Válka Severu proti Jihu přehled
Josef Opatrný
Kniha není pouze historií občanské války ve Spojených státech. Velmi zevrubně probírá "nevojenské" stránky krvavého knofliktu, který více než před sto lety upoutal pozornost světové veřejnosti, jímž navíc skončila závislost Spojených států na Evropě a její výsledek poznamenal celé světové dějiny pro celé následující století. Tato občanská válka byla katalyzátorem řady procesů, které by se jinak těžko udály. Snad k nejzávažnějším náleží zákon o domovinách, podepsaný Abrahamem Lincolnem, který je dodnes charakterizován jako nejdůležitější zákon amerických dějin. - Doslov Svatoslava Raková. První vydání.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Válka Severu proti Jihu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (12)
Po knize jsem sáhla kvůli rešerším pro vlastní beletristický počin, trochu jsem se bála, že to bude jako návrat do školy. Že se budu muset do čtení nutit. Opak byl pravdou. Četlo se to samo. Bavila mě politika, osobní příběhy, dokonce i bitevní strategie, kterou obvykle přetrpím ve filmech, protože jí vůbec nerozumím. Rozhodně doporučuji všema deseti.
Kniha není jenom o válce, ale dobře popisuje historické a politické pozadí USA té doby. Zajímavé jsou údaje o námořní blokádě Konfederace o které jsem něco slyšel a četl, ale až v této knize jsem našel ucelený popis. Zároveň je zde dobře popsána činnost senátu a prezidenta. Autor například uvádí tyto události např. se vznikem Ku Kuks Klanu, takže tyto události měly velký význam i pro moderní dobu. Nebyla to jenom tak nějaká válka, ale událost, která je v USA stále přítomna.
Pokud se někdo chce dozvědět něco zajímavého o amerických dějinách, tak tuto knihu doporučuji.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Válka Severu proti Jihu v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 69x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 69x |
v Chystám se číst | 28x |
v Chci si koupit | 13x |
v dalších seznamech | 2x |
Autorovy další knížky
1986 | Válka Severu proti Jihu |
2000 | Válka Mohykánů |
2005 | Velká siouxská válka |
1994 | Konec Syna jitřní hvězdy |
1994 | Amerika prezidenta Granta |
Kvalitní kniha, která neomílá už stokrát rozebírané popisy vojenských akcí, ale ukazuje příčiny a následky konfliktu.
To, jak pan Opatrný ve své další vynikající knize popisuje vznik a genezi konfliktu lze dokumentovat jedním Lincolnovým prohlášením: "Můj nejdůležitější úkol v této snaze je zachránit Unii, nikoli zachránit nebo zničit otroctví. Pokud bych dokázal zachránit Unii, aniž bych osvobodil jediného otroka, udělal bych to a pokud bych ji zachránil osvobozením některých a ostatní nechal, udělal bych to také. Pokud bych ji však zachránil osvobozením všech otroků, také bych to udělal. To, co dělám ohledně otroctví a barevné rase, dělám proto, že věřím, že to pomůže zachránit Unii. Čeho se zdržuji, toho se zdržuji proto, že nevěřím, že to pomůže zachránit Unii."
Neexistuje jednoznačnější ukázka toho, jak hloupá je propaganda, která nám podsouvá, že válka Severu s Jihem byla válkou mezi dobrem a zlem, bojem za zrušení otroctví. Byla vyústěním desítky let trvajícího konfliktu, který byl bojem mezi jižanskou aristokratickou společností a mohutnějícím Severem. Snad na málokterý vojenský konflikt se dá tak jednoznačně aplikovat Clausewitzův poznatek, že válka je pokračováním politiky s použitím jiných prostředků. Tady to bylyl zprvu politické střety o důležitější otázky, než vlastní otrokářství. Týkalo se to výstavby železnic, svobody obchodu a především způsobu, jak budou rozparcelovány Velké pláně. Pro věčně zadluženou honoraci na Jihu bylo získání rozhraničených pozemků na velké části s jejich pozdějším přeprodejem za tučné provize otázkou života a smrti a nic jim nebylo víc vzdálené, než idea mohutného přistěhovatelství a dělení pozemků na středně velké rodinné farmy. Z politického hlediska šlo o to, jak vytvořit další "nové" otrokářské státy a zabránit přehlasování Jihu Severem. Protekcionismus Severu a boje o celní tarify zase ukazovaly nesmiřitelnou rozdílnost a neslučitelnost zájmů z pozice Severu. Oni drobní farmáři představovali obrovský trh pro průmysl na Severu, který ale bylo potřeba chránit před britskou konkurencí a naopak jižanští producenti bavlny potřebovali volný obchod, aby ze své nejdůležitější komodity vytěžili co nejvíc.
Z vojenského hlediska se jednalo o první skutečně moderní válku s neuvěřitelně početnými armádami (armády Unie a Konfederace měly v součtu dvakrát tolik vojáků jako Prusové, Rakušané a Italové ve válce v šestašedesátém dohromady), s využíváním všech dostupných technických prostředků a novinek (opakovací zbraně, první kulomet, pancéřované lodi, telegraf nebo celkově logistika i využívání železnic). Bohužel, tahle válka přinesla i jiné "novinky", neúnosnými podmínkami v zajateckých táborech počínaje až po válku proti civilistům - ono neslavně slavné tažení generála Shermana hlubokým Jihem a metodicky prováděná taktika spálené země v rozsahu do té doby nevídaná. A také to byla válka, kde ztráty na lidských životech překonaly všechny ostatní konflikty, do kterých se Spojené Státy zapojily v celých svých dějinách.
Je pozoruhodné, jak málo se z konfliktu třeba dokázali poučit rakouští "maršálové" ve válce v šestašedesátém roce...ti železnice nepotřebovali (Clam Gallas prohlašoval, že je nehodné rakouského vojáka se vozit na bojiště vlakem...) a jediné, co znali, byl nesmyslný útok masových formací proti palebně mnohem silnějšímu nepříteli. Přesně naopak, jako to dělali oni "divoši" v Americe.