Válkotvůrci
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/438131/bmid_valkotvurci-hXX-438131.jpeg
4
320
320
V době, kdy svět pohlcuje pandemie koronaviru a kdy jsou tisíce lidí donuceny pobývat v karanténě, jsou knihy a kultura obecně jednou z cest, jak uvolnit napětí, nervozitu, strach či únavu, na chvíli odpoutat myšlenky od aktuálního dění a odpočinout si. František Kotleta a Nakladatelství Epocha se proto dohodli, že čtenářům zdarma poskytnou vůbec první autorovy literární počiny – sbírku povídek Válkotvůrci v elektronické formě.... celý text
Přidat komentář
Sympatická knížka povídek, na kterých je možné sledovat, jak se spisovatel Kotleta formoval. Některé povídky zaujmou víc, některé míň. Není to Příliš dlouhá swingers party, ale je to zajímavý studijní materiál :)
Musím říct, že ty krátké pobídky mě bavily. A vlastně i ty ukázky v další části knihy. Ty jsou takovým lákadlem na další knihy autora, nutí vás to si je prostě sehnat a přečíst.
Sci fi, dystropie ,píše se to tak vůbec ? , válka světů, mimozemštané , planety a vesmír a nejasná budoucnost, to mě nebavilo , nebaví a bavit nebude. Proto jsem tuto knihu četla dlouho, ale některé povídky se mi celkem líbily , Chlupáček,Penzion , tak se snad podařilo i pro milovníka něčeho jiného.
Sbírka povídek, která se příjemně čte a u některých člověka zamrzí, že nepokračují jako samostatná knížka. U některých zase člověk doufá, že už bude konec. Ale celkově se jedná o povedenou sbírku, ve které je vidět začátek tvorby skvělého autora.
Vesměs krátké povídky naposlouchány v audioverzi, ke které mám jedinou výtku - byla strašně tichá. Hned jsem si všimnul, že tohle už jsem někde musel číst nebo vidět, a vskutku, krátké lehké povídky mi hodně připomínaly Eduarda Martina nebo Bradburyho, případně i některé motivy byly jak z filmů (Surrogates, Gattaca), ale ono je těžké vymyslet něco originálního, všechno tu už vlastně bylo. Jinak jsem byl příjemně překvapen, příběhy, byť na malém prostoru, dokázaly zachytit myšlenku a pěkně odsýpaly. Paradoxně za nejslabší považuju povídku o důchodcích a pirátech, která vyhrála jakousi cenu a byla publikována i v časopise, z téhle povídky už čiší takový ten plytký akční brakový žánr, který jsem sice kdysi v mládí žral (Harry Harrison), ve kterém se posléze František Kotleta našel, protože pochopil, že tohle tu části čtenářů chybí. Ten příběh je ale už pro mne nudný, nemá žádný přesah, hloubku, je to jen krev, gore popisy, drsňáctví, akci, zbraně a sex. Proti jiným knihám, které bych musel hodnotit jako odpad (v rámci brakového žánru nicméně vcelku ucházející), tahle knížka, právě proto, že se vesměs vymyká autorově stylu, má u mne slušné průměrné hodnocení.
Od sbírky jsem neměl extra očekávání, ale moc příjemně mě překvapila. Jen ten kus Spadu na konci mi přišel zbytečný.
Jako člověk co nemá povídkový formát moc rád jsem si toto opravdu užil. Akorát 2 povídky byly horší a jedna vyloženě špatná jinak naprostá paráda a překvapivě mohu tuto knihu doporučit všemi deseti.
Příjemné krátkometrážní povídky, které mne opravdu bavili, ani u jedné bych neřekl, že byla výrazně slabší. Kniha se dá přečíst i za den (pro rychločtenáře max půl dne) a to je přesně to, co jsem potřeboval. Kdyby kniha skončila povídkami, dám klidně plný počet, co mi ale opravdu vadí je fakt, že kniha de facto nemá 241 stran, je to zase umělé natažení o část Spadu, takže ten kdo již Spad četl zaplatí nemalé procento stran znova... ten kdo chce teprve číst (jako já) nevidí důvod číst výřez....tohle mi prostě vadí.
Když pominu tohle... povídky jsou opravdu dobré a zábavné, je na nich vidět, že má autor představivost, která mi sedí a baví mne.
Kniha mne potěšila a pobavila, navíc jsem se dozvěděla díky "minipředmluvám" i něco o autorovi. A taky jsem si i pak šla do knihovny zkontrolovat, ve kterém roce byla vydána Dobrodružství Toma Sawyera, které tam mám ......
Kotletovy povídky z doby, než se ještě proslavil, nejsou natolik drsné, sprosté a úchylné, jako jeho pozdější tvorba. V úvodu nového vydání taky sám autor přiznává, že se jedná spíše o tvorbu Kyši než Kotlety. Nějaké náznaky tam jsou a čtenář to může vidět i na výběru kontroverzních nebo bláznivých témat. Pointy jednotlivých povídek nebyly vždy úplně dokonalé, ale špatné taky úplně nebyly. Povídková tvorba je to vlastně i celkem slušná, ale za "Nový věk" si rozhodně zaslouží pár facek. Typický skeptik ze Sisyfu.
Spousta vtipu, super oddechové čtení.
Nejlepší povídka je "Přepadení penzionu", není nad to když pár důchodců rozseká vesmírné piráty.
Nejsem úplně “povídkový typ” a v této knize byly povídky někdy lepší a někdy trochu horší, ale nikdo Františku Kotletovi neupře nápady, přetékající invencí a břitkým vtipem.
Většina povídek byla s neotřelým nápadem i pointou, stejně jako s typickým (leckdy černým) humorem. A třebaže většinou se jednalo o povídky, kdy byl autor ještě nevypsaný, pro fanoušky je kniha asi povinnost …a z některých povídek mrazilo.
Smekám, Kotleta je vzácný živočišný druh a svého druhu vizionář.
Není to můj šálek kávy. Nevadí mi nadpřirozené jevy, ale války s mimozemšťany jo...
Fajn příběhy, poklonu si zaslouží každý, kdo má takovou fantazii, navíc když jí dokáže zasadit do reálného života a přidat jen trochu scifi, ne zcela nereálné možnosti a myšlenky. Co mě však dostalo nejvíc je předpověď války na Ukrajině, což byl sice jen úryvek z jiné knížky Spad, ale zrovna teď je to přesně aktuální a naprosto přesné až to vyráží dech.
Opět neuposlechnu rad v předmluvě, knihou si klavír nepodložím ze 3 důvodů: 1) nemám klavír, 2) mám ji ve čtečce, 3) je fakt dobrá. Mám ráda povídky a tyto zde jsou každá s nápadem, akcí, vtipem a pointou, tak jak to má být. Výborné čtení. Jedna povídka za všechny - Genetický zločinec - genetické hrátky jsou dovedené k dokonalosti. Avšak co je víc, lidská etika a city nebo lidská dokonalost? A kromě této otázky je tu návod, jak ještě víc zašlapat mužské ego.
Jen v koutku mysli se ukrývá nepříjemný pocit, že by se to, co si člověk tak lehce s uspokojením přečte, mohlo stát. U autorů sci-fi by to nebylo nic neobvyklého, a to mě na tom trochu děsí.
Povídky z pera Františka Kotlety které psal jako články do novin. Krásný příklad toho, jak se z pár stran dá udělat krásný příběh.
Sám Kotleta píše v úvodu, že vydávat prvotiny by se nemělo. No myslím, že celkově by to byla vážně škoda. Samozřejmě některé povídky mají jisté znaky nevypsanosti, ale jiné naopak. Za mě velmi příjemný čas čtení.
Eknihu s Válkotvůrcema jsem zadarmo dostal od Kotlety, tak jako další čtenáři, loni jako čtivo pro přežití v covidových lockdownech. Dostal jsem se k ní až dnes, tak se omlouvám autorovi. Kniha povídek je pěkná a některé z nich by si zasloužili delší a podrobnější zpracování. Upřít Kotletovi snahu o zajímavá témata nelze a moc se mi líbí, že oproti novější tvorbě, je v povídkách absence vulgarit. Nejsem žádný puritán, ale stavět na tom humor to kvitují snad jen mladší čtenáři mezi které už dávno nepatřím :-)
I prvni povidky mohou byt pekne a ctibe. Sice to bylo neco jineho nez na co jsem zvykla, ale i tak jsem ji zhltla za dva dny.
Část díla
- Chlupáček 2011
- Důchod 2011
- Expedice 2011
- Genetický zločinec 2011
- Implantát 2011
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Prvotiny z pera Kotlety neboli Leoše Kyši.
Musim uznat, že kratke povídky hezky odsipaly a bylo to vlastně fajn. Ve dvou delších povídkách je znát, že to nebylo tou dobou to prave ořechové. Ukázka ze série Spad ke konci byla vylozene editořina jak vysita. Prosím, tenhle typ diletantizmu není třeba. Rozhodne délka knihy ani "ukazka" jak na konci Marvelovky neni duvod proc knihu kupuji. Lepší by bylo vylepšit cover art a přidat obcas stránku s artem.
Dávám zaslouzene 3*
# Předmluvy k povídkam jsou super
Každopádně, stoji si za to přečíst.