Zloděj času
Terry Pratchett
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/477/zemeplocha-zlodej-casu-477.jpg
5
907
907
Úžasná Zeměplocha / Úžasná Plochozem série
< 26. díl >
Kniha nás provází dobrodružstvím starého známého Lu-Tze, uklízeče u mnichů historického řádu. Náplní jejich práce je starat se o Čas, který, jak všichni víme, je Zdrojem. Kdo lépe by zvládl uskladnit Čas a pak jej napumpovat do míst, kde se s ním plýtvalo, například pod vodou a také do míst, jako jsou velká města, kde naopak nikdy není času dostatek. Do kláštera Oi Dong přichází nový učeň - Lobsang. A zatím v Ankh-Morporku někdo jiný s obrovským latentním talentem získává velmi zajímavou nabídku. Pro mistra hodináře je to taková třešnička na dortu jeho celoživotní práce - totiž stvořit první absolutně přesné zeměplošské hodiny. Jak se práce na hodinách chýlí ke svému závěru, vlnění času dosáhne až do Oi Dongu a dva budoucí mniši, zatím však jen učni - čekatelé, jsou vysláni do Ankh-Morporku zachránit svět. Zatímco Lu-Tze, Lobsang a Zuzana Stohelitská bojují proti Auditorům za Historii Zeměplochy, Smrť kontaktuje své staré známé - čtyři jezdce Apokalypsy. Koneckonců není jeho prací zachraňovat lidské životy... Opravdový Konec světa si přece zaslouží pořádné sfouknutí svíčky. A kdo lépe by zvládl takový Konec světa než Smrť, Válka, Hladomor a Znečištění a dal tomu všemu takový krásný, hladký a důstojný průběh. Škoda jen, že ti zbylí tři si docela užívají svého důchodu a opravdu nechtějí být otravováni... Zloděj času představuje kompletní sbírku hrdinů, zbabělců, yettiů, válečníků a Ronnieho - pátého jezdce Apokalypsy (který od nich odešel těsně před tím, než se stali slavnými)... Úžasná Zeměplocha, kniha 26., přeložil Jan Kantůrek.... celý text
Literatura světová Humor Fantasy
Vydáno: 2002 , TalpressOriginální název:
Thief of Time, 2001
více info...
Přidat komentář
Zloděj času je parádní čtení!!! Naprosto dokonalé je to číst v době, kdy cestujete přes časová pásma.
Při čtení Pratchetta není možné sáhnout vedle. Tuhle knížku už jsem četl asi pětkrát a pořád mě baví jako při prvním čtení.
Příběh se mi líbil, i když mi občas vadilo přeskakování mezi postavami. Slečna Zuzana mě obzvlášť bavila :)
První pravidlo: „Nikdy nejednej neopatrně, když stojíš tváří v tvář malému, holohlavému, vrásčitému staříkovi, který se usmívá.“
Jako u všech Pratchettových knih ze Zeměplochy, tak i u této jsem se dosyta nasmál a zapomněl na neduhy všedních dnů. Moje oblíbená postava Smrtě (vlastně dvě, protože je tam i Krysí Smrť) je v příběhu PŘÍTOMNA (představte si zvuk jako když bouchne dubová rakev) a k tomu téma Času. Dokonalá kombinace. Nejde přestat číst, nejde nepřečíst. Je to tak trochu jiný pohled na Svět.
Tahle kniha mě příliš neoslovila… některé pasáže celkem mě vtáhly, ale pak jsem se dostal spíš do toho, že mě hlavní postavy spíš jen tak tahaly a nějak to celé vyřešili a nic mi to celkem nedalo.
Pokud není tato brilantní kniha absolutním vrcholem, tak se určitě k vrcholům celé ságy řadí. Děj dokonale propracovaný, super překlad příjemného vyprávění, chvilku jsem se nenudil a zblajznul to (nevím už poklikáté) jak malinu.
Po dlouhé době jsem se pustil do Pratchetta a doplnil tak Sirovu poličku ve své knihovničce o další položku. Je to ten lepší Pratchett, to rozhodně. Navíc celá myšlenka, na které dílo stojí, je jak už to u Terryyho bývá, strašně moc chytlavá, strašně moc fascinující a přitom tak jednoduše logická. Co se postav týče, hlavní tahoun je rozhodně legendární Metař a jeho kult, plus JÁCHCITAKOVOUUČITELKU Zuzanka, kteří nechávají tentokrát Smrtě hrát trochu víc v pozadí. A Auditoři jsou jedni z nejlepších záporáků vůbec. 8/10
Toto je pro mě jedna z nejlepších Pratchettovo knížek. Parádně pormyšlená, skvěle zpracovaná. Napínavý svižný děj, neotřelé myšlenky, vnitřní filozofie díla důkladně promyšlena. Nedokážu nic vytknout, i kdybych se snažil sebevíc.
Kniha sa mi zo zaciatku tazsie citala, prislo mi ze Pratchett to uz prekombinoval...asi v polovici to zacalo byt napinave a dociatala som jednym dychom.
Filozoficka pratchettovka, treba sa trochu viac sustredit, ale moze byt :)
Trocha ma to sklamalo. Skrátka už to nebolo ono. Ano fajn, bolo to filozofické, úsmevné atd... ale mám dojem že som čítal o zemeploche aj lepšie. Akcia pre akciu, plno vecí nevysvetlených, dej následoval další dej bez aspoň solídneho vysvetlenia alebo spojiva (nikdy to nebolo úplne normálne - práve preto mám tohto autora rád- má svoje charakteristické čaro písania) ale toto/táto konkrétne kniha mi skrátka nesadla. Zdôvodnil by som to asi tak že Terry má obrovskú fantáziu a je nesmierne ťažké ju opísať pomocou slov. On vidí svet zázrakov ale slová v tejto knihe už skrátka nestačia.Ten Lutzo-Lonsangovský predzáver bol zbytočne dlhý. Skrátka a dobre všetko alebo aspoň podobné som už čítal v predchádzajúcich častiach a toto ma neohromilo. Niečo podobné ako u predchádzajúcej časti: zmätené a pre čítajúceho málo vysvetlené. Napríklad Zuzanka vie/vidí vdaka ,dedičnosti, skoro všetko ale ja nie. Ona pochopí, lebo to vidí a sa s tým už ,,v budúcnosti,, stretla ale ja netuším o čom je reč, a podobné. Filozofické veci mi nevadia skôr naopak. ved filozofiu študujem a zároveň je to môj koníček ale toto bolo trošku ani nie tak filozofické (ako sa tu často vyjadrujete) ale skôr oplašené, detinské a naivné (v zmysle dôvodov, logických návezností a motívu konania postav) Napr: ako je možné že sa Kvik mohol dostať do Hodín-paláca, ale Smrť nie? Na akej povesti si Lutze zakladal ked v skutočnosti nič neurobil? Ramená viem robiť aj ja, aj ja viem machrovať a kecať aký som hustý ale očakávať že sa mi to prepečie je dosť naivné. Nie filozofické (i ked do istej malej miery) ale skôr detinské.
P.S:
Ešte že mám doma sériu o Mestskej Hliadke. Mrakoplaš bol Ok, Smrť (vrátane tejto knihy bol celkom fajn, niekedy lepší -najmä prvé časti, niekedy horší -tie posledné časti vrátane tohto) a ešte dokončím Hliadku. ... sa teším, ale budem si to šetriť :)
Já chci do třídy slečny Zuzany!
Bylo tam všechno co má podle mé mámy být ve správné knize: humor, románek, dobré jídlo a to vše okořeněno hlubokou myšlenku.
Příběh měl svoje kouzlo a rozhodně je to trochu "jiná" Zeměplocha, ale stále je to Zeměplocha (Anděl, který čekal na apokalypsu a nebyla úplně podle představ mě naprosto odrovnal :-D ), ale mohlo to mít o 100 stránek méně :) Bylo méně humoru a více "filosofie" :)
Mě se tato Pratchettovka líbila. Jiní zas byli opačného názoru. Tak nevím. Podle mě ale stojí za to si ji přečíst :)
Perfektná Zeměplocha ako napísaná pre mňa. Veľmi rada sa zaoberám vedecko-filozofickými otázkami typu ako dlho trvá prítomnosť a páči sa mi aj východná filozofia a zenové koany. Okrem iného má táto kniha aj množstvo veľmi vtipných nápadov. Či už citovanie z Cesty, potreba Hladomora "pauzírovať" práve počas apokalypsy a mnohé iné. Jednoducho dokonalá kombinácia.
Bezpochyby ma nejoblibenejsi kniha od Terryho Pratchetta. Velmi doporucuji :)
Ze začátku jsem byla trochu zmatená, že co se tam nakonec bude dít, moc tam přeskakovaly scény a kde nic tu nic, ale vyklubala se z toho skvělá Prattchetovka.
Keďže pracujem v hodinárstve, táto kniha sa ma bytostne dotýka :-). Jedna z najlepších Pratchettoviek.
Veľmi netradičná Pratchettovka. A to je možno dobre. Také mám najradšej. Podobne ako u Muži ve zbrani, tu je v popredí príbeh.
Ďalej je tu trocha viac filozofie, a je tu predovšetkým menej pop-kultúrnych narážiek. Skrátka, vítaná zmena v zabehnutom, trochu nudnom, duchu. Áno, a koniec bol vydarený :-)
Štítky knihy
Zeměplocha smrt humor čas 4 jezdci apokalypsy fantasy britská literatura Zuzana
Autorovy další knížky
| 1993 |  Barva kouzel |
| 1997 | Dobrá znamení |
| 2007 |  Darwinovy hodinky |
| 2003 | Noční hlídka |
| 1995 | Stráže! Stráže! |
Loučení s Terrym Pratchettem pokračuje... Skleněné hodiny, Lu Tze ("Jaké je první Pravidlo?"), Lobsang, co našel sám sebe, Auditoři, pět (!) jezdců Apokalypsy a Zuzana Stohelitská. Ano, pochoutka i poněkolikáté.