Válka Mohykánů
Josef Opatrný
Podtitul: Sedmiletá válka v Americe Průběh sedmileté války ve francouzských a britských koloniích v Americe a počátky zrodu samostatné zámořské velmoci. Britská a francouzská koloniální politika v severní Americe v 17. a 18. stol. První osady a kolonisté. Ohlas evropských mocenských střetů na americké půdě (válka o dědictví španělské). Sedmiletá válka. Porážka Francie a ztráta Kanady. Postupný úpadek vlivu evropských velmocí v Americe. Počátky emancipace provincií.... celý text
Přidat komentář
Pan Josef Opatrný opět ukázal, že je skutečný historik a znalec. Knížka je skvělá, dokonale podrobná, plná podrobností a faktů. Skvěle se čte a donutí neustále něco dalšího googlovat a dívat se na mapu. Je až neuvěřitelné, že takové podrobnosti, co jsou v knize obsažené, dovedl pan Opatrný sepsat v době, kdy internet byl ještě v plenkách.
Sedmiletou válku v Americe mám tak nějak nejradši ze všeho dějepisného období. O tom, že je to u nás v Česku méně známé téma svědčí i to, že o většina bitev, pevnostech a vojácích z té doby neexistují na české wikipedii ještě ani žádná hesla.
Jedinou slabinou té knihy jsou příliš dlouhé odstavce a hutné texty. Výhodou je množství mapek a poznámek.
Dobytí Quebecu v roce 1759 mě fascinuje už několik desetiletí. Je to pro mě taková americká obdobou pádu Cařihradu. Opatrný podrobně popisuje co vše tomu pádu předcházelo. Vše předtím se zdají být jen takové drobné koloniální boje – tvrz Carillon, Oswego apod. Zvláštně působí dvojí dobytí Louisbourgu. A pak bitva o Quebec je jak bitva z Evropy. Francouzský generál Montecalm mi byl vždy sympatičtější než anglický generál Wolfe.
Měl jsem zažité, že v britské expedici byl i James Cook, který provedl Angličany přes řeku svatého Vavřince. Tady se o něm Opatrný ani jednou nezmínil.
Po pádu Quebecu přichází pád Montreálu a přenesení války do Karibiku. A pak pro Francii potupný mír. A pro vítěznou Anglii se to za pár let obrátí v americkou válku za nezávislost.
Skvělá knížka. Rozhodně se k ní ještě vrátím a budu v ní často listovat jako v ostatních knihách od Opatrného.
No, panečku, to bylo něco. Jestli nás pan Stellner perfektně seznámil s konfliktem v Evropě, pan Opatrný udělal totéž na severu amerického kontinentu. Nechám stranou onu událost, kdy kolonisté vlastně sami dobyli Louisbourg (1745), aby jim Britové nařídili ho vrátit, protože ho bez ohledu na "krev" britských kolonistů vyhandlovali za místa, která pro ně byla důležitější. A v roce 1758 museli zahynout další muži při jeho druhém dobytí. Kniha pozoruhodně souzní s tím, co je uvedeno ve Washingtonově životopisu od Franze Herreho a vlastně je zde už docela jasně popsáno ono podhoubí pozdější války o nezávislost v letech 1776 až 1782. Neschopnost a přitom arogance britských generálů zejména v počátcích konfliktu, jejich přezíravost a pohrdání vůči usedlíkům vedla nejen k velmi vlažné účasti koloniálních milicí ve válce, ale pozdějším vývojem k tomu, že řada místních účastníků svoje bojové zkušenosti využila později v boji - proti Britům. Kupodivu, onen mistr gerilové války i předchůdce speciálních jednotek major Rogers se v konfliktu mezi králem Jiřím a vzbouřenými kolonisty postavil na stranu krále. Střetnutí na Abrahamových pláních před tehdejším Montrealem má až nádech antické tragedie, ale jeho výsledek rozhodl hlavně o tom, že Francouzi se na tomto kontinentu už nikdy a nikde nechytí. A snad nejzajímavější je, jak se tato kniha faktu prolíná v příslušné pasáži se skvělým Cooperovým Posledním Mohykánem. Pan Opatrný umí, kloubouk dolů i před tímhle jeho vydařeným kouskem.
Výborne spracovaný prehľad udalostí vedúcich k bojom v rámci sedemročnej vojny v Severnej Amerike a na Kube..
Výborná kniha o v našich končinách nie príliš známych udalostiach Sedemročnej vojny na Americkom kontinente. Vôbec nenudí, fakty sú spracované pútavo a obohatené o množstvo zaujímavostí.
Po odborné stránce výborné dílo, ale přečíst ho mi dalo zabrat. Kniha je doslova nabitá fakty a problém jsou i ty dlouhé kapitoly, jak píše PavelT.
Na mě asi nejsilněji zapůsobila kapitola o pádu Québecu a smrt generála Montcalma, i po smrti očerňovaném guvernérem Vaudreuilem, který z Québecu utekl i se svými vojáky.
"Umíral podle svého přání stále ještě ve francouzském Québecu, za jehož záchranu neúspěšně bojoval. ... Jako hrob poslouží generálovi upravená díra, kterou vyhloubil v podlaze kaple výbuch anglického šrapnelu."
Kvalitní kniha o pro nás méně znamém bojišti sedmileté války. Prospělo by větší členění na kapitoly, kterých je málo a jsou příliš obsáhlé (např. v porovnání se Stellnerovou Sedmiletou válkou v Evropě). Naopak velmi kladně hodnotím mapky, které vždy umožňují zorientovat se.
Štítky knihy
18. století Indiáni sedmiletá válka (1756-1763) Irokézové
Autorovy další knížky
1986 | Válka Severu proti Jihu |
2000 | Válka Mohykánů |
2005 | Velká siouxská válka |
1994 | Konec Syna jitřní hvězdy |
1994 | Amerika prezidenta Granta |
Skvěle sepsaná kniha a vyčerpávající informace, poutavě popsané bitvy i drobné šarvátky docela mi bylo líto jak dopadla tehdejší francouzská Akádie, (padla do rukou Anglie) dnes území kanadských provincií Nové Skotsko, Nový Brunšvik a část Québecu. Akádie měla v té době i státní hymnu Ave Maris Stella ( Zdrávas mořská hvězdo) starý latinský hymnus. Ještě bych dodal, že mnoho kolonistů před smrtí hladem zachránily topinambury - slunečnice hlíznatá, které je naučili jíst místní indiáni. První zmínka o jejich pěstování v Evropě , právě pochází z Francie z roku 1607, za Třicetileté války na mnoha místech zabránili topinambury hladomoru v Evropě.
Zdrávas mořská hvězdo, živitelko boží, ustavičná panno , blahá nebes bráno...