V šedých tónech

V šedých tónech
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/164866/bmid_v-sedych-tonech-ZIV-164866.png 5 3905 3905

Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera k nim domů ale vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění. I přes ohromné riziko si kreslí a zapisuje, co všechno ona a ostatní lidé okolo ní zažívají. Nejdříve kreslí, protože doufá, že se díky obrázkům a vzkazům jejímu otci podaří je najít a zachránit. Později proto, aby uchovala paměť národa a vzdala tak poctu tisícům nevinných lidí, kteří byli odsouzeni k smrti, ať už okamžité při popravách, nebo pomalejší v pracovních táborech. Linin pohnutý příběh je plný lidské krutosti a nenávisti, ale zároveň lásky a naděje. Otázkou zůstává, zda naděje a láska dokáží udržet člověka při životě a s hlavou vztyčenou dostatečně dlouho… První vydání.... celý text

Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: , CooBoo
Originální název:

Between Shades of Gray, 2011


více info...

Přidat komentář

Ažinka
11.12.2016 5 z 5

Právě jsem dočetla... Nečekala jsem tolik emocí, hrůzy, bolesti. Člověk ví, že se takové věci děly, ale neumí si to vůbec představit. Jaké utrpení ti lidé prožívali - hlad, nemoc, zima, strach! Myslím, že máme neuvěřitelné štěstí, že žijeme právě teď a ne tehdy (i když to nikdy nebude dokonalé)!!! Brr, ještě jsem z toho taková celá otřesená...

„Přemšleli jsem někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek…“

Adele02
10.12.2016 5 z 5

Běžte mi někdo koupit další kapesníky, prosím...
Спасибо.


Joges
08.12.2016 5 z 5

Výborná věc! Autorka napsala knihu záměrně, aby se o Estoncích, Lotyších a událostech na Sibiři během války vědělo, zapomínat by se totiž nemělo. Indície vyplývající z knihy jako: nakladatelství CooBoo, krátké věty v textu, patnáctiletá Lina mimoto oznamují , že se jedná o literaturu pro mládež. Námět knihy je zásadní, lidí deportovaných na Sibiř mi bylo líto a literatuře pro mládež fandím. Dokonce jsem si oblíbil Linu a osatní postavy, jenom styl autorky mi nesedl. Nijak jsem ho během četby neprožíval. Daleko bližší je mi například Remarque, Solženicyn, Follett apod. Ti píšou pro dospělejší čtenáře a v tom je zásadní rozdíl. Málem jsem za ten autorčin styl ubral z hodnocení jednu hvězdu. Když mi ale o něco později „strýček Google“ přežvýkal zadaný název a vyplivl informace o Trofimovsku a já pak četl a viděl ty hrůzy na Sibiři během války, musím uznat, že Ruta Sepetys napsala skutečně důležitou knihu a je dobře, že „Šedé tóny“ spatřily světlo světa.

Jo a ještě něco. Docela se bavím reakcemi některých ublížených uživatelů. Knize s VIP námětem jsem naložil plný počet bodů, přesto jsem na pranýři. A to jen proto, že jsem vyjádřil svůj názor. Když mi na DK strhají oblíbenou knihu, nepouštím se do vášnivých a uražených diskuzí a nejdu málem skandovat na Václavák. Možná by to chtělo více pokory.

destak
04.12.2016 5 z 5

Napsala jsem už dva komentáře. Pokaždé je smazala. Neumím dostatečně přenést své pocity do písmen, ale i tak do třetice...
Bolest, utrpení a bezmoc jako nástroj "mocných". Nelidské podmínky, strach, hlad a zima sužující děti, ženy, muže i starce. Pracovní tábory a v nich obyčejní lidé vytržení ze svých obyčejních životů. Člověk by řekl, že v takových podmínkách nemůže nic přežít. Ale přesvědčení, touha po životě, podpora a především láska jsou tu o to silnější, čistší a bezpodmínečnější než kde jinde. Ačkoli smutný příběh, pro mě byl ztělesněnou láskou, silou a pozitivní energií lidí, kteří i přesto, že neměli nic zvládli všechno.
Kniha je psána velice lehce a čtivě a proto je ideální jako odstrašující příklad konkrétních zvěrstev z minulého století...

klokan.1905
01.12.2016 5 z 5

V šedých tónech...
Tuhle knížku by si měl přečíst úplně každý... Ta doba na Vás z těch stránek doslova mrazivě dýchá...
"Přemýšleli jste někdy o tom, jakou cenu má lidský život? To ráno měl ten bráškův cenu kapesních hodinek"....
V roce 1939 obsadil Sovětský svaz pobaltské státy - Litvu, Lotyšsko a Estonsko. Krátce poté Kreml vytvořil seznamy lidí, které považoval za odpůrce Sovětů a které chtěl zabít, poslat do vězení nebo odvléct do pracovních táborů na Sibiři. Lékaři, právníci, učitelé, vojáci, spisovatelé, podnikatelé, muzikanti, výtvarníci, a dokonce i knihovníci byli považováni za nepřátele režimu a jejich jména přibyla na rozšiřující se seznam lidí určených k hromadné likvidaci...
Odhaduje se, že Stalin během své hrůzovlády vyvraždil přes dvacet milionů lidí... Litva, Lotyšsko a Estonsko přišly během sovětských čistek o věc než třetinu obyvatel...

Neváhejte a čtěte... Dal bych 10 hvězdiček...

Rosana
27.11.2016 5 z 5

Knihu jsem přečetla jedním dechem. Skvělá knížka, i když hrozně smutná. Měla jsem co dělat, abych místy nebulela.

Lesewurm
25.11.2016 5 z 5

Hluboce obdivuji autorku, jakým způsobem dokázala téma uchopit. Realita byla totiž tak šílená, že člověku z těch hrůz vstávají vlasy na hlavě a bojí se cokoli vyjádřit. R. Sepetys je ten správný člověk, který se do látky pustil. Je pokrevně propojená s reálnými osobami, ale zároveň už má odstup. Jen si sama říkám, jestli takové zlo vůbec mohlo být nějak potrestáno?!? Ale možná ano, třeba bych se divila...

kdu
20.11.2016 5 z 5

Na tyto příběhy se zapomenout nesmí! Musí být neustále připomínány!
Kniha je velmi čtivá, stránky jsem doslova hltala a jsem ráda, že byly ukázány příběhy lidí ze "zapomenutých" pobaltských států. Ráda bych viděla Lininy obrázky.

"Stojí tu proti sobě dva ďáblové a oba chtějí vládnout peklu."
"V některých válkách se bojuje bombami. Lidé od Baltu v téhle válce bojovali vírou."

DiLay
18.11.2016 5 z 5

Nadherne a hodne emotini cteni. Takhle jsem u knihy asi jeste nebrečela.
Doporučuji všem.
Jen me tedy mrzi, ze nevim jak dopadl Liny táta.

MonikaV
16.11.2016 5 z 5

Chytlo mě to hned od první stánky. Takové knihy mám ráda, jde se hned na věc. Doporučuji. Konec rychlý jako začátek.

Zuzzzka84
15.11.2016 4 z 5

Dobře napsané, rychle se to čte. Na konci mi příjde, že už na autorku někdo tlačil, ať to dokončí co nejrychleji, tak to trošku odbyla, ale jinak doporučuji

yxioma
13.11.2016 5 z 5

Naprosto skvělá kniha,je neuvěřitelné,co dokáže člověk vydržet.
Musela jsem si najít knihu E.Munch,kterou už mám xxx let a prohlédnout si všechny ty obrazy.
A všem,kdo se o toto téma zajímají doporučuji knihu Krvavé jahody.

kalinka99
12.11.2016 5 z 5

Opravdu silný příběh. Doteď mám po těle mráz. Škoda jen, že nevíme, jak to dopadlo se samotnými aktéry příběhu.

Thackery14
10.11.2016 5 z 5

Velmi silný a realisticky napsaný příběh, jen mi vadilo to divné zakončení a šup - kraťoučký prolog. Knihu bych uvítala klidně o 100 stran delší.

Jůšo
06.11.2016 5 z 5

Příběh je velmi čtivý a líbí se mi autorčin styl psaní. Příběh měl spád a zanechal ve mě silný pocit. Mrazivý a smutný. Byla to moje první kniha s válečnou tematikou a děsí mě, že takové věci se děly teprve před sto lety, a že se s lidmi zacházelo hůř než se zvířaty! Myslím, že bude nějaký čas trvat, než opět sáhnu po podobné knize, protože musím dojmy z tohohle příběhu teprve vstřebat.

Jane417
06.11.2016 5 z 5

Knížku jsem přečetla za 5 hodin jedenáckrát mi při čtení tekly slzy.
Znovu už bych ji nečetla!!!

ave55
01.11.2016 5 z 5

Přestože je to už pár dnů, co jsem knihu přečetla, stále myslím na hrdiny knihy, jak asi dopadli a kam se poděli. Dlouho ve mně kniha zůstane. Pět hvězd je málo.

Požíračkamrtvol
31.10.2016 4 z 5

Čekala jsem lepší konec :) Takhle člověk neví, jak to dopadlo s ostaními..

Any27
21.10.2016 5 z 5

Nikdy jsem nečetla nic podobného. Bylo to překrásné. Tak pravdivé a dech beroucí. Trhalo mi to srdce na kousky a nedokázala jsem zahnat slzy, ale stejně to byla ta nejlepší kniha, co jsem kdy četla. Ruta Sepetys je úžasná a její knihy jsou nepopsatelně překrásné.

veronika0382
21.10.2016 5 z 5

Knihu na toto téma jsem ještě nikdy nečetla. Jak lidé z gulagů žili, nebo spíše přežívali a jak obrovskou zimou trpěli. V šedých tónech je opravdu velice silný příběh, který by si měl přečíst každý.... více v mojí recenzi zde :)