Válečná lest
Vladimír Šlechta
Krvavé pohraničí série
>
Příběhy vojáka z Pohraničí Roger Schnirega, voják z Pohraničí, je účastníkem lidského pronikání do neznámé a nebezpečné země. Bojuje se skřety i s mýtickými tvory, ochraňuje potřebné, odkrývá stará tajemství. Stává se svědkem zániku dávných zázraků. Vydejte se s ním na dlouhou cestu, na jejímž konci leží ztracené město Šťastná Náhoda. Kniha volně navazuje na 1. díl cyklu Gordonova země.... celý text
Přidat komentář
Povídky týkající se jedné zajímavé postavy tohoto cyklu, vojáka Schnirega. Výborně zpracováno, čtivé. Jednotlivé střípky příběhů do sebe skvěle zapadají.
Díky @Morpi, že konečně vím, co to je braková literatura!
Pro nás - starou gardu - je to takové fantasy převtělení rodokapsu : D
Nahoru dolu. Líbí se mi epické ztvárnění legendy o Gordonu Feem (která vykazuje přesah do reálného života), dále atmosféra a popis detailů před bitvami- vždy víme, koho má hlavní hrdina k dispozici i s jejich nedostatky, což přidává na čtivosti. Mluvím teď výhradně o mužích, protože ženské postavy krom zevního popisu Šlechta nezvládá. I náhodně generované mluvy a chování by dávalo v příběhu určitě větší smysl než toto. Nejvíce mi jejich monology připomínají nějaké expresivní divadelní inscenace (či telenovely?). Netuším, jak to Šlechta myslel.. Škoda, velice to totiž kazí na uvěřitelnosti. Přelévání děje a scenérií je sakádované jako mluva při poruše mozečku (pardon za interní joke ze světa mediciny). To zase kazí plynulost a jednolitost světa a samotné vyústění dějů pak ztrácí napínavost a pointu.
Zatím takhle.. Ještě to dočtu : D
3,6
Po přečtení Krvavého pohraničí, Šíleného lesu a Likarijské trilogie jsem čekal, že Roger bude mít v Gordonové zemi větší roli. A ono nic. Nejsem však zklamaný. Po dočtení právě Gordonové země jsem zjistil, že mi od Šlechty vyhovují víc menší a osobnější příběhy. Tady čtenář najde pár epizod z života jednoho člověka, který sice má vliv na pár lidí, ale pokud by se mu nedařilo, tak se svět nezboří.
Povídky jsem nikdy moc nemusel, ale Válečná lest mě docela chytla, možná kvůli té posloupnosti a návaznosti jednotlivých povídek. Bravurně zakončeno povídkou Ex-orkista, námět by klidně vystačil na samostatnou knihu a ne pouze jednu povídku. Dost mi to připomnělo knihu Krvavé pohraničí, kterou jsem četl jako úplně první od Šlechty a kterou mám z cyklu nejraději.
Když jsem minule dočetl Šlechtu, říkal jsem si: Píše docela dobře... ale něco tomu chybí.
Po nějaké době jsem narazil na Válečnou lest a verdikt je naprosto stejný.
Docela dobré, ale...
Povídky jako by byly seřazeny od nejlepší po nejhorší. Zatímco z té první jsem byl nadšený, u té poslední jsem trpěl. Rozdíl v kvalitě přičítám různým obdobím, ve kterých byly napsány... u sbírky se to dá asi pochopit.
- Sem tam se autor rozhodl na začátku povídky prozradit, jak dopadne na konci. To nebyl nejlepší tah.
+ Naopak dobrý nápad mi přišlo střídání minulého času přítomným v akci. Dodával boji šťávu.
S autorem ještě nekončím, jen se vyhnu povídkám. Příště zkusím román a jsem zvědavý, jak se popere s větším rozsahem.
Hodnocení: 3,4/5
Verdikt: Mám v plánu číst spisovatele dál, a to už něco znamená
Pěkná sbírka příběhů vyprávěná pohledem sympaťáka Rogera Schniregy. Bylo fajn se zase z trochu jiného úhlu mrknout na osudy starých známých postav z trilogie (Arietta, Skjúwink, Joselin Backer, Thornel aj.).
Trochu mě mrzí nevyužitý potenciál "ICH formy". Ta má obvykle moc vtáhnout vás hluboko do děje a myšlenek postav. Příběhy vojáka z pohraničí ale působí spíš dojmem pamětí, které Schnirega smolil na stará kolena nad hrobem. Přílišná retrospekce taky často předem prozradí, jak která povídka dopadne, což je samozřejmě škoda.
K této knize jsem se dostal asi rok po dočtení trilogie Gordonova země. A byla pro mě milým překvapením, které mi ukrátilo dlouho chvíle při letním cestování. Knihu můžu dopořučit je čtivá a ukazuje se, že panu Šlechtovi jdou povídky lépe než celé romány.
Povídka nebyla špatná a dobře se četla,ale že by zanechala nějaký trvalejší dojem,to tedy ne.A dočíst se cokoliv více ze života vojáka RS,ani to mě moc neláká.Třeba někdy,jednou,až zajdu s elfy na pivo.55%.
Jako vždy paráda.Sice byl tento díl trošku slabší a ne tak propracovaný jako ty předešlé,ale četlo se to skvěle.Sem moc potěšena knihami od pána Šlechty.Je vidět,že psát umí.Tedy pro mě:-)
Dlouho jsem váhal, zda se začíst do některé ságy z Krvavého pohraničí. Od Šlechty jsem četl několik povídek a zatím mě až tak moc nenadchl, takže nakonec jsem zvolil kompromis - zkusil jsem jeho povídky z Krvavého pohraničí. A výdledek? Stále nevím :) povídky byly docela dobré, ale jako moc mě to k dalšímu čtení nenakoplo, nesedl jsem si z nich na zadek a moc mě netrápí osudy hrdinů v nich zmíněných.... takže Krvavé pohraničí nechám asi ještě uležet.
Část díla
Děti lesa
2008
Ex-Orkista
2008
Spící obr
2008
Válečná lest
2008
Začarovaný les
2008
Autorovy další knížky
2000 | Krvavé pohraničí |
2010 | Střepy z Apokalypsy |
2005 | Nejlepší den |
2013 | Zahrada sirén |
2015 | Tajemství Morie |
Teda, smekám. Ve Šlechtově hlavě je prapodivný svět a občas nám ukáže střípky z něho. Trocha fantazy, trocha středověku, trocha legend, trocha hrdinství a hodně lidství. Není to Tolkien, není to Pratchett, ale přece jenom na tom jeho světě něco je. Zajímavá je i skladba - ze střípků jeden z hrdinů, nebo možná antihrdinů, Šlechtova Pohraničí, Roger Schnirega (čti, jak se píše) roste od obyčejného vojáka přes velitele pevnosti po vůdce jednoho nového města.