Lehké fantastično

31.12.2011

Kdo by nechtěl vědět, jak to s Mrakoplašem a Dvoukvítkem dopadne?

27.12.2011

Kdo by si neoblíbil ty upovídané postavičky? :) Skvělé pokračování.

17.10.2011

Pokračovanie Barvy kouzel, lahôdka. Odporúčam všetkými desiatimi! Tak ako niekto vyrastal na Karlovi Mayovi, Julesovi Verneovi, neskôr Troch Pátračoch a Harrym Potterovi, tak ja som niekde medzi tým vyrastala na Mrakoplašovi, Dvoukvítkovi a Zavazadle. Odvtedy má pre mňa literatúra, ktorá je vtipná (ale ozaj VTIPNÁ, takým tým svojským britským inteligentným humorom, ktorý vás chytí a viac nepustí) vyššiu cenu než akákoľvek iná.

05.06.2011

Číst další, nečíst další? Lehké fantastično mě rozesmálo dokonce dvakrát a četlo se mi lépe než Barva kouzel, ale stále mi tam něco chybí.

30.04.2011

[039/11] (ebook) Rozhodně to bylo lepší, než ‘Barva kouzel‘. I když Dvoukvítek, tak nějak přišel o schopnost nerozumět místnímu dialektu, tempo se mírně zpomalilo. Autor nejspíše zjistil, že jeho svět bude mít do budoucnosti velký úspěch a pro popsání celého světa si usmyslel napsat nekonečnou telenovelu o fantastičnu. Nedokázal se ubránit stále stejně neoriginálním situacím, které se snažil prošpikovat absurdním humorem a tím získat právě trochu té originality.

(SPOILER?) Vůbec se mi nelíbilo téměř finální vystoupání na věž, kde jakýsi druhořadý “bídák“ listuje knížkou pro pohonění vlastního ega, které se řídí tím primitivním a naprosto kýčovitým pravidlem, že, co směřuje po schodech nahoru, musí také krutým pádem dolů. A tak nemusíte číst posledních X stran, protože už předem víte, že konec knihy bude takový jaký bude..

S ohledem na humor zase žádný zázrak, ale uvědomuji si ten posun a odlehčenost. Hlavní postava mi ani tentokrát nepřirostla k srdci a kdybych náhodou o jeho další existenci byla zpravena jen a pouze prostřednictvím parte s fotkou jeho skonu, vůbec by mi to nevadilo. To už mě více zaujal malý šotek v "kouzelné škatuli" a částečně perverzní vztah obětní panny se starou hromadou seschlých steroidů, než jeden hloupý mág, který se dohaduje se svou hlavou o naprostých blbostech.

Jinak Smrť mě zklamal. Vždy když jsem zahlédla CAPS LOCK doufala jsem v nemalý zázrak, ale zase nic. Při tom to je až neuvěřitelně originální charakter a v prvním dílu měl úžasný potenciál. Měla jsem tendence smát se jeho vtipům a gestům. Kdyby měl obličejové svalstvo tak možná i grimasám. Ale text a autor mě nedokázali dostat do bodu zlomu dělící humor od průměrného vypravěčského příběhu a tak o to větší bylo mé zklamání, že jsem to neviděla ani tentokrát. Ne, nerozesmál mě a snad na mě i působil o něco více ochable, až sklesle. Možná ztratil šťávu a šmrnc.

Teď tedy čekám na příští díl, kdy mě to konečně rozesměje, protože zatím, zatím se mi to opravdu ještě nestalo. Tuším a čichám nějakou čertovinu, snad dokonce průs... průšvih, ale s tím teď zhola nic nenadělám. Vybízím tedy Zeměplochu: ,Zkus mě přesvědčit o svých, alespoň mírně nadprůměrných kvalitách, protože to, že úžasná ve skutečnosti nejsi, vím už od prvního dílu.'

21.03.2011

Knihy Terryho Pratchetta opravily můj pochroumaný názor na scifi/fantasy. Jsou pro mě úsměvným protipólem ponurých příběhů pana Tolkiena. Díky panu Kantůrkovi za mistrovský překlad a výborné načtení na CD.

07.03.2011

Kniha přímo navazuje na předchozí Barvu Kouzel. Opět se v ní setkáme s partou Mrakoplaš, Dvoukvítek a Zavazadlo. K nim se přidají přestárlý barbar Cohen, obětní panna Bethan a trpasličí zlatník Bezbrada. Přátelé navštíví Smrťovu říši, tajemné hory plné trolů, druidské kamenné počítače, temného mága Trémona, nebo sektu hvězdonošů. Poprvé se zde také objeví opičí knihovník. Kniha je hodně podobná prvnímu dílu a bavil jsem se u ní stejně dobře.

31.12.2010

Terryho Pratchetta zbožňuju, stejně jako jeho knihy. Pokud tahle slova nestačí, tak snad ještě doporučuji všem, kteří se rádi smějí :))

29.12.2010

V podání překladatele se to úžasně poslouchá. Nejvíc si mě získalo ZAVAZADLO.
Knihy tohoto žánru moc nečtu, příběhy ze Zeměplochy jsou pro mě takovými hezkými pohádkami nejen na dobrou noc.

23.11.2010

Lehké fantastično plynule navazuje na předešlou Barvu kouzel. Opět se setkáváme s okouzlujícím Mrakoplašem, jehož pud sebezáchovy i talent dostávat se do malérů je stejně okouzlující jako zavazadlo, které na stovce malých nožiček pronásleduje prvního zeměplošského turistu Dvoukvítka. Nádherně vtipné fantasy, skláním se před panem Pratchettem.

30.11.-0001

Tohle byla má úplně první Zeměplocha. Dodnes si pamatuji, že jsem ji našel na záchodě (místo podivným řízením osudu pro pratchettovky příznačné). Bylo mi snad deset. A dodnes si pamatuji, že jsem na tom záchodě seděl čtyři hodiny.

30.11.-0001

Druhá mrakoplašovka :) Mám na ni úžasné vzpomínky. Stejně jako na Dvoukvítka (a pojí štěnice) a Zavazadlo :D