Úzkosti a jejich lidé
Fredrik Backman
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/474836/bmid_uzkosti-a-jejich-lide-Mgr-474836.png
4
2221
2221
Autor bestselleru Muž jménem Ove se vrací s dosud nejvtipnější knihou Úzkosti a jejich lidé je skrznaskrz bláznivá komedie o skupince rukojmích zajatých den před silvestrem při prohlídce bytu. Za zamčenými dveřmi se ocitají individuum v lupičské kukle, které uteklo po neúspěšném pokusu vyloupit banku, párek důchodců závislých na nákupech v Ikee, jízlivá milionářka trpící depresemi, posmutnělá stařenka libující si v popíjení vína, dvě lesbičky čekající každým dnem narození miminka a otravný chlápek s králičí hlavou. Nakonec to lupič vzdá a všechny propustí, jenže když pak dovnitř vpadne policie, byt je… prázdný. V následné sérii zmatených výslechů všichni líčí svou verzi událostí a před čtenářem vyvstává přímo detektivní záhada: Jak se individuu v lupičské kukle podařilo utéct? Proč místo výkupného požadovalo ohňostroj? Jakou roli v příběhu hraje most, na nějž je vidět z balkonu prodávaného bytu? A hlavně — co se to dnes se všemi děje?... celý text
Přidat komentář
Vtipná knížka. Je trochu absurdní, dojemná, moudrá a praštěná. Všechno dokupy:) od autora jsem četla ještě My proti vám a to mi sedlo líp. Styl psaní podobný, ale není to tak přitažené za vlasy. Ale chválím, pobavila jsem se.
Vtipný, a přitom dojemný příběh, kdy se prolíná mix různých osobností a životních příběhů, které se v jednom okamžiku protnou. Ukazuje, že trocha lidství nikoho nezabila a dobrá vůle zmůže hodně.
Vybrala jsem si knihu podle zdejšího hodnocení, ale zas tak moc mě nezaujala. Hlavní zápletka nebyla špatná, ale podle mého zapadlo do kolejí vše až příliš jednoduše a hladce. Velké problémy se samy vyřešily, deprese skončily a vše je ok.
Nějaké životní moudro je v ní určitě schováno, ale hodnocení na zadní straně knihy-jeden vtip stíhá druhý- je poněkud přehnané. Asi to nebude můj šálek čaje.
Tohohle autorka začínám mít moc ráda:) Zatím jsem přečetla asi 3 knihy,ale všechny byly velice dobré... O této knize můžu říct, že jsem od začátku vůbec ale naprosto vůbec nevěděla o čem to vlastně bude,až postupem času v knížku přicházíme na to, jak vlastně všechno bylo a to je na tom to nejlepší, za mě rozhodně palec nahoru:)
Poslouchala jsem jako audioknihu, načetl O.Brousek, a opravdu jsem se velmi bavila ;)))) a vtip a moudro “kousek po kousku…” si odnasim a budu pouzivat v beznem zivote ;)
Nečekala jsem to, ale tato kniha mě dostala. Zábavná a rychle ubíhající od první stránky, plná absurdních momentů a vtipných vět, které mě rozesmály. Jenže! Do tohoto absurdního příběhu byla sem tam nahozena pasáž plná moudrosti, například perfektní popis toho, jaké je to být dospělý. Jednotlivá hodnocení a zamyšlení navíc byla často velmi pravdivá a překvapivě bolavá. A potom přišel příběh jednoho individua. Každý z nás má příběh, který z něj dělá jedinečného. A tak to, co mi nejdřív přišlo jako úplně stupidní přepadení, získalo najednou jiný nádech. Čím víc jsem totiž individuum poznávala, tím víc jsem soucítila a chápala ho. Nic není černobílé. Na konci knihy jsem si i trošku poplakala, což jsem nečekala už vůbec.
Mimochodem, velmi silná věta z knihy, která v pár slovech přináší obrovskou pravdu (ti, kteří četli, vědí): "Na smrti je nejtěžší gramatika."
V první půlce knihy jsem myslela, že dám hodnocení nižší, jelikož postav bylo opravdu hodně a nevěřila jsem, že bych si s nimi tedy dokázala vytvořit takový vztah jako např. s Ovem, ale ne, Backman mě už v půlce měl přilepenou na každém slově a s každou postavou jsem cítila vše, co dnešní "normální" život dovede přinést. Navíc autor dokáže psát s takovou geniální lehkostí, že i když se lidem semele co může, čtení doprovází vlna optimismu a vtipu. Dokonce i nesympatické postavy jsem musela mít nakonec ráda!
Backmanův styl psaní se mi neskutečně líbí. Jeho knihy jsou velice lidské a dojemné a zároveň napsané s takovou lehkostí a vtipem, že si jeho postavy vždy oblíbím a držím jim palce. Nevydařená bankovní loupež a neplánované "uvěznění" rukojmích je příběh plný absurdních, komických situací a současně ním prosakuje jistý smutek a bolest. Krásné čtení s krásnými myšlenkami.
Trochu šílený příběh plný humoru, ale také plný citu a životního moudra.
Bavila jsem se, ale i hodně přemýšlela.
Chtěla jsem dát autorovi ještě šanci, na tuhle knihu byly dobré recenze, ale podle mě neodpovídají realitě.
Tuto knížku jsem si vybrala do čtenářské výzvy. Vůbec jsem nevěděla co od ní mám očekávat a musím říct, že mě příjemně překvapila. Zpočátku možná trochu zmatené, ale postupně všechno do sebe zapadalo a bylo to velmi milé a příjemné čtení.
Zprvu jsem se do knihy nemohla úplně začíst, něco mi v tom vadilo, jakýsi chaos a zmatek a skoro jsem si myslela, že ji odložím, ale pak jsem se musela začít smát a ke konci už jsem se jen usmívala a dojímala. Jako zatím všechno, co jsem od Backmana četla i tohle se moc povedlo a zůstane mi dlouho v hlavě pro přemýšlení. Doporučuji.
Ze začátku je to takový normální příběh, moc od toho nečekáte. Humor je příjemný a vy se unášíte stránku za stránkou. Kniha ale dokázala vtáhnout do příběhů jednotlivých postav a určitě dokázala několikrát opravdu překvapit a stejně tak vyzvednout některé myšlenky, které vám zůstanou v hlavě i po přečtení a říkáte si, že přeci na tom něco je...
První kniha autora, ke které jsem se dostala. Na první pohled (i podle obálky) se tváří jako taková ta lehká blbinka, kterou si člověk vezme na dovolenou, aby nějak zabil čas. O to víc mě překvapilo, že tomu tak vůbec není. Jojo, příběh je při zběžném pohledu zvenčí fakt ujetý. A střelený. A plný blbců. Kteří nakonec blbci vlastně nejsou. Ale uvnitř je tohle dílko krásně lidské a dojemné. A je příjemné si občas přečíst knihu, která si nehraje na nějaké zásadní dílo tisíciletí a jednoduše jen vypráví o obyčejných lidských starostech a radostech obyčejným jazykem. A navíc je to fakt sranda :-)
„Kdo vás umí rozesmát, ten vám vydrží celý život.“
Tohle byla jedna z nejzvláštnější knih, kterou jsem četla. Na jedné straně bláznivý příběh, bláznivě podaný, s bláznivými postavami (a jedním „králíkem“), ale z té druhé příběh vlastně strašně chytrý a emotivní, který chtě-nechtě nutí k přemýšlení.
Moje dosavadní „nepolíbenost“ Backmanem zaručila, že jsem vůbec nevěděla, co od této knihy můžu očekávat.
A dostala jsem nečekané. Na začátku to působilo jako klasická komedie plná specifického humoru, bizarností, absurdit a výborných slovních hříček, naprosto jsem nechápala, co se z toho vyklube, ale postupně mi docházelo, že ona to zas až taková komedie není, že je to vlastně skvěle vymyšleno a celý, na první pohled naprosto bláznivý příběh, má vlastně velkou hloubku. Hlavně závěr knihy byl dost silný a emotivní - úplně kontrastoval s charakterem celého průběhu knihy.
Umím si představit, že by toto bylo zdramatizováno pro jeviště. Myslím, že by z toho mohla být ideální situační a konverzační divadelní hra.
Je to kniha, kde nevylučuju, že se k ní možná ještě někdy vrátím. Věřím, že příště tam určitě najdu další zajímavé maličkosti, které jsem třeba napoprvé přehlédla.
Tato kniha mě tak překvapila, že určitě vyzkouším i nějaké další od tohoto autora.
Citace z knihy: „Život tě může zavést kamkoliv, ale ze všeho nejspíš do prdele…“
Knihomolka už přišla Backmanovi na chuť, já jsem v to taky doufala, ale mně se to asi nepodaří. Nedočetla jsem. Zvládla jsem jen Britt-Marii. Ani Ove mě nebavil.
Na začátku knížky jsem se cítila trochu rozpačitě a nevěděla jsem jestli mě to vlastně baví nebo ne. S každou další stránkou jsem se ale začetla čím dál víc a nakonec do sebe vsechno tak hezky zapadlo a já si tuto bláznivou knížku nakonec fakt užila :))
Při mém druhém setkání s Backmanem jsem už zřejmě začala jeho příběhům přicházet na chuť. Knížka úzkosti a jejich lidé byla taková bláznivá komedie s detektivními prvky a pasážemi zaměřenými na zamyšlení se nad životem, který vedeme. Občas mě trochu mátlo to, jak se střídalo dění v bytě s rukojmími s částmi, kde je policisté vyslýchali, kapitolami, které byly zaměřené na Zařino chození k psycholožce a příběhy s mostem. Ale celkově se mi tato knížka líbila více než Muž jménem Ove, který mě moc neoslovil.
Štítky knihy
humor komedie švédská literatura tajemství zajetí vztahy mezilidské vztahy ironie únosy moudrost vyšetřováníAutorovy další knížky
| 2014 |  Muž jménem Ove |
| 2017 | Medvědín |
| 2020 | Úzkosti a jejich lidé |
| 2015 | Babička pozdravuje a omlouvá se |
| 2016 | Tady byla Britt-Marie |
Příběh se mi zdál zpočátku poněkud chaotický. Musela jsem se také nejprve zorientovat v postavách. Když se pak začaly rozplétat osudy jednotlivých rukojmí a později i onoho individua, dostalo vyprávění úplně jiný rozměr. Ze skupinky poněkud rozhádaných cizích lidí byla najednou parta známých, která držela za jeden provaz a chtěla udělat dobrý skutek. Každý se přece může někdy ocitnout v nepříznivé životní situaci a udělat špatné rozhodnutí. Nakonec z toho byl takový zvláštní, ale milý, lidský příběh o jedné neobvyklé loupeži.