Utiekol som z Osvienčimu
Rudolf Vrba , Alan Bestic
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/275327/bmid_utiekol-som-z-osviencimu-W7U-275327.jpg
5
1134
1134
7. apríla 1944 sa v koncentračnom tábore v Brezinke, ktorý bol súčasťou koncentračného a vyhladzovacieho tábora Osvienčim, rozzvučali poplašné sirény. Ohlasovali útek dvoch väzňov. Tento hrdinský čin sa ako jedným z mála podaril dvom slovenským židovským väzňom Rudolfovi Vrbovi a Alfredovi Wetzlerovi. Živé rozprávanie zavedie čitateľa priamo doprostred diania a spolu s autorom, ešte mladíkom Rudolfom Vrbom, prežíva jeho pokus o útek z fašistického Slovenského štátu do Maďarska, opätovný návrat domov, kde sa dostane do tábora v Novákoch, odkiaľ ho pošlú transportom, ktorý mieri do Osvienčimu. Tu zažíva ukrutné ponižovanie, neľudské zaobchádzanie, týranie a je svedkom strašnej smrti tisícov tamojších väzňov. Ocitá sa uprostred obrovskej a neľudskej mašinérie smrti, ktorú vytvorila Nemecká ríša a usilovala sa ju za každú cenu pred verejnosťou utajiť a rozhodne sa utiecť... Neuveriteľné! A presne takto zareagovali aj poprední predstavitelia židovskej komunity, cirkevní predstavitelia a štátnici, keď si po úteku bývalých väzňov prečítali Správu Rudolfa Vrbu a Alfreda Wetzlera, ktorá je súčasťou knihy. Okrem nej je do knihy zaradených aj niekoľko ďalších dokumentov, napríklad svedecká výpoveď Rudolfa Vrbu na súdnom procese s Adolfom Eichmannom, štúdia Rudolfa Vrbu Úloha holokaustu v nemeckej ekonomike a vojenská stratégia, správa Rudolfa Vrbu Prípravy na holokaust v Maďarsku: výpoveď očitého svedka alebo Doslov Johna S. Conwaya, profesora histórie na University of British Columbia, Vancouver, B.C., Kanada, pod názvom Význam správy Vrba ? Wetzler o Osvienčime-Brezinke.... celý text
Literatura faktu Biografie a memoáry Historie
Vydáno: 2015 , Citadella (SK)Originální název:
I Escaped from Auschwitz, 1963
více info...
Přidat komentář
Po tolikáté čtu o holocaustu a pokaždé si říkám – nechápu…
Ano, utrpení, mučení, zabíjení to se odehrávalo a bohužel odehrává stále – ale tady ta dokonalá organizace, ta preciznost, ta masovost, plánovaná likvidace milionů lidí v továrním měřítku a do detailů vymyšlená kamufláž k tomu… to je ta největší hrůza.
Pro mě nové informace – o Vrbově a Wetzlerově zprávě a její pomalé a často nepochopitelně mařené cestě na veřejnost, to bylo hodně depresivní, smutné podrobnosti o likvidaci českého rodinného tábora a taky o až neuvěřitelné vztahové hierarchii mezi vlastními vězni.
Proč je na světě takových dobrých spisovatelů, kteří dokáží tak opravdově popsat tehdejší dobu, ze které nás mrazí a věříme, že bychom nic podobného nedopustili a proč je na druhé straně na světě tolik magorů, kteří po něčem takhle ponižujícím a podobném touží dál a neustále vystrkuje růžky na nás normální lidi, co chtějí jen jediné - žít v klidu a v míru se svými rodinami na tomhle už tak neveselém světě.? Je to podivné, že vždycky zvítězí lidská blbost a chamtivost nad klidem a mírem. Tak proč nám byl dán do vínku rozum? Kniha za to ovšem nemůže, je napsaná velice čtivě a chytne za srdíčko.
Fascinují mě opravdové (ale i fiktivní) příběhy lidí, kteří prošli koncentračními tábory. Nevím proč. Knih na toto téma jsem přečetla asi víc než je zdrávo a stejně mě vždy znovu dostanou.
Pan Walter/Rudolf, si 5 hvězd zaslouží nejen za to, co prožil a dokázal, ale i za to, jak svůj příběh dokázal srozumitelně, stručně a výstižně napsat.
Nepochybuji o tom, že i jeho mlíkaři došlo, že toto svědectví není výmysl.
silný příběh, četl se dobře, i když při tom opět mrazí. O těchto zlých dobách už bylo napsáno hodně, ale pokaždé jsou ty příběhy v něčem jiné. Každý viděl, slyšel, potkal, někoho a něco jiného prožil. Velmi povedená kniha
Velice silný materiál. Dobře napsáno. Děsivé, reálné, alarmující, stále aktuální.
Tak krutý může být život a takové odhodlání může mít chuť po životě! Kniha, která mě překvapila svou podrobnou výpovědí, ať šlo o činy vězňů, kápů, vedoucích mužů SS, lidech, kteří pomáhali nebo pomáhali jsen na oko! Strašné, neuvěřitelné a bohužel skutečné. Čtěme a poučme se....
Tuhle knihu mi doporučil brácha. Pár knih o nacismu, válce a koncentračních táborech jsem už četla, ale tahle se mi zatím líbila ze všech nejvíc. Četla jsem ji se staženým žaludkem a někdy i se slzami v očích. Také zastávám názor, že tohle by nemělo být zapomenuto.
Škoda, že se kniha pravděpodobně nedočká náležitého filmového zpracování. A tím "náležitým" myslím Hollywoodského. Mít tak rozpočet a vizualizaci jako Polanského Pianista! Doufám ale, že se ji nikdy neujme ČT (s financováním, které bohužel stačí maximálně na mini série a recyklované herce). Prostě škoda.
Vyborna kniha. Do precteni knihy jsem byla touto tematikou nepolibena. Po precteni knihy uz patram po dalsi. Rozhodne doporucuji!!!
toto je prostě mazec, to by měla být povinná četba na všech středních školách. Čte se to jedním dechem jak najnapínavější thriller a děsivé je to, že je to skutečnost
Můj komentář asi neřekne o knize nic nového. Hodně krutá kniha, která se i navzdory své čtivosti nečte lehce. Celou dobu mě mrazilo a měla jsem stažený žaludek. I tak bych její přečtení doporučila každému, protože holocaust a nacistické zločiny by nikdy neměly být zapomenuty.
Tohle je jedna z těch knížek, které by si měl přečíst každý. Hodně čtivá, ale krutá...tím víc, že se to opravdu stalo....chvílema jsem musela přestat číst a rozdýchat to...a ano, občas i brečet... Každopádně DOPORUČUJU!
Myslím, že vše už bylo řečeno v dřívějších komentářích. Velmi silná kniha o strašné části naší historie. musela jsem některé části dlouho rozdýchávat a lovit kapesník. Je to mimo moje chápání co lidi dokáží dělat jiným lidem.
Povinná četba pro všechny, opravdu čtení, při kterém děkujete, že žijeme v době, jaké žijeme.
Mrazivě brutální autobiografie. Je to těžká kniha pro odvážné lidi, co se chtějí dovědět maximum o tom, jak se ne-žilo v koncentračním táboře za války. Narazila jsem na ni náhodou kdysi v knihovně, dodnes si ji pamatuju a pamatovat budu. Syrový náhled na člověka, čeho je schopen pro záchranu vlastního života. Doporučuju všem.
Právě ležím doma nemocný a tak jsem si říkal co by asi se mnou bylo kdybych tak za popisovaných podmínek měl chřipku.No asi by to se mnou dopadlo velice špatně.Horečka,zimnice a ještě tvrdá otrocká práce k tomu rovná se plynová komora a nebo smrt vyčerpáním.Jen některé pasáže mi docela připadali jako kdyby hlavní hrdina měl na lidi neuvěřitelné štěstí a vždy vyvázl ze všeho kličkováním a že by byli kápové a dozorkyně tak nevšímaví?!