Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/44_/442137/bmid_uzkosti-a-jejich-lide-zbo-442137.png
4
2208
2208
Úzkosti a jejich lidé je naprosto bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých při prohlídce bytu. Neúspěšný bankovní lupič se uvnitř zamkne s přehnaně nadšeným realitním makléřem, dvěma morousy závislými na nákupech v IKEA, jedním potměšilým multimilionářem, smutnou starou paní, ženou v pokročilém stadiu těhotenství, otravným chlápkem a králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, ale když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni vylíčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstane klasická detektivní záhada: Jak se lupiči podařilo utéct? Proč všichni tak zuří? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?... celý text
Přidat komentář
Jako V28 jsem si říkala, že na 5 hvězd to nebude - na konci bylo. Každý z nás si nese své úzkosti, svá omezení a svá požehnání. Čím jsem starší, tím víc vnímám, jak každý z nás má toho naloženo a má za úkol to zpracovat. Někdy přitom sdílení jiného života zapomínám na ten vlastní.
„Říká se, že osobnost člověka je součtem jeho zkušeností. Ale není to pravda, nebo přinejmenším ne celá, protože kdyby nás definovala pouze naše minulost, tak bychom sami se sebou nevydrželi. Musíme mít možnost si připomínat, že jsme něco víc než chyby, jichž jsme se dopustili včera. Že jsme i všemi našimi budoucími volbami, všemi našimi zítřky.“
Úzkosti a jejich lidé mají sice poněkud zvláštní obálku, ale uvnitř se skrývá příběh, který se mi zapsal do srdce svou provázaností a opravdovostí lidských osudů. Během čtení jsem se chvílemi přihlouple usmívala a chvílemi měla zase pocit, že se po přečtení další věty rozpláču. Backman to s emocemi prostě umí. Ví přesně, kdy si může dovolit vstoupit na most citů, který lidi spojuje, a kdy je zase dobré trochu ubrat. Nesnaží se působit přehnaně pateticky, naopak se dokáže ve správném okamžiku dotknout nitra vaší duše. Výborná kniha.
Tak tohle byla sranda a děj který se nedal nějak předpokládat. Kniha byla překvapivá, moudrá a čťivá. Už od začátku mě bavila a ty hlášky stály za to. Z počátku je to trošku matoucí ale vydržte ono to začne zapadat Pokud čekáte detektivku tak budete zklamání ale pokud se chcete fakt pobavit a k tomu si do života přispět nějakými moudry pak je tato kniha to pravé! :D
Backman umí dojmout, potěšit, rozesmát i přinutit k zamyšlení.
Líbilo se mi, jak umí zamotat (a zase rozmotat) každou nitku.
Doporučuju pro chvíle trudomyslnosti!
Tak už od půlky jsem si říkal, že tentokrát to na pět hvězd nebude, ale copak to jde s takovým koncem.
Mám Backmanovy knihy moc ráda, přečetla jsem vše, co v češtině vyšlo. Úzkosti a jechich lidé, to není vůbec detektivka, jak by si milý čtenář po prvních stránkách mohl myslet. Pro mě se jedná o hlubokou psychologickou sondu do lidského života obecně. Zaznívají tu všechna témata mezilidských vztahů, tak jak je prožíváme. Každý čltenář zde alespoň trochu musí nalézt něco, co se i jeho týká, a to i bez ohledu zda je mladý nebo starý, muž, žena či dítě (ale děti takové knihy ještě nečtou :-). A co je pro mě velmi krásné, to je skutečnost, že příběh je protknutý hlubokou láskou, kterou je pro hrdiny často těžké projevit...ale vnitřní dobro si nálézá své zvláštní cesty, projevuje se činy a přenáší se jako lék na dnešní všeobecný pesimismus z člověka na člověka. Velmi doporučuji!
Moc hezká kniha. Po pár prvních kapitolách jsem si zvykla na autoruv styl a od té doby se mi to četlo moc pěkně.
Taková "stockholmská" detektivka, při které zjistíte, že jsme téměř všichni stejní blbci. Líbílo se mi, jak do sebe příběh začal zapad, jako puzze, což mi na začátku přišlo úplně nemožné. Všechno souvisí se vším a někdy ovlivníte něčí život jen tím, že jdete zrovna po mostě.
Bavilo mě to číst, i když jsem si občas říkala, jestli se to zamotané klubko rozmotá... To by nebyl Backman, aby mě nakonec nedostal! Odolávala jsem, pochechtávala, vždyť zatím o nic moc nejde. Pohoda s králíkem. Až ta čtyři slova v dopise mě dostala. A probrečela jsem poslední kapitoly. A to jsem docela držák ;-) Díky za most, co mi otevřel srdce. A za jabloň, kterou můžeme pořád ještě zasadit.
Vtipna, laskava, dojemna, hluboka, ... Neskutecna myslenkova jizda. Co stranka, to zivotni pravda. Necham chvili ulezet a rozhodne si ji dam znovu!
Backmana mám prostě ráda. A myslela jsem si, že Oveho už nic nepředčí. Tak to jsem se teda mýlila. Tohle je krásná kniha. Těžké životní osudy, ale kniha se čte s takovou lehkostí.. Skvěle vykreslené postavy, krásný děj. Určitě si ji přečtu znova, po čase. A už teď se na to těším.
Moje prvni kniha od tohoto autora, a ponevadz i zatim nejlepsi za tento rok, tak se tesim, az si prectu jeho dalsi dila. :-)
Pobavi, dojme, donuti k zamysleni a obohati o nespocet zivotnich mouder a myslenek.
Backman si za tuhle knížku zaslouží metál. :D Zase dokázal, že umí vystihnout skrytou podstatu hrdinů a jejich bolesti (osamění, smutku) v málo slovech a vtipných replikách. Většinu knihy jsem měla zvláštní pocit směsy smutku, naděje a toho, že mi něco uniká.
Jak už je Fredrikovi vlastní - jeho um propojit humor se závažnějšími tématy se i zde ukázal jako stále aktuální! Nejedná se totiž o vyloženě humoristickou knihu. Celý příběh je vlastně takovým mixem krimi příběhu s humoristickými prvky, který je zaměřený na lidské osudy, které byly na první pohled dost zamotané, ale ve finále dokonale propojené!
Úzkosti a jejich lidé neřadím mezi autorovy nejlepší kousky, ale i tak ji musím doporučit - pobavíte se, místy vás některé osudy zasáhnou, občas se budete cítit jak Alenka v říši divů, ale celé si to užijete! :) Za mě super oddechovka!
Další pecka od pana Backmana. Několik rukojmích a poměrně nešikovné lupičské individuum. Každého z nich něci trápí, po něčem touží a občas ho svírá úzkost. A spojuje je most.
Takovou knihu jsem nikdy nečetla. Proto jsem z knihy tak nadšená.
Dokázala mě zaujmout od prvních stran a nepřestala mě bavit až do konce. I jsem se u knihy zasmála nahlas, což se mi taky moc často nestává.
Kniha pojednává o lidských úzkostech a i to mě bavilo. Myslím, že hodně z toho známe všichni.
Nejvíc se mi ale líbilo, jak byl celý ten příběh hezky propletený. A i když by se dalo říct, že už je to moc, tak prostě nebylo. Všechno do sebe v té knize hezky zapadá.
A nesmím zapomenout i na obálku, na které se nachází snad vše, co najdete i v příběhu. Velmi vydařená. :)
Příběh možná o mostu, o psycholožce, jedné bankovní loupeži, policii, realitní kanceláři. Příběh několika rukojmí, které svedla NÁHODA...? Příběh na pohled zmatený, bláznivý, absurdní. Přesto příběh, jehož soukolí do sebe nakonec zapadnou s přesností hodinového stroje.
Zkrátka příběh o lecčems.
Příběh, který na mostě začíná a na mostě končí.
,,Mosty se stavějí proto, aby lidi sbližovaly."
Frederik Backman svými příběhy staví most ke čtenářově duši.
Tento mistr zápletek, ale především bravurních rozuzlení nás nutí zastavit se a podívat se přímo do očí našim úzkostem.
A vždy nabídne naději.
Smířit se s tím, že se své úzkosti nezbavíte. Jenom se ji naučíte nést.
,, Naše srdce připomínají mýdla. Vyklouznou nám pokaždé, když na vteřinu trochu povolíme stisk. Někam si odletí a hned se zamilují."
V tomto příběhu vás Fredrik Backman donutí smát se nahlas.
,,Humor je poslední obranná linie duše. Dokud se smějeme, ještě jsme neumřeli."
Mozek a oči se mohou někdy neshodnout.
Takže: klidně zasaďme jabloň, zachraňme, koho můžeme, ale hlavně zhluboka se nadechněme za to, že i tento den jsme zvládli. Zítra přijde další.
Realitní kancelář NAZDAR.
Bydlení ZDAR... :-)))
P.S.: Stockholmáci jsou úplně stejní jako Pražáci. To jsem si oddychla... )))
Tímto Praha zdraví zbytek světa...
Je to dobrá a zajímavá kniha, ale ve srovnání s předchozími knihami autora je prostě o dost slabší. Přišla mi zbytečně zdlouhavá a opakující se, rušilo mě povídání vypravěče...
Zdařilá a nadprůměrná kniha, jako ostatně všechny Backmanovy počiny. Na můj vkus kniha začíná poněkud zmateně, když se prolínají různé časové roviny a různé postavy, a některé části (jedná se zejména o úvodní část) jsou možná až moc filozofické. Podobně jako u některých jiných Backmanových knih jsem místy měla pocit, jako kdyby vykrádal sám sebe (např. postava zesnulé matky a manželky policistů silně připomíná babičku z Babička pozdravuje a omlouvá se). Až na tyto výtky se však jedná o celkem svěží a kvalitní četbu. V textu vyniká rozdíl mezi dialogy (často komické - a za mě nejlepší část knihy) a nepřímou řečí (v drtivé většině vážná). Knihu doporučuji.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřováníAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
To se nedá. To není fér. To si tak čtete příjemnou knihu, která se tváří, že je o přepadení a rukojmích. Vy víte, že to o tom není, autor vám to pořád připomíná. Vy se bavíte spoustou vtipů a zamýšlíte nad spoustou životních mouder, která do vás autor sype. Říkáte si, jestli to není až moc prvoplánové, patetické, laciné a typicky backmanovské. Jestli ty figurky opravdu někde existují nebo jsou zcela vymyšlené. Dumáte nad tím, kde sakra ten autor tak poznal běžný život a prostudoval psychologii nás - lidí. Pořád máte v hlavě "Za tu přeslazenost a šablonovitost tomu nedám plné hodnocení. Ani náhodou."
No a pak přijde konec.
Klasický backmanovský konec.
Neřeknu jaký, protože to pořád ještě neříká nic konkrétního. Jasně, někdo umře, někdo se poučí, někdo se zamiluje, někde jen projde životní zkušeností dál...
A vy držíte proudy slz v očích z toho, jak jen Backman umí zakončit příběh. Jak se všechno nejdřív zaplete, pak si vás vodí a rozplétá něco, co pak na závěr dostane ještě úplně jiný směr...
Je mi líto, že nebudu, ale nemůžu být objektivní.
Prostě za ten nával emocí musím dát pět hvězd.