Železný vlk
Siri Pettersen
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/476573/bmid_zelezny-vlk-oUY-476573.jpg
4
120
120
Poutavé mysteriózní fantasy se staroseverskými kořeny, pojednávající o krvi, touze a závislosti Představ si, že objevíš tajemství, po němž prahnou ti nejvlivnější. Něco z jiného světa. Něco natolik mocného, že to může změnit vše. Tvou zemi. Tvůj život. Tvé srdce. Juva nenávidí krvezpytce, kteří se těší úctě pro své jasnovidecké schopnosti, a přitom jsou to podvodníci, co využívají strachu, hromadí majetek a baží po moci. To ví Juva až moc dobře, ke krvezpytcům totiž patří i její rodina a ona sama přísahala, že se nikdy nestane jednou z nich. Když ale dívčinu rodinu napadnou vardari, záhadné nestárnoucí bytosti, zaplete se do honby za dědictvím svého rodu temným tajemstvím, které kdysi změnilo svět a nyní ho může přetvořit znovu. Aby Juva přežila, musí se postavit čelem k potlačené vzpomínce z dětství, ke chvíli, kdy uviděla ďábla. Železný vlk je prvním dílem trilogie Vardari, kterým začíná samostatný příběh z prostředí oceňované série Havraní kruhy.... celý text
Literatura světová Fantasy Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , HostOriginální název:
Jernulven, 2020
více info...
Přidat komentář
A já budu zlá. Budu zlá, právě proto, že mne příběh tak moc zpočátku nadchl. Prvních 200 stran absolutní okouzlení. Mysterióznost, samé otázky, napínavý způsob psaní, originální námět. Člověk hltá stránku po stránce a chce vědět víc. Někde do této části bych dala šest hvězd z pěti. Avšak zhruba v polovině přichází spolu s rádoby romantickou zápletkou zlom. Jakoby se příběh rozhodla dokončit vaše mladší sestra. Napětí, záhadnost, bravurně vyspělé psaní a svižný děj střídá zhruba dvousetstrankový patos. Romantický kýč ve smyslu "miluju skutečného ďábla ale on mě nemiluje nazpět, ale já ho strašně moc chci". Hrebíčkem do rakve je pak dějová stagnace doprovázená nekonečnými pasážemi o duševních bolístkách žalostně naivní hlavní hrdinky. Nemám nic proti lásce, i ta do správného fantasy příběhu dle mne patří... ale toto je podle mě skutečná škoda.
Ze začátku jsem myslela, že knihu vzdám. Ale asi v 15 % se jednotlivé příběhy spojily a kniha dostala náboj. Ovšem někde po půlce ho opět ztratila a nemohla jsem ji vůbec dočíst. Dočetla jsem jí jen vlastně kvůli tomu, jak to celé dopadne, ale i konec mě zklamal.
Bohužel mi přišlo, že většina knížky je bez děje a jen se natahuje počet stran.
Četla jsem dlouho.... A přitom je kniha tak jiná, tak zajímavá a zároveň nudná a zdlouhavá. Pro děti a mládež vážně ne.
Po Havraních kruzích přišla na řadu další kniha od této norské autorky. A stejně jako předchozí série je tahle kniha čtivá, i když ze začátku chvilku trvá, než se čtenář zorientuje. Těším se na další díl.
Jak už tu někdo psal, tak i mně trvalo trošku déle, než jsem se v knize zorientovala a začetla se. Jakmile se vám to však podaří, tak se nebudete moct odtrhnout a budete hltat každou další kapitolu. Juvu, jakožto hlavní hrdinku, si zamiluje snad každý a o Grífovi snad ani nemusím nic psát. Hrozně se těším, co v dalších dvou dílech tyto dvě postavy předvedou a něco mi říká, že se máme na co těšit! Takže Siri, koukej se do toho psaní pustit, protože včera bylo pozdě!
Je to už docela dlouho co jsem četla Havraní kruhy a popravdě si děj pamatuji okrajově. Co my ovšem v hlavě ulpělo nejvíc je autorčin čtivý styl psaní. Zhltla jsem tenkrát všechny tři knihy v podstatě na posezení. Po Železném vlků jsem sáhla právě z toho důvodu a rozhodně jsem nebyla zklamaná. Je to sakra dobrý čtení. Juva je zajímavá postava plně si vědoma svých nedostatků. Děj je zajímavý a pro ně nepředvídatelný. Ano přišla slabá chvíle, kdy v jedné části mění názor jak počasí a popravdě neví co vlastně dělá, ale vymírali jsme se z toho v zajímavém finále. Pak přišel šok, když jsem po dočtení zjistila že kniha má dvě pokračování, která ani nevyšla to je fakt děs, myslela jsem že mě trefí. Takže prosím vás nečtěte to a počkejte až budou všechny díly
Na tuhle knížku jsem se dlouho těšila. Havraní kruhy mě hodně bavily, ale Železný vlk mě pohltil mnohem víc. Ten surový norský styl je tam znát, je to prostě odlišné a to se mi líbí. Příběh je propracovaný, nikde nestagnuje, nikde žádná zbytečná vata. Juva mi jako hlavní hrdinka naprosto sedla, nemám jedinou výtku, i přesto že mi chviličku trvalo se v tom všem zorientovat. Už se těším na další díl.
Už je to nějaký ten čas, co jsem knihu četla. Koupila jsme si jí, když to byla novinka, ale stále mám příběh v paměti i s hlavní hrdinkou. Nemůžu se dočkat dalšího dílu, za mě jedna z lepších knih co jsem kdy četla.
Abych byla upřímná, tato série mě naprosto uchvátila svými obálkami a proto jsem teď o to více zklamaná, že příběh samotný mě uchvátit nedokázal. Nedokázala jsem se začíst a ponořit se do příběhu, celkově to pro mě bylo velké trápení, ale knihu jsem četla v rámci knižní štafety a ty já prostě nikdy neodkládám, dokud je nedočtu.
Nemůžu však říct, že bych na příběhu nenašla vůbec nic, co by mě zaujalo. Bavila mě hlavní zápletka, která se točila kolem krve a vlků. Zpočátku to vypadalo hodně komplikovaně a i proto jsem měla problém se začíst, ale ve výsledku to autorka skutečně skvěle promyslela a závěrem příběhu to do sebe skvěle zapadlo. Takže za mě velmi povedený prvek.
Co se týče postav, ani zde nemůžu být zcela negativní, bylo jich poměrně dost (já vím - fantasy série), ale jsou to postavy sympatické, charismatické a s prostorem pro vývoj, což je z mého pohledu u série hodně důležité.
Vůbec mě však nebavil svět, ve kterém se příběh odehrává a jeho popisy jsem téměř přelétala očima jen proto, abych to už měla konečně za sebou. Upřímně bych tam zrovna tuto část nemusela mít popsanou tolik do detailu.
Nejsem ani vyloženě nadšená nebo velmi zklamaná, takže hodnotím 3/5 a věřím, že si tato kniha najde své nadšené fanoušky. Já mezi rozhodně patřím pro ty krásné obálky, ikdyž příběh samotný mě tolik nepohltil.
Po Havraních kruzích se autorka pustila do další fantasy trilogie - Vardari.
Byla jsem hodně zvědavá, ale dlouho jsem se nemohla úplně začíst. Zlomilo se to až cca za polovinou knihy. Pak jsem se pro změnu nemohla odtrhnout :)
Tak konecne po trech mesicich docteno. Budu hodne kriticka, autorka me nadchla prvni serii a tak jsem vubec nevahala s vlkem.
Spisovatelska moda, kde je hlavni hrdinka "vyjimečná" me uz leze na nervy. Bohuzel ani tady jsme se ji nevyhli. A tim me to cele ták nebavilo. Co opravdu nedavam jsou vnirtni boje hl hrdinek jaky jsou chudinky a cerny ovce rodiny a jak jsou takovy a makovy, jak ho chteji a nemužou,apodobně. Proste toto je pro me fakt peklo. Takze me knizka nebavila. Cteni neutikalo, nebavilo me a velmi silne jsem premyslela ze ji nedoctu. Ale po pulce se tam konecne ukazal vlk a zaclo to byt zajimavejsi...Prala jsem si, aby to zaclo byt vice o nem. No asi bude ale v dalsich dilech..
Tak teda nevím... mělo by to být lepší než Havraní kruhy, ale tak nějak mám pocit, že autorka nevyužila potenciál, který se nabízel, a kterým by bylo alespoň malinké propojení obou příběhů. Aspoň jen malý náznak. Ten jsem ale nenašla. Hirku jsem si hned zamilovala a bude mi chybět, zato Juva mi moc nesedla. Ale čtivé a napínavé to je, to jo. Jsem zvědavá, jak to bude dál.
Obálka knížky je moc krásná a to byl důvod, proč jsem po téhle knize sáhla. Začátek děje byl pro mě trochu složitější a trvalo mi než jsem se zorientovala, ale potom jsem nemohla přestat číst, protože jsem hltala každičké písmenko a za mě fakt skvělý.
Ach, má milovaná Siri a její další počin
Havraní kruhy byly naprosto dokonalý a Železný vlk moje očekávání rozhodně nezklamal.
Na začátku jsem měla klasicky trochu problém se zorientovat a začíst, ale pak už to mělo spád a já nemohla přestat číst.
Líbily se mi hlavní postavy, charaktery, prostředí, zápletka, všechno. Drobnou vadou na kráse pro mě byl Rugen a některý jeho dost expresivní výrazy, to se mi tam jednoduše moc nehodilo, ale to už jsou moje osobní preference no :-)
Teď bych nutně potřebovala druhej díl, aby se tenhle solidně rozjetej vlak dostal do další stanice!
Doporučuju všema deseti, proti Maasový je tohle hotovej literární skvost, moje oko i srdce zaplesalo.
90 %, vlk se havranem nenechal zahanbit! :-)
Jsem nadšený, opět. Stejně uspokojující jako Havraní kruhy.
V lecčem předvídatelné, v lecčem ne. Oceňuji proměnu charakterů - nejvíc asi u pana radního.
Nórska autorka Siri Pettersen pozýva čitateľov do pochmúrneho sveta. Je to miesto, kde vládne mráz, temnota a kvitnú všakovaké povery. Ľudia sa aj preto utiekajú ku krvavým rituálom. Kvôli nim lovia a zabíjajú vlkov, rovnako aj nakazených „vlčinou“ – jedincov ovládaných pudmi. Tí najskôr vypľúvajú krv, neskôr im narastú tesáky a nakoniec začnú zabíjať. Náklav sa aj pre to stáva bydliskom strachu a krvným riečiskom.
Autorka na týchto základoch vystavala zaujímavú atmosféru, ktorá tvorí pevnú konštrukciu knihy. Prostredie tu takisto zohráva svoju úlohu. Pochmúrna mrazivá polárna noc má o to väčšiu silu, že opanovala snehom pokrytý fjord. Čitatelia, ktorí preferujú podobný štýl, budú bezpochyby nadšení. Tí, čo obľubujú dejové zvraty alebo príbeh orientovaný na postavy, sa budú musieť obrniť trpezlivosťou.
Pettersen však venuje pozornosť aj týmto stránkam svojho príbehu. Charaktery postáv buduje postupne. Najväčší priestor rozhodne dostane Juva a v o čosi menšom meradle aj Rugen. Ten je typický oportunista, ochotný klamať a zrádzať, hlavne aby z toho mal sám osoh. Vedľa neho pôsobí Juvina vernosť takmer až nadprirodzene. Ich línie sú pevne prepletené, teda je zvláštne, že sa Rugen vytráca možno prirýchlo. To ale dáva tušiť, že o slovo sa určite prihlási v pokračovaní.
Juva na seba strháva väčšinu pozornosti. Je to lovkyňa s istými psychickými problémami a pohnutou minulosťou. Aj preto je také čudné, že si dokázala uchovať nevinnosť. V tomto smere ide o akýsi autorkin podpis, základný kontrast vytvára práve týmto spôsobom. Na jednej strane je ťaživá atmosféra, na druhej naivita hlavnej hrdinky. No zatiaľ čo u pätnásťročnej Hirky z autorkinej trilógie Havraní kruhy to bolo očakávané, u devätnásťročnej Juvy to miestami vyznieva strojene a účelne.
Čiastočne tento pocit vyvažuje tajomný ráz rozprávania. Skrytá ostáva nielen motivácia väčšiny postáv, ale aj odpovede a pravda. O to jednoduchšie je prehliadať Juvine nedostatky. Čitateľa totiž zabaví hádanie, čo sa stane či ako to všetko bude pokračovať. Navyše Pettersen skracuje intervaly medzi zvratmi v deji, čím buduje napätie. To nakoniec vybuchne v trochu otvorenom závere. Takže čitatelia sa nadýchnu, no do vody budú musieť skočiť až v druhom diele.
Obdobne zaujímavá je nepochybne aj tematická základňa celej knihy. Ako naznačuje názov série, viac pozornosti sa dostáva tajomným vardari, nesmrteľným. Autorka tak núti čitateľa zamyslieť sa, či je večnosť odmenou alebo bremenom. Poukazuje aj na moc a na to, a aké jednoduché je moc zneužívať. Moralizovaním sa ale Pettersen veľmi nezdržiava, iba ak jeho pohnutou predstavou. Postavy totiž žijú v zmysle hesla „účel svätí prostriedky“.
V knihe Železný vlk si Pettersen predovšetkým dláždi cestu k ďalším udalostiam. Veľa času venuje navodeniu tej správnej atmosféry. Neskôr sa zase snaží zaujať postavami a dejom. Motivácia mnohých aktérov ostáva záhadou a aj niektoré predstavené línie sú až prirýchlo zametené pod koberec. Čitateľ sa teda má čím zabávať, ale to zaujímavejšie ešte len príde. Ako úvod k rozsiahlejšiemu rozprávaniu však kniha funguje.
Autorka má velmi specifický styl psaní, řekl bych temnější,téměř až hypnotický.Příběh mě díky tomu vtáhnul přímo do středu dění, ale i přesto mi přijde přece jen tato kniha o něco slabší, než Odinovo dítě.Možná je to to tím, že autorka pracuje už s použitým námětem, nicméně i tak velmi slušná a nadprůměrná fantasy.
Siri nezklamala! Tato kniha mě dostala z mojí čtecí krize.
Má trochu pomalejší začátek, ale když se rozjede, nedá se od ní odtrhnout. Miluju tu mysteriózní atmosféru a tematiku krve.
Těším se na další díly!
Bez mučenia sa priznám, že trilógiu Havranie kruhy si už veľmi nepamätám, ale viem, že sa mi veľmi páčila a Hirku, hlavnú postavu, som si obľúbila. To u tejto knihy povedať nemôžem, vôbec ma nenadchla tak, ako som dúfala. Juva mi veľmi nesadla, spočiatku vyzerala ako zaujímavá postava, ktorú si obľúbim, ale postupne ma to prechádzalo, hlavne skrz jej machinácie s vardarmi, tie mi prišli ťažko uveriteľné. Naopak, svet sa mi veľmi páčil, pôsobil na mňa dostatočne depresívne – mesto, v ktorom je veľkú časť roka zima a tma. Aj samotní vardari ma celkom zaujali, ako aj tajomný diabol s ktorým sa Juva musela vysporiadať. To ale nestačilo na to, aby ma kniha nejak nadchla. Čítanie ma až tak nebavilo, dej nevedel udržať moju pozornosť a k postavám som si nevytvorila vzťah, čiže ani ich osudy ma nejak nezaujímali. Je to škoda, lebo na knihu som sa naozaj tešila. Či sa pustím aj do ďalších častí, to ešte neviem, ak by už boli vydané, tak určite áno, ale takto pravdepodobne do vydania úplne zabudnem, čo sa v tejto knihe dialo :D.
Štítky knihy
norská literatura meč a magie dark fantasy pro dospívající mládež (young adult) hrdinská fantasy Červená Karkulka fantasy romány norské rományAutorovy další knížky
| 2016 |  Ódinovo dítě |
| 2017 | Plíseň |
| 2017 | Síla |
| 2021 | Železný vlk |
| 2024 | Stříbrné hrdlo |
Tak začátek byl nuda celé se to vleklo, nic pořádně nebylo vysvětleno. Ke konci už to mělo trochu spád, když se objevil Gríf a všechno se začalo rozplétat. Takže další díl určitě zkusím, protože jsem zvědavá jak se to bude vyvýjet dál a jak se s tím Juva dál popasuje. Každopádně Havrání kruhy mě chytly hned od začátku a byla jsem napjatá jak struna jak to dopadne. Tady jsem jen zvědavá a až se mi v knihovně poštěstí tak si půjčím další díl.