Válka Severu proti Jihu
Josef Opatrný
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/122415/bmid_valka-severu-proti-jihu-WhZ-122415.jpg
5
50
50
Kniha není pouze historií občanské války ve Spojených státech. Velmi zevrubně probírá "nevojenské" stránky krvavého knofliktu, který více než před sto lety upoutal pozornost světové veřejnosti, jímž navíc skončila závislost Spojených států na Evropě a její výsledek poznamenal celé světové dějiny pro celé následující století. Tato občanská válka byla katalyzátorem řady procesů, které by se jinak těžko udály. Snad k nejzávažnějším náleží zákon o domovinách, podepsaný Abrahamem Lincolnem, který je dodnes charakterizován jako nejdůležitější zákon amerických dějin. - Doslov Svatoslava Raková. První vydání.... celý text
Přidat komentář
Po knize jsem sáhla kvůli rešerším pro vlastní beletristický počin, trochu jsem se bála, že to bude jako návrat do školy. Že se budu muset do čtení nutit. Opak byl pravdou. Četlo se to samo. Bavila mě politika, osobní příběhy, dokonce i bitevní strategie, kterou obvykle přetrpím ve filmech, protože jí vůbec nerozumím. Rozhodně doporučuji všema deseti.
Kniha není jenom o válce, ale dobře popisuje historické a politické pozadí USA té doby. Zajímavé jsou údaje o námořní blokádě Konfederace o které jsem něco slyšel a četl, ale až v této knize jsem našel ucelený popis. Zároveň je zde dobře popsána činnost senátu a prezidenta. Autor například uvádí tyto události např. se vznikem Ku Kuks Klanu, takže tyto události měly velký význam i pro moderní dobu. Nebyla to jenom tak nějaká válka, ale událost, která je v USA stále přítomna.
Pokud se někdo chce dozvědět něco zajímavého o amerických dějinách, tak tuto knihu doporučuji.
Občanská válka v Americe, jak sám autor uvádí, je zde pojata spíše než vojensko-historicky v komplexnějším pohledu včetně příčin a následků a mezinárodní situace. Osobně mě na knize zaujal vcelku zevrubný popis toho, jak konflikt Unie a Konfederace vnímala tehdejší velmoc číslo jedna: Velká Británie, potažmo její političtí představitelé, nebo britské průmyslové kruhy. Jako základní přehled lze knihu doporučit, oceňuji že v novém vydání pan profesor Opatrný čtenáři na několika místech dále doporučuje i jinou starší ale i aktuální literaturu k tématu občanské války, která je, zejména v USA, skutečně mamutího rozsahu.
O vojne Severu proti Juhu sa posledné roky znovu snažia isté kruhy vtĺcť načisto čiernobielu a neobjektívnu interpretáciu. Každý Južan má byť čisté zlo a každému Yankeemu akoby len úprimne záležalo na tých ktorých pokladal za menejcennú rasu. Jediným riešením je naozaj čítať a čítať a študovať. A najlepším možným výberom je asi táto kniha čo sa týka politiky a Churchillove Dejiny čo sa týka vojenských udalostí a najmä generála Lee,, najušľachtilejšieho američana". Plus nejaké plusové informácie na internete a možno aj od nie celkom nestranného apologéta Južanov DiLorenza, ktorý sa ako jeden z mála venuje aj iným príčinám než otroctvu (tarifa a národná banka - spor voľného trhu so severanským merkantilizmom a Jeffersoniánstva s Hamiltonizmom). Svet a dejiny nie sú čiernobiele.
A to aj keď ma aj konkrétne táto kniha presvedčila, že otroctvo hralo v motivácii južanov(hlavne ich politikov) asi aj väčšiu rolu než som sám bol ochotný predtým priznať.
Fantastická knižka. Prečítal som ju prakticky za deň. Samozrejme nájdu sa aj chybičky: nedokážem pochopiť, že autor v tak dôkladnom a vyváženom spracovaní vojny úplne opomenul niekoľko dosť podstatných faktorov. Napríklad celé dlhoročné spory a o tarify a národnú banky odbil jednou vetou a Jacksonov boj proti banke ani nespomenul a takisto ani Morillovu tariffu (!). Dokonca sa ani slovkom nezmienil o prvom skoro odtrhnutí sa Juhu v 1833(čisto kvôli sporom o tarify) ktoré bolo asi najdôležitejšou udalosťou predznamenávajucou občiansku vojnu ako takú. A opomenul zmieniť aj pokusy Konfederácie úplne na konci oslobodiť otrokov za vojenskú službu.
Na druhú stranu knižku ani nemôžem dosť vynachváliť v opise toho ako samotné odtrhnutie začalo a prebehlo. Podrobne je venovaná pozornosť Johnovi Brownovi o ktorom som dosiaľ veľa nevedel a aj Lincolnovej mladosti. Do detailov sú analyzované voľby jednotlivých štátov a snahy o kompromis, osobnosti jednotlivých politikov od Davisa po Douglasa a Andrew Johnsona. Podanie je dosť objektívne a prekvapivo chápavé aj voči prootrokárskym stanoviskám i keď myslím sčasti opomína ostatné faktory sporu.Fantastická a strhujúco napísaná kniha a presne z nej pochopíte komplexitu celej tej doby a všetkých tých slávnych udalostí od secesie cez emancipáciu až po Rekonštrukciu.Veľmi zaújmavé to o pokusoch Konfederácie získať si indiánov a aj o Douglasovom varovaní o rozpade Únie či popis rekonštrukčného Juhu a rozobratie Black codes. Lincolna mám už oveľa radšej než som mal kedysi. Ohľadom Johna Browna už úplne chápem prečo ho nazývali teroristom a bláznom:)
Mám tuhle knihu už hodně dlouho ve své knihovně a teprve teď jsem se dostal k tomu,abych jí přečetl.A byl jsem překvapený její úrovní.Bylo to dost dobré.Autor psal fakta a a nezabíhal moc do planých řečí.Kniha končí atentátem na prezidenta Lincolna a smrtí jeho vraha.
„Jsem přesvědčen, že otroctví spočívá právě tak na nespravedlnosti, jako na zásadách, které jsou nebezpečné obecnému dobru. Přiznávám však, že čistě protiotrokářská teorie je také schopna napáchat mnoho zla. Nepokládám kongres za oprávněný zasahovat do rozhodování jednotlivých států.“
Abraham Lincoln
Kniha o jedné z nejdůležitějších událostí v dějinách Spojených států. Kniha o události, která do značné míry definovala národ a stát, a která rezonuje společností do dnešních dnů. Autor se zaměřil zejména na politické pozadí konfliktu, vlastní boje a válečné kampaně hrají ve výkladu vedlejší úlohu. To však vůbec není na škodu. Naopak, text poskytuje čtenáři detailní vhled na důvody rozpoutání války. To otřepané „válka severních abolicionistů proti jižním otrokářům“ je pouze povrchní a zjednodušené vyjádření. Situace byla, jak už to bývá, mnohem a mnohem složitější. Faktorů bylo mnoho, ani zdaleka tak černobílých, jak se dnes prezentuje a učí v hodinách dějepisu. Jasně, historie nakonec stála na straně Severu, přesto nelze všechny Jižany šmahem odsoudit jako morální zaprodance. Autor se věnuje vnitřní politice, volbě prezidenta Lincolna a též zahraniční politice a mezinárodnímu ohlasu na občanskou válku a celkové hospodářské situaci. Překvapí mnohá fakta, např. že Británie, Britská vláda a britské elity, otevřeně či skrytě podporovala konfederační vládu. Vyzbrojovali lodě, umožňovali kaperství. Mnohé jistě dále překvapí jistá kultivovanost tehdejší politiky a politických nepřátel. Nelze neobdivovat umírněnost některých tehdejších politických velikánů. Z toho by si dnešní svět měl vzít příklad, umění kompromisu, umění uznat porážku a podpořit vítězného kandidáta vlastní strany, eliminovat možnosti rozkolu. Chovali se tak tehdy jak republikáni, tak demokraté. Kde kdo dnes v USA upozorňuje na možnou podobnost dnešní doby s dobou před občanskou válkou, nemyslím si to, ta doba vůbec není podobná.
Kvalitu knihy poněkud sráží množství textových chyb, chybějící a přebývající písmenka, chybné skloňování slov – známka poněkud odfláknuté redakce vydání r. 2017. Obtěžuje to, ale hodnocení kvůli tomu snižovat nebudu.
Potěší naopak značné množství historických kreseb a rytin, dokonale dokreslují dobovou atmosféru.
Povinná četba pro všechny zájemce o americkou historii. Doporučuji.
Lze jen doporučit těm, co je zajímá občanská válka v USA. Oproti knize Jiřího Hutečky - Země krví zbrocená není tak podrobná, pokud jde o samotný průběh vojenských střetnutí, jimiž se nicméně také zabývá a popisuje je, ale sleduje i hospodářské, společenské i zahraničně politické vztahy aktérů konfliktu.
Kniha pojednává, jak už název napovídá, o občanské válce v USA... Autor celou problematiku nahlíží ze širší perspektivy a všímá si postupného oddalování jižních a severních států od počátku 19. století...a to nejen v rovině politické, ale, a to zejména, hospodářské. Vše je podáno velmi srozumitelnou a čtivou formou...přiznávám sice, že rozsáhlé popisy bitev mi místy přišly až zdlouhavé, ale to je spíš způsobeno mými zájmy, než že by se jednalo a deficit knihy jako takové. Nutno totiž uznat, že právě i tyto scény byly na odbornou publikaci popsány živě a dramaticky.
Výborná a přehledná kniha o americké občanské válce, možná prvním moderním konfliktu. – Čtenáři Ludvíka Součka, konkrétně jeho výtečné knihy Rakve útočí, ovšem nadskočí u kapitoly o bitvě Merrimaku a Monitoru: Souček výslovně píše, že Catesby ap Roger Jones, jeden z velitelů jižanské obludy, se jmenoval „s důrazem na 'ap' ", kdežto profesor Opatrný ono „ap" vůbec nezmiňuje! Nu, zasmáli jsme se, tak na oplátku: prof. Opatrný na rozdíl od L. S. zase nedělá faktografické chyby.
Výpisek: „Nebezpečí hrozilo secesionistům v Texasu. Tady seděl v guvernérském paláci Sam Houston, bojovník za velké Spojené státy. (...) Houston měl svoji hlavu a odmítl svolat ústavodárné shromáždění. Secesionisté se tedy museli sejít bez povolení pana guvernéra a pěkně potají. Aby se to velký Sam nedověděl a pořádně s nimi nezatočil. Přemístili svoje zasedání několikrát tak dovedně, že se historikové dodnes přou, kolikrát vlastně jednali a co si povídali."
Autorovy další knížky
| 1986 |  Válka Severu proti Jihu |
| 2000 | Válka Mohykánů |
| 2005 | Velká siouxská válka |
| 1994 | Konec Syna jitřní hvězdy |
| 1994 | Amerika prezidenta Granta |
Kvalitní kniha, která neomílá už stokrát rozebírané popisy vojenských akcí, ale ukazuje příčiny a následky konfliktu.
To, jak pan Opatrný ve své další vynikající knize popisuje vznik a genezi konfliktu lze dokumentovat jedním Lincolnovým prohlášením: "Můj nejdůležitější úkol v této snaze je zachránit Unii, nikoli zachránit nebo zničit otroctví. Pokud bych dokázal zachránit Unii, aniž bych osvobodil jediného otroka, udělal bych to a pokud bych ji zachránil osvobozením některých a ostatní nechal, udělal bych to také. Pokud bych ji však zachránil osvobozením všech otroků, také bych to udělal. To, co dělám ohledně otroctví a barevné rase, dělám proto, že věřím, že to pomůže zachránit Unii. Čeho se zdržuji, toho se zdržuji proto, že nevěřím, že to pomůže zachránit Unii."
Neexistuje jednoznačnější ukázka toho, jak hloupá je propaganda, která nám podsouvá, že válka Severu s Jihem byla válkou mezi dobrem a zlem, bojem za zrušení otroctví. Byla vyústěním desítky let trvajícího konfliktu, který byl bojem mezi jižanskou aristokratickou společností a mohutnějícím Severem. Snad na málokterý vojenský konflikt se dá tak jednoznačně aplikovat Clausewitzův poznatek, že válka je pokračováním politiky s použitím jiných prostředků. Tady to bylyl zprvu politické střety o důležitější otázky, než vlastní otrokářství. Týkalo se to výstavby železnic, svobody obchodu a především způsobu, jak budou rozparcelovány Velké pláně. Pro věčně zadluženou honoraci na Jihu bylo získání rozhraničených pozemků na velké části s jejich pozdějším přeprodejem za tučné provize otázkou života a smrti a nic jim nebylo víc vzdálené, než idea mohutného přistěhovatelství a dělení pozemků na středně velké rodinné farmy. Z politického hlediska šlo o to, jak vytvořit další "nové" otrokářské státy a zabránit přehlasování Jihu Severem. Protekcionismus Severu a boje o celní tarify zase ukazovaly nesmiřitelnou rozdílnost a neslučitelnost zájmů z pozice Severu. Oni drobní farmáři představovali obrovský trh pro průmysl na Severu, který ale bylo potřeba chránit před britskou konkurencí a naopak jižanští producenti bavlny potřebovali volný obchod, aby ze své nejdůležitější komodity vytěžili co nejvíc.
Z vojenského hlediska se jednalo o první skutečně moderní válku s neuvěřitelně početnými armádami (armády Unie a Konfederace měly v součtu dvakrát tolik vojáků jako Prusové, Rakušané a Italové ve válce v šestašedesátém dohromady), s využíváním všech dostupných technických prostředků a novinek (opakovací zbraně, první kulomet, pancéřované lodi, telegraf nebo celkově logistika i využívání železnic). Bohužel, tahle válka přinesla i jiné "novinky", neúnosnými podmínkami v zajateckých táborech počínaje až po válku proti civilistům - ono neslavně slavné tažení generála Shermana hlubokým Jihem a metodicky prováděná taktika spálené země v rozsahu do té doby nevídaná. A také to byla válka, kde ztráty na lidských životech překonaly všechny ostatní konflikty, do kterých se Spojené Státy zapojily v celých svých dějinách.
Je pozoruhodné, jak málo se z konfliktu třeba dokázali poučit rakouští "maršálové" ve válce v šestašedesátém roce...ti železnice nepotřebovali (Clam Gallas prohlašoval, že je nehodné rakouského vojáka se vozit na bojiště vlakem...) a jediné, co znali, byl nesmyslný útok masových formací proti palebně mnohem silnějšímu nepříteli. Přesně naopak, jako to dělali oni "divoši" v Americe.