Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
Úzkosti a jejich lidé je naprosto bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých při prohlídce bytu. Neúspěšný bankovní lupič se uvnitř zamkne s přehnaně nadšeným realitním makléřem, dvěma morousy závislými na nákupech v IKEA, jedním potměšilým multimilionářem, smutnou starou paní, ženou v pokročilém stadiu těhotenství, otravným chlápkem a králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, ale když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni vylíčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstane klasická detektivní záhada: Jak se lupiči podařilo utéct? Proč všichni tak zuří? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?... celý text
Přidat komentář
Bylo to vtipné, bylo to dojemné, bylo to krásné. A rozhodně si to přečtu ještě jednou.
Je neuvěřitelné, že někdo dokáže popsat snad všechny pocity lidí. Určitě jsem si zase jednou trochu pofňukala, ale určitě jsem se zde hodně smála. Překlad do čj je vynikající!
Tohle bylo prostě tak krásné. Ke knize se budu určitě vracet :-) Pan Backman opět dokázal, že je mistrem pera a vynikajícím znalcem lidské duše. Jeho kniha je vtipná, chytrá, ironická, laskavá a nakonec i velmi dojemná. Přesně tak jak to autor umí - vzbudí ve vás všechny možné emoce a kolikrát si říkáte "to vypadá, jako by mě znal, jako by psal o mně". S dovolením bych na závěr odcitovala přímo autora ( str. 215, ekniha):"Pravda? Ta skoro nikdy není tak složitá, jak si myslíme. jenom doufáme, že složitá je, abychom si připadala chytřejší, když na ni přijdeme s předstihem. Tohle je příběh o mostu, blbcích, rukojmích a o prohlídce bytu. Ale taky je to příběh o lásce. Vlastně hned o několika." Nebo str. 322, ekniha: "Pravda? Žádná není. O hranicích vesmíru jsme vybádali pouze to, že neexistují, a o Bohu nevíme nic než to, že nic nevíme. Proto jedna máma, která dělala farářku, kladla na svou rodinu jediný prostý požadavek:snažit se, jak nejlépe umíme. Zasadit dnes jabloň, i kdybychom věděli, že zítra bude konec světa. Zachraňovat, koho můžeme."
No tak toto! Od autora jsem četla Medvědín a po dalších jsem už nesáhla.. Tuto novinku ve formě audioknihy mi ale moc doporučovala má kolegyně a já nakonec neodolala a audioknihu zkusila... A díky bohu za to! Tahle kniha je vtipným a geniálním bizárem... Na začátku si říkáte, proč autor tak přeskakuje a pak jak do sebe puzzle začnou zapadávat, tak si jen říkáte, jak je to geniální... U knihy jsem se smála, byla dojatá a žasla nad tématy, které autor s přehledem do příběhu zakomponoval tak, aby se čtenáře dotkly... Opravdu tleskám!
Backman je jeden z mála autorů, u jejichž knih se dojmu - zde jsou emoce občas trochu "nepřirozené" a semtam to zašustilo papírem. Tento nedostatek ovšem vyvažují skvěle napsané dialogy a postavy - ano, každá jedna postava je prototyp svého charakteru, ale to je očividně záměr a funguje výborně. Zápletka solidně zamotaná, ale krásně postupně rozplétaná. I když Úzkosti asi nebudou mou nejmilejší Backmanovou knihou (předchozí tvorba mi přeci jen sedí o něco více), jsem ráda, že jsem se nenechala odradit rozporuplným hodnocením a dala knize šanci.
Edit: Den po dočtení mám v hlavě jediné - je to báječně sestavený příběh o hluboké lidskosti.
Tak myslím, že toto je jednoznačně nejšílenejší kniha od Fredrika Backmana. Tedy i tato kniha nakonec jenom vykresluje jeden lidský příběh, ale než se dostaneme k jeho podstatě, tak se musíme prodrat spoustou šílených událostí. Většina postav je úplně na hlavu a lituji policisty, kteří se z nich při výslechu snaží dostat nějaké kloudné informace. A jak to vlastně všechno bylo? Nechte se překvapit, garantuju vám, že z toho vyleze opět něco úplně jiného než jste z popisu událostí čekali.
Ano, starý dobrý Backman je zpět. Přiznám se, že prvních 140 stran jsem měla pochyby, nemohla jsem se začíst, množství postav, skákání v dějových linkách, výslechy svědků...taky mi přišlo, že Backman až moc tlačí na pilu. Ale nakonec absolutní spokojenost. Není to Medvědín, který považuji za jeho TOP knihu, je to opět spíš v duchu Muže jménem Ove nebo Tady byla Britt Marie. Nicméně i tak, spousta zajímavých myšlenek, úvah nad rodičovstvím, lidmi, vztahy, prostě tak jak on to umí. A závěr je pohlazením na duši.
Báječná kniha, ve které je snad všechno. Humorné střídá dojemné střídá blázniviny střídají vážné úvahy - a autor to opět dokáže poskládat tak, aby to všechno zapadlo, jak má, a abyste fandili i postavám, co nejsou vůbec sympatické. Budu ji všude chválit a doufat, že se neohnu smíchy v pase, kdykoli zaslechnu název Stockholm. :D
Na začátek bych řekla, že anotace je opravdu velmi nepřesná. Mně se ovšem už po panu Backmanovi stýskalo a tento návrat mě opravdu velmi potěšil. Je to prostě Backman, jak má být. Křehké, humorné, smutné, snad mohu říct i melancholické. Obdivuji autorovo umění, jak zachází s jednotlivými postavami. Jsem s nimi úplně sžitá a jsem schopna jim rozumět. A tady těch rozličných charakterů bylo opravdu hodně. A to je zase o nápadu, jak dát dohromady tak naprosto nesourodou skupinu lidí. Za mě opravu dobrá kniha.
Mohla bych napsat, že kniha byla moc sentimentální, příliš vykonstruovaná, že v ní bylo plno rádoby pouček o životě, o kterém pochopitelně víme sami všechno nejlépe..
Ale ano, knížka taková je. Je plná lidských osudů a ať už je nebo není o blbcich, je zrovna tak o vás, jako o mně..
Děkuji za podobné knihy, pomáhají mi přežít každý den..
"Přitom každý den potkáváme na ulici lidi, kteří se cítí stejně jako vy a já a mnozí z nich ani nevědí, co s nimi je. Celé měsíce se jim špatně dýchá, chodí od doktora k doktorovi a myslí si, že mají něco s plícemi. Jenom proto, že je strašně těžké si přiznat, že.. závada je někde jinde. Že je to bolest duše, neviditelná olověná závaží v krvi, nepopsatelný tlak na prsou. Mozek nám lže, tvrdí nám, že umíráme. "
Samota, bolest a nevíra, jež chlácholí nejvíce upřímné hovory a sdílení v nejneuvěřitelnějších "kulisách" s těmi nejšílenějšími bytostmi. Nepůsobí to jako komedie; ze stránek leze příběh křehce něžný a hřejivý...
"...Jim rychle zestárl, zmenšil se, nikdy už znovu nevdechl všechen vzduch, který mu její ztráta vyrazila z plic."
Za mě opravdu pěkná knížka.Přišlo mi to jako "starý dobrý Backman". Moc se mi líbí sledovat myšlenkové pochody postav a také to, jak se postupně jednotlivé osudy propojují. Četla jsem chvíli s úsměvem na rtech, chvíli si otírala oči, které zvlhly dojetím. Milá, lidská kniha o (ne)dokonalosti lidí a života.
Další skvělá Backmanova kniha.Baví mě jeho velmi osobitý styl psaní,kolik myšlenek je "napsaných" mezi řádky.A těch emocí,co ve vás čtení jeho knížek vyvolá... Tu se přistihnete s úsměvem na rtech,jinde se vám pohled rozostří dojetím.Krásné čtení,které pohladí na duši.
Zase ďalšia kniha od Backmana, ktorú odporúčam každému. Má to myšlienku, má to humor, pútavý štýl písania. Proste, tento autor je moja srdcovka :-)
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřováníAutorovy další knížky
2014 | Muž jménem Ove |
2017 | Medvědín |
2020 | Úzkosti a jejich lidé |
2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
2016 | Tady byla Britt-Marie |
Backman tentokrát zkusil jít víc do veselohry a komedie. To se mu podařilo a u knihy jsem se smál a odpočinul jsem si. Děj je vlastně situační komedie, která by se reálně asi nikdy nestala. Nebyl by to ale Backman, kdy by do toho zase nevložil city a emoce a moudra, takže rukopis se prostě nezapře. Místy mi to přišlo lehce natahované a uměle nafukované, proto 4*.