Už měkoně vyvádějí
Dagmar Urbánková
Fantastická sbírka omylů, nepochopení, zádrhelů, nejasností, přeslechnutí a představ z dětství, jak je sesbírala, sepsala a kresbou doprovodila Dagmar Urbánková. Dětství je úžasné? Proč? Třeba pro nekonečné a pomalé plynutí času, v němž vzniká “nerozumný “ prostor, který smývá hranice mezi fantazií a skutečností, v němž se svět jeví jako cosi nepochopitelného, magického a nekonečně rozměrného. Malá knížka Dagmar Urbánkové se tohoto zvláštního času dotýká z té legračnější stránky. Mapuje a kreslí „vymyšlenky“ neboli falešné představy, které si děti dělají, protože špatně pochopily nějaké slovo, slovní spojení nebo si jen něco představují jinak, než to ve skutečnosti je. To vše se přitom odehrává na hranici jazyka a fantazie, někdy je to směšné, někdy zábavné a někdy se to dotýká podstaty vesmíru. Více prozrazovat nebudeme, vzpomeňte si sami a bavte se…... celý text
Přidat komentář
Takové rychlé čajové čtení, které místy pobaví. Člověk sám zavzpomíná na své dětské omyly.
Malá útlá knížečka plná dětských omylů, jak jsme to jistě zažili všichni. Příjemné pobavení.
Takové to pověstné "okýbača", "žirafičí krabice" a tak...každý něco takového určitě měl a možná má dodnes :-) Některé omyly jsem si touhle knížkou ráda připomněla (zákaz hvězdu!), některé jsou pro mě mimo, ale rychlovka na jedno odpoledne pro pobavení je to milá.
Našla jsem se asi jen ve dvou ilustracích - že na záchodě za dvířky někdo je a že mi v břichu po pecce vyroste meloun. :-D Jinak v ničem, ale jako nápad na knihu dobrý, jen vymyslet opravdu reálné věci, čemu jsme jako děti věřili, myslím, že by se daly vybrat lepší.
Útlá knížečka, plná dětských omylů, doplněných trefnými ilustracemi. Já jsem se v nich úplně nenašla, ale připomněly mi moje vlastní přebrepty. Milé...
nu, když s partou sedneme v pátek k pivu, tak v pondělí může taková knížka vyjít, ale jo, v něčem jsem se poznal
Supr čtení , máme známého, kterému říkáme "Ťapid"... až v dospělém věku přiznal, že strašně dlouho nevěděl, kdo ten Ťapid je a myslel si, že je to někdo - jako ruský bohatýr ... Takže u slov písničky...Vínečko bílé, jsi od mé milé, budu ťa pít, co budu žíť ..... propukám v neřízený smích do dnes a u téhle knížečky jsem se neskonale bavila. Nedávno přišla vnučka , která se v 1 třídě v e sboru,učila novou, krásnou písničku...Anička dušička, kdě si bola.... a když zazpívala....bola som v hájíčku, žrala som travičku.... svým smíchem jsem ji totálně urazila, protože.... " ale babi, takhle to tam je, paní učitelka nám to tak říkala, to je totiž nářečně a tam se to takhle říká..." Co k tomu dodat, i já měla v dětství problém s písničkami, hodně dlouho jsem nemohla pochopit, jak ten černooký bača ty ovečky " natáčá", myslela jsem si , že všichni bačové večer co večer po večeři dávají ovečkám natáčky( jak si to každý večer dělaly naše maminky i babičky ), aby byla ovečky pěkně kudrnaté....
Malá, milá, úsměvná knížečka. Ilustrace byly vychytané a dobře dokreslovaly dané situace. Spousta z nich mi připomněla dětství.
Drobounká hravá paperbacková sbírečka poohřeje a vyvolá nejednu úsměvnou vzpomínku z dětství: kouzelně totiž mapuje různá dětská nedorozumění, neporozumění, přeslechnutí či nestandartní pochopení spojení slov nebo textů písní a básní, která jsme jako malí zažili možná všichni.
Vsadím se, že spousta z nás by mohla doplňovat do sbírky další a další stránky.
"Mami, a kdo je to ten KÝBAČA?" (Beskyde, Beskyde...)...
Vzhledem k tomu, že mi knížku neustále tajně bere a odnáší číst spolužákům i moje osmiletá dcera, hádám, že bych ji tu mohla doporučit pro celkem široké věkové spektrum
V některých scénkách jsem se poznávala a myslela si jako dítě přesně to samé. Hodně jsem se nasmála a kniha mi zlepšila jedno zamračené odpoledne. Musím však přiznat, že některé "vymyšlenky" vtipné nebyly vůbec a hraničily až s trapností - těch ale nebylo v knize mnoho.
Knižní jednohubka pro krátké čtenářské potěšení. Některé průpovídky jsou hodně vtipné, jiné zase méně. Hned člověk zavzpomíná na své dětství, své omyly, nepochopení, přeslechnutí a nejasnosti!
Autorovy další knížky
2016 | Už měkoně vyvádějí |
2011 | Adam a koleno |
2012 | Cirkus ulice |
2010 | Chlebová Lhota |
2011 | 12 nejmenších pohádek |
Hezké a vtipné, občas jsem se zasmála, ale upřímně už jsem si na to přišla moc mladá. Většina těch narážek a obrázků byla totiž dobová a já je pak z velké části nepochopila. O to více jsem ale byla ráda za vysvětlivky na konci, které mi ty nepochopené věci pomohly pochopit. Také je na konci přehled lidí s jejichž pomocí autorka knížku poskládala což mi přijde hezké. Za mě ale celkově trochu zklamání, byla jsem navnazená od učitelky ze školy, ale asi jsem čekala moc. Tím, že je to krátké a čte se to rychle mi ale nevadí, že jsem do toho vložila ten čas. Možná pokud jste starší a zažili jste třeba konec minulého režimu, mohli byste z tohoto být nadšenější než já.