Tajemství věže babylonské
Karl May
V Říši stříbrného lva série
< 3. díl >
Kara ben Nemsi efendi a jeho věrný přítel Halef Omar prožívají další ze svých dobrodružství: V Říši stříbrného lva
Přidat komentář
Po letech jsem vzal opět do ruky tajemství babylonské věže a po chvíli opět odložil. Nebavilo mě to coby pachole, v dospělosti mě to baví ještě méně. Příliš náboženské, příliš teologických rozprav a sporů mezi křesťanstvím a islámem. Pro mě ateistu je to jako rozprava, jestli je lepší utonout, nebo uhořet s tím drobným rozdílem, že utonutí i uhoření jsou naprosto reálná věc, narozdíl od všech náboženství světa, která tvoří jen a pouze lidé. Kdyby tady přistáli vyspělí ufouni, asi by zase hned odletěli, protože s tak zaostalým světem by nechtěli nic mít.
Oproti dielu 2 ubudlo akcie a MAY zacina motat filozofovanim o viere, smrti naviac nudne opisovanie krajiny, oblecenia postav ... inu pribudlo sekcii na preskakovanie.
Po dokončení zápletky z předchozího děje dostaneme lehké dobrodružství, které není pro budoucnost tolik důležité. Na konci začne další zápletka pro další knihu. Jde zkrátka o "spoj" dvou větších zápletek
Na "Májovkách" jsem vyrůstal, takže jsem je přečetl skoro všechny, které byly k mání, přesto jsem měl raději ty s Vinnetouem, svět Kara ben Nemsiho mi byl o poznání vzdálenější, přesto jsem opět přečetl všechny, které se jen daly sehnat.
Stejně jako u série "Ve stínu Padišáha", tak i zde musím hodnotit celou sérii. Ze začátku se děj krásně rozvíjí a slibuje i v dalších dílech spoustu překvapení. Téměř v každém díle zůstane něco nevyřešeno na potom. Děj krásně plyne a rozvíjí se v spoustu napínavých dobrodružství. Bohužel po dopadení pašeráků se děj pomalu začíná drobit a Kara už nevítězí silou a důvtipem při spoustě dobrodružných akcí, ale spíš své soky vyřídí tím, že je přemluví. Navíc jsem v posledních dílech musel spoustu stránek přeskočit, protože autor se zde sálodlouze zabívá křesťanstvím a smrtí, což u dobrodružné literatury nijak nepotřebuji
Autorovy další knížky
1969 | Syn lovce medvědů |
1970 | Pouští |
1971 | Divokým Kurdistánem |
1968 | Černý mustang |
1981 | Poklad ve Stříbrném jezeře |
(SPOILER) První dvě kapitoly jsou uzavřením dobrodružství, kdy Kara a Halef bojovali proti Sefirově bandě podloudníků. Poté následují dvě kapitoly, kdy Kara a Halef prožijí dvě krátká dobrodružství mezi Kurdy (potkají i několik starých známých). Zbývající dvě kapitoly jsou již začátkem III. dílu cyklu V říši stříbrného lva, když tedy vezmeme originální německé vydání. Tento a následující IV. díl německého vydání jsou již hodně rozdílné od dosavadních dobrodružství Kary a Halefa. I na těchto dvou kapitolách je to již znát, zejména na druhé z nich, kdy Kara a Halef nerozpoznají nepřátele, kteří jim dali kávu s opiem. Dva "nepřemožitelní" hrdinové se probudí okradení o zbraně, koně, peníze i část oděvu. Kurdové-Dinarunové jim sice pomůžou vše rychle získat zpět, avšak chování velitele Dinarunů se Karovi nelíbí. A co víc Hadži Halef Omar onemocněl skvrnitým tyfem. První dvě kapitoly svazku Tajemství věže babylonské hodnotím slabšími pěti hvězdičkami, další dvě čistými čtyřmi hvězdičkami a poslední dvě kapitoly maximálně 3,5 hvězdičkami. Celkové hodnocení svazku tedy vychází na čisté čtyři hvězdičky, tj. 80 %.