Klubko nářků

10.11.2018

Těšila jsem se na návrat do Saramyru a navzdory rozvláčnější první polovině šlo opět o návštěvu nevšední, plnou dobrodružství, intrikování, soubojů, bitev i nenásilných úvah na téma lidskost, civilizace, životní hodnoty atd.
Děj se odehrává pět let po událostech z prvního dílu, hrdinové dospívají, jejich charaktery se zaostřují, přibývá také několik nových zajímavých hráčů. Nikdo nemá zaručenu nesmrtelnost. Příběh sice zdánlivě podléhá fantasy klišé o boji Dobra proti Zlu, leč ve skutečnosti se jedná o střet různých odstínů šedi, čistě bílá je zastoupena minimálně. Chris Wooding píše velmi chytlavě, dokáže vytvořit atmosféru, zprostředkovat silné dojmy a vyhnout se patosu. Dějových linií je více, což obvykle znamená, že na sebe jedna strhává pozornost a zbylé bývají do počtu. Svým způsobem je tomu tak i v “Klubku nářků”, ovšem ani jedna z rozvětvených nitek vyprávění mi nepřipadala vyloženě nudná. Pokud bych měla něco vytknout, pak snad až příliš detailní popisnost v určitých pasážích. Také mě trochu mrzí, že s postavami úplně “nedýchám”. Jsou tedy po psychologické stránce celkem dobře vypracované, ale nikdo mě vyloženě nevzal za srdce ani hrubě neznechutil.
U českého vydání je na místě zkritizovat nedbalé korektury – s ohledem na množství slov není pár desítek chyb a překlepů až taková hrůza, nicméně dojem z dobrého autorova řemesla i překladatelské práce to poněkud kazí. Co dodat závěrem? Výborná, netradiční fantasy a dost mě štve má chatrná angličtina, díky které budu poslední díl číst asi nepěkně dlouho.

29.10.2014

Druhý díl se mi líbil trošku víc než první. Připadá mi vyspělejší a autor (nebo překladatel) se víc snažil i po slohové stránce (i když bez popisu východu slunce na celou stránku se obejdu :-D). Nechybí nápady a dějové zvraty, i když děj se motá pouze kolem pár postav. Kaiku jsem si nakonec oblíbila a vůbec všechny ženské postavy jsou silné. Autora si každopádně zapisuji mezi talentovanější pisálky fantasy a těším se na zakončení ságy či na nějakou novou.

Nakonec jsem přečetla i třetí díl, který zakončuje příběh a uspokojivě uzavírá osudy postav. Bravo, autore. Nebál ses happyendu, ale ani redukování hlavních postav. Přece jenom ve válce nemůže každý přežít.

Škoda, že sága prošla knižními regály bez povšimnutí, zatímco klišovitá fantasy mají čtenářské ohlasy. Možná jsou Tkalci moc dospělí a moc epičtí.