V zajetí zimy
Naomi Novik
Mirjem pochází z rodu lichvářů, avšak její otec ve svém řemesle zrovna nevyniká. Každému rád půjčí, ale pak si neumí říct o splátky, takže se rodina nachází na pokraji chudoby — dokud Mirjem nezakročí. Obrní se před prosbami vesničanů, vydá se vymáhat dluhy a zjistí, že je pro to jako stvořená. Když jí dědeček dá měšec stříbrňáků, přinese mu ho zpátky plný zlata. Brzy se rozkřikne, že dokáže proměnit stříbro ve zlato. To ale přiláká pozornost krále Staryků — bytostí, které přicházejí s prvním záchvěvem zimy a prahnou po zlatě. Tím se dá do pohybu řada událostí, jimž spolu s Mirjem čelí vesnická dívka Wanda, která pro ni pracuje, protože její otec si nemůže dovolit zaplatit dluh, a šlechtična Irina, kterou chce otec provdat za mladého cara. Jenže ani car Mirnatius není tím, čím se zdá být.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno:
2020
,
Host
Originální název:
Spinning Silver, 2018
více info...
Přidat komentář
Knížka mě opravdu zaujala :) Pěkně vymyšlený pohádkový svět. Čekala jsem trochu jiný konec, přišla mi ke konci slabší, ale celkově z ní mám hodně dobrý pocit a knížku můžu jen doporučit.
Krásná pohádka - po řadě detektivek plných psychopatů s těžkým dětstvím bylo fajn pro změnu číst příběh, kde padouchem je démon. Od autorky jsem nejdříve náhodně přečetla Ve stínu Hvozdu, to se mi moc líbilo. Takže jsem sáhla po další knížce a krásně jsem si čtení užila. S potěšením dávám do knihovničky do sekce Pohoda.
Kniha se mi líbila. V cca polovině mi přijde že příběh tak nějak zpomalí a trochu se tam opakujou, pak se z toho ale dostanou a nabídnou velmi uspokojivé zakončení. Jenom mi pak ještě úplně nesedlo množství postav a frekvence, s jakou se střídaly. Celkově bych ale knihu určitě doporučila :)
Tuhle knihu miluju, líbí se mi o něco víc než kniha Ve stínu Hvozd. Její děj byl naprosto skvělý a styl jakým byla napsaná též. Rozhodně doporučuji všem čtenářkám.
Tohle byla pohádka. Líbilo se mi vyprávění z více pohledů (i z toho dětského). Novik opět nezklamala svými popisy a líčením daného světa. Postavy byly sympatické. Líbilo se mi, že se nejedná o žádné krásky (Irina dokonce popisovaná jako nehezká). Pokud bych měla porovnávat s Hvozdem, tak Hvozd se mi líbil více. Zima je mnohem více pohádková, celý příběh provází naděje a její konec je více pohádkový. Hvozd se mi zdál jiný, byl mnohem depresivnější. Každopádně mě čtení těchto dvou knih velmi bavilo a ráda si od Novikové přečtu její další knihy. Ps: Překlad a naše obálky jsou skvělé!
Překrásné, kouzelné...a ten konec. Knížka mi vzala slova :)
Po přečtení Ve stínu hvozdu jsem se těšila na podobně laděnou pohádku a Naomi Novik mě nezklamala, právě naopak mě při dočítání poslední kapitoly ve vlaku rozplakala dojetím :D
(SPOILER)
Tato kniha byla napsána pro mě. Omlouvám se všem ostatním, ale je to tak. Jsem nadšená, zamilovaná a asi ji dnes večer otevřu znovu od začátku.
Začnu nejméně důležitou částí, která ale orámovala skvělý obraz jako krásný rám – bohatý a poetický jazyk. Celou pohádkovou krajinu jsem prostě viděla, vzdychala nad nádhernými šperky, mrazil mě sníh, pálil žár.
Nejsilnějším plusem pro mě byly postavy. Obě hlavní hrdinky rozhodné, spravedlivé, v zásadě laskavé a hlavně – aplaus a fanfáry – chytré ženy, ale jakože CHYTRÉ. Děkuji nastotisíckrát. Ten zbytek sestával ze sympaťáků a složitých rozervaných charakterů či mizerných padouchů a ach, nejradši bych se mezi nimi octla (ovšem v domácnosti panovy Madelštamové, jinde ne). Každá postava ve svém vývoji urazila kus cesty, na konci nikdo nebyl stejný.
Dialogy? Nic mi neskřípalo, takže působily přirozeně, ovšem přiznávám, že v některých šarádách Ireniny vysoké politiky či v dohadování mezi Starykem a Mirjam o protislužbách za královu pýchu jsem se ztrácela. Další důvod pro nové přelouskání.
Děj. Nejen že to byla jízda, která mě nutila číst v naprosto nemožných situacích. Taky jsem si velice užívala detektivku, kdy jsem hádala, kterou pohádku autorka momentálně parafrázuje, a kochala se, jak jí to úžasně vychází. Na tak složitou kompozici další plus – žádné logické nesrovnalosti. A to jsem fakticky nevěřila, že se tak komplikovaná partie dá uhrát s tak dobrým výsledkem. No tak mě zabte, miluju šťastné konce.
Další lahůdkou pro mě bylo vyprávění v ich-formě, ovšem z úhlu pohledu různých postav, které se střídaly mnohdy v rámci jedné kapitoly. Nápovědou nebyly žádné těžkopádné nadpisy, nýbrž lehká naťuknutí a stopy v textu, skoro jako drobečky, které za sebou sypali Jeníček s Mařenkou. Užívala jsem si to.
Zápory? Opravdu mě žádný nenapadá. Uznávám, že jsem se smíchy za břicho nepopadala, ovšem když Mirjam nebo Irina převezly sem tam nějakého démona či elfa, fakticky jsem hulákala jak na hokeji. Na konci jsem pochopitelně bulela, jak to holky skoulely.
Skvělá kniha ve všech směrech, důvtipná, moudrá, plná naděje. Báječná.
E-KNIHA: V zajetí zimy je natolik originální příběh, že mi chvíli trvalo se začíst. Než se zorientujete v prostředí a přilnete k postavám. Ale jakmile se to stane, necháte se unášet proudem vyprávění o nelehkých lidských osudech, osobité (a to velmi, v tom nejlepším slova smyslu) magii a nečekaných setkáních. Dost dlouho jsem netušila, kam příběh směřuje a co bude s postavami dál. A užívala si to. Škoda, že rozuzlení hlavní zápletky a závěr už je vymyšlen méně originálně. Ale drží to pohromadě a čtení celkově mě moc bavilo. Ten svět i postavy. Nakonec se mi nechtělo skončit. Tudíž ten drobný nedostatek autorce odpustím a těším se na další její knihy. Doporučuji. Hlavně těm, co hledají něco nového ve fantasy knihách.
Úžasná kniha. Jak se příběh odvíjel rozpoznala jsem v něm odlesky pohádek z mého dětství. Trochu mi vadilo jak moc se postavy střídaly ve vyprávění, ale nevím jak jinak by to šlo udělat, aby čtenář obdržel takový dojem. Jen ten konec mi přišel trochu useknutý, brala bych pár kapitol navíc.
Celá kniha je postavena, jak jedna chaloupka v ní, mezi světy. Svět náš a svět, jehož bránu jsme zavřeli svoji přehnanou vírou v rozum. Mohli jsme jej zamknout na několik zapadů a zahodit klíč, ale jeho existenci jsme nezrušili, pouze my sami jsme se ponořili do mlžného oparu materialismu.
Knížka s opravdu úžasně propracovaným světem a příběh, který vás snadno vtáhne do děje. Na můj vkus byla ale Knížka hrozně zdlouhavá. Od začátku se tam toho noc nedělo a popravdě bych teď hned po přečtení si ani nevzpomněla na nějaké detaily. Ale i přes tuhle dlouhou "předehru" jsem se ke knížce ráda vracela a neměla sem chuť jí hned odložit. Pak ale přišel závěr, který fakt stál za to, ale vzhledem k dlouhému úvodu byl naopak hrozně uspěchaný.
Pohádka o třech ženách (Mirjem, Wanda a Irina), které se snaží vzepřít svému osudu. Nenápadně uvádí hrdinky do jemného fantasy světa. Mne ale bohužel kniha nijak neoslovila, nedokázala jsem se dostatečně začíst a prožívat příběhy s těmi hrdinkami. Bohužel kvůli přeskakování mezi třemi příběhovými linkami jsem se v ději i dost ztrácela. Tenhle příběh prostě nějak není pro mne, hvězdičky si ale zaslouží, psaný je dobře a téma je zajímavé a chápu, že jiné dokázal hodně oslovit.
Ve srovnání s knihou Ve stínu hvozdu, kterou jsem od Naomi Novikové četla jako první (a už ta se mi hodně líbila), má V zajetí zimy daleko větší náboj a neobsahuje hluchá místa. Slovanská mytologie, kterou Noviková do svých děl vnáší, funguje v propojení s životy "obyčejných" smrtelníků velmi dobře a nenásilně. Autorka umí skvěle vykreslit postavy, které mají neotřelý charakter a člověk si chtě nechtě zamiluje i ty na první pohled ne úplně kladné hrdiny. Kromě toho ji zjevně baví silné ženské hrdinky, které se umí poprat se svým osudem (feministky musí jásat).
Tyto fantasy jsou vlastně jakýmisi moderními pohádkami pro dospělé (pro dětské čtenáře si je asi neumím úplně představit) a skvěle se hodí na dlouhé zimní večery pod dekou a s dobrým čajem.
Stejně jako u "Hvozdu" musím pochválit excelentní překlad a krásné provedení obálky.
Autorka je naprosto skvělá. Už jsem přečetla druhou její knihu a u obou to bylo podobné. Ze začátku jsem měla pocit, že příběh bude divný - dokonce jsem se v něm i chvílemi ztrácela. Pak se to ale pořádně rozjelo a já jsem hltavě četla jednu stranu za druhou, na konci mi dokonce ukápla slzička. Celou dobu jsem fandila Starykovi, takže konec byl pro mne sladká třešinka na dortu.
Jsem naprosto spokojená, nadšená z příběhu, který budu mít ještě dlouho v živé paměti.
0Další fantasy inspirovaná slovanským folklórem. Stejně jako ve Ve stínu hvozdu, tak i tady čerpá autorka ze slovanských pohádek a mytologie, které jsou v tomto případě jak pohádkově kouzelné, tak i drsně realistické a dýchá na vás ta mrazivá atmosféra.
Kniha sleduje osud tří hrdinek, a to Mirjem, Wandy a Iriny. Každá je jiná, žijou odlišné životy a přesto mají společné to, že chtějí ovlivnit svůj osud. Nakonec se všechny tři příběhy propletou dohromady a utvoří celek, jenž drží pospolu.
Za mě osobně doporučuji. Rozhodně to stojí za přečtení.
Och. Nebylo nic, co bych si na této knize nezamilovala! Ale přeci jenom jsou dvě věci, které vyčnívaly.
První byl svět a prostředí. Já jsem velký milovník zimy, takže svět věčné zimy a postavy, které jsou ztělesnění zimy bylo něco neskutečného. Navíc magie, která je postavená víc na slovíčkaření, než na velké akci byla naprosto perfektně vymyšlená a vždy jsem jenom čekala jak hlavní hrdinky daný problém vyřeší.
No a postavy. Nejmíň si mě získali Wanda a její bratři. Ze začátku mě jejich příběh bavil, ale když se oddělili od Mirijam, jejich dějová linka mě už tolik nezajímala. Naopak Mirijam, Král Staryků, Irina a Mirnatius si mě úplně omotali kolem prstu a dýchal jsem pro ně celou knihu.
A to jak se jednotlivé dějové linky různě prolínaly... úžasný, prostě úžasný.
Takhle kniha, je krásný, mrazivý klenot!
Tak, toto bola opäť "trefa do čierneho". Knižku som si vybrala v rámci vianočnej výzvy jednej čitateľskej skupiny a, úprimne, predčila moje očakávania.
Krásna fantasy rozprávka pre dospelých. Výborné boli všetky 3 dejové linky, ktoré sa v priebehu deja pretínajú a znova rozchádzajú - Mirjemina, Irinina i Wandina. Celkovo ma bavia hlavné hrdinky tejto autorky. Nejedná sa o žiadne prvoplánové bezduché krásky. Naopak, dokážu si poradiť v každej situácii svojou inteligenciou a prefíkanosťou.
Tým, ktorým sa páčila napr. Trilogie zimní noci, smelo do toho.
Knižka vás správne naladí na čas vianočných rozprávok a prinesie pravú ruskú zimu aspoň na papieri:).
Zajímavě psaný fantasti román. První část románu se mi četla lépe, bylo to více uvěřitelné, vtáhlo mě to do děje, konec byl trochu moc překombinovaný a příliš pohádkový.
Po přečtení knihy "Ve stínu hvozdu" už vím, že autorka píše začátek pomaleji a dlouho nevíte, jak se příběh bude odvíjet, ale kniha stojí za to přečíst! A má velmi krásný pohádkový konec! Určitě originální fantasy!
Autorovy další knížky
| 2019 |  Ve stínu Hvozdu |
| 2020 | V zajetí zimy |
| 2021 | Smrtící vzdělání |
| 2007 | Drak Jeho Veličenstva |
| 2022 | Poslední absolvent |
Zimní koncert začíná lehkou melodií židovské dívky žijící za dávných časů na litevském venkově. Postupně se přidávají další hlasy a příběh se rozvíjí, větví, mohutní. Kouzelné vyhrávky, děj nahlížený z hledisek jednotlivých postav i síla pobaltské zimy vyplétají umělecký vzor za doprovodu orchestru více osudů až do velkého pohádkového finále. Velmi osvěžující, zvláště pak v letošním horkém létě. Paní Noviková mě zase dokázala překvapit i potěšit. Nakonec snad zkusím i tu dračí pentalogii...