Utiekol som z Osvienčimu
Rudolf Vrba , Alan Bestic
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275327/bmid_utiekol-som-z-osviencimu-W7U-275327.jpg
5
1134
1134
7. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, ktorý bol súčasťou koncentračného a vyhladzovacieho tábora Osvienčim, rozzvučali poplašné sirény. Ohlasovali útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa ako jedným z mála podaril dvom slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi. Živé rozprávanie zavedie čitateľa priamo doprostred diania a spolu s autorom, ešte mladíkom Rudolfom Vrbom, prežíva jeho pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, opätovný návrat domov, kde sa dostane do tábora v Novákoch, odkiaľ ho pošlú transportom, ktorý mieri do Osvienčimu. Tu zažíva ukrutné ponižovanie, neľudské zaobchádzanie, týranie a je svedkom strašnej smrti tisícov tamojších väzňov. Ocitá sa uprostred obrovskej a neľudskej mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a usilovala sa ju za každú cenu pred verejnosťou utajiť a rozhodne sa utiecť... Neuveriteľné! A presne takto zareagovali aj poprední predstavitelia židovskej komunity, cirkevní predstavitelia a štátnici, keď si po úteku bývalých väzňov prečítali Správu Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera, ktorá je súčasťou knihy. Okrem nej je do knihy zaradených aj niekoľko ďalších dokumentov, napríklad svedecká výpoveď Rudolfa Vrbu na súdnom procese s Adolfom Eichmannom, štúdia Rudolfa Vrbu Úloha holokaustu v nemeckej ekonomike a vojenská stratégia, správa Rudolfa Vrbu Prípravy na holokaust v Maďarsku: výpoveď očitého svedka alebo Doslov Johna S. Conwaya, profesora histórie na University of British Columbia, Vancouver, B.C., Kanada, pod názvom Význam správy Vrba ? Wetzler o Osvienčime-Brezinke.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2015 , Citadella (SK)Originální název:
I Escaped from Auschwitz, 1963
více info...
Přidat komentář
Nelze nedat nic jiného než plný počet, i když je kniha vlastně jen vyprávěním bez nějakých výrazných literárních kudrlinek. Ale ten příběh je natolik silný, že přiková a čte se zatajeným dechem. A i když známe pointu, nevadí to ani trochu. Protože to, co Vrba popisuje, ty neskutečné hrůzy, které se v Osvětimi děly a které jsou vlastně nepřenosné, je základním kamenem knihy. Vlastně je i neskutečné, jak se jemu samotnému podařilo přežít, byl podnikavý se silnou touhou přežít, ale přesto potřeboval nejen ostré lokty, ale i trochu štěstí, které se mu nakonec dostalo i při útěku. Přestože on sám těmi největšími hrůzami proklouzl nakonec jak úhoř, nebyl lhostejný k ostatním a osudy dalších vězňů se ho dotýkaly mohutně. O to šílenější mi přišlo, že jeho apel na výše postavené, aby se pokusili ty hrůzy zastavit, se setkal zprvu s nepochopením. Silná kniha!
tuto knihu bych dala jako povinnou cetbu na strednich skolach, jako doplneni vyuky o holokaustu
autor popisuje kazdodenni zivot v Osvetimi, Brzezince, jak jej provazelo neuveritelne stesti po celou dobu, prezil i skvrnity tyfus, ktery se rovnal smrti
pri uteku mi uplne tuhla krev v zilach, ze je nekdo odhali, cele se to zkomplikuje, hodne napinave
Musím říct, že mě výklad autora, zdánlivě bez emocí, celkem vyhovoval. Na několika stránkách sdělil tolik informací, detailů a faktů, které jsem se z jiných knih, přetékajících emocemi, nedozvěděla. Touto formou vám kniha dá mnohem více - plný obrázek o hrůzách koncentračních táborů.
Bohužel jsem nečtla knihu Colette z Antverp, takže nemůžu hodnotit nakolik byl film podobný knize, ale zcela zjevně se tvůrci inspirovali i v knize Utekl jsem z Osvětimi. Několik autorových vzpomínek mi okamžitě evokovalo scény z "Colette". Musím si sehnat Lustigovu knihu, abych mohla porovnat...
Přemýšlím, co napsat, ale nějak mi došla slova. Z tohohle mne bude mrazit ještě hodně dlouho. Smekám. Nejen před knihou, ale hlavně před člověkem, který tohle prožil a přežil.
"Vezmou nám všechno?"
"Všechno."
"Je možné tady žít?"
"Chvíli... možná."
Mistrovské dílo, nenašel jsem knihu, která by mě uchvátila více (četl jsem ji po návštěvě Auswitz). Měla by to být jasná povinná četba.
Knihu jsem četla jako takovou malou "přípravu" před návštěvou Osvětimi. Při samotné četbě jsem měla v hlavě dost velký chaos, ať už při popisech míst událostí, vzdáleností,
rozmístění baráků ...... vězte, že po exkurzi v samotném pekle mi vše zapadlo kam má.
Malinko jsem si neuměla zvyknout na to, že měl autor většinou, odpusťte mi ten výraz, štěstí na ty správné lidi......V kapitole, kdy jeho lásku naložili na korbu náklaďáku a odvezli
do plynu, jsem postrádala smutek, zlost, vztek....
I přes to všechno jsem velice ráda, že lidé, kteří přežili koncentrační tábory, dokázali přes veškerou svoji bolest a utrpení poslat poselství dalším generacím. Díky tomu nebudou nacistická zvěrstva nikdy zapomenuta.
Určitě doporučuji všem přečíst. Přišlo mi, že bylo znát, že autor knihu psal již s určitým časovým odstupem. Překvapilo mě, že kniha nebyla tak emocionálně náročná, jak jsem čekala, což ale bude pravděpodobně tím, že si tak hrozné věci vůbec nedokážu přestavit.
Jedna z vynikajících knih o hrůzách Osvětimi. Statečný příběh pana vrby a jeho kamaráda mě naprosto uchvátil a konečně jsem snad pochopila co vedlo nacisty k těmto zrůdným činům. Kdo se trochu zajímá o tuto část dějin tak doporučuji.
Napínavá kniha, která je plná sadismu vykonaném lidmi na lidech. Člověk při čtení neustále kroutí hlavou a nechápe jak je toto možné, jak se tohle mohlo stát. Pro ty, kteří mají podobné otázky, kniha přináší vysvětlení, které je samo o sobě hrozivé.
Zdravím Vás přátelé písmenek a příběhů,
dočetl jsem tuto děsivě napsanou knížku. Děj vypráví bývalý vězeň z nacistického lágru. Knížka je napsaná výborně. Je to tím, že vypráví svůj příběh a není to jen smyšlenka. Co kapitola to přemýšlení o ději a o době, kdy bylo normální si kopnout do Žida. Autorovi děkuji, že zveřejnil jeho příběh. Takových knih je prostě málo a neměli by jsme dopustit, aby se životní chyby opakovali. Uznávám je to děsivé co se v autorově příběhu odehrávalo. Ale je vidět, že do knihy dal vše co mohl a je napsána výborně. Ano děsivě (příběhově). Je to ten styl knížky co Vás nutí potom přemýšlet. Já tuto knížku četl před spaním a pak jsem musel přemýšlet a znovu se vracet k příběhu v mysli než jsem usnul.
Jsem rád, že jsem se k této knížce dostal a mohl jsem ji přečíst.
Neuškodí si připomenout co se stalo a dnes již lehce dohledat více odpovědí v dalších knížkách (životních příbězích) nebo veřejných zdrojích.
Je to jedna z mála knížek, kde najdete informace, které firmy s nacisty spolupracovali a jaké jsou ještě mezi námi. Stačí se zamyslet. Některé firmy se za toto chování veřejně omluvili. Ale stačí to?
Děkuji autorovi, že jsem mohl číst jeho příběh.
David
Knihy s touto tématikou mohu číst stále dokola a i přes to mi to rozum nebere a neustále se najde něco co mě překvapí.
Neuvěřitelné, děsivé, pravdivé, dechberoucí....jak jinak popsat pravdivý příběh z Osvětimy. Napsané velmi hezky, bez příkras a přehánění.
Veľmi pútavo napísaná kniha - je tu vidieť osobné prežitie strastí koncentračného tábora. Je to kniha, ktorá by mala byť povinným čítaním pre všetkých. Táto kniha ma výrazne ovplyvnila vo veci čítania ďalších kníh s tematikou osvienčimu.
Mám rád knihy, které vyprávějí reálný životní příběh a to tahle kniha splňuje ve všech měřítkách. Nezkutečně působivý životní příběh z prostředí koncetračního tábora Osvětim. Knihu jsem přečetl jedním dechem. Mohu jen doporučit!
Ač téma holokaustu, války i koncentračních táborů samozřejmě v obecné rovině znám, tato kniha mi v přečtených chyběla. Snad jsem se bála toho, že bude jiná, velmi osobní, když se jedná o autobiografii. Nevěděla jsem, co od knihy mohu "čekat" - v dobrém mne překvapila. Je čtivá a osobní rovina vyprávění není až tolik emotivní (pokud se to tak vůbec dá napsat), jak jsem měla pocit, že bude. Nicméně na toto téma ve mě i nadále přetrvá ono pověstné: "Kdo nezažil, nepochopí..."
Ale pokud zvažujete zda číst či nečíst, za sebe určitě doporučuji.
Myslím,že tuto knihu by si měl přečísl každý. Chvílemi člověk nechápe,že se takové hrůzy vůbec mohly dít. Je pravda,že utéci se podařilo asi jen těm kteří,měli buď štěstí,nebo vlivné spojence a silnou vůli. Kniha je napsaná srozumitelně a dobře se čte. Doporučuji.
Velmi čtivá, poslední dobou čtu samé knihy odehrávající se za druhé světové války a stejně mě nepřestává fascinovat zvrácenost tehdejšího světa. Určitě bych nechtěla být na místě Rudolfa Vrby, utrpení muselo být nezměrné.
Na druhou stranu jsem se velice často nemohla ubránit pocitu, že to byla jakási jeho bezohlednost, která mu dovolila přežít. A z tohoto důvodu jsem k němu nemohla chovat ani 100% sympatie. Protože moje vnitřní přesvědčení se neslučuje s faktem, že vždy přežijí především Ti, kteří se vyšplhají ostatním po hlavách (omlouvám se za silná slova). Na druhou stranu - rozhodně jsem hrdinovi při útěku fandila a souhlasím s dalšími názory zde - pokud není tato kniha v povinné četbě, je něco špatně.
Přečteno během několika hodin, prostě jsem se nemohla od knihy odtrhnout. Mrazení v zádech mám ještě teď, když si vybavím některé pasáže, a to jsem tuto knihu četla před 10 lety.