Už nikdy
Katarzyna Grochola
Judita (37) zůstala sama s dospívající dcerkou a s nechutí vzpomíná na muže, který ji opustil. Nevzdává se však a s velkým smyslem pro humor se snaží postavit proti osudu a vybudovat si novou existenci. Nestydí se za své slabosti a komplexy a v tom je její největší síla - nikdy totiž nepřestala snít o nové velké lásce.
Romány Pro ženy Literatura česká
Vydáno: 2003 , AcademiaOriginální název:
Nigdy w zyciu
více info...
Přidat komentář
Kvalitní oddychová literatura - mnohdy úsměvná a lehkovážná, ale občas se v ní objeví i vážné téma, podané velmi rozumně.
Zpočátku mi hlavní hrdinka dost lezla na nervy, ale ve vlaku jaksi nelze knížku odložit a začíst se do další. Takže jsem z nutnosti vytrvala a rozhodně nelituju. Judita, Toška i jejich přátelé, především Ula a Kryštof, strasti a slasti života na venkově, výchova náctiletých - to vše jsem si užila do sytosti, s příjemným humorem a nadhledem. Dvojitá dávka rodičovských mouder servírovaná Juditinými rozvedenými rodiči byla skvělá. Dopisy, na něž Judita v rámci svého zaměstnání musela odpovídat - často navzdory svým zkušenostem a přáním. Opravdu jsem se bavila, nejen Jola zlatoústá neměla chybu!
Ovšem naprostý poklad jsem já, osoba nevzdělaná, našla na s.115:
"Vaše děti nejsou vašimi dětmi.
Jsou to synové a dcery Touhy života, která dychtí po sobě samé.
Přicházejí vaším prostřednictvím, leč nikoli z vás, a byť byli s vámi, nepatří vám.
Můžete jim věnovat svou lásku, nikoli však myšlenky,
neboť oni mají myšlenky vlastní.
Můžete poskytnout příbytek jejich tělům, nikoli však jejich duším,
neboť jejich duše přebývají v domě zítřku, který nemůžete navštívit, ba ani ve snech.
Můžete se snažit být jako oni, nesnažte se však, aby oni byli jako vy.
Neboť život nekráčí pozpátku a nezdržuje se včerejškem.
Jste lukem, který vysílá své děti jako živé šípy." (Chalíl Džibrán, Prorok)
Nevím, proč jsem se knize vyhýbala tak dlouho - byla dobrá a ještě lepší by bylo ji číst v době, kdy vyšla - ale kdo ví jestli bych ji tehdy ocenila :) Je to oddechová literatura, ale má nápady a humor a i když od jisté chvíle tušíme, jak to dopadne - stejně čtení pobavilo. Nadsázka mírná, hrdinka ne-dokonalá, prostředí vesnice blízké a nejlepší jsou jména koček :)
Pěkné čtení, knížka mě velice pobavila. Nečekala jsem od této knihy mnoho, proto příjemně překvapila.
Tahle knížka patří k mým oblíbeným knížkám pro dobrou náladu. Docela mě zarazilo, že má tak špatné hodnocení. Ale každý máme jiný vkus...
Ze zacatku par dobrych vtipu, pak uz jen vrstveni klise, predvidatelna zapletka a cim dal nesympatictejsi hlavni hrdinka.
Ona by to asi nebyla špatná kniha. Občas se tam povedou dobré vtípky. Jenže problém byl, že já se tak strašně nemohla začíst! Spousta stran mi přišla jako omáčka o ničem a navíc se zajímavá zápletka rozvinula až na konci.
tato kniha mně chytla, je to o nás ženských, kéž bychom tak s úsměvem zvládli i své starosti. Volně na ni navazuje Už nikdy ! A jsou obě super!
Když jsem to četl v polském originálu, byla to jedna z mála knih, u kterých jsem se, já introvert, smál nahlas ve veřejné dopravě, bez ohledu na pohledy okolí. Český překlad tak rozhodně nepůsobí. Nejenže se vytratila ona lehká sebeshazovačná ironie, navíc je v překladu spousta chyb a mnohé přeloženo tak špatně, že to zabíjí veškerý humor.