V podstate som celkom v poriadku
Gail Honeyman
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/356790/bmid_v-podstate-som-celkom-v-poriadku-Ua5-356790.jpg
4
1534
1534
Eleanor Olifantová je čudáčka. Nedbá na konvencie a je až príliš priamočiara. V spojení s nezvyčajným výzorom – zjazvené líce, ekzém – to znamená, že Eleanor je samotárka bez priateľov. V starostlivo rozvrhnutom živote a s telefonátmi od „mamy“, ktorá sedí vo väzení, jej zdanlivo nič nechýba. Všetko sa však zmení, ked sa Eleanor zaľúbi. Spolu s citmi naplno ožijú aj jej staré, dávno potlačené rany. Až vtedy pochopí, že jediným liekom na bolestnú minulosť je otvoriť srdce priateľstvu...... celý text
Přidat komentář
Eleanor se má vážně skvěle – má co jíst, má kde bydlet a má co na sebe. Co víc by měla chtít? Každou středu si volá s mamkou a víkendy tráví luštěním křížovek a večery s lahví vodky. Jako blesk z čistého nebe ji ale vstoupí do života její životní láska – zpěvák Johnny, kterého viděla jednou na koncertě. Co na tom, že s ním nikdy nemluvila, pravou lásku poznáte i na dálku. Eleanor zahajuje svůj malý projekt, ale do cesty se jí připlete její kolega Raymond.
Mohla bych Vás o něco poprosit? Přečtěte si Eleanor!
Asociální Eleanor je trochu mimoň, což vede k různým vtipným situacím, kdy interaguje s okolím. Budete se smát, až půjde na brazilskou depilaci nebo na manikúru, zároveň Vás ale nepřestane mrazit, protože víte, že na pozadí toho všeho je něco hodně smutného a bude Vás mrazit.
Raymond vytáhne Eleanor do společnosti, vykolejí ji ze zaběhlé rutiny a Eleanor zjišťuje, že potkávat ostatní lidi může být fajn.
Viděla jsem názory, že Eleanor je vyloženě nesympatická, to mi teda vůbec nepřišlo, je rozhodně dost svá, ale je to inteligentní a hodná holka, přirovnala bych ji trochu k Sheldonovi v sukni.
Tahle knížka mě teda zasáhla opravdu hodně a pořád ve mně rezonuje. Mrzí mě, že autorka nemá žádnou další knížku, ačkoliv by snad mělo dojít na pokračování Eleanor.
Rozhodně 5*/5*PŘEČTĚTE SI TO!!! Jedna z nejlepších knih tohohle roku!
IG: @cotaholkacte
Už od začátku jsem byla napnutá, jak se příběh vyvine a musím říct, že jsem si postupně Eleanor dost zamilovala :) Určitě fajn a poučné čtení pro všechny
Ze začátku, mě tedy dost štvala ta vodka, ale po rozvinutí celého příběhu, super.
Tuto knihu jsem si chtěla přečíst již několik let a jsem ráda, že na ní konečně přišla řada.
Životní příběh Eleanor, která to vůbec v životě neměla snadné. Je krásné sledovat proměnu samotářské a šedé myšky se spoustou trápení na duši v samostatného nádherného motýla.
Sice jsem při čtení pociťovala tíseň, ale ta postupně zmizela a nahradila jí naděje. Více takových knih.
Jsem ráda že jsem si přečetla komentáře zde na Databázi, protože jinak bych po pár stránkách knihu odložila a to by byla škoda.Poznat Eleanor v celé její nevsedni kráse, byl zážitek k zamyšlení, smíchu i slzam.
Rozmýšlela jsem se, jestli si mám knížku půjčit. Měla jsem pocit, že se mi nebude líbit. Byla jsem překvapená. Knížka byla velmi zajímavá a neobvyklá.
Eleanor mě vážně štvala. Upřímně jsem ji chtěla po prvních kapitolách odložit. Nevěděla jsem, jestli pořádá nějaký sociální experiment, nebo je vážně taková prudérní kráva. Čím víc se ale odhaloval děj, tím víc jsem chápala, proč je taková a tím větší soucit jsem s ní měla. A možná právě proto, že jsem byla z knihy ze začátku tak znechucená, mě celková atmosféra, tempo knihy, dávkování informací i sebereflexe hlavní postavy, velmi překvapilo a těšilo. Nebo měknu. Poslední dobou jsem s tím hodnocením nějak štědrá.
Na knihu jsem narazila úplnou náhodou a bez velkého přemýšlení jsem se do ní pustila.
No a vcelku mě překvapila.
Vtipná, smutná, děsivá, lehce zamilovaná - to všechno tam bylo. Ano, od půlky už bylo vcelku jasné, jak se vše vyvine. Ale neubíralo to na mém zájmu ve čtení pokračovat.
Jako úplně top to není - proto jen čtyři hvězdy. Naopak to vůbec není špatné.
Kterak se život může změnit nikoli skrze sny, ale jen vlastní iniciativou a navazováním vztahů. I když to často bolí ...
Vlastně naprosto geniálně vystavěný příběh. Pokud se do něho trefíte náladou a osobní empatií. Já se strefila na třetí pokus a lví podíl na tom má dostatek času a výborná interpretace Petry Špalkové.
Eleanor je tak hodně bolavá osamělostí a obalená tolika ochrannýma vrstvama, že působí jako totální asociál, jen celkem přirozeně inteligentní a umanutý. A právě to často působí hořkosladké humorné situace, pro které si ji zamilujete.
Zároveň si umím představit, odmávnout obsah za tři hvězdy, protože pravdu mají i ti, kterým tam něco skřípe.
Což bude asi tím, že autorka do svého debutu chtěla nacpat dost témat (a proto je tam zase plno vtipných drobností!) včetně "instantní reklamy na psychoterapii" a malinko nadsadila optimistický vývoj, ale v rámci beletrie proč ne?
Umím si představit, najít s Eleanor společnou řeč :o)
6/6
Príbeh sa čítal ľahko, napriek tomu, že nemá nejaký akčný dej, ba dokonca i napriek tomu, že mi dej čím ďalej tým viac vadil. Dokonca aj napriek tomu, že módu, líčenie a tieto témy vôbec nemusím. Prvá polovica knihy bola OK. Eleanorino správanie, ktoré ju dostáva do humorných situácií, som síce niekedy nechápala, ale viem si predstaviť, že takto sa žena, ktorá nemala príležitosť pobrať sociálne návyky a vedomosti, bude správať. Aj keď sú jej názory niekedy na hlavu, páči sa mi, že ich má, že nedbá na okolie, že si za nimi stojí. Mám rada sebavedomé postavy s vlastnou hlavou. A tiež postavy, ktoré sa majú radi – tak mi spočiatku pripadala. Skutočne som jej priala, nech si získa toho speváka, čo aké je to nepravdepodobné, a nech len prebohaživého neskončí vo vzťahu s Raymondom.
Bohužiaľ, autorka moje prosby nevypočula. Príbeh sa, ako vždy, začal posúvať totálne otrepaným klišé a neuveriteľným smerom. Eleanor sa začne nenávidieť a mne to absolútne nedáva zmysel, keď bola v skutočnosti tou najnevinnejšou obeťou, akú si možno predstaviť. Obzvlášť po depresívnej epizóde som už knihu čítala len s obrovským sebaúsilím. Všetko v Eleanorinom živote sa začne dávať do poriadku zázračne rýchlo a hladko. Život tak ale nefunguje – keď človek bojuje s problémami, je to skôr dva kroky vpred, jeden krok vzad. Alebo dva kroky vpred, dva kroky vzad. Alebo dva kroky vpred a tri kroky vzad... ale Eleanorino zotavovanie nenarušila ani jediná drobná nepríjemnosť. Bola vytiahnutá z kaše a všetci ju zrazu majú radi, kolegovia, ktorí ju považovali za cvoka, sa zrazu tešia z jej návratu do práce... Takto to ale v reáli skutočne nefunguje a ak si to prečíta niekto s podobnými problémami, nemotivuje ho to, len akurát naštve.
29/2024
Knihu jsem měla ve čtečce a v rozečtených mi ležela dlouho, protože mi ta první půlka nějak nešla...Úplně jsem nevěděla, co si o Eleanor myslet, byla prostě zvláštní. Ale líbilo se mi to. Líbilo se mi, že to mělo postupný vývoj a druhou půlku jsem pak přelouskala za jeden den (čekání u doktora se holt protáhlo).
A stálo to za to, protože jsem si Eleanor fakt oblíbila, prožívala s ní úplně všechno a fandila jí. Eleanor je skvělá! A pro mnoho lidí může být ten její příběh i trochu inspirativní, protože neexistuje žádný důvod, proč by měl člověk setrvávat ve svém trápení a že i ten nejztracenější případ může dobře dopadnout a že nejen Eleanor, ale i vy se můžete mít vážně skvěle :-)
Dávám krásný 4 hvězdy a 80 %, líbilo!
AUDIOKNIHA.
A namluvená dobře. Jen tak mimochodem.
Eleanor.. z počátku jsem si říkala (před poslechem jsem si nečetla anotaci), že bude asi autistka? Vše naplánované, všechno mělo svůj řád, okolí ji evidentně nemělo moc rádo.. ale čím déle jsem poslouchala, tím víc mi bylo vše jasné. Eleanor se zamilovala do představy o zpěvákovi a začala ho stalkovat. Tyhle momenty byly úsměvné, a do toho se zrodilo jedno přátelství a Eleanor začne vidět svět novýma očima. Telefonáty s matkou byly docela děsivé..
Kniha měla dobré tempo, každou chvíli se něco dělo. Byla úsměvná a přitom vlastně šíleně smutná, je to možný?
Chytla mě za srdce. A líbila se mi, jen Vám ani přesně neřeknu, od kterého momentu. :)
Z knihy jsem nadšená, Eleanor mi od začátku přišla opravdu vtipná a ještě to nakonec celé dobře dopadlo :-) průběh/rychlost terapie je asi více než nereálný, ale hobiti taky neexistují a všichni s tím žijeme :-D
Knížku jsem si trochu namátkově vybrala do Čtenářské výzvy, ale byla jsem překvapena, jak mne ve své jednoduchosti a schematičnosti baví. Na prvních stránkách jsem si říkala, ok, bude to místy trapně zábavná četba o jedné poruše autistického spektra, nicméně když se začínalo ukazovat nastiňované trauma, obrysy se posunuly. Bylo jasné, že všechno dobře dopadne, ale ocenila jsem některé pozitivní dialogy mezi postavami; kdybychom občas podobně uměli zakomunikovat všichni! Poslední část s psychoterapií byla zajímavá, ale jak už bylo zmíněno dříve, neskutečně časově nerealistická; sama bych takový výsledek tipovala spíše v řádu let než měsíců, natož potom dnů. Ale je to beletrie a bylo by to dlouhé... V souhrnu: zábavná a docela příjemná letní četba s maličkým přesahem plus ten bod do Čtenářské výzvy. Stojí za odpočinkové přečtení.
Tato kniha měla být skvělá, ale na mě bohužel nezafungovala. První třetinu knihy mi Eleanor lezla na nervy a vůbec jsem nechápala, proč bych o někom takovým vůbec měla číst knihu. Naštěstí se po první třetině pomalu začalo odhalovat proč se Eleanor chová tak podivně.
SPOILER: Ve 2/3 knihy když na scénu nastoupila psychoterapie jsem zaplesala, konečně něco zajímavého a říkala jsem si, že dosavadní poměrně podrobný popis Eleanořina života a chování byl nutný, abychom si teď mohli užít tu psychoterapeutickou práci s dětským traumatem. Pasáže s psychoterapeutkou byly dobré, ale bylo jich málo a byly hodně osekané. Celkově v poslední třetině knihy šlo všechno nerealisticky moc rychle. Eleanor mnoho let potlačovala obrovské trauma, které prožívala celé dětství, trauma které dokonce vytěsnila, došlo to až tak daleko, že plánovala svoji sebevraždu. Jenže pak se ze dne na den dostane na psychoterapii s klinickou depresí a hned první týden je jí mnohem líp (a to dokonce bez podpory jakýchkoliv léků, které kategoricky bez vysvětlení odmítne - pokud by chtěla autorka dělat osvětu v oblasti psychického zdraví, jsem si jistá, že toto by si zasloužilo přeci jen přidat pár poznámek), okamžitě přestane svět vidět černě, dokonce si začne uklízet a zvelebovat svůj byt... Při dalších sezeních u psychoterapeutky už se jen odhodlává si vzpomenout, co se jí stalo a ejhle jako mávnutím kouzelného proutku si během dvou měsíců Eleanor všechny traumata z dětství připustí a pochopí - ačkoliv do té doby byla prezentovaná (řekněme i celkem uvěřitelně) jako žena, kterou prožité trauma výrazně povahově a emočně ovlivnilo - až tak, že ze začátku knihy jsem si myslela, že má pravděpodobně snížené IQ, EQ nebo dokonce jistou formu autismu. V realitě by Eleanořino vyrovnávání s traumatem i s tím související depresí trvalo rozhodně podstatně déle a ani by nebylo tak jednoduché, jak je to prezentováno v knize.
Když to tedy shrnu, na knize byla pro mě tématicky zajímavá spíše až poslední třetina ovšem ta zase byla pro změnu strašně nereálně a povrchně vyobrazena. Celkově mi provedení knihy připomínalo Mlčící pacientku od Michaelidese, která mě taky zklamala. Od této knihy jsem čekala jiný žánr, ale bohužel jediné co kniha nabízí je také jen trocha napětí ve formě touhy odhalit, co se Eleanor stalo, že se chová tak, jak se chová. Hlubší psychologické zpracování tématu zde nečekejte. Jediné v čem může být kniha možná přínosná pro lidi, kteří se třeba potýkají s nějakými psychickými démony, je fakt, že vyznívá celkově velmi optimisticky a neváhala bych ji označit jako takovou instantní reklamu na psychoterapii. Bohužel to ale na druhé straně přebíjí fakt, že člověk, který by se na základě toho pro psychoterapii rozhodl, bude mít zkreslenou představu o tom, jaké výsledky, v jakém časovém horizontu očekávat. Navíc velkou pomoc v Eleanořině případu poskytuje také její okolí - to se chová sice až příliš idealizovaně, ale v podstatě chování Raymonda, jeho matky, nemocného milého stařečka a jeho příbuzných bylo to jediné, co se mi na knize líbilo a kéž by to takhle v reálném světě optavdu fungovalo.
Tato kniha je super! Nejen že pohladí na duši, ale je taky parádně napsaná. Velmi mě dojalo, jak jeden obyčejný člověk dokáže pomoct druhému, který neměl v životě žádné štěstí, a to bez okázalých gest - často stačí jen naslouchat a neodsuzovat za neobvyklé chování. Protože za nestandardním projevem často stojí dřívější nestandardní zkušenosti.
Hodně se mi líbil i styl, jakým je kniha napsaná. Eleanořino poněkud robotické vyjadřování velmi trefně odráželo její nitro zaplavené a zaplevelené dřívějšími zážitky. Prakticky celou knihu jsem si přála, aby začala chodit na terapii a poprala se s tím vším. Konec byl proto pro mě opravdu šťastný.
Moc pěkná kniha, jsem ráda, že jsem na ni narazila.
Skvělá kniha, bezvadně vystavěný příběh, brilantně napsaný text.
Na začátku jsem získala dojem, že budu číst vtipný román o životě holky, která je na trošku jiné stupnici autistické škály, než většina obyvatel. Ačkoliv jsem se během knihy mnohokrát od srdce zasmála a obdivně četla některé pasáže znova prostě jen proto, že se mi líbilo spojení slov nebo popis děje, tak to rozhodně jako humoristický román vnímat nelze.
Ano, možná se dalo od první třetiny knihy tušit kam se bude příběh vyvíjet, ale to mi vůbec nevadí. Nevadí to proto, že kniha je psaná tak dobře, čtivě a vtipně, že si k tomu rozuzlení rádi dojdete postupně stránku po stránce. Přitom se stále jedná o knihu o hluboké a niterné bolesti.
Eleanor si vás získá. Je to svérázná žena, se kterou bych chtěla sdílet kancelář a se kterou bych, být její kolegyní, ráda chodila na kafe.
Autorce se podařilo skvěle spojit humor a popis smutného osudu jedné ženy tak, že na výsledném koktejlu si pochutnáte. Bude vám líto, že se s Eleanor musíte rozloučit poté, co otočíte poslední stránku. A bude vám líto, že od této autorky tu máme zatím jen jednu knihu.
Skvěle napsaná kniha se zajímavým dějem. Líbilo se mi pasáže s Raymondem, ale to co mě zarazilo byl samotný konec knihy. Stojí za přečtení.
Eleanor mi přirostla k srdci od prvních stránek. Její introvertský pohled na svět mě bavil. Čím více jsem ji poznávala, tím mi bylo veseleji, ale i smutno. Děkuji za Raymonda, který je opravdový kamarád.