V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164866/bmid_v-sedych-tonech-ZIV-164866.png
5
3886
3886
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho… První vydání.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2013 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray, 2011
více info...
Přidat komentář
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Skvělá knížka, i když hrozně smutná. Měla jsem co dělat, abych místy nebulela.
Hluboce obdivuji autorku, jakým způsobem dokázala téma uchopit. Realita byla totiž tak šílená, že člověku z těch hrůz vstávají vlasy na hlavě a bojí se cokoli vyjádřit. R. Sepetys je ten správný člověk, který se do látky pustil. Je pokrevně propojená s reálnými osobami, ale zároveň už má odstup. Jen si sama říkám, jestli takové zlo vůbec mohlo být nějak potrestáno?!? Ale možná ano, třeba bych se divila...
Na tyto příběhy se zapomenout nesmí! Musí být neustále připomínány!
Kniha je velmi čtivá, stránky jsem doslova hltala a jsem ráda, že byly ukázány příběhy lidí ze "zapomenutých" pobaltských států. Ráda bych viděla Lininy obrázky.
"Stojí tu proti sobě dva ďáblové a oba chtějí vládnout peklu."
"V některých válkách se bojuje bombami. Lidé od Baltu v téhle válce bojovali vírou."
Nadherne a hodne emotini cteni. Takhle jsem u knihy asi jeste nebrečela.
Doporučuji všem.
Jen me tedy mrzi, ze nevim jak dopadl Liny táta.
Chytlo mě to hned od první stánky. Takové knihy mám ráda, jde se hned na věc. Doporučuji. Konec rychlý jako začátek.
Dobře napsané, rychle se to čte. Na konci mi příjde, že už na autorku někdo tlačil, ať to dokončí co nejrychleji, tak to trošku odbyla, ale jinak doporučuji
Naprosto skvělá kniha,je neuvěřitelné,co dokáže člověk vydržet.
Musela jsem si najít knihu E.Munch,kterou už mám xxx let a prohlédnout si všechny ty obrazy.
A všem,kdo se o toto téma zajímají doporučuji knihu Krvavé jahody.
Opravdu silný příběh. Doteď mám po těle mráz. Škoda jen, že nevíme, jak to dopadlo se samotnými aktéry příběhu.
Velmi silný a realisticky napsaný příběh, jen mi vadilo to divné zakončení a šup - kraťoučký prolog. Knihu bych uvítala klidně o 100 stran delší.
Příběh je velmi čtivý a líbí se mi autorčin styl psaní. Příběh měl spád a zanechal ve mě silný pocit. Mrazivý a smutný. Byla to moje první kniha s válečnou tematikou a děsí mě, že takové věci se děly teprve před sto lety, a že se s lidmi zacházelo hůř než se zvířaty! Myslím, že bude nějaký čas trvat, než opět sáhnu po podobné knize, protože musím dojmy z tohohle příběhu teprve vstřebat.
Knížku jsem přečetla za 5 hodin jedenáckrát mi při čtení tekly slzy.
Znovu už bych ji nečetla!!!
Přestože je to už pár dnů, co jsem knihu přečetla, stále myslím na hrdiny knihy, jak asi dopadli a kam se poděli. Dlouho ve mně kniha zůstane. Pět hvězd je málo.
Čekala jsem lepší konec :) Takhle člověk neví, jak to dopadlo s ostaními..
Nikdy jsem nečetla nic podobného. Bylo to překrásné. Tak pravdivé a dech beroucí. Trhalo mi to srdce na kousky a nedokázala jsem zahnat slzy, ale stejně to byla ta nejlepší kniha, co jsem kdy četla. Ruta Sepetys je úžasná a její knihy jsou nepopsatelně překrásné.
Knihu na toto téma jsem ještě nikdy nečetla. Jak lidé z gulagů žili, nebo spíše přežívali a jak obrovskou zimou trpěli. V šedých tónech je opravdu velice silný příběh, který by si měl přečíst každý.... více v mojí recenzi zde :)
Před chvílí jsem dočetla a přes slzy skoro nevidím na to, co píšu. Tenhle příběh budu mít ještě hodně dlouho v srdci... Víc psát nemá smysl. Stejně by to dostatečně nevyjádřilo, co ve mně knížka zanechala...
To tak čtete poslední stránky, pak přijde epilog, pak doslovo autorky... a vy zjistíte, že máte celou tu dobu pusu otevřenou úděsem dokořán, klepete se podvědomě zimou a že už jste se naučili číst i přes slzami zalité oči. To, myslím, nepotřebuje větší popis dojmů.
Ačkoli je kniha na motivy obrovského zla a obrovské černé skvrny v moderních dějinách lidstva, je vyprávěna krásně a lidsky. S touhou ukázat, že ani v obklopení tyranů a v těch nejhorších podmínkách nemusí být nouze o empatii, dobrou vůli a lásku. Slzám se neubráníte, já si poplakala i v tramvaji. A myslím, že až udeří mrazy, budu cítit výčitky, že mohu být zabalená v kabátu, pletené čepici a šále, obutá v teplých botách a pak přijít domů do tepla, dát si večeři, uvařit si čaj a usínat zachumlaná v peřině. Rozhodně ne každý měl to štěstí. Zájemcům o téma sovětských gulagů doporučuji Souostroví Gulag, byť je to o poznání těžší literatura.
Štítky knihy
Židé gulagy stalinismus Rusko americká literatura Sibiř pracovní tábory Litva
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
V šedých tónech...
Tuhle knížku by si měl přečíst úplně každý... Ta doba na Vás z těch stránek doslova mrazivě dýchá...
"Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek"....
V roce 1939 obsadil Sovětský svaz pobaltské státy - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Krátce poté Kreml vytvořil seznamy lidí, které považoval za odpůrce Sovětů a které chtěl zabít, poslat do vězení nebo odvléct do pracovních táborů na Sibiři. Lékaři, právníci, učitelé, vojáci, spisovatelé, podnikatelé, muzikanti, výtvarníci, a dokonce i knihovníci byli považováni za nepřátele režimu a jejich jména přibyla na rozšiřující se seznam lidí určených k hromadné likvidaci...
Odhaduje se, že Stalin během své hrůzovlády vyvraždil přes dvacet milionů lidí... Litva, Lotyšsko a Estonsko přišly během sovětských čistek o věc než třetinu obyvatel...
Neváhejte a čtěte... Dal bych 10 hvězdiček...