Dámy a pánové
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/28_/285988/bmid_damy-a-panove-72e-285988.jpg
4
1180
1180
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 14. díl >
Den letního slunovratu v Lancre. Bude horká noc svatojánská. Kola v obilí i v jiných hospodářských porostech se množí jako houby po dešti. Objevují se dokonce i v květináčku s řeřichou, kterou své Stařence vypěstoval čtyřletý Žuchlík Ogg. A Magráta Česneková, čarodějka, se má ráno vdávat... Hosté na královskou svatbu se už sjíždějí a od Ankh-Morporku se blíží dostavník, v němž jede pozvaná delegace mágů.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno:
1997
,
Talpress
Originální název:
Lords and Ladies, 1992
více info...
Přidat komentář
Asi zatím nejslabší kniha s čarodějkami, ale rozhodně neztrácí na kvalitě. Jsem zvědavá, jestli v budoucích dílech ještě příběh rozvinou. Magráta a její neočekávaný osud mě hodně překvapil. Zamíchání elfů do příběhu a hodit je jako záporáky se mi hodně líbilo a přišlo mi to hodně originální. Nechybí tam ani šarm Stařenky. Bábi zde zase vyplave s příběhem romance z minulosti. No, je o čem číst :)
Knihy o čarodějkách jsou vždycky trochu jiné, než ostatní zeměplošská literatura. Příběh je takový méně dětinský, dospělejší, drsnější. Natvrdo se tu mrzačí, mučí a umírá. Nemluvě o tom, že o smrti se tady i hodně mluví a přemýšlí.
Vždycky to u mě má kniha těžké, pokud ji čtu hned poté, co jsem dočetl Eriksona. Mé hodnocení je možná až moc přísné - kniha má mnoho myšlenek, má poselství, má Bábi Zlopočasnou a Stařenku Oggovou. Ale já nevím, takováto přece Zeměplocha být nemá. Zeměplocha má hlavně bavit a satiricky rýpat do všeho kolem. Dámy a Pánové nejsou vtipní ani parodičtí, ti jsou prostě jen děsiví.
Sen noci svatojánské jsem viděl, ale již je tomu dlouho a jednalo se o takové to moderní, do současnosti zasazené pojetí. Nejspíše mi nějaká ta komická paralela knihy a hry z tohoto důvodu unikla a kdyby se tak nestalo, hodnotím výše.
Dámy a páni, s poľutovaním musím konštatovať, že sme si nepadli do oka. Prišli ste síce v sprievode Bábi a Stařenky, ale aj ony pôsobili matným dojmom, ako by tu ani nechceli byť. Bez urážky, ale keby ste neprišli v sprievode Magráty, ktorá riešila akútne predsvatobné problémy, tak si nemáme čo povedať. Príbeh, s ktorým ste ku mne prišli, ma totiž vôbec nestrhol - usmieval som sa a prikyvoval v podstate len zo slušnosti. Už samotná téma zlých elfov mi bola proti srsti a parodovanie Sna noci svätojánskej tiež u mňa nepadlo na úrodnú pôdu. Takže síce ďakujem za návštevu, spomínať na vás ale nebudem. 6-/10 Tak, a teraz uvoľnite miesto, za vami stoja nejakí Muži ve zbrani, tak nech neprídete k úrazu!
Dámy a pánové, tak já vám teda něco povím, zodpovědně a vážně můžu říct, že to je prozatím nejlepší Zeměplocha. I přes svůj chladnější rozjezd je příběh následně prošpikován humorem a vtipem s příchutí dramatického dobrodružství. Kromě těchto všech plusů ještě jako bonus pan autor popsal Elfy přesně tak, jako by mi četl myšlenky :)
Knihu doporučuji a těším se na další díly.
Po návrate domov, čarodejky čelia ďaľšej výzve, ktorú predstavujú záškodný elfovia. Príbehy čarodejok mi nejak nesedia, ale napriek tomu som sa smial Pretchettovmu humoru. Preferujem predovšetkým príbehy Nočnej hliadky.
(Nielen) o tom, čo na nás číha v temných zákutiach najspodnejšej vrstvy sukieň Starenky Oggovej a vlastnej mysle
PS: Vedci sa už desaťročia márne snažia skĺbiť elektromagnetizmus, silné a slabé jadrové sily a gravitáciu, rada by som preto poukázala na fakt, že Pratchettovi sa v tejto knihe podarilo skĺbiť elektromagnetizmus, silné a slabé jadrové sily a gerontofilných trpaslíkov.
Zatiaľ jediná kniha od Pratchetta, pri ktorej som sa vlastne bála
S pouhopouhým odstupem jedné knihy (a to Malí bohové) se nám vracejí Čarodějky a já musím přehodnotit svůj starší názor na tento díl. Celou Zeměplochu jsem četl jako náctiletý a tento díl mě neskutečně nudil. Parodii na Shakespearovy hry jsem chápal už tenkrát, ale to mi rozhodně náladu nezvedlo. Ani humor mi nesedl. Po nedávném znovupřečtení jsem si ale mnohem více všímal temnějších podtónů této knihy a celkové větší beznaděje a strachu. Nakonec velice slušný díl.
Esme Zlopočasná opět potvrdila, že je čarodějkou jak se patří - i bez magie, Magráta se konečně zmohla, no a Stařenka Oggová ? To je bábinka k zulíbání ( a nejen pro trpaslíky!). Zkrátka, Terry Pratchett ve formě.
Další ze Shakespearovských Zeměploch, které mi při prvním čtení před lety úplně nesedly. Ale zatímco Soudné sestry jsem vzal později na milost a považuji je za jednu z nejlepších knih série, Dámy a Pány (neboli příběh o Pratchettovských zlých elfech) mi nesedí pořád, i když se mi to líbilo víc než dřív. Což ovšem neznamená, že jsem se u knihy nezasmál. Dvojsmyslné průpovídky Stařenky Oggové a její romantická linka s Casanovlezem jsou k popukání stejně jako dadaistické výšplechty páně Kvestora. Ale ti záporáci z paralelního vesmíru jsou prostě na Zeměplochu moc prvoplánovitě záporní a děsiví - ostatně Sapkowského zlí partyzánští elfové mi taky nikdy nepřirostli k srdci. Snad to považuji za svatokrádež Tolkienova utopického elfství. 70%
Naprosto skvělí pokračování osudů čarodějek. Obzvláště Stařenka Oggová a Casanovlez tu perlí a člověk se zasměje. A opět jiný pohled na elfy a jednorožce.
Skvělé čtení, jako ostatně všechno, co TP napsal o čarodějkách z Lancre!
A když sem mnozí píšou svoje oblíbené citáty, tak také jeden můj oblíbený:
"Já tím myslím," vysvětloval mu trpělivě troll, "jestli s sebou nevezete nějaký pivo, lihoviny, víno, likéry, omamný byliny nebo knihy obscénního čili voplzlýho charakteru."
Výsměšek stáhl kvestora z okénka.
"Ne," odpověděl.
"Ne?"
"Ne!"
"Určitě ne?"
"Určitě."
"A neměli byste vo nějaký zájem?"
Zeměplochu zatím moc neznám, protože jsem měla tu čest ji navštívit teprve podruhé, ale určitě to není naposledy. Bylo to moc zábavné a příjemné čtení. Milá, chytrá a vtipná pohádka pro dospělé. Opravdu jsem se bavila. :-)
„Mladší mágové, kteří tráví většinu času v budově Silnoproudé magie,* by vedli dlouhé rozhovory o nepravidelných proudech v morfickém základu vesmíru, o prapůvodu nestabilní podstaty i té nejnetečnější sítě časoprostorových souřadnic, o nepravděpodobnosti reality a tak dál...
*Právě tady byl naměřen první "thaum", považovaný takto za nejmenší možnou částici magie, a právě tady bylo demonstrováno, že se skládá z jednotlivých "resminusů" neboli úlomků reality. Další výzkumy ukazují na to, že každý resminus se skládá z kombinace přinejmenším pěti příchutí známých jako "nahoře", "dole", "stranou", "sex-appeal" a "máta peprná".“
Ja tu Starenku fakt miluju:-)Ona je fakt bozi.
Starenka vychutnavala dobre vino svym sveraznym zpusobem.Casanovavleze nikdy nenapadlo,ze by si nekdo mohl nalit na suche bile vino davku portskeho jen proto,ze bile v lahvi doslo:-)
Bezte, vy,usmala se a pleskla ho laskovne pres tvar, az mu v usich zazvonilo.
Hej vase nobleso,co je to teta a teta?to se dela v satech,nebo jak?
Tobe by to nas Jason nikdy nerekl a mne to rekl jen proto,ze mu bylo jasne,ze bych mu jinak ze zivota udelala prave peklo,uklidnovala ji Starenka.K tomu preci matky jsou,ne?
Starenka Oggova se ponekud nebezpecne zakyvala na zidli a prejela prstem po horni plose skrine.Pak prst dukladne prozkoumala.Byl dokonale cisty.Hmph,odfoukla si nesmirne zklamane.Zda se,ze je tady docele cisto.Zatim.Starenka Oggova nikdy nevykonavala zadne domaci prace,naopak,ona sama byla pricinou toho,ze je muselo vykonavat mnoho ostatnich lidi.Slezla ze zidle a usmala se na sve snachy.Udrzovaly jste dum opravdu celkem v poradku rekla.Skutecne dobra prace.Pak ji nahle usmev z tvare zmizel.Ale okamzik.Co takhle pod posteli v pokoji pro hosty?rekla.Tam jsme se jeste nedivaly, ze?Spanelska inkvizice by byla Starenku vyloucila ze svych rad pro prilisnou krutost.
Pratchett velmi tajnůstkářsky koketuje se Snem noci svatojánské. Původní hru totiž v tomto zpracování téměř nezahlédnete. Jelikož mi však Shakespeare přijde přeceňovaný, v tomto zápase dávám hlas Terrymu. Esme Zlopočasnou a Vzoromila Výsměška miluju, takže další body k dobru. Spousta trefných hlášek nutících k hlasitému smíchu taky dobrá. Ale upřímně celý děj je stejně nanicovatý jako u předlohy. Postavy se naštěstí vyvíjejí, k největšímu posunu dojde u Magráty. Ale jako obvykle Pratchettovi ujel závěr.
No, stejně patří stále mezi mé nejoblíbenější spisovatele.
Jedna z nejzábavnějších a nejkrutějších Zeměploch. Je dobré si připomenout, kdo byli (a jsou) elfové, než... než se člověk třeba začte do Pastýřské koruny. Good bye, Mr. Pratchett.
Dámy a Pány jsem poprvé četla před lety někdy v době mé středoškolské docházky. Dnes už můj věk začíná na číslici 3 a protože se chystám na poslední zeměplošskou knihu z pera sira T.P., Pastýřskou korunu, sáhla jsem po nich znovu. Prý se na ně totiž lehce odkazuje. A zjistila jsem, že původní tři hvězdy, které jsem tomuto dílku dala, musím zvednout přinejmenším na čtyři, lépe čtyři a půl (pět si nechávám pro Carpe jugulum). Je zajímavé, jak se s časem mění pohled člověka na určité literární dílo, z mnoha důvodů. Knihy sira T.P. jsou toho krásným příkladem. Už se těším, až si Dámy a Pány přečtu třeba za dalších deset, patnáct let, určitě v nich opět najdu zalíbení a opět i něco nového...
Trošku brutálnější díl, ale i tak jsem se při čtení bavila. Kdo by to do těch elfů řekl...
Vždycky, když potřebuji porušit nějaká pravidla či zákony, tak si to ospravedlním slovy, že jde spíš jen o doporučení. Používal jsem to tak dlouho, že jsem už ani nevěděl, kde jsem si to vypůjčil. A bylo to vocaď!
U této knihy jsem zažil něco podobného, jako u Pyramid. Kdysi dávno jsem to zařadil mezi průměr a teď hodnotím jako vysoký nadprůměr. Posloužím raději několika citáty:
"Dobrý Bože. Tak vy jste syn starého Střízlivoje. Jak se má ten starý ďábel?"
"To, pane, nevím, už je po smrti."
"Ale no ne. Jak dlouho?"
"No posledních třicet let," odpovídal po pravdě Jeník.
"Ale vy přece nevypadáte na víc než na nějakých dvac-" začal Rozšafín. Výsměšek ho strčil loktem do žeber.
"Tady jsme na venkově," zasyčel. "Tady dělají lidé věci jinak. A častěji."
Stařenka Oggová se podívala pod postel, aby zjistila, zda se tam náhodou neskrývá nějaký muž. Nebyl tam, ale člověk nikdy neví, kdy přijde ke štěstí.
Bábi dramatickým gestem smetla na zem stříbrný svícen a několik dalších předmětů a položila Diamandu na stůl. Je třeba říci, že tam bylo několik akrů zcela volné stolní desky, ale nemá žádný smysl dramaticky vstupovat, nejsme-li připraveni nadělat trochu toho nepořádku.
V Lancre se schyluje ke svatbě, bývalý šašek a nynější král Verence, malý chlapík s vodnatýma očima, si má brát svou vytouženou nevěstu, věčně rozcuchanou, jako žehlící prkno plochou čarodějku, Magrátu Česnekovou. Tam poblíž, u podivného seskupení prastarých kamenů, někde za tenkou hranicí do jiného světa, je ale ještě jedna Dáma, která by se ráda stala královnou. A královna může být jen jedna.
Zeměplošské příběhy se zkrátka dějí. Někdy, někde, o někom. Nijak výrazně nezáleží na tom, po kterém člověk zrovna šáhne, protože návaznost je volnější a vysvětlivek je vždycky dostatečně. Dámy a pánové jsou jiní. Celé Lancre je jiné. Je to ta nejkonzistentnější dějová linka Zeměplochy, je to ta, která se vine celým mnohovesmírem jako had v trávě, jako rozbouřená řeka pod hradem, jako železná žíla v srdci hory. Svým způsobem je ona linka o lásce. Svým způsobem je o nekonečných možnostech života. Určitě je ale o třech čarodějkách, které spolu tvoří nejzábavnější skupinu, kterou mistr Pratchett stvořil.
Spolu s další parodií Shakespeara tentokrát rozcupoval elfy, nádherná stvoření, kterým je přisuzována vznešenost a dobrota. Ti jsou tady ztělesněním krutosti, byť jsou u toho zatraceně styloví, ony ostatně kočky sem tam nějakou tu myš taky uloví skutečně elegantně. Bábi Zlopočasná překvapí novou stránkou svojí osobnosti, ještě víc ale potěší Magráta, která si během dynamického vývoje svojí postavy střihne tu zřejmě nejakčnější sekvenci Zeměplochy vůbec. A Stařenka Oggová? Ta se sice nijak nevyvine ani neukáže novou tvář, zato ale zaručeně pobaví některou ze svých četných poznámek. Skoro jsem až zvažoval pět hvězdiček, ale oproti Malým bohům či Čarodějkám na cestách přece jen něco málo chybí.
Čarodějky na cestách/Malí bohové, Mort, Soudné sestry, Dámy a pánové, Čaroprávnost, Stráže! Stráže!, Sekáč, Lehké fantastično, Erik, Barva Kouzel, Magický prazdroj, Pyramidy, Pohyblivé obrázky
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Za začátku jsem byla z knihy trochu rozpačitá, mám knihy o čarodějkách velmi ráda a tady mi připadalo, že autor v první části knihy dělá z Magráty naivní chudinku, která nic neumí a nic nedokáže. Ale naštěstí nakonec ji vrátil do původní role. Takže kniha byla velmi pěkná a strhující.