Václav IV. - sám sobě nepřítelem
Jaroslava Černá
Pro milovaného syna Václava IV. najde nevěstu jeho otec – císař Karel IV. Volba padne na Johanku Bavorskou, ta vyhovuje jeho politickým ambicím. Mladá nevěsta se s prostředím pražského dvora, dobře sžívá, ale po Karlově smrti se mladý pár ocitá v nelehké situaci: ona se snaží být dobrou královnou a manželkou, ovšem Václav je nevyzpytatelný a zdá se, že posadit se na trůn po velkém císaři je nad jeho síly.... celý text
Přidat komentář
Tak jsem si pěkně potrápila dušičku. Trošku jsem - já naiva - žila v tom, že Václav byl slaboch, ale hodný a mírný ( takový jak ho známe z filmu - pan Höger), holt nepřekročil stín svého otce, což od něj všichni čekali a tak prostě už neměl sílu dokazovat všem kolem sebe , že je to ON a ne otec. A ouha, ne nerozhodný, ale pohodlný, ne nešťastný, ale flegmatik a vlastně srab, který ne, že nemá sílu něco dokazovat, jemu to bylo vlastně jedno. Čechy asi opravdu miloval, ale nedokázal- a že na to páky měl, vždyť jeho všichni milovali, už jen proto, že byl synem svého otce , za kterého by Češi dýchali ( a dýchali by do dnes, co?) - kvůli své pohodlnosti udržet co nabyl. Hodně jsme se doma dohadovali i nad jeho vztahem k ženám. Jo, kamarádský přístup rozhodně, ale zpovědnicí by asi manželka být neměla, ne? Poradenský přístup- určitě jo, vždyť do dnes my holky máme dost rády, když se s námi doma ti naši páni tvorstva chtějí poradit, ale také čekáme, že důležitá rozhodnutí udělají chlapi sami a nebudou nám fňukat na rameni. Co je horší, než nerozhodný, nad vším bědující a věčně nespokojený muž - taková třtina větrem se klátící, vedle nás. Hodně mi to připomíná jednoho našeho porevolučního politika ( a teď mi došlo , vlastně i jmenovce) a jeho dopisy manželce z vězení, kdy ji prosí o rady nad svými milostnými vztahy k různým milenkám. Některé ty manželky vladařů a politiků musejí mít svatozář - tak jako Johanka , kterou národ český tak miloval. A teď mi opět došlo, že i tu manželku nejmenovaného politika náš národ miloval. Když zemřela, bylo smutno nám všem.
Kniha je napsána velice čtivě a poutavě, moc hezky se četla a ještě lépe se u ní, nad tím našim českým rozpolceným národem, přemýšlelo o minulosti.
Kniha začíná velmi smutně tragédií , kdy královna Johana je již provdána za Václava IV. pobývá toho času na hradě Karlštejn, v noci kdy hledá noční vázu ji napadne Václavův pes a prokousne jí hrdlo. Smutný konec královny Johany Bavorské, která neměla život vůbec lehký. Byla provdána v 15 letech za 10 letého Václava VI. , který byl v tom věku otcem hýčkané dítě a i u Johany hledal spíše lásku mateřskou než manželskou. Co vše musela za života snést, stálou nevraživost Elišky Pomořanské vůči Václavovi a nebylo divu měla s Karlem IV. též syny a on preferoval jen Václava, líného, nerozhodného opilce , který si liboval ve zvrhlé zábavě a sodomii. Johana žila v podstatě v ústraní ,těšila se na potomka , ale to jí nebylo dopřáno a ve svých 30 letech umírá , zakousnuta Václavovým oblíbeným loveckým psem. Johana byla Václavovi IV. matkou, po smrti Karla IV. otcem ,zpovědníkem i přítelem. Další velmi čtivý historický román z českých dějin.
Autorovy další knížky
2016 | Santini: Peklem duše k světlu světa |
2010 | Anežka a král: Jediná láska Přemysla Otakara II. |
2015 | Perchta z Rožmberka - prokletí Bílé paní |
2019 | Dům v podhradí |
2016 | Týden blázna |
Knize jsem se v knihovně dlouho vyhýbala, protože
Václava IV., jako panovníka, nemám zrovna v oblibě.
Ale dala jsem mu šanci, říkala, jsem si, že třeba změním názor. A opravdu se tak stalo. Už se na něj nebudu dívat jako dřív. Jen jsem nečekala, že to bude vyprávěné z pohledu Johany Bavorské. Uvítala bych i Václavův pohled, ale i pokračování by bylo dobré. Pěkné čtení.