Mahdí
Karel May
V zemi Mahdiho série
< 2. díl >
Druhý díl dobrodružství Old Shatterhanda (zde samozřejmě pod jménem Kara ben Nemsí) v jeho boji proti lovcům otroků v povodí Nilu.
Literatura světová Dobrodružné
Vydáno: 1977 , OlympiaOriginální název:
Der Mahdi, 1891
více info...
Přidat komentář


Pokračování tohoto příběhu je opět napínavé čtení, musím ale přiznat že tolik útěků ze zajetí kolik zvládne v tomto díle Kara ben Nemsí je opravdu velká utopie. Chvílemi se příběh začíná dostávat na monotónní vlny a začíná dostávat nudný podtón. Asi nebudu lhát když uznám že první díl byl o něco lepší.


No, dám čtyři, ale tak trochu je v tom nostalgie a setrvačnost. Kara ben Nemsi se tím převyšováním nepřátel i přátel, a tím, jak se si neustále zachovává klid, statečnost a rozvahu, stává postavou tak moc kladnou, že je to snad až na škodu.
No ale budiž. Jdu na další díl.


Na březích Nilu / Mahdí ve starším vydání ( a celý cyklus v zemi Mahdího ), jsou možná tím nejpovedenějším dobrodružstvím v rámci Orientu či Dalekého Východu, které Carlos předal čtenářskému světu. Kara ben Nemsi effendi se potýká s tlupou lovců lidí obklopen typickými černobílými postavami, tentokrát ale s několika výjimkami - u jejichž tlučhobovských hlášek jsem se místy opravdu bavil, a třeba Otce Pěti set - který mi jako jinochovi objasnil, že baštonáda nemá s jídlem nic společného ) . Akce dostatek, sem tam nějaká ta krev, podávání křesťanského přesvědčení a vyprošování milosti pro darebáky u rajise effendiná ve skoro snesitelné míře - 65 %


O něco slabší než Lovci lidí, děj je poněkud monotónní. Holt kam se hrabe Ibn Asl na balkánskou partu.


Přečetl jsem knihu Lovci lidí a okamžitě jsem se pustil do četby druhého dílu. Natolik mne předchozí díl zaujal. Tento druhý díl je neméně dobrý a lze v něm nalézt i zajímavé myšlenky.


Kdo zná Mayovo dílo jen z dnes už legendárních filmů typu Poklad na stříbrném jezeře nebo Mezi supy, četl především notoricky známé knihy z prostředí divokého západu a že existuje nějaký Kara ben Nemsi efendi zná jen ze Stínu pádišáha, ať už jako knihy nebo jako již méně známé filmy z produkce Artura Braunera, ten ať neváhá.
MAHDÍ SPOLU SE SVOU TRILOGIÍ JE TU PRO NĚJ!


V Zemi Mahdího je vynikající trilogie!
První díl Lovci lidí profiluje postavy, všechny padouchy se kterými se bude Kara ben Nemsí potýkat, i jeho družinu – komického chvástala Selima tropícího víc škody než užitku, mladého neohroženého Ibn Níla i přísného Raise Efendina, jehož heslo zní „kdo zlé strojí, nechť se zlého bojí“. Jsme na Nilu a Kara se dostané i do staroegyptských hrobek a dokonce si odnáší i kousek mumie. Skoro mu závidím.
Druhý a třetí díl (Mahdí a V Sudánu) měly být viditelně původně jedinou knihou navazující na Lovce lidí. Ale protože se nevlezly do jednoho svazku, přidal Karel May do třetího dílu po porážce hlavního lotra, otrokáře Ibn Asla u pramenů Nilu ještě retrospektivu do Kurdistánu a na ještě jedno protiotrokářské dobrodružství na zpáteční cestě po Nilu a setkání s jednou z postav výše uvedené kurdistánské retrospektivy. V ní pobaví nejvíc asi opilý hospodský, \"otec všech prasat a miláček hnoje\" :-)
Vůbec jsou všechny tři knihy plné jak vtipných situací, tak i mravního křesťanského ponaučení. To zdůrazňované křesťanství Old Shatterhanda jsem jako dítě nevnímal a velmi mne dnes po 25 letech, kdy jsem po mayovkách s chutí znovu šáhl, překvapilo a potěšilo. Kara ben Nemsí / Old Shatterhand nepřátelům odpouští, předává zloduchy k potrestání, ale zásadně odmítá mstu a všechny strhává svým příkladem. Nečetl jsem nikdy Foglara a jeho Mirka Dušína, ale četl jsem Old Shatterhanda. Nelže, sám nikdy, není-li donucen, neprolévá lidskou krev a lidský život považuje za dar a nejvyšší hodnotu. Také (ve všech knihách) nerozlišuje mezi černochy, bělochy či indiány. Řádná porce (křesťanské) etiky. Chtěl bych, aby ho mé děti jednou četli.
Mayovy hrdiny si měli Němci brát za vzor místo Rakušáka s knírkem.
jedna z moudrých vět:
" Neměli bychom lidi posuzovat podle toho, jací jsou, ale podle toho, co je k tomu dohnalo"
Z vtipných charakteristik a oslovení:
"nebyl tu tupý, lenivý syn Orientu, který své "nic" pokládá za vše a nepřipouští, že jinde, někde tam za horami, žijí taky lidé."
nosič břemen, čistič dýmek


Třídílného Mahdího jsem zhltla i jakožto dospělá. Problematika otroctví v islámských zemích, samozvaný duchovní vůdce a proti tomu všemu evropsky smýšlející Kara ben Nemsí je bezpochyby téma, které je bohužel aktuální i dnes. Filozofování nevadí, ale uznávám, že plenění vesnic s vražděním místních, kterému musel být hlavní hradina přítomen, nahrává spíš radikálnějšímu postupu proti otrokářům.


Old Shaterhand zde Kara ben Nemsí byl můj dětský hrdina, díky němuž mám smysl pro spravedlnost a stal se ze mne slušný člověk, což se dnes už nenosí a je to spíše na škodu. Dnes už se na knihu dívám jinak a také bych hodnotil asi méně, kdybych ji četl poprvé, neboť mě vadilo spousta náboženství a jeho věčné lidumilství, což jsem v dětsví nevnímal. Rajjis efendiná mi byl zde oproti Kara ben Nemsímu milejší, protože uznával „ Kdo zlé strojí, nechť se zlého bojí", ale i z nejlepšího přítele se nakonec může stát nepřitel. Tak už to v životě chodí.
Autorovy další knížky
1969 | ![]() |
1970 | ![]() |
1971 | ![]() |
1968 | ![]() |
1981 | ![]() |
Druhý díl cestování Kary ben Nemsího po afrických končinách v okolí Nilu a jeho boj proti místním otrokářům poskytuje opět velmi příjemné čtení (pro fanoušky mayovek). Knihu jsem přečetl podruhé po téměř 40leté pauze a bavila mě stejně jako v dobách dospívání. 80%