Valhalla Atlantida
Colin Falconer (p)
Když se skupinka Seveřenů vydává po stopách Leifa Erikssona osídlovat Vinland, zdá se, že je to výprava jako každá jiná. Jejího vůdce však pronásledují podivná vidění, která si nedokáže vysvětlit. Zato šamanka kmene, jehož součástí jsou i takzvaní Bělovlasí a který žije na nevelkém ostrově kdesi v Karibiku, má ve svých viděních jasno. Po moři k nim připlouvají jejich bohové, aby je ochránili před Kariby, kteří považují zaživa vyrvaná srdce jejích bratrů a sester za nejcennější oběť na usmíření hněvu svého božstva sídlícího v ohnivé hoře. Ale co když se šamanka mýlí a „bohové“, které k jejímu ostrovu zanese bouře, nepřivážejí Bělovlasým záchranu, ale rozkol, pochybnosti a zkázu?... celý text
Literatura světová Dobrodružné Historické romány
Vydáno: 2017 , BB artOriginální název:
Valhalla Atlantis, 2016
více info...
Přidat komentář
Pře počáteční nemohoucnost se do knihy začíst musím uznat, že mě příběh příjemně pohltil. Atmosféra, rozdílné kultury a pohledy na svět, víra, láska...
Trošku mě překvapil konec, neb netuším, jak si jej vyložit. Ale to je na některých knihách to krásné...
Každopádně od knihy nečekejte magické bitvy, akční hlášky ani jak píše DominaCZ: "...Maye, Vikingy, dungeony, verlybí zpěvy a to vše umístíte do Karibiku..."
Mimochodem, všimli jste si, že DominaCZ čte jen samý odpad? Chudák ženská, tak dlouho nenarazit na dobrou knihu...
Zvláštně namíchaný historický román, to je linka s Vikingy z Grónska, s fantasy románem, to je linka s potomky obyvatel Atlantidy, kupodivu to docela funguje a mně se to líbilo. I když v anotaci se píše že děj se odehrává v Karibiku, tak je to chyba a proto tam DominaCZ která knihu zjevně nečetla, zamíchala i Maye kteří se v tomto příběhu opravdu nevyskytují.
Tahle kniha pro mě byla opravdu překvapení. Autor tady kombinuje všechno možné, ale přesto to nějakým záhadným způsobem prostě funguje. Děj byl napínavý, začetla jsem se v podstatě hned po otevření knihy. Jediná výtka je konec, který byl useknutý.
Právě jsem dočetl. No a jak už tady bylo řečeno, jak se přenesete přes začátek, tak vás to v táhne. Řekněme, že tomu chyběl nějaký úvod a bylo to tedy, jako by jste naskakovali do rozjetého vlaku, který nevíte ani kam jede. Je to takové, jako kdyby vám začal někdo vyprávět příhodu o někom koho neznáte a o místě které neznáte. Nebo jako když se zbudíte z bezvědomí a zjistíte, že sedíte ve vlaku, který nevíte kam míří. Ale tak asi po 100 stránkách jsem to pochopil a bylo to pěkné. Děj je plný sexu a krve :-D
Musíte vědět, že to chcete přečíst. Přes náročnější začátek jste pak vtaženi do děje, který sice není reálný, ale zajímavý a konec otevřený. A pochopitelně - je to zase něco jiného, ale obohacujícího... a taky jsem se zase ujistila, že víra v jakéhokoliv boha nebo bohy není dobro.
Tak trochu dobrodružný a trochu fiktivní příběh ze staré doby Vikingů. Děj má sice spád, ale trochu mě román zklamal.
Ehm, s odstupem času jsem se do toho statečně znovu pustila. A vida! Naladila jsem se na stejnou vlnu s autorem a je to rázem jiné. Už se mi docela líbí ono propojení divokých Seveřanů s bájným lidem odjinud. Přijala jsem ten pohádkovo mytický svět a uznávám, že to zas není tak špatné. Sice je to takový mix ode všeho trochu, ale ladí to dohromady, a to je důležité. Postavy jsou zajímavé, víc mě baví Seveřani, kde je i trochu vtipu a humorných situací. Prostě se mi to zalíbilo a hodnotím to jinak, než při prvním čtení. Falconer je dobrý vypravěč, tak mu leccos odpustím.
Fantasy věci jsou fajn, ale ne když vezmete Maye, Vikingy,dungeony,verlybí zpěvy a to vše umístíte do Karibiku...fakt ne.
Falconer je můj oblíbený autor, hlavně kvůli jeho stylu psaní. Tahle kniha mě ale moc nechytla. Nejde o to, že to bylo spíše takové fantasy, ke kterému se podle mého názoru autor rozhodl koncem knížky. Přišlo mi to takové nemastné neslané.
Zvláštní, možná dobrodužně-historický, možná spíše fantasy, příběh o střetu civilizací a světonázorů. Trochu pompézní styl nemusí každému vyhovovat, ale dá se to i přežít a ještě si to vychutnat jako příjemnou změnu. Zábavné, napínavé a místy i inspirativně snové.
Spíš než historický román by si kniha zasloužila označení fantasy, což by ulevilo jedněm a nadchlo druhé. Colin Falconer totiž zběsile míchá kulisy raného středověku s motivy ztroskotané mimozemské civilizace a funkční domorodé magie. Přesto má tenhle crossover vikingských nájezdníků s mayskými indiány svoje kouzlo. Slabiny tu ovšem jsou a některé docela nemilé. Například forma vyprávění je rozkouskována na bezmála sto padesát kapitol, takže než se autor stačí o něčem rozepsat, hups a jste zas jinde. Na nějakou hlubší charakterizaci postav či prostředí tak můžete zapomenout. Oproti tomu má příběh neuvěřitelný spád, který nabere dech hned zkraje a vydrží mu až do úplného finále. Tady však ke slovu přichází druhá bota, kdy události končí drobně neuzavřeně, jakoby si tvůrce nechával otevřená vrátka pro další díl, který může, ale nemusí vzniknout. Jinak ale skvělé dobrodružství, pulpově drsné a nelítostné, plné všech možných klišé, o kterých sice víte, že přijdou, ale stejně ohromně baví.
Štítky knihy
Vikingové Atlantida dobrodružství
Autorovy další knížky
2008 | Harém |
2004 | Anastázie |
2003 | Hedvábná stezka |
1993 | Zběsilost |
2008 | Soumrak bohů: Román o Kleopatře |
Pokud to měla být fantasy pohádka dobře,asi nejslabší Falconerova kniha.