V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/55_/551563/bmid_v-sedych-tonech.jpg
5
3914
3914
Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití a hlavně nenechat se zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno:
2019
,
CooBoo
Originální název:
Between Shades of Gray, 2011
Interpreti: Marie Štípková
více info...
Přidat komentář
Stránky ubíhaly přímo světelnou rychlostí a celkově byla knížka velmi emocionální.
Díky předchozím recenzím jsem si knihu půjčovala s opravdu velikým očekáváním. Románů z válečné doby jsem přečetla nespočet, nicméně ještě žádný, ve které by byl utiskován nějaký z pobaltských národů - o to více mě lákal, neboť se mi toto téma, stejně jako autorce, jeví opravdu zanedbávaným. První strany byly zklamáním. Autorka užívá velmi prostý jazyk, sestávající především z jednoduchých vět. Čtenář má pocit, že se hned v prvních třech kapitolách odehraje snad vše podstatné. Opak se ale postupně stává pravdou. Právě ona autentická obyčejnost vtáhne čtenáře do děje velmi silně, že se odtržení od knihy stane téměř nemožným. Všechny strasti hlavní hrdinky, s nimiž je během svého nelehkého osudu konfrontována, jsou navíc prokládány retrospektivními vzpomínkami na šťastné chvíle života, což ještě více umocňuje pocit lítosti nad těmi, kteří nedobrovolně přišli během pár minut o vše, co měli - o to, čehož my si často nevážíme a stává se nám samozřejmý. Konec má rychlý spád, je do jisté míry opravdu otevřeným a je pravda, že by příběh býval mohl mít obsáhlejší dohru. Nicméně v nejlepším se má přestat. Doporučuji! Já, čtenář velmi loudavý, jsem ji přečetla během necelých dvou dní - to nechť je důkazem, že opravdu stojí za to jí listovat.
Do knihy jsem se téměř okamžitě ponořila, ale opravdová bomba to byla až tehdy,kdy jsem si uvědomila, že se tohle opravdu dělo. To jsem pak jen seděla a přemítala, jak vůbec někdo mohl takové věci dělat.
Musím vyzdvihnout nádherný vztah mezi Linou a Andriusem. Fascinovalo mě, jak se dá v tak nehostinných podmínkách zažít něco tak krásného (u "krasívaja" jsem se málem rozbrečela, to bylo tak sladké). A proto mě zklamal konec, který mi přišel strašně otevřený. Četla jsem, četla, a najednou už nezbývaly žádné stránky , a já tolik chtěla vědět, co se s hlavními hrdiny dělo dál, a epilog mi nestačil. Nicméně to nebylo na strhnutí hvězdičky a knihu si určitě ještě znovu přečtu.
P.S.: Jo, "odtušil" tam bilo do očí...
Moc hezká knížka. Už od 1. stránky jsem se do ní absolutně ponořila...
Kniha dobře popisuje to, jak se někteří lidé dříve měli špatně. Je pravda, že je mnoho jiných knih z války, ale na téhle se mi líbí, že nejde ani tak o krutý popis nelidského zacházení s člověkem, nýbrž jde spíš o boj, který se v každém takovém člověku odehrává. Co asi někdo v takové situaci cítí? Strach, bolest, vztek, utrpení,... Ale přes všechno tohle existuje i malá naděje, že je možné se z toho dostat, a útěcha, jako třeba Lině byly útěchou její kresby...
Moc se mi líbil vztah mezi Linou a Andriusem...
Podle mě je tahle knížka úžasná a krásná, čtenáři se do ní mohou rychle začíst a rychle ji přečíst, a všem ji vřele doporučuji, protože to podle mého názoru STOJÍ ZA TO!!!
P.S. Je zajímavé, že autorka používá dost často slovo Odtušit... :D
Ze začátku jsem se do knihy nedokázala vůbec začíst. Trvalo mi více jak sto stran, než se mi to donečně podařilo a dočetla jsem ji za dva dny. Nejvíce na mě zapůsobil příběh Liny a Andriuse, ale zbytek knihy mi tak nějak prošel před očima bez povšimnutí. Je psaná tak zvláštním způsobem, tak nějak vzdáleně od toho všeho, a proto se mi vůbec nedostala pod kůži. Hned při půjčení v knihovně jsem byla varována, že to nebude moc veselé čtení a taky že nebylo. Ale čekala jsem, že mě kompletně zasáhne, rozpláče a rozbije na milion kousků. Krásná (jak se to vezme samozřejmě) kniha to určitě je a doporučuji každému, ale mně osobně moc nesedla.
Doslova mi při čtení šel mráz po zádech. Velmi emotivně laděný příběh, který by měl znát každý.
Kniha, jejíž děj je zasazen do počátku 50.let minulého století, do doby, kdy Evropu sužovala 2.světová válka. Poté co SSSR anektoval pobalstké státy, započal se zbavováním se svých domnělých nepřátel, které pro něj představovali inktelektuálové, umělci, ale i třeba kněží.
Hlavní hrdinka, teprve patnáctiletá Litevka Lina, je s matkou a mladším bratrem (a s tisíci dalšími obyvateli republik v Pobaltí) vytržena ze svého domova a v dobytčáku převezena do jednoho z mnoha kolchozů na jihu ruské Sibiře. Již cestou začíná její boj o přežití, Lina se musí vypořádávat s ponižováním, nedostatkem jídla, ale i utrpením lidí okolo sebe, smrtí někoho z nich nevyjímaje. Jakmile si na pracovní režim v táboře "zvykne", přijde další rána a to přesun takřka až na severní pól, kde mají pro sovětské vojáky stavět vyhřívané příbytky, zatímco ona a jí podobní postupně umírají v sibiřských mrazech.
Lina sama zhodnotila jejich snahu udržet si své životy takto: "Snažili jsme se ze dna oceánu dosáhnout na nebe"...
Děsivá, úžasná kniha.
Tuto knížku jsem téměř celou probrečela. Kolik hrůzy, bezmoci, beznaděje, ale i touhy přežít se v ní skrývá. Každému doporučuji, na tuto část dějin se nikdy nesmí zapomenout a je dobře, že se o tom píše. A už zase bulím a bulím :-(
Naprosto úžasná kniha! Velmi čtivě a živě napsaná. Několikrát mi bylo špatně, brečela jsem, ale přesto jsem nechtěla, aby příběh skončil. Klidně bych knihu zařadila do povinné četby, protože o tomhle se tolik nemluví. Zvlášť, když autorka čerpala ze skutečných příběhů.
Konec příběhu mě příjemně překvapil, nevěřila jsem, že by se to mohlo stát :). Kniha ve mně zanechala mnoho pocitů, určitě se k ní vrátím!
Naprosto úžasná kniha..... nemám slov jak byla nádherná... Vyvolávala ve mě mnoho pocitu a nebudu lhát, ale dokonce jsem i brečela a jak.... :-D
Tohle byla moje druhá kniha, kterou jsem přečetla, od této autorky a mám čím dál intenzivnější pocit, že by obě měly být povinnou četbou pro všechny a pro jistotu jak v rámci jazyku českého tak dějepisu. Opět se mi velice líbil jazyk (děkuji i za překlad), ktery je čtivý, bohatý, barvitý a vykresloval události takovým způsobem, že mi bylo nejednou těsno a nejraději bych hlavním hrdinům donesla uvařený silný vývar a všechny deky, kabáty, čepice, přikrývky, pokrývky, ....no prostě všechno co bych doma našla. Kniha ve mě zanechala spoustu inteznivních pocitů, krásných i smutných. Takže tuhletu si určitě přečtěte!
Příběh lidí, kteří byli násilím odvlečeni z domu, z vlasti. Každý den bojují o svůj život....... Silně emotivní kniha. Přečetla jsem ji za večer. Doporučuji všem!
Přečteno během jednoho dne a dočteno s otevřenou pusou! Nemyslím, že by konec byl špatný. Ba naopak, přesně to tam zapadlo a lépe to skončit nemohlo. Tohle nemělo být romantické dílo o zamilované šestnáctce. Mělo nám to alespoň trochu přiblížit dobu, ve které byli všichni vděční za jakýkoli projev lidskosti a porozumění. Opavdu hluboký příběh, který se mi vryl pod kůži.
Žít jako v koncentračním táboře 15 let? Hrozné. Je neuvěřitelné, co všechno dokáže člověk vydržet. Trochu mě mrzelo, že autorka nepopsala setkání Liny se svým Andriusem. Mohlo to to smutné čtení trochu rozradostnit.
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Tato kniha byla od Ruty Sepetys má druhá. Velmi čtivým způsobem přibližuje historii o které se moc nemluví. O tom že Hitler a němci nebyli jediní kdo vyhlazoval národy v Evropě ve velkém.
Za mě pět hvězdiček a doufám že si budu moci přečíst i další knihy. Je to skvělá spisovatelka!