Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474836/bmid_uzkosti-a-jejich-lide-Mgr-474836.png
4
2223
2223
Autor bestselleru Muž jménem Ove se vrací s dosud nejvtipnější knihou Úzkosti a jejich lidé je skrznaskrz bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých den před silvestrem při prohlídce bytu. Za zamčenými dveřmi se ocitají individuum v lupičské kukle, které uteklo po neúspěšném pokusu vyloupit banku, párek důchodců závislých na nákupech v Ikee, jízlivá milionářka trpící depresemi, posmutnělá stařenka libující si v popíjení vína, dvě lesbičky čekající každým dnem narození miminka a otravný chlápek s králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, jenže když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni líčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstává přímo detektivní záhada: Jak se individuu v lupičské kukle podařilo utéct? Proč místo výkupného požadovalo ohňostroj? Jakou roli v příběhu hraje most, na nějž je vidět z balkonu prodávaného bytu? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?... celý text
Přidat komentář
K čemukoli, co uděláte, vedou desítky cest. Ty se větví z dalších x desítek jiných.
Musíte jít po všech najednou, aby to dávalo smysl.
Zoufalé individum v této knize přijde vyloupit bezhotovostní bankovní ústav.
Má k tomu naprosto racionální důvod, to jen kolem se dějí samé šílenosti :).
Co jiného dát, než 5 hvězdiček. Je to tak jasné jako, že sere medvěd v lese, přece. ;-)
Neskutečné, famózní, dokonalé. Nevím jak to ten Backman dělá, ale každou další knihou mě překvapí. Je to pro mě takový knižní Kazma. Každá jeho kniha obsahuje úžasné zvraty, a i když se nese na vlně pro mě dokonalého humoru, na pozadí plynou často smutné a opravdové lidské příběhy a osudy. To za mě dělá Backmanovy příběhy tak reálnými. Každý jeho příběh je neskutečně osobní a Backman dokáže dostat na papír přesně ty pocity a myšlenky, které se každému z nás občas honí hlavou. Je to rozhodně můj autor číslo jedna a doporučuji každému kdo ještě nezkusil. Tuto konkrétní knihu doporučuji hlavně všem, kdo již doma mají nějaké to dítko.
„Vedla jste někdy tříleté dítě za ruku ze školky domů?“
„Ne.“
„Nikdy jindy není člověk důležitější.“
Právě tohle umí Backam bravurně. Na krátkých dialozích předat čtenářovi poselství. Nemusí nic vysvětlovat, nic popisovat, vše je tam, tam mezi řádky.
Ano, na začátku máte dojem, že se bude jednat o takovou ztřeštěnou komedii, až se divíte, zda to skutečně napsal pan Backman. Pak ale vše do sebe začne pěkně zapadat a těšit nás, že poznáváme to backmanovské vzájemné ovlivňování životů jeho postav.
Čtení, u kterého se usmíváte a chvílemi dojímáte. Knížka, která vám vykouzlí teplo na duši.
Poslouchala jsem jako audioknihu. Je to jedna z mála knih, kterou jsem vydržela poslouchat a soustředila jsem se. Byla vtipná, všechno je do sebe propletené a vše krásně zapadá.
Mám autora moc ráda a všechny jeho knížky poslouchám jako audioknihy. I tuto. Načtená je skvěle. A celkově se mi moc líbila. Myslím, že knížka osloví hlavně ženy , matky a rodiče. Hodně je zaměřena na rodičovství a chyby , kterých se rodiče můžou dopustit i s těmi nejlepšími úmysly. Je trošku průhledná to uznávám, ale mě to nijak nevadilo. Podle mě je to přesný styl autora. Možná, že kdybych knihu pouze četla, tak by na mě tak nezapůsobila. Ale ve mě vyvolala hodně emocí, ukázala různé typy a charaktery postav a moc se mi líbilo , jak se všichni různě propojili. Na některých místech jsem se usmívala jinde se smála a někde jsem byla dojatá. Obálka knihu perfektně vystihuje.
Knížku jsem si koupila ze dvou důvodů: kvůli názvu a králičí hlavě na obálce. Ze začátku jsem byla trochu zklamaná, hlavně asi proto že jsem měla větší očekávání a už jsem to brala tak, že minimálně jednu hvězdičku budu muset ubrat. Pak se to ale začalo rozjíždět a zamotávat a byla jsem spokojená. No a jako bonus, člověka po přečtení zahřeje vědomí, že není jediný, kdo trpí úzkostmi. Že je mají všichni, jen o nich někteří ještě nevědí.
Úzkosti jsou jednoduše skvělá kniha. Backman se sice dost opakuje a čím víc toho od něj přečtete, tím předvídatelnější pro vás bude chování postav. Čtenářům jako já to ale nevadí, mohou na sebe být pyšní, že na něco přišli, ještě než to bylo explicitně napsáno.
Miluju Backmanovy krátké kapitoly a úderné věty oddělené odstavcem. Vytvářejí dynamiku a dávají úplně nový význam spojení "přečtu ještě jednu kapitolu". Jedna kapitola nikdy není dost. Miluju provázání motivů, propojení všeho se vším, akcentaci faktu, že nikdo z nás nežije jen sám pro sebe. To je tematizováno v Úzkostech obzvlášť bravurně.
Další velké plus knihy je její typicky švédská čistota. Nezáleží na tom, kdo je muž a kdo žena, kdo má jakou víru, sexualitu nebo barvu pleti. Vlastně se to ani nedozvíme, všechno je přirozené, stejně, jako by to mělo být v obyčejném životě. Opět další důležité (a autorovo oblíbené) téma: u Backamanových postav nikdy nejde o jejich vzezření, ale o nitro.
Musím ocenit i český překlad, který si s Backmannovým hračičstvím poradil skvěle. (Musela jsem kontrolovat i zpětně a opravdu se povedlo – ani ve vše říkající češtině se překladatel "nepodřekl".)
Zkrátka, už u druhé kapitoly jsem si (opět) řekla, že Fredrika Backmana zbožňuju. A myslela jsem na koláče.
Je důležitý si připomenout, že každý z nás je blbec, co se jen snaží ze všech sil.
Na knížku jsem se moc těšila, nicméně jsem se asi do poloviny nemohla pořádně začíst. Pak mě sice příběh vtáhl jako obvykle, ale i tak jsem se nemohla zbavit pocitu, že už Backman bohužel postavami vykrádá sám sebe. Autorův klasický patetický nádech mi tu tentokrát také přišel nějak až moc. Škoda.
Tento příběh byl jiný a neotřelý. Pojednává o úzkostech různých lidí, kteří se za nečekané situace spřátelí a stanou se i blízkými kamarády. Ze začátku jsem nemohla přijít na chuť výslechům a od půlky knihy jsem čekala nějaké "větší" poselství v příběhu. Příjemně se kniha četla, byla vtipná a bez hluchých míst. Mám hodně vypsaných "rad do života" a citátů z knihy. Takže to o něčem vypovídá.
Nenechejte se zmást obálkou. Kniha Úzkosti a jejich lidé je kniha plná humoru, ale i dobrých rad, pohlazení a pohledu do duše druhých. Lupič přepadl banku a při zoufalém útěku vběhl do otevřeného bytu, kde se zrovna konala prohlídka k prodeji. Vezme tedy zájemce jako rukojmí. Ale nic není tak, jak se zdá. Nikdo není takový, jakým se nám prezentuje. I za nejtvrdším srdcem se skrývá láska. Za odpustěním je svoboda. A za nasloucháním najdete porozumění. A lupič? Nechejte se překvapit.
Tato nádherná, cituplná, poučná a laskavá kniha, kterou by si měl každý přečíst, je o tom, že nic není jak vypadá, a že každé naše chování zanechává stopy v druhých.
Úplně jiný žánr, než obvykle čtu, ale nadchla mě. Vedle vtipných nebo úsměvných momentů nabízí také řadu trefných postřehů ze života, velmi příjemná kombinace a originální námět.
Bohužel půjdu proti proudu nadšenců. Po 170 stranách odkládám, hledala jsem v tom to NĚCO, nenašla, humor mi nesedí, styl jakým to je napsáno, výslechy postav mi nevyhovuje, psychologie postav tam snad nějaká je, ale celé je to divně splácáno. Mé první setkání s tak obdivovaným autorem a možná poslední. V knihovně mám ještě Muže jménem Ove, tak zkusím nahlédnout, ale nevím. Za určité vykreslení postav za slabé 2*
Vau...úžasné čtení, které si budu pamatovat dlouho. Celá kniha je perfektně promyšlená do nejmenšího detailu. Příběhy ze života, které se můžou stát všem. Postavy popsané tak, abychom pochopili charakter, ale ne moc, abychom neztratili přehled. Krásné! Kniha mi až vzala dech, což se mi moc nestává.
Za mě trochu zklamání. Na knihu jsem se hrozně těšila i díky skvělému hodnocení. Možná právě pro to. Občas jsem se zasmála a příběh taky super, ale prostě jsem čekala víc. Byly pasáže, které mě dosliva nudily. Takový průměr :-)
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřováníAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Z počátku hezky rozehraná motanice, kde nic nedává smysl, aby se později ukázalo, že všechno souvisí se vším. Zajímavé charaktery, naděje na zábavu a vtip. Postupně ale zase upadá do obvyklého Backmanského melodramatického sentimentu a bylo po naději. Pomohlo by, kdyby byla výrazně kratší.