to prostě najednou skončilo a já vlastně konec nikdy nechtěla.
Poprvé jsem se vrhla do novější tvorby Kinga a musím říct, že je výborný nejen v hororové tématice. Děj byl poutavý, hlavní postavy zajímavé a sympatické.
V první chvíli mi námět hodně připomínal Stranger Things, King byl ale tradičně hodně originální a i když to nebyl jeho typický styl, opět to bylo skvělé. Jednu hvězdičku ubírám za to, že některé věci v příběhu byly dost neuvěřitelné (a teď nemluvím o nadpřirozených věcech). Celkově ale zase tradičně skvělý King. I když u něj obvykle nejsem spokojený se závěry, tady to zvládl moc pěkně.
Nebylo to špatné, ale ke špičce Kingovy tvorby se to nezařadí, alespoň dle mého názoru. Bylo to celé takové rozvleklé, plus jakoby se King bál přitlačit na pilu. Incident s útěkem z Ústavu byl, odpusťte mi ten výraz, přímo směšný. Já vím, že se autor snažil informovat, že úroveň zabezpečení a kontroly je tam na prd, ale... to se opravdu v noci netoulá vůbec nikdo z dozorců po chodbách a kamery jsou v tak sračkovém stavu, že se může malej kluk prohrabat ven zpod zrezlého plotu naběračkou?! Omlouvám se Mr. King, jste můj hrdina a dle mého názoru jeden z nejskvělejších spisovatelů, co kdy žil, ale tohle vám nesežeru.
Námět rozhodně originální nutící k zamyšleni, jak jsem u Kinga zvyklá, ale chybělo této knize něco, co by mě vtáhlo do děje.
Po "starom" Kingovi prečítané po rokoch niečo z jeho novšej tvorby a veľká spokojnosť.
Mrazivá myšlienka, ako by boli dospeláci schopní zneužiť deti určite nemá ďaleko od reality. Deje sa to dnes. Síce sa nevyužíva ich mozgový potenciál, ale deti zneužívané sú...
Knihu jsem dostala k Vánocům a stále ji odkládala (odložená odměna je nejlepší). A když už jsem byla řádně natěšená, dá se říct, že jsem ji přečetla jedním dechem. King je prostě Král a můj NEJ autor. Nevím, jak to dělá, ale umí čtenáře udržet ve stálém napětí. Člověk si nedá pokoj, dokud tu knihu nedočte - a pak truchlí, že už je konec... Mám opět hodně o čem přemýšlet.
Jsi nadprůměrně chytrý, odmaturuješ ve 12 a chceš studovat dvě univerzity naráz, rodiče Tě podporují, chtějí se s Tebou přestěhovat blíž k univerzitám, aby sis mohl splnit svůj sen. Občas se Ti ale stane, že když jsi rozrušený tak pohneš s nějakým předmětem, aniž by ses ho dotkl, nevěnuješ tomu pozornost. No ale jednou se takhle vzbudíš, v pokoji, který vypadá jako ten Tvůj, ale není to on. Najednou jsi v ústavu s jinými dětmi, které mají schopnost telekineze a telepatie, existuje Přední polovina, ve které se právě nacházíš, a kde na Tobě budou dělat nejrůznější pokusy, jak Mengele v Osvětimi a až uvidíš skvrny, tak půjdeš do Zadní poloviny, odkud není návratu, co uděláš, jak se zachováš? To je to, co běhalo Lukovi v hlavě právě v tento moment.
Tohle byla naprosto skvělá kniha, dokonce bych řekla, že jedna z těch nejlepších od Kinga.
Není zvykem, že mě u Kinga chytne kniha od první strany a budu ji hltat tak, že ji chci dočíst na jeden zátah. Mělo to ten správnej drive, spád, gradaci až na vrchol čtení bez dechu a otevřenou pusou a nedočkavostí, jak to dopadne.
Za mě rozhodně jo a dokonce tak, že to je na víc než plnej počet. 6*/5*
Moc pěkné. Není to sice horor v pravém smyslu S. Kinga, ale i tak je to děsivé. Hlavně proto, že zde jde o děti a omezování jejich svobody a práv. Pokud někdo není právě skalní fanoušek S. Kinga, a přesto by nějakou jeho knihu rád zkusil, tuto bych vřele doporučila.
Moje první seznámení s Kingem v knižní formě. Čekal jsem, že bude kniha více hororová - kvůli nálepce "nejznámějšího hororového spisovatele". Byl jsem mile překvapen a můžu doporučit.
Fanynkou Stephena Kinga jsem už přes deset let, za tu dobu jsem přelouskala bezmála 40 jeho knih a nikdy nepřestanu žasnout nad tím, že byť je jeho rukopis vždy rozpoznatelný pro určité opakující se motivy, nikdy nevykrádá sám sebe. Rovněž v Ústavu narazíme na typické prvky – dětští hrdinové, neobvyklé mentální schopnosti, svižný americky akční závěr. Za autorovu největší přednost dlouhodobě považuji schopnost vykreslit charaktery, na které se nezapomíná, což se mu určitě minimálně v podobě Luka Ellise a jeho kamaráda Averyho Dixona podařilo, ačkoliv se musím přiznat, že na mě oba možná v průběhu až příliš krátkého času moc rychle dozráli. Celá hlavní myšlenka fungování Ústavu je nesmírně zajímavá, některé popisované pasáže sice byly až moc rozvleklé, jiné však naopak ťaly přímo do živého (scénu s nádrží z hlavy asi jen tak nedostanu). Osobně bych vynechala obsáhlý úvod a krátila i dál v průběhu knihy, jak je ale známo, King je dost grafoman a minimalismus nemá v povaze. Řada čtenářů určitě ocení doslovný konec, kdy dojde k objasnění všeho podstatného, mně osobně by ani otevřenější varianta nevadila. Fanouškům jako obvykle servíruje narážky na jiná díla, což vždycky potěší. Přidanou hodnotu vidím ve volbě audioknihy, Martin Preiss velmi dobře pracuje s intonací hlasu, příjemně se poslouchá a pro naraci byl jednoznačně dobrou volbou. Celkově hodnotím Ústav jako průměrnější kingovku, které sice nevytýkám nic podstatného, na druhou stranu se mi však do paměti nezaryla tolik jako některá autorova ranější díla. Bude se líbit těm, kdo preferují spíše thrillery, nevadí jim méně nadpřirozena a více akce, z předchozích knih mi Ústav připomněl třeba Žhářku.
Rozhodovala jsem se mezi 3 a 4 hvězdičkami. Měla jsem trochu problém se závěrem a (pozor možný SPOILER) přestřelkou na stanici a tím co se na konci stalo v Ústavu. Přišlo mi to moc jednoduché, reakce lidí neuvěřitelné. Ale kniha byla tak čtivá a Kingovi dětští hrdinové jsou tak skvělý. Doporučuji k přečtení, já si knihu někdy ráda zopakuji.
Moje první jeho knížka. Super. Mrazení v zádech. Těším se na další jeho knížku.
King prostě pořád umí. Všechny jeho knihy jsou tisíckrát lepší než ostatní módní thrillery typu dívka bůhvíkde a podobně. Tady bylo na Kinga málo nadpřirozena, ale to nic neměnilo na tom, jak dobrý příběh to je (i když nepochybně na nejlepší pecky jako To nebo Nezbytné věci to zase nemá). Tim, Luke (i ostatní děti) jsou skvěle napsaní hrdinové, nechybí ani odkazy na jeho předchozí díla nebo jeho typický černý humor.
Štítky knihy
telepatie horory telekineze pokusy na lidech
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 1993 | Osvícení |
| 2010 | Pod kupolí |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
(SPOILER) Další skvělá Kingovina :-) Jeho knihy mne prostě baví.... Nemůžu říct, že bych šla primárně po příběhu, i když mne to samozřejmě také musí chytit, ale hlavně jeho styl je pro mě zárukou kvality - a může tím pádem psát, o čem chce, ale podává to tak, že čtenář (tedy já :-)...) ani nedutá. V tomhle případě mě hodně naladil už ten začátek s Timem, že bych o něm klidně četla dál a nechtělo se mi přeskakovat na další (hlavní) dějovou linku. Avšak i ta se hned rozjela a člověk tím příběhem úplně žil. Největší napětí a gradaci jsem cítila v době Lukova útěku, tam oči letěly po stránkách jak to šlo a pořád to bylo pomalu... :-) Naopak mírné zklamání bylo pro mne v závěru, počínaje událostmi v DuPray, kde jsem se těšila na víc psychologie a méně zbraní - jak se to tam všechno postřílelo a pak ty manévry až k ústavu, to už jsem nedokázala nijak prožívat, to už pro mě bylo za hranicí mé ochoty uvěřit (v rámci možností příběhu samozřejmě). Moc pěkně bylo vymyšleno, jak se zachránily děti - jejich společné zapojení a příval energie včetně popisu toho, co vnímají, byly úchvatné... Kniha mne velmi bavila a myslím, že mně osobně by stačilo i obyčejné líčení nadprůměrně chytrého Luka se špetkou jeho nadlidských schopností v běžném životě, bez únosu a ústavu - kdyby to napsal King, mělo by to stejně grády :-) Určitě doporučuji....