Utrpení mladého Werthera
Johann Wolfgang Goethe
Námět k románu, který založil jeho světovou slávu, Goethe načerpal při své praxi praktikanta u soudu. Kromě vlastní lásky posloužila Goethovi jako námět sebevražda jeho kolegy, mladého právníka a filozofa K. W. Jerusalema, který se zastřelil za okolností, které Goethe věrně převzal do svého románu. Utrpení mladého Werthera (1774) je kombinací románu v dopisech a románu-deníku, v němž autor dokázal geniálně skloubit díky vyprávění v první osobě bohatý vnitřní svět hlavního hrdiny, vylíčení jeho duševních stavů a autenticitu, kterou celému textu dodávají vydavatelský úvod, poznámky a závěrečná zpráva o Wertherově smrti. Na samém počátku románu popisuje Werther vzájemné vztahy zúčastněných osob a zdůrazňuje krásu přátelství a význam vzdělání pro člověka. Nečekaná láska k Lottě se postupně změní v hluboký a vášnivý, ale bohužel jednostranný cit, který nakonec narazí na hráz předsudků měšťanského světa. Wertherova subjektivita ztroskotá na objektivitě okolí, na lidech, kteří jsou jinak uzpůsobeni pro život než on. Werther sám se ztotožňuje s přírodou, trpí omezeností své doby. Jeho štěstí z lásky k Lottě se mění tváří v tvář skutečnosti v zoufalství. Dobrovolně zvolené východisko – smrt – je pro něho krokem, který ho spojí s přírodou. Jeho soupeř v lásce Albert je naopak člověk veskrze praktický, ztělesňuje měšťanský životní princip, píli, šetrnost, svědomitost, mírnost a rozumový přístup k životu. Lotta je prostá, přímá, veskrze kladná žena, která žije v souladu s okolním světem a své štěstí omezuje na oddanost rodině, i když jí Wertherova vášnivá láska odhaluje jiný svět. Pro Werthera ztělesňuje ovšem půvab ženy, jakýsi ideál ženy jedné epochy. Werther si je však velmi dobře vědom omezenosti, přehrad a hrází, které svírají „všechny činorodé a poznávací síly člověka“. Vidí, že veškerá lidská snaha směřuje jedině k tomu, aby byly ukojeny nezbytné potřeby, jež nemají jiný účel než „prodloužit naši ubohou existenci“, pokouší se najít řešení ve svém nitru a najde je ve vlastním tragickém konci. Utrpení mladého Werthera vyvolalo velký ohlas i vlnu sebevražd. Lidé se v románu poznávali a zjišťovali, že jejich vlastní prožitky nejsou banální a že osobní problémy mohou mít obecnou platnost. Mladí lidé se bouřili a toužili po velikých činech, ale nedokázali tuto touhu uplatnit a realizovat. Werther jim ukázal cestu: je možné nepodrobovat se nízkým požadavkům doby, je možné se vzepřít, vzbouřit se a před skloněním hlavy dát přednost hrdému odchodu ze života. Wertherovský příběh se svému tvůrci vymkl z rukou. V druhém, přepracovaném vydání (1787) proto považoval Goethe za nutné umístit jako motto výstrahu pro senzitivní čtenáře: „Buď muž a nenásleduj mne!“ 6. vydání... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1999 , Aurora (Praha)Originální název:
Die Leiden des jungen Werther, 1774
více info...
Přidat komentář
Snad každý v návalu negativních emocí něco "vyblil" na papír, avšak málokdo má takovou jazykovou výbavu jako Goethe (nemenší poklona patří též překladatelům). Škrabopisy nás obyčejných smrtelníků nám po nějakém čase přijdou jako nestravitelný kýč, Goethe je však věčný.
Pro ty, komu přijde Werther tak trochu směšný a teatrální: "Který zamilovaný není směšný a teatlální?"
V celku složité a ponuré čtení, které jak koho zaujme, Goethe zde vyjádřil opravdu dobře city a situaci Werthera, ale děj a citace z poslaných dopisů mě tolik nezaujala.
Tato kniha mě nijak nezaujala, ale některé myšlenky Werthera jsou nadčasové a k zamyšlení.
Možná trochu přehnaně napěchovaná emocemi, přesto skvělá kniha. Plná velkých myšlenek a způsob, jakým je zde výstižně popsáno lidské chování je bezchybný.
Musím ale uznat, že mi ani jednou nepřišlo, že by Wether něco přeháněl nebo zveličoval, co se jeho citů týče. Naopak, přijde mi, že mu čtenář vše věří a soucítí s ním každou vteřinu. Možná proto je Utrpení mladého Werthera takové dílo.
Kniha mě pohltila, bytostně si libuju v knihách s pesimistickými náladami a tragickými konci.
Proč ale po vydání ta vlna sebevražd? Snad nějaká hromadná deziluze?
Začátek knihy mě nijak zvlášť nezaujal, ale od poloviny jsem pocity Werthera prožívala velmi intenzivně, protože sama mám teď takové "divné" období - taky se vyrovnávám s rozpadlým vztahem a přišla jsem o všechny iluze. Kdo říká, že Werther je slaboch, tak neví, o čem mluví a není schopen se do někoho vcítit. Takových mladých lidí je i v dnešní době dost, co nezvládají své emoce, nejsou schopni zpracovat vnější svět a jsou tak zoufalí, že už nemohou unést tíhu života. Není každý silný. Žijeme všichni na jedné planetě, chytří a hlupáci, boháči a chudí - jsou mezi námi rozdíly, to ano, ale je třeba si být vědom toho, že jsme na svět přišli všichni s holým zadkem - čistí a nevinní. To, co z nás zkušenost a okolí udělalo, je druhořadé. Všichni jednou musíme zemřít. Někdo odchází dobrovolně, protože už necítí sílu k životu. Utrpení mladého Werthera zasáhne každého, kdo se někdy cítil zoufale sám nebo kdo prožil neopětovanou lásku. Cynici ať si přečtou raději něco jiného...
Je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla. Je tak úžasně emocionální, přečetla jsem ji jedním dechem a naprosto jsem s Wertherem soucítila. A ti, co si myslí, že Werther je člověk okázalý, co na sebe snaží strhnout pozornost, to vůbec nepochopili.
důkaz: ,,A toto srdce je nyní mrtvo, už neprýští z něho pražádné nadšení, mé oči jsou suché a mé smysly, jež nejsou už sužovány osvěžujícími slzami, svrašťují mi úzkostlivě čelo. Trpím nesmírně, neboť jsem pozbyl, co bylo jedinou slastí mého života, pozbyl jsem svaté, oživující síly, jíž jsem vytvářel světy kolem sebe. Ta je tatam!'' - úžasné :)
Je to deník jedné obrovské nenaplněné lásky, člověka, jež nemohl už jít dál, když věděl, že jeho tužby nebudou nikdy vyplněny.
Jen je škoda, že skoncoval se svým životem, když jeho milá ho podle mě stejně nechtěla (nebo v knize to nikde vyjádřeno není, dokonce si přeje, aby je už nenavštěvoval).
Rozhodně to není kniha pro slabé povahy se sklonem k sebevraždě, ale vy ostatní si ji přečtěte :)
Utrpení mladého Werthera je pro me pouze příběhem těžce labilní a neschopné osobnosti čelit jakýmkoliv překážkám. Poměrně věrně mi Werther připomína dnešní emo děti, kteří jsou přesvědčeni,že celý svět stojí proti nim.
Štítky knihy
prvotina láska smrt trápení 18. století milostné romány romantismus německá literatura Německo romány v dopisech, epistolární rományAutorovy další knížky
1968 | Utrpení mladého Werthera |
1973 | Faust |
1982 | Faust a Markétka |
1974 | Spřízněni volbou |
1976 | Balady |
Romantická klasika...dnes by bylo považované za kýč, má však nějaké dobové kouzlo, které vás zasáhne a dojme.